Skip to content

Instantly share code, notes, and snippets.

Embed
What would you like to do?
Zápočtová písemka z předmětu TEK2

Zápočtová písemka z předmětu TEK2

2017

  • celkem 20b
  • čas – 40 min.

Skupina A

Uzavřené otázky jsou všechny správné.

  1. Co vyjadřuje cenová elasticita poptávky a proč závisí mimo jiné na faktoru času?

    • Ochota spotřebitele reagovat na změnu ceny
    • potřeba času pro informovaní, lidé mohou lépe reagovat na změnu ceny v delším období; čím je elastičtější, tím lépe se z trhu "utíká" na jiný trh, lépe se hledá substitut
  2. Pokud vzroste cena substitutu, pak

    1. Poptávané množství zkoumaněho produkru vzroste
    2. Poptávané množství zkoumaného produktu klesne
    3. Poptávka po zkoumaném produktu vzroste
    4. Poptávka po zkoumaném produktu klesne
  3. Čím je způsoben klesající průběh agregátní poptávky?

    1. Substitučním a důchodovým efektem
    2. Efektem reálných peněžních zůstatků
    3. Peněžními iluzemi
    4. Efektem vytěsňování
  4. Hrubý domácí produkt můžeme mimo jiné vyčíslit jako sumu

    1. Tržeb firem majících na území daného státu sídlo
    2. Nákladů firem majících na území daného státu sídlo
    3. Přidané hodnoty firem majících na území daného státu sídlo
    4. Zisků firem majících na území daného státu sídlo
  5. Uveďte matematický vztah mezi mezním sklonem ke spotřebě a k úsporám a vysvětlete, co oba ukazatale vyjadřují.

    • text
    • mezní sklon k úsporám (MPS) – makroekonomický koeficient, který udává o kolik se zvýší úspory (S) při zvýšení disponibilního důchodu (YD) o jednu korunu
    • mezní sklon ke spotřebě (MPC) – makroekonomický koeficient, který udává o kolik se zvýší spotřební výdaje (C) při zvýšení disponibilního důchodu (YD) o jednu korunu
    • MPC = \frac{\Delta C}{\Delta Y}
  6. Zakreslete výchozí rovnováhu na trhu peněz a znázorněte do grafu změnu, která nastane při krytí nově vzniklého rozpočového schodku půjčkami od občanů státu.

    • Rovnováha na trhu peněz – vyrovnání poptávky po penězích s nabídkou peněz, která nastává při rovnovážné úrokové míře na trhu.
  7. Které z následujících opatření vlády by vedlo ke zvýšení nabídky práce?

    1. Zvýšení minimální mzdy
    2. Snížení minimální mzdy
    3. Financování nových rekvalifikačních programů pro nezaměstnané
    4. Více dotací a investičních pobídek pro firmy
  8. Vysvětlete pojmy nákladový a poptávkový inflační impuls, a pokud nezpůsobují inflaci automaticky, uveďte opatření centrální banky, po kterém by inflace nastala

    • Poptávková inflace – Poptávkový inflační impulz vychází ze zvýšení některé složky agregátních výdajů. Může jít o zvýšení spotřeby, investic, státních výdajů nebo i čistého exportu.

    • Inflační impulz sám o sobě k inflaci nestačí. Podmínkou inflace je růst peněžní zásoby. Když centrální banka reaguje na poptávkový impulz zvyšováním peněžní zásoby, říkáme, že jej akomoduje – vychází mu vstříc.

    • Centrální banka drží v ruce "klíč" k inflaci. Tímto "klíčem" je růst peněžní zásoby.

    • Nebo také sníží reálné úrokové sazby

    • Akomodování vládních výdajů centrální bankou může někdy přerůst v hyperinflaci.

    • Nákladová inflace – Nákladová inflace se liší od poptávkové inflace tím, že jejími impulzy jsou nákladové šoky. Impulzem této inflace je zvýšení nákladů. (mzdové náklady, suroviny – ropa) Nákladový šok sám o sobě ještě není schopen vyvolat inflaci.

