Skip to content

Instantly share code, notes, and snippets.

@hanzelkatomas

hanzelkatomas/SPOT_CISELNIK_GENEROVANI_TESTU_ZDPZ_20230810125100.xml

Created May 23, 2024 16:08
Show Gist options
  • Save hanzelkatomas/f43dbe8ec851395267cc06d9d2c024b6 to your computer and use it in GitHub Desktop.
Save hanzelkatomas/f43dbe8ec851395267cc06d9d2c024b6 to your computer and use it in GitHub Desktop.
Download ZIP
Raw
SPOT_CISELNIK_GENEROVANI_TESTU_ZDPZ_20230810125100.xml
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>
<Zdpz xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance">
<!-- ***************************************************************************-->
<!-- *** Počet otázek pro generování testů *** -->
<!-- ***************************************************************************-->
<MetaData>
<DatumVytvoreni>2023-08-10 12:51</DatumVytvoreni>
<NazevSouboru>SPOT_CISELNIK_GENEROVANI_TESTU_ZDPZ_20230810125100</NazevSouboru>
</MetaData>
<ZkouskySeznam>
<Zkouska>
<ZkouskaID>1</ZkouskaID>
<OtazkyOblastiSeznam>
<Oblast>
<OblastID>50</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>4</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>51</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>9</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>52</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>53</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>13</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>4</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>54</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>12</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>4</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
</OtazkyOblastiSeznam>
<PsOkruhySeznam>
<PripadovaStudie>
<OkruhySeznam>
<OkruhID>11</OkruhID>
</OkruhySeznam>
<PsPocet>3</PsPocet>
</PripadovaStudie>
</PsOkruhySeznam>
</Zkouska>
<Zkouska>
<ZkouskaID>2</ZkouskaID>
<OtazkyOblastiSeznam>
<Oblast>
<OblastID>50</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>4</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>51</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>7</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>55</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>56</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>18</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>6</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
</OtazkyOblastiSeznam>
<PsOkruhySeznam>
<PripadovaStudie>
<OkruhySeznam>
<OkruhID>12</OkruhID>
</OkruhySeznam>
<PsPocet>2</PsPocet>
</PripadovaStudie>
</PsOkruhySeznam>
</Zkouska>
<Zkouska>
<ZkouskaID>3</ZkouskaID>
<OtazkyOblastiSeznam>
<Oblast>
<OblastID>50</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>4</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>51</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>6</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>56</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>12</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>3</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>57</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>58</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>16</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>5</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
</OtazkyOblastiSeznam>
<PsOkruhySeznam>
<PripadovaStudie>
<OkruhySeznam>
<OkruhID>13</OkruhID>
</OkruhySeznam>
<PsPocet>3</PsPocet>
</PripadovaStudie>
</PsOkruhySeznam>
</Zkouska>
<Zkouska>
<ZkouskaID>4</ZkouskaID>
<OtazkyOblastiSeznam>
<Oblast>
<OblastID>50</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>51</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>4</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>56</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>10</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>3</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>58</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>13</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>4</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>59</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>60</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>15</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>4</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
</OtazkyOblastiSeznam>
<PsOkruhySeznam>
<PripadovaStudie>
<OkruhySeznam>
<OkruhID>14</OkruhID>
</OkruhySeznam>
<PsPocet>3</PsPocet>
</PripadovaStudie>
</PsOkruhySeznam>
</Zkouska>
<Zkouska>
<ZkouskaID>5</ZkouskaID>
<OtazkyOblastiSeznam>
<Oblast>
<OblastID>50</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>51</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>4</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>56</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>8</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>4</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>58</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>11</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>3</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>60</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>13</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>3</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>61</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>62</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>15</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>4</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
</OtazkyOblastiSeznam>
<PsOkruhySeznam>
<PripadovaStudie>
<OkruhySeznam>
<OkruhID>15</OkruhID>
</OkruhySeznam>
<PsPocet>3</PsPocet>
</PripadovaStudie>
</PsOkruhySeznam>
</Zkouska>
<Zkouska>
<ZkouskaID>6</ZkouskaID>
<OtazkyOblastiSeznam>
<Oblast>
<OblastID>50</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>51</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>5</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>52</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>53</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>10</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>3</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>54</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>10</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>3</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>55</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>56</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>16</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>4</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
</OtazkyOblastiSeznam>
<PsOkruhySeznam>
<PripadovaStudie>
<OkruhySeznam>
<OkruhID>11</OkruhID>
</OkruhySeznam>
<PsPocet>2</PsPocet>
</PripadovaStudie>
<PripadovaStudie>
<OkruhySeznam>
<OkruhID>12</OkruhID>
</OkruhySeznam>
<PsPocet>1</PsPocet>
</PripadovaStudie>
</PsOkruhySeznam>
</Zkouska>
<Zkouska>
<ZkouskaID>7</ZkouskaID>
<OtazkyOblastiSeznam>
<Oblast>
<OblastID>50</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>4</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>51</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>6</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>52</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>53</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>10</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>3</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>54</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>10</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>3</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>56</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>12</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>5</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>57</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>58</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>16</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>4</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
</OtazkyOblastiSeznam>
<PsOkruhySeznam>
<PripadovaStudie>
<OkruhySeznam>
<OkruhID>12</OkruhID>
</OkruhySeznam>
<PsPocet>1</PsPocet>
