Než začnete, představte si svůj ideální životní styl do co nejpodrobnější a nejbarvitějších detailů. To Vás povede při uklízení.
Uklízejte podle kategorii přes celý byt, nikoliv po místnostech:
-
oblečení - lze v případě velkého objemu rozdělit dále na
- vršky - košile, svetry
- dolní kusy - kalhoty, sukně
- oděvy které se věší na ramínko
- ponožky
- spodní prádlo
- kabelky a další doplňky jako pásky, klobouky a podobně
- oblečení pro zvláštní příležitosti - plavky, uniformy
- boty
-
knihy
-
papíry
-
KOMONO - rozmanité drobnosti
-
předměty se sentimentální hodnotou
U každé kategorie +- platí:
- Sneste všechno z celého bytu na jednu hromadu.
- Vezměte každý kus do ruky a nechte si jen ten, který ve vás probozí nadšení/radost. Těm ostatním kouskům poděkujte, za to, že Vám posloužili nebo ukázali cestu, kudy nechcete díl jít (nepoužité kusy).
- Neschovávejte věci na potom ("až zhubnu", "přečtu někdy potom").
- Věci stejného typ/velikosti ukládejte k sobě. Aby se pak různě nepovalovali, použite do šuplíků (i jinam) otevřené krabičky. Třeba od bot.
- Nedegradujte oblečení z normálního na "na doma". Být doma je cenný čas a není důvod, proč ho trávit v oblečení, které se vám nelíbí.
- Oblečení pokud možno skládejte. Vejde se tam pak toho víc a hlavně budete s ním mít při skládání kontakt. Jenom to, co opravdu poskládat nejde, pověste.
- Oblečení skládejte nastojato, aby jste hned viděli, co máte. Nebude se Vám mačkat i když bude mít víc skladů, protože nebude zatíženo dalším sloupcem oblečení.
- Cílem je složit každý kus oděvu do jednoduchého, hladkého obdélníku.
- Nejprve přeložte obě podélné strany oděvu směrem ke středu. Kalhotám složte jen nohavice na sebe.
- Pak případně rukávy ohněte dovnitř aby vznikl obdélník. Je jedno jak rukávy poskládáte.
- Pak zdvihněte spodní konec kratší strany a přiložte skoro až k druhému konci.
- Nakonec to celé ještě složte odspoda na poloviny nebo na třetiny. Počet skladů byste měli zvolit tak, aby složené oblečení odpovídalo výšce zásuvky, když ho postavíte na hranu a pevně tak i samo stálo.
- Oděvy z tenké nebo měkké látky je potřeba skládat pevněji, na malou šířku a výšku. Oděvy z tlusté či načechrané látky naopak.
- Oblečení co visí pověste podle kategorií a "váhy" (dále). Zcela vlevo by měli viset kabáty, po nich by měly následovat šaty, pak saka, kalhoty, sukně a nakonec halenky. U každé z těchto kategorií se snažte poskládat to doprava vzhůru od těžkých do lehké.
- Oblečení ve skříni si srovnejte tak, aby stoupalo směrem doprava. To znamená pověsit těžké na levou stranu a lehké na pravou. Těžkými kusy myslím takové, které jsou dlouhé, ušité z těžkých látek nebo tmavé barvy. Tím jak budete postupovat k pravému konci úložného prostoru, oblečení se bude zkracovat, látky tenčit a barevnost bude světlejší.
- V šuplících pak lehké a světlé dopředu,tmavé dozadu.
- Punčocháče přiložte špičkami na sebe a podélně přeložte napůl. Pak je poskládejte na třetiny a dbejte přitom na to, aby špičky zůstali uvnitř, nikoliv navrchu. A aby pásový límec nahoře trochu přečníval. Na konec punčocháče směrem k pasu srolujte. Podkolenky můžete skládat stejným způsobem. Do šuplíku nebo krabice dávejte punčocháče tak, aby bylo rolování směrem nahoru, jak suši.
