Mezi hlavní výhody patří, že se jim nevybije baterie a nezávisí na mobilním signálu nebo připojení k internetu. Většinou mají také velmi kvalitní podkladová data k roku vydání. Trpí tak na neaktuálnost, ale na nedávno vydané mapy se lze vesměs spolehnout. Pokud mám telefon s mapovou aplikací a mapu, můžu mapy mezi sebou ve sporných situacích alespoň porovnat.
Pro používání mapy je zásadní její měřítko (pro měření vzdáleností) a rozestup vrstevnic (tzv. ekvidistance). Některé mapy obsahují pravidelnou kilometrovou síť (popř. může mít mřížka jinou vzdálenost), která usnadňuje odhad vzdáleností bez pravítka a měřítka. Nespleťte si kilometrovou síť se souřadnicovou. České mapy uvádějí u turistických tras v mapě vzdálenosti mezi rozcestníky, na Slovensku pak časové údaje z rozcestníků.
Pokud nemám k dispozici polohu z GPS, dá se podle buzoly určit poloha v terénu: najdu místo s dobrou viditelností, najdu alespoň tři objekty, které spolehlivě identifikuji v mapě (dobré jsou např. charakteristické vrcholky, kříže a památníky na nich, kostely, jezera apod.), změřím azimut ke každému z nich a vynesu jej do mapy. Měl bych se nacházet na průsečíku těchto směrů. Pro přesné určení polohy bych měl kompenzovat magnetickou deklinaci. Tento způsob určení polohy není jednoduchý a je potřeba si ho vyzkoušet předem.
Pro seriozní práci s mapami, např. při dlouhých expedicích, se můžou hodit pomůcky jako mapoměr (kolečko pro měření vzdáleností zakřivených tras) nebo plánovací folie (německy planzeiger, pro vynášení směrů, odhad sklonu svahů, měření vzdáleností, apod.). Životnosti mapy může také pomoci laminování, s touto úpravou vyrábí mapy např. Kompass.
Satelitní systémy pro určování polohy (GPS, Glonass, Galileo, aj.; souhrnně označované jako GNSS) nám od roku 2000 umožňuje určení polohy v zásadě kdekoliv na světě s přesností v řádu metrů. Přesnost polohy ovlivňuje hlavně viditelnost oblohy (na severní polokouli hlavně její jižní části), atmosferické podmínky a zeměpisná šířka (satelity některých konstelací nepřelétají přes polární oblasti).
Pro některé situace může být užitečné použít specializovanou turistickou navigaci (např. pro lepší odolnost a výměnné baterie), většinou ale dobře poslouží smartphone. Schopnosti různých zařízení se ale zásadně liší podle toho které navigační konstelace umí přijímat (čím více, tím lépe). Další inovací je vícefrekvenční určování polohy, které začaly nedávno (první telefon 2018) využívat čipy v chytrých telefonech a hodinkách. Tyto inovace zlepšují určování polohy z řádu desítek metrů na metry.
S rostoucími schopnostmi smartphonů se na nich ale stáváme více závislými. Čím více funkcí pro nás telefon plní, tím větší problém může pak být jeho ztráta, poškození nebo vybitá baterie. Potom si nejen nezavoláme pomoc, ale také neurčíme polohu, nemůžeme si prohlédnout mapu a v extrémních případech si ani neposvítíme. V praxi je tak dobré nosit powerbanku (nebo více) na dobíjení, pro extrémní případy se dají pořídit také přenosné solární panely.
Pro spolehlivý záznam polohy i při vypnuté obrazovce dávejte pozor na funkce systému, které omezují aktivitu aplikací na pozadí. Android umožňuje pro aplikaci zakázat funkce optimalizace baterie (pro Android 11: Nastavení → Aplikace → Locus Map / Mapy.cz → Baterie → Správa využití baterie: Neomezeno). Při záznamu polohy by mělo být také vypnuté systémové šetření baterie. Pro šetření baterie naopak můžeme využít režimu letadlo, ten by určování polohy totiž ovlivňovat neměl.
V situacích, kdy není dostupný mobilní signál a nemůžeme si tak přivolat pomoc, se může hodit jeden z dostupných satelitních komunikátorů. Tato zařízení spoléhají na satelitní systém, podobně jako GNSS, systém na určení polohy. V základní podobě obsahuje zařízení SOS tlačítko pro přivolání pomoci, kdy odešle vaši polohu záchranným složkám. Pokročilejší verze umožňují také přijímat a odesílat zprávy nebo sdílet polohu. Tyto systémy nicméně vyžadují předplatné.