</PripadovaStudie>
<PripadovaStudie>
<OkruhySeznam>
<OkruhID>13</OkruhID>
</OkruhySeznam>
<PsPocet>1</PsPocet>
</PripadovaStudie>
<PripadovaStudie>
<OkruhySeznam>
<OkruhID>11</OkruhID>
</OkruhySeznam>
<PsPocet>2</PsPocet>
</PripadovaStudie>
</PsOkruhySeznam>
</Zkouska>
<Zkouska>
<ZkouskaID>8</ZkouskaID>
<OtazkyOblastiSeznam>
<Oblast>
<OblastID>50</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>51</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>3</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>52</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>53</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>10</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>3</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>54</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>10</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>3</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>56</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>9</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>58</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>11</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>4</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>59</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>60</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>13</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>4</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
</OtazkyOblastiSeznam>
<PsOkruhySeznam>
<PripadovaStudie>
<OkruhySeznam>
<OkruhID>11</OkruhID>
</OkruhySeznam>
<PsPocet>2</PsPocet>
</PripadovaStudie>
<PripadovaStudie>
<OkruhySeznam>
<OkruhID>12</OkruhID>
<OkruhID>13</OkruhID>
</OkruhySeznam>
<PsPocet>1</PsPocet>
</PripadovaStudie>
<PripadovaStudie>
<OkruhySeznam>
<OkruhID>14</OkruhID>
</OkruhySeznam>
<PsPocet>1</PsPocet>
</PripadovaStudie>
</PsOkruhySeznam>
</Zkouska>
<Zkouska>
<ZkouskaID>9</ZkouskaID>
<OtazkyOblastiSeznam>
<Oblast>
<OblastID>50</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>51</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>3</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>52</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>53</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>10</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>3</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>54</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>10</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>3</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>56</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>7</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>58</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>9</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>2</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>60</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>8</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>3</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>61</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>1</OtazkaPocet>
<KategorieMin>1</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
<Oblast>
<OblastID>62</OblastID>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>9</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
<OtazkaTyp>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaPocet>3</OtazkaPocet>
<KategorieMin>0</KategorieMin>
<KategorieMax>1</KategorieMax>
</OtazkaTyp>
</Oblast>
</OtazkyOblastiSeznam>
<PsOkruhySeznam>
<PripadovaStudie>
<OkruhySeznam>
<OkruhID>11</OkruhID>
</OkruhySeznam>
<PsPocet>2</PsPocet>
</PripadovaStudie>
<PripadovaStudie>
<OkruhySeznam>
<OkruhID>12</OkruhID>
<OkruhID>13</OkruhID>
<OkruhID>14</OkruhID>
</OkruhySeznam>
<PsPocet>1</PsPocet>
</PripadovaStudie>
<PripadovaStudie>
<OkruhySeznam>
<OkruhID>15</OkruhID>
</OkruhySeznam>
<PsPocet>1</PsPocet>
</PripadovaStudie>
</PsOkruhySeznam>
</Zkouska>
</ZkouskySeznam>
</Zdpz>
Raw
SPOT_CISELNIK_KATEGORIE_VYHLASKA_ZDPZ_20230810125100.xml
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>
<Zdpz xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance">
<!-- ***************************************************************************-->
<!-- *** Číselník kategorií z vyhlášky *** -->
<!-- ***************************************************************************-->
<MetaData>
<DatumVytvoreni>2023-08-10 12:51</DatumVytvoreni>
<NazevSouboru>SPOT_CISELNIK_KATEGORIE_VYHLASKA_ZDPZ_20230810125100</NazevSouboru>
</MetaData>
<KategorieVyhlaskaSeznam>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>101</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>50</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>102</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>50</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>103</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>3. základy finanční matematiky</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>50</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>104</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>4. principy kalkulace pojistného</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>50</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>105</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>51</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>106</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>51</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>107</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>51</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>108</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>51</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>109</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>51</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>110</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>6. horní hranice pojistného plnění (pojistná částka, limit pojistného plnění), spoluúčast</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>51</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>111</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>51</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>112</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>51</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>113</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>51</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>114</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>1. právní předpisy z oblasti distribuce životního pojištění (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>52</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>115</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>1. členění životního pojištění (rizikové životní pojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění atd.)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>53</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>116</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>2. podmínky vzniku, trvání a zániku životního pojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>53</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>117</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>3. pojistná nebezpečí (smrt, dožití, invalidita, změna osobního postavení, úraz a nemoc, jde-li o doplňkové pojištění)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>53</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>118</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>4. typy výluk</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>53</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>119</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>5. zkoumání zdravotního stavu</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>53</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>120</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>6. společné znaky pojištění osob</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>53</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>121</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>7. náklady u životního pojištění (pojistné a jiné platby placené zákazníkem)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>53</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>8. technická úroková míra, kapitálová hodnota, odkupné, rizikové pojistné, netto a brutto pojistné</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>53</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>123</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>9. nároky z životního pojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>53</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>124</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>10. pojistné plnění z životního pojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>53</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>125</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>11. vztah životního a neživotního pojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>53</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>126</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>12. alternativní produkty k rezervotvornému pojištění (doplňkové penzijní spoření, kolektivní investování)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>53</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>127</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>13. daňové aspekty životního pojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>53</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>129</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>1.1 druhy a vlastnosti, pojem cenného papíru a rozdělení cenných papírů</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>54</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>131</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>2.1 pojem dluhopisu</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>54</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>132</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>2.2 druhy dluhopisů (státní, komunální, korporátní, hypoteční zástavní list, prioritní, vyměnitelný, podřízený), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné nebo zaknihované)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>54</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>134</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>3.1 pojem akcie</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>54</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>135</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>3.2 charakteristika akcií, druhy (prioritní a kmenové), forma (na jméno a na majitele), podoba (listinné a zaknihované)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>54</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>137</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>4.1 pojem derivátu, druhy</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>54</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>138</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>4.2 užití derivátů (spekulace, hedging, arbitráž), efekt páky</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>54</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>139</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>5. základní charakteristiky týkající se některých dalších druhů investičních nástrojů (například nástroje peněžního trhu)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>54</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>140</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>6. rizika investičních nástrojů</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>54</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>142</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>7.1 základní investiční strategie</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>54</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>144</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>8.1 investiční fondy (otevřené a uzavřené, s právní osobností, podílové fondy, standardní fondy, speciální fondy, fondy kvalifikovaných investorů)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>54</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>145</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>8.2 investiční strategie, rizikový profil investičního fondu, způsob rozdělení výnosu</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>54</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>146</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>1. právní předpisy z oblasti distribuce pojištění motorových vozidel (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se kterým se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/97)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>55</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>147</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>1. podmínky vzniku a zániku pojištění motorových vozidel</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>148</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>2. společné znaky pojištění motorových vozidel</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>149</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>3. typy výluk</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>150</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>4. Česká kancelář pojistitelů</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>151</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>5. garanční fond</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>152</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>6. zelená karta</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>153</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>7. záznam o nehodě</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>154</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>8. totální a parciální škoda</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>155</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>9. právo pojistitele na úhradu vyplacené částky (regres)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>156</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>10. nároky z pojištění motorových vozidel</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>157</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>11. pojistné plnění z pojištění motorových vozidel</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>158</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>12. bonus, malus</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>159</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>13. asistence</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>160</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>14. havarijní pojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>161</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>15. pojištění odpovědnosti z provozu vozidel</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>162</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>16. pojistná nebezpečí u pojištění motorových vozidel</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>163</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>17. možnosti připojištění u pojištění motorových vozidel</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>164</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>18. připojištění úrazu</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>56</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>165</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>1. právní předpisy z oblasti distribuce neživotního občanského pojištění (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>57</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>166</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>1. členění pojištění majetku</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>58</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>167</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>2. podmínky vzniku a zániku neživotního občanského pojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>58</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>168</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>3. společné znaky pojištění majetku</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>58</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>169</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>4. typy výluk</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>58</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>170</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>5. pojištění nemovité věci</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>58</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>171</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>6. pojištění domácnosti</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>58</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>172</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>7. pojištění právní ochrany</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>58</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>173</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>8. všeobecné pojištění odpovědnosti (pojištění občanské odpovědnosti)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>58</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>174</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>9. úrazové pojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>58</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>175</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>10. pojištění nemoci</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>58</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>176</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>11. pojistná nebezpečí v neživotním občanském pojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>58</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>177</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>12. asistence</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>58</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>178</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>13. připojištění (např. cestovní pojištění a s ním spojené asistenční služby)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>58</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>179</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>14. nároky z neživotního občanského pojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>58</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>180</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>15. pojistné plnění z neživotního občanského pojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>58</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>181</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>16. vztah neživotního občanského pojištění a životního pojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>58</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>182</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>1. právní předpisy z oblasti distribuce neživotního pojištění podnikatelů (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>59</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>183</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>1. podmínky vzniku a zániku neživotního pojištění podnikatelů</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>60</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>184</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>2. zhodnocení rizika</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>60</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>185</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>3. základy oceňování majetku</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>60</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>186</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>4. základy účetnictví podniku</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>60</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>187</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>5. kategorie pojistných nebezpečí</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>60</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>188</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>6. pojištění majetku</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>60</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>189</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>7. pojištění odpovědnosti za újmu související s podnikáním</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>60</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>190</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>8. pojištění profesní odpovědnosti</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>60</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>191</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>9. pojištění škod na dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>60</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>192</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>10. pojištění úvěru</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>60</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>193</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>11. pojištění záruky</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>60</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>194</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>12. pojištění finančních ztrát</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>60</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>195</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>13. zemědělská pojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>60</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>196</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>14. pojištění právní ochrany z neživotního pojištění podnikatelů</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>60</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>197</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>15. nároky z neživotního pojištění podnikatelů</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>60</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>198</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>16. pojistné plnění z neživotního pojištění podnikatelů</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>60</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>199</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>1. právní předpisy z oblasti distribuce velkých pojistných rizik (zejména občanský zákoník, zákon, nařízení Komise (EU), kterými se doplňuje nebo provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97)</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>61</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>200</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>1. podmínky vzniku a zániku pojištění velkých pojistných rizik</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>201</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>2. právní postavení pojišťovacího zprostředkovatele a zákazníka</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>202</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>3. definice velkých pojistných rizik</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>203</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>4. detailní riziková analýza</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>204</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>5. návrh pojistného programu</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>205</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>6. analýza konkurenčních produktů</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>206</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>7. individuální nastavení podmínek pojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>207</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>8. principy