- Ponožky skládejte tak, že dáte jednu na druhou a budete skládat jako oblečení. Vykrojené ponožky, které zakrývají pouze chodidla, stačí přeložit dvakrát. Kotníkové třikrát, podkolenky a punčochy čtyřikrát až šestkrát. Měli byste dosáhnout podélné výšky která odpovídá zásuvce.
- Zvyk skladovat sezónní oblečení bokem je dnes už zastaralý. Dnes je docela běžné vidět uvnitř lidi oblečené do triček s krátkými rukávy i v zimě a proto je na čase opustit tento zvyk, rozdělovat oblečení na sezónní. Je lepší nechávat si všechno oblečení po ruce, abychom ho mohli nosit po celý rok, bez ohledu na dané roční období.
- Nedoporučuji oblečení dávat do nádob s víkem, protože takové se dají do skříně a pak něco skončí na nich. Vytáhnout je potom je příliš pracné a časem zapomenete, že tam vůbec něco je. Je mnohem lepší si pořídit sadu zásuvek.
- Při třídění jen vzít do ruky, rozhodně nečíst.
- Pokud je jich hodně můžete je roztřídit na hromádky
- obecné knihy (které čteme pro radost)
- praktické knihy (příručky, kuchařky)
- vizuální knihy(například s fotografiemi)
- časopisy
- Neodkládejte si knihy na to, že je přečtete později. Jestliže jste promeškali příležitost určitou knihu si přečíst, přestože vám ji ostatní doporučovali nebo se k tomu chystáte už celé roky, pak máte právě teď možnost se s ní rozloučit. Možná možná jste toužili si ji přečíst, když jste ji kupovali, ale pokud jste ji nečetli až dosud, bylo jejím účelem sdělit vám, že jí nepotřebujete.
- Nemá smysl si dělat z knih výpisky, citáty a podobně, protože se k tomu pravděpodobně nikdy nevrátíte.
- Nejvhodnější čas ke čtení knih přichází v okamžiku, kdy si je pořídíte. Abyste tento okamžik nepromeškali, doporučuji udržovat sbírku v malém počtu.
-
Základní pravidlo pro třídění papíru je: Vyhodit je všechny. Přesněji vyhodit všechno, co nespadá do jedné ze tří kategorii:
- momentálně používané
- potřebné ještě po určitý čas
- nutné uchovávat navždy
-
Označení papíry se nevztahuje na listy se sentimentální hodnotou jako milostné dopisy či deníky, ty si nechte až nakonec.
-
Papíry co zůstanou rozdělte na tři kategorie
- ty které chceme uschovat navždy
- ty které je potřeba schovat (smlouvy, pojistky; nikoliv výplatní pásky či výpisy z účtů)
- ty se kterými je potřeba něco teď dělat.
Každá tato kategorie by měla mít svůj pořadač.
-
Papíry ke zpracování (třetí kategorie) je ideální umístit všechny dohromady do svislého pořadače, bez toho aby jste je dál třídili.
-
Papíry k uschování rozdělte na
- zřídka používané
- častěji používané
Ty zřídka používané stačí dát všechny do jednoho průhledného plastového obalu. Ty častěji používané ideálně jeden list do jednoho obalu aby se daly snadno vyndavat a hledat. Opět: netřídit.
-
Dokumenty z různých prodělaných kurzů můžete klidně vyhodit. Do kurzu chodíme, protože chceme vnímat zanícení učitele, cítit se ve studijním prostředí a něco se hned naučit. Proto veškeré materiály, které z toho máme, můžeme klidně vyhodit.
-
K bankovním výpisům či výplatním páskám platí obdobné. Vyhodit. Pravděpodobně se k nim nikdy nebudeme vracet.
-
Návody ke spotřebičům: vyhodit. V případě optřeby se dají najít na Internetu.
-
Záruční listy rozhodně netřídit a dát do jedné složky. Potom pokaždé, když budete něco hledat, budete muset všechny probrat a zjistíte jestli není už čas vyhodit nějaké vyhodit.
-
Třídit ideálně v tomto pořadí:
- CD a DVD
- výrobky péče o pleť
- líčidla
- doplňky
- doklady a kreditní karty
- elektrické příslušenství a přístroje + kabely
- vybavení domácnosti (psací potřeby, šití)
- zásoby pro chod domácnosti (léky, čistící prostředky, papírové kapesníky...)
- kuchyňské zboží a zásoby potravin
- ostatní
- pokud máte více předmětů vztahujících se k jednomu zájmu, udělejte z nich kategorii
-
Drobné peníze patří do peněženky.
-
Vyhoďte dary, které jste nevybalili nebo jste použili jen jednou. Skutečným účelem dárků je být obdržen. Dárky nejsou věci ale jsou prostředkem k vyjádření něčích citů. Prostě jim poděkujte za radost jakou vám udělali když jste dostali a vyhoďte je.
-
Tím, že se každým sentimentálním předmětem zabýváte, zabýváte se svou minulostí. Pokud by jste ty věci prostě jen uložili někam do zásuvky nebo do kartonové krabice, než se nadějete, vaše minulost by se vám stala přítěží. Táhla by vás zpátky a bránila vám žít teď a tady. Uspořádat si svoje věci znamená uspořádat si svou minulost. Je to jako by jste nastavili svůj život, dali do pořádku svoje účty a vykročili kupředu.
-
Fotografie je potřeba všechny vyndat i z alb. 2:01 (jednu po druhé :-) si prohlédnout a nechat si jenom ty, které v nás probouzí radost. Důležité věci nebývají příliš početné a postačí k vybavení si další okolností (a vyhozených fotografií).
-
Co se týče věcí jako jsou památky od dětí, je to podobné. Pokud vám už nedělají radost, vyhoďte je. Děti mezitím dospěli a vy si je ponecháváte jen proto, protože se bojíte, že byste jejich vyhozením ranili city svých potomků.
-
Neměli bychom si hýčkat svoje vzpomínky, ale věnovat se člověku, kterým jsme se díky těmto minulým zážitkům stali. To je ponaučení, jaké bychom si měli vzít z třídění upomínkových předmětů. Prostředí v němž žijeme, by mělo sloužit osobě jakou se stáváme nyní, a nikoli někomu, kým jsme byli v minulosti.
- Až budete při uklízení svoje věci redukovat, dosáhnete bodu, v němž budete najednou vědět, jaké množství je pro vás přesně to pravé a budete to vnímat naprosto jasně.
- Najděte všem svým předmětům jejich vlastní prostor! Důvod, proč musí mít každá věc vymezené místo spočívá v tom, že předměty bez domova zvyšují pravděpodobnost, že ve vašem okolí opět propukne nepořádek.
- Většina lidí moc dobře ví, že za nepořádek může přemíra věcí. Ale proč jich máme tolik? Často je tomu tak proto, že si přesně neuvědomujeme kolik čeho doopravdy vlastníme. A přehled o tom, kolik věcí vlastníme, nemáme, protože jsou naše skladovací metody příliš komplikované.
- Co se týče skladování mám jedno pravidlo: ukládejte všechny předměty stejného druhu na jedno místo a nedovolte aby byly úložné prostory roztroušené všude kolem.
- Jestliže jste věci třídili v mém pořadí, podle kategorií, můžete okamžitě jak s tříděním skončíte, danou kategorii uložit na její místo. Je daleko snažší hledat věci podle kategorie, než si představovat, kde byste daný předmět nejspíš použili nebo jak často ho asi budete potřebovat.
- Jestliže žijete s rodinou, nejdřív ze všeho jasně vymezte oddělené úložné prostory pro každého jejího člena. To je zcela zásadní. Důležité přitom je, aby měl každý člověk jen jedno místo. Když máte svůj vlastní prostor jste spokojenější. Jakmile víte, že patří jenom vám, máte potřebu si v něm udržovat pořádek.
- Nejlepší způsob, jak skladovat tašky je v jiné tašce. Maximálně tři podobné v sobě. Tak aby čouhaly ucha ven a bylo vidět, co všechno je vevnitř.
- Každý den si vyprázdněte tašku. A každý den ráno si ji znovu naplňte.
- Děkujte často svému domu, že si vás hýčká a poskytuje vám přístřeší.