Dále do tohoto segmentu začali pronikat opět také výrobci smartphonů, zatím je dostupný systém Emergency SOS u iPhone 14, vlastní alternativy plánují pak také výrobci telefonů s Androidem.
Stanovená poloha by nebyla příliš užitečná bez mapové aplikace. Až pomocí mapy se můžeme skutečně orientovat v prostoru. Mapovou aplikaci využijeme pak také pro záznam polohy, plánování trasy, a ukládání bodů zájmu (POI).
Locus je dobrý nástroj pro náročnější uživatele, můžeme v něm používat mapové podklady od více různých poskytovatelů, plánovat trasu jak pomocí vyhledávače tras, tak manuálně; sdílet polohu mezi uživateli, aj.
- Locus Map (Android)
- Mapy.cz (Android, iOS)
Locus i Mapy.cz umožňují stahovat offline mapové podklady. Ne všude je dostatečně levný mobilní internet a hlavně signál. Stáhněte si mapy dopředu a před cestou je aktualizujte. Dávejte si pozor na kvalitu podkladů! S papírovou mapou to není takový problém, ale když vidíte svoji polohu v mapě na metr přesně, špatně vyznačená cesta může hodně zmást.
Chyby občas najdete v komerčních (Google, Mapy.cz) i komunitních (OpenStreetMap, zkr. OSM) podkladech. Komerční poskytovatelé mohou někdy vypadat věrohodněji, často ale využívají dat z OSM, např. Mapy.cz v zahraničí. Stejnou chybu pak najdeme ve všech mapách, která z těchto dat čerpají.
Vhodné je používat vektorové mapy, protože při stejné úrovni detailu jako rastrové mapy zabírají podstatně méně místa na zařízení. Stále se ale dají sehnat velice zajímavé rastrové mapy, které se ve vektorovém formátu sehnat nedají, často tedy také stojí za zvážení (např. letecké snímky, topografické mapy v horách, aj.).
- https://openandromaps.org/en/downloads/europe
- https://androidmaps.co.uk/
- https://osm.paws.cz
- komerční LoMaps
Mimořádně důležitá funkce řady mapových aplikací. Kromě toho, že se můžete na sociálních sítích chlubit jakou vzdálenost a převýšení jste urazili, může vám také zachránit život. Na záznam trasy se můžete dívat také jako na další vrstvu v mapě. Pokud se spletete nebo po cestě nejde pokračovat a vy z ní uhnete a vaše odbočka není značená v mapě, můžete se podle záznamu trasy orientovat kudy vede (a např. se vrátit zpátky pokud by to bylo třeba). Jen je třeba dávat pozor na případné výpadky signálu (zejména v místech se špatnou viditelností oblohy), kdy nepřesně zaměřený „uskočený“ bod trasy může vytvořit v záznamu velké odchylky, které by vás zavedly do míst, kterými jste nikdy nešli. Odchylky většinou vypadají jako výrazné zuby v jinak pravidelné trase a bývají snadno rozeznatelné.
Typicky se vám záznam trasy bude hodit v situaci, kterou dopředu nebudete plánovat (náhlá změna počasí, neschůdná cesta, sejití z cesty), záznam trasy je tudíž dobré zapínat preventivně abych se nedostal do situace kdy bych ho potřeboval ale nemám. Záznam trasy nabízí také chytré hodinky a fitness trackery, což je atraktivní zejména protože mívají lepší výdrž na baterii než telefon, tím pádem můžu šetřit baterii telefonu např. na tísňové volání, navíc se zaznamenávají také biometrická data (srdeční tep, okysličení krve, apod.).
Nepříjemné ale je, že většinou z těchto zařízení není možné snadno záznam trasy přenést do mapové aplikace na telefonu (Locus, Mapy.cz) a podle záznamu se orientovat. Můžete se tak dostat do situace, kde sice trasu zaznamenáváte, ale nedokážete si ji v případě potřeby zobrazit. Záznam je nutné z těchto zařízení nahrát na internet, zpracovat a často až tehdy je možné prohlížet. Některé modely chytrých hodinek umožňují přímo na nich zobrazovat také mapové podklady, je pak na vás která forma vám postačuje. Vždy si svoje řešení vyzkoušejte, včetně případné zpětné navigace.
- katalogy treků jako https://www.svetoutdooru.cz/hory
- Hory a bezpečnost: Plánování túry, Marie Lollok Klementová: Svět Outdooru 2/2016 (archiv)
- tracklogy jiných lidí!
- https://www.wikiloc.com/
- https://www.alltrails.com/
- Strava (plugin pro stažení GPX)
- Garmin Connect
- https://www.openstreetmap.org/edit: Background settings → Overlays → OpenStreetMap GPS traces