tvorby technických rezerv</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>208</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>9. škody na drážních vozidlech</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>209</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>10. škody na leteckých dopravních prostředcích</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>210</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>11. škody na plavidlech</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>211</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>12. pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>212</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>13. pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>213</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>14. pojištění z odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití říčního, průplavového, jezerního nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>214</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>15. soupojištění</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>215</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>16. nároky z pojištění velkých pojistných rizik</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>216</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>17. pojistné plnění z pojištění velkých pojistných rizik</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>62</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaska>
<KategorieVyhlaskaID>217</KategorieVyhlaskaID>
<KategorieVyhlaskaNazev>2. struktura, subjekty a fungování panevropského osobního penzijního produktu</KategorieVyhlaskaNazev>
<OblastID>52</OblastID>
</KategorieVyhlaska>
</KategorieVyhlaskaSeznam>
</Zdpz>
Raw
SPOT_OTAZKY_ZDPZ_20230810125100.xml
This file has been truncated, but you can view the full file.
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?>
<Zdpz xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance">
<!-- ***************************************************************************-->
<!-- *** Seznam otázek pro generování testů *** -->
<!-- ***************************************************************************-->
<MetaData>
<DatumVytvoreni>2023-08-10 12:51</DatumVytvoreni>
<NazevSouboru>SPOT_OTAZKY_ZDPZ_20230810125100</NazevSouboru>
</MetaData>
<OtazkaSeznam>
<OtazkaZnalostiSeznam>
<Otazka>
<OtazkaID>28000</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla. Řidič cizozemského vozidla pouze tehdy, pokud není držitelem platné zelené karty, vydané pojišťovnou v cizím státě nebo vozidla, jehož pojištění odpovědnosti je na území České republiky zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu. Jízdní kolo není podle zákona o pojištění z provozu vozidla považováno za vozidlo, a proto povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti k němu nevzniká.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>147</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla má:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vlastník tuzemského vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Řidič tuzemského vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vlastník jízdního kola.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nikdo. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla není povinné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>28007</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Úroková sazba, resp. úrokový výnos, který se připíše investorovi, je vždy hrubý nominální a podléhá dani z příjmu. Po očištění hrubého nominálního příjmu o daň z příjmu vznikne čistý nominální výnos. V závislosti na vývoji inflace může reálně investor dosáhnout ztráty, protože nominální výnos (ať čistý či hrubý) snižuje právě inflace. Po očištění hrubého nominálního výnosu, který zveřejňují banky, o inflaci vzniká výnos hrubý reálný. Po očištění o daň z příjmu získá investor výnos reálný čistý. Každý investor (klient) chce logicky dosáhnout kladného reálného (čistého) příjmu, který ale nenalezne v ceníku a podmínkách bank.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 16.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>103</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Úrokové sazby zhodnocení vkladů zveřejňované komerčními bankami jsou:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Čisté nominální.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Čisté reálné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Hrubé reálné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Hrubé nominální.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>28393</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zkratky uváděné za hodnotou úrokové sazby znamenají, za jaké období se daná úroková sazba připíše. Pokud se jedná o p.a., jde o roční úrokovou sazbu, kdy klient zhodnotí prostředky v dané výši za rok. Zkratka p.m. představuje měsíční sazbu, která je potom v ročním vyjádření 12násobně vyšší. Úroky za čtvrtletí jsou definovány zkratkou p.q. a za půl roku (za semestr) potom zkratkou p.s. Po přepočtu jiných než ročních sazeb právě do srovnatelné roční varianty znamenají 2 % p.m. 2 % * 12, tzn. 24 % p.a., v případě 2 % p.q. potom 2 % * 4, tzn. 8 % p.a. a u půlročních 2 % je roční výnos 2 % * 2 = 4 % p.a.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 13.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>103</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Rozhodněte, která z následujících nabídek je pro klienta, který hodlá uložit své prostředky, nejvýhodnější (za jinak neměnných, stejných podmínek):</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>2 % p.a.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>2 % p.m.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>2 % p.q.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>2 % p.s.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>28394</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Jednoduché úročení je založeno na principu aritmetické posloupnosti a nedochází při něm k úročení již připsaných úroků. Pouze se úročí jistina či vklad klienta. Pokud je počet úrokových období menší 1, je při jednoduchém úročení dosaženo vyššího výnosu než v případě aplikace sploženého úročení.
Např. při uvažovaném vkladu 100 Kč na 0,5 roku při ročním úrokovém období a úrokové sazbě 10 %, bude budoucí hodnota vkladu při jednoduchém úročení: FV = PV * (1 + r * t), tedy FV = 100 * (1 + 0,1 * 0,5) = 105 Kč, zatímco v případě složeného úročení je budoucí hdonota stanovena jako: FV = PV * (1 + r)^t, tedy FV = 100 * (1 + 0,1)^0,5 = 104,88 Kč.
Je potřeba si dát pozor na to, že se musí skutečně jednat o úrokové období, nikoliv o jeden rok, protože pokud by např. po dobu úročení jednoho roku bylo aplikováno pololetní úrokové období, už by se jednalo celkem o dvě úroková období a bylo by použito složené úročení, díky kterému by se klientův vklad zúročil. Spojité úročení je užíváno pokud dochází k úročení &quot;neustále&quot;. Jedná se tedy o specifický druh úročení, u kterého není možné určit formát připisování úroků. Kombinací jednoduchého a složeného úročení potom získáváme smíšené úročení. Primárně vychází ze složeného úročení a používá se v případě, kdy v rámci složeného úročení je úročen necelý počet úrokových období.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 29?33.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>103</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pokud je počet úrokových období, po které se úročí klientův vklad, menší než jedna, je aplikováno úročení:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Jednoduché.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Složené.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Spojité.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Smíšené.