    • Centrální banka se rozhodne akomodovat mzdový šok zvýšením peněžní zásoby a tím se rozběhne inflace.

  9. Fáze expanze podle monetárních teorií může být způsobena

    1. Náhlým růstem výrobních nákladů
    2. Náhlým poklesem výrobních nákladů
    3. Zvýšením peněžní zásoby
    4. Snížením peněžní zásoby
  10. Kdy a proč dochází ke snižování spotřebních a investičních výdajů na úkor vládních výdajů?

    • (KDY) když stát financuje deficit státního rozpočtu
    • Deficit vzniká když rostou vládní výdaje a zároveň nerostou příjmy, čili stát nezvyšuje sazby daně – vzniká schodek a vláda jej kryje půjčkami nebo zýšením daní.
    • (PROČ) Když se vláda poptává po penězích, roste na trhu peněz poptávka, tím roste rovnovážná úroková míra.
    • Když jsou vyšší úrokové sazby z úvěrů i z vkladů, je to nevýhodné/nepříznivé pro spotřebu a investice. Jednak si lidé tolik nepůjčují na spotřebu a investice, aby nemuseli platit vysoké úroky z úvěrů a na druhou stranu si lidé tolik nevybírají peníze z vkladových účtů na spotřebu a investice, aby nepřišli o vysoké úroky z vkladu. Tedy z tohoto důvodu vládní výdaje rostou a spotřební a investiční výdaje klesají - jsou vytěsněny rostoucími vládními výdaji.
  11. Vysvětlete pojem adaptivní očekávání a v případě zvyšování cenové hladiny ve státě uveďte, ve kterém okamžiku lidé s těmito očekáváními navyšují své cenové požadavky

    • Adaptivní očekávání jsou v ekonomii očekávání toho, co se stane v budoucnosti, na základě minulých zkušeností. Například pokud byla v minulosti vyšší než očekávaná inflace, lidé to promítnou do svých budoucích očekávání.
    • Kdy chtějí zaměstnanci vyšší mzdy/renty? Tehdy, když zjistí, že se zvýšiliy ceny všeho ostatního. Když domácnost zjistí, že se jim zvyšují výdaje. Tedy v okamžiku, kdy si to subjekt uvědomí/zjistí to, ne v předstihu.
  12. Pokud vzroste hodnota finančního účtu v rámci platební bilance, pak

    1. Domácí měna posílí a následně bude narůstat hodnota vývozu
    2. Domácí měna posílí a následně bude narůstat hodnota dovozu
    3. Domácí měna oslabí a následně bude narůstat hodnota vývozu
    4. Domácí měna oslabí a následně bude narůstat hodnota dovozu
    • Příklad: Zahraniční subjekt nám poskytne kapitál – koupí domácí/vládní dluhopisy. K tomu potřebuje CZK, tedy smění př. EUR za CZK – bude se po korunách poptávat – koruna tedy posílí - apreciuje. Ale tato silná koruna je výhodná pro dovoz a nevýhodná pro vývoz. Když koruna posiluje vůči euru, tzn, že kurz byl dříve 25 CZK za 1 EUR, nyní bude 23 CZK za 1 EUR. Zahraniční dovozce, když bude chtít něco nakoupit v zahraničí, tak potřebuje získat euro. Za každé euro nyní vydá 23 CZK a dříve vydal za každé euro 25 CZK, tudíž se mu dovážené zboží zlevní v korunách. Naopak vývozce inkasuje platbu v eurech – prodává v zahraničí a smění si je doma za koruny, za každé euro získá 23 CZK, dříve získal 25 CZK – nyní je to pro něj nevýhodné. Tudíž je tato skutečnost výhodná pro dovoz.
Sign up for free to join this conversation on GitHub. Already have an account? Sign in to comment
You can’t perform that action at this time.