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>28395</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Úrokové období představuje frekvenci úročení, resp. uvádí, kolikrát dojde k zúročení za jeden rok. V případě čtvrtletního úročení, kdy každý rok má 4 čtvrtletí a každé čtvrtletí 3 měsíce, tedy dojde celkem 4krát k úročení. Vzhledem k tomu, že počet úrokových období je větší než jedna, bude se aplikovat princip složeného úročení, kdy dochází k úročení jistiny i již naběhlých úroků, jedná se tedy o úročení i úroků z úroků.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 49?56.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>103</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V případě čtvrtletního úrokového období při ročním termínovém vkladu dojde k úročení:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>4x za rok, úročit se bude pouze jistina.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>4x za rok, úročit se bude jistina i již připsané úroky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>3x za rok, úročit se bude pouze jistina.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>3x za rok, úročit se bude jistina i již připsané úroky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>28396</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Banky při úročení zůstatku na běžném účtu využívají složené úročení, kdy dochází k úročení jistiny i úroků, tzn. klientovi se připisují úroky z úroků. V případě jednoduchého úročení by se úročila vždy pouze jistina. Úroky banka připisuje na konci úrokového období (připisování úroků na konci úrokového období = dekursivní úročení), tzn. úroky se klientovi připíší např. k 31. 12., tzn. polhůtně neboli dekursivně. Spojité úročení se užívá v okamžiku &quot;neustálého&quot; úročení, tzn. počet úrokových období se blíží nekonečnu, dochází tedy k úročení každou minutu, vteřinu atd. Ekvitní úročení neexistuje.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 22.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>103</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V případě úročení běžných bankovních účtů se využívá úročení:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Jednoduché.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ekvitní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Spojité.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Složené.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>28398</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Při vyšší frekvenci úročení je výnos klienta, při jinak neměnných podmínkách, vyšší. V případě měsíčního úrokového období se úroky připíší celkem 12krát za rok a dále se úročí, zatímco u čtvrtletního, pololetního nebo ročního úrokového období se připisují pouze 4krát, 2krát či jednou do roka. Lze rovněž ověřit i matematicky při využití tzv. efektivní úrokové míry. Efektivní úroková míra obecně udává míru zhodnocení vložených peněžních prostředků, obvykle
v ročním horizontu při aplikování složeného úročení. U jednoduchého úročení nemá efektivní
úroková míra žádný význam. U složeného úročení má význam z toho důvodu, že zde dochází
i k úročení úroků, které byly připsány za předchozí úrokové období. Efektivní úroková míra
umožňuje porovnat různé úrokové sazby s odlišnou frekvencí připisování úroků za stejné období (obvykle rok). Popřípadě se používá i tehdy, když v rámci daného vkladu jsou aplikovány odlišné
úrokové sazby pro jednotlivá pásma dle objemu vložených peněz. Roční efektivní úrokovou
míru lze kvantifikovat dle vztahu: re = (1+r)^p - 1, kde re = efektivní úroková míra, r = úroková sazba za úrokové období, p = počet úrokových období za rok.&quot;</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 49?53, str. 56?57.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>103</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Nejvyššího zhodnocení dosáhne klient při neměnné úrokové sazbě při aplikaci úrokového období:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Čtvrtletního.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Měsíčního.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pololetního.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ročního.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>28400</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>S růstem frekvence pravidelného ukládání stejně vysoké částky (anuity) roste budoucí hodnota anuity (nominální naspořená částka) neboli lze danou hodnotu naspořit rychleji. Proto, budeme-lis pravidelně ukládat peněžní prostředky na začátku každého měsíce (tedy 12x do roka) dojde za jinak stejných podmínek (stejná úroková sazba, stejné úrokové období, stejná doba spoření) k naspoření vyšší nominální cílové částky. Stejně tak dojde k vyšší naspoření cílové částky při předlhůtních úložkách (na začátku období) než v případě polhůtních (na konci období).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 70?72.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>103</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Za jinak stejných podmínek bude vyšší cílová částka naspořena, budeme-li pravidelně ukládat stejnou částku:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Na konci čtvrtletí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Na konci měsíce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Na začátku čtvrtletí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Na začátku měsíce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>28401</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Základními druhy úročení je úročení jednoduché a složené. Jednoduché úročení je aplikováno při počtu úrokových období menší rovno jednomu. Pokud je počet úrokových období vyšší než jedna, je aplikováno úročení složené. Dalšími typy mohou být např. spojité nebo složené úročení, nikoliv ale radiální či exponenciální.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 29?56.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>103</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Základními druhy úročení je úročení:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Jednoduché.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Složené.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Exponenciální.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Radiální.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>28402</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pro anuitní splácení úvěru, tzn. splácení stejnými splátkami, je charakteristické, že v každé splátce, která je po celou dobu neměnná, dochází k postupnému snižování úrokové části a zvyšování úmorové části jistiny. Znamená to tedy, že z počátku jsou v rámci splácení hrazeny především úroky a postupně se zvyšuje splácená jistina. V určitý okamžik je splátka jistiny vyšší než zaplacené úroky.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 130.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>103</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pro anuitní splácení úvěru je charakteristické:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Klesající úmorová část splátky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Rostoucí úmorová část splátky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Klesající úroková část splátky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Rostoucí úroková část každé splátky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>28404</OtazkaID>
<OtazkaVerze>3</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Roční procentní sazba nákladů (RPSN) je jeden z řady ekonomických ukazatelů, který vypovídá o úrovni platebních podmínek úvěru. Prostřednictvím RPSN lze posoudit nákladovost (spotřebitelského) úvěru.
Při výpočtu roční procentní sazby nákladů (RPSN) se zohlední nejen platby splátek (jistiny a úroků), ale rovněž další platby nákladů na spotřebitelský úvěr, které ukládá zákon o spotřebitelském úvěru (zákon nestanoví tyto platby taxativně). Příklady plateb, které se zahrnují do výpočtu RPSN, jsou např.: poplatky vázané k uzavření smlouvy (např. administrativní poplatky), poplatky vázané k posouzení žádosti o úvěr, poplatky za přijetí platby spotřebitelského úvěru, poplatky za převod peněžních prostředků a poplatky za vedení účtu.
Vliv na výši RPSN ovšem nemají pouze poplatky, ale i velikost a pořadí splátek. Např. při půjčce 100 000 Kč na jeden rok při pololetních splátkách 55 000 Kč činí RPSN cca 13,6 %, zatímco při čtvrtletních splátkách 27 500 Kč činí již 16,6 %. Přitom celková zaplacená částka je v obou případech stejná, 110 000 Kč. RPSN tedy jasně udává procenta z dlužné částky, která musí být za půjčku zaplacena za období jednoho roku, včetně správy půjčky a dalších nákladů s ní spojenými.
Zatímco procento úroku ukazuje jen cenu vypůjčených peněz bez dalších nákladů, RPSN ukazuje všechny reálné náklady.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 149.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>103</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Hodnota roční procentní sazby nákladů (RPSN) je závislá na:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Inflaci.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Úrokové sazbě úvěru.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Poplatku za sjednání úvěru.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Datu splatnosti splátek.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>28406</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Ust. § 2872 odst. 1 občanského zákoníku výslovně umožňuje smluvním stranám pojistné smlouvy odchýlit se v případě pojištění velkého pojistného rizika od veškerých ustanovení části čtvrté občanského zákoníku, tedy ustanovení upravujících relativní majetková práva (závazky). To platí i pro ustanovení kogentní, tedy taková, která jinak nedovolují odchýlení se od svého znění. Smyslem vymezení velkých pojistných rizik není ochrana spotřebitele, jejich obsahové vymezení není nijak závislé na výši pojistné částky a nejsou u nich kladena žádná omezení co do délky sjednané pojistné doby.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 1; Encyklopedický slovník pojmů ČAP: http://www.cap.cz/odborna-verejnost/on-line-slovniky-a-encyklopedie/encyklopedie-pojmu/aplikace (viz &quot;dispozitivní a kogentní ustanovení&quot;).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>202</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Institut pojištění velkých pojistných rizik:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Směřuje k posílení ochrany spotřebitele.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Umožňuje smluvním stranám pojistné smlouvy odchýlit se od kogentních (tj. absolutně závazných) norem závazkového práva.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Označuje jakékoliv pojištění majetku s pojistnou částkou vyšší než 10 000 000 ?.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Brání smluvním stranám pojistné smlouvy uzavřít pojistnou smlouvu na pojistnou dobu delší než jeden rok.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>30621</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Obsah pojmu &quot;velké pojistné riziko v neživotním pojištění&quot; je vymezen v ust. § 131 zákona o pojišťovnictví.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>199</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Legální definici velkých pojistných rizik v neživotním pojištění obsahuje:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>35404</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Nelze-li při pojištění majetku určit jeho pojistnou hodnotu při uzavření smlouvy, lze na návrh pojistníka určit horní hranici pojistného plnění limitem pojistného plnění. Tato situace je označována jako pojištění na první riziko. Pojistníkem navržený limit pojistného plnění by měl u škodového pojištění odpovídat pravděpodobné výši újmy, která může nastat na pojištěném majetku. V pojistné smlouvě je uvedeno, zda se horní hranice plnění vztahuje na jednu nebo všechny pojistné události vzniklé v pojistném roce nebo v pojistném období.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2814 odst. 3.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>188</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pokud není možné stanovit přesnou pojistnou hodnotu pojišťovaného souboru věcí, jaký bude nejvhodnější způsob pojištění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění na novou cenu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění na plnou hodnotu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění na časovou cenu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění na první riziko.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>35408</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění FLEXA zahrnuje krytí požáru, úderu blesku, výbuchu, nárazu nebo pádu letadla, stromů, stožárů nebo jiných předmětů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 186.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>188</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jaké pojistné nebezpečí není kryto základním živelním pojištěním známým pod pojmem FLEXA?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Výbuch.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Požár.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Náraz nebo zřícení letadla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Působení ionizujícího záření.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>35412</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění škod na drážních vozidlech, pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích a pojištění škod na plavidlech (říčních a průplavových, jezerních, námořních) jsou vždy bez dalšího velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví. Mezi velká pojistná rizika nespadají odvětví životních pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. a).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>202</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Mezi velká pojistná rizika ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví se vždy bez dalšího řadí:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění škod na drážních vozidlech.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění škod na plavidlech (říčních a průplavových, jezerních, námořních).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Skupinové pojištění pro případ smrti s počtem pojištěných přesahujícím 250 osob.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>35413</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>V ust. § 131 odst. 1 písm. b) zákon o pojišťovnictví vymezuje pojistná odvětví, která jsou velkým pojistným rizikem, pokud se týkají profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání. Těmito odvětvími jsou pojištění úvěru a pojištění záruky (kauce).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. b).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>202</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví je (za podmínky, že se toto riziko týká profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání) vždy:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění úvěru a pojištění záruky (kauce).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění právní ochrany.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zemědělské pojištění plodin s pojištěnou osetou nebo osázenou výměrou vyšší než 150 hektarů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění odpovědnosti insolvenčního správce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>35414</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Mezi velká pojistná rizika dle ust. § 131 zákona o pojišťovnictví nespadají odvětví životních pojištění, tedy ani pojištění pro případ smrti, pro případ dožití, pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, spojených životů, s výplatou zaplaceného pojistného. Ostatní zmíněná pojištění jsou dle ust. § 131 odst. 1 písm. a) zákona o pojišťovnictví naopak vždy velkým pojistným rizikem.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. a).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>202</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Mezi velká pojistná rizika ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví nespadá odvětví:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití říčního, průplavového, jezerního nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění pro případ smrti, pro případ dožití, pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, spojených životů, s výplatou zaplaceného pojistného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>35415</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se pojistná smlouva s mezinárodním prvkem v případě velkých pojistných rizik řídí právem, které si zvolí strany v souladu s článkem 3 zmíněného nařízení. Mezinárodní prvek může být dán u subjektu právního poměru (např. účastníkem právního poměru je cizinec), objektu právního poměru (např. pojištěná nemovitost se nachází v zahraničí) nebo právní skutečnosti zakládající daný právní poměr (např. pojistná smlouva uzavřená v zahraničí). Ostatní zmíněná kritéria nejsou pro stanovení rozhodného práva u velkého pojistného rizika určující.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), čl. 7 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>199</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojistná smlouva s mezinárodním prvkem kryjící velké pojistné riziko se řídí:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Právem, které si smluvní strany pojistné smlouvy zvolí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Vždy bez dalšího právem státu, ve kterém má pojistník obvyklé bydliště.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vždy bez dalšího právem státu, ve kterém má pojištěný obvyklé bydliště.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vždy bez dalšího právem státu, ve kterém byla uzavřena pojistná smlouva.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>35416</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dle ust. § 2872 odst. 1 občanského zákoníku se smluvní strany pojistné smlouvy mohou v případě pojištění velkého pojistného rizika odchýlit od části čtvrté občanského zákoníku, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění. Jiné podmínky v tomto směru zákon nestanoví.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>199</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Od ustanovení části čtvrté občanského zákoníku (tj. od ustanovení upravujících závazkové právní vztahy) se smluvní strany pojistné smlouvy kryjící tzv. velké pojistné riziko mohou odchýlit, pouze pokud:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>To vyžaduje účel a povaha pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>K tomu udělí předchozí souhlas Česká národní banka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Se jedná o pojištění úvěru.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Se jedná o pojištění škod na drážních vozidlech.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>35417</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dle ust. § 2872 odst. 1 občanského zákoníku se smluvní strany v případě pojištění velkého pojistného rizika mohou v pojistné smlouvě odchýlit ve prospěch kterékoli strany.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>199</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V pojištění velkých pojistných rizik se smluvní strany pojistné smlouvy mohou odchýlit od ustanovení části čtvrté občanského zákoníku (tj. od ustanovení upravujících závazkové právní vztahy):</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ve prospěch pojistníka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ve prospěch pojistitele.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Výlučně jen ve prospěch slabší smluvní strany.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Výlučně jen ve prospěch spotřebitele.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>37984</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dle ust. § 2872 odst. 1 občanského zákoníku se smluvní strany pojistné smlouvy v případě pojištění velkého pojistného rizika mohou (vyžaduje-li to účel a povaha pojištění) odchýlit od jakéhokoliv ustanovení části čtvrté občanského zákoníku, tedy od ustanovení upravujících relativní majetková práva (závazky).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>199</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V pojištění velkých pojistných rizik se smluvní strany pojistné smlouvy mohou odchýlit:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Od jakéhokoliv právního předpisu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Od jakéhokoliv ustanovení části čtvrté občanského zákoníku (relativní majetková práva).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Od jakéhokoliv ustanovení zákona o pojišťovnictví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Od jakéhokoliv ustanovení občanského zákoníku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>37985</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Definice velkých pojistných rizik v zákoně o pojišťovnictví vychází z vymezení velkých rizik (large risks) ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), čl. 13 odst. 27.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>199</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Definice velkých pojistných rizik uvedená v zákonu o pojišťovnictví představuje transpozici příslušné definice ze:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (IDD).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>37986</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích patří mezi odvětví, která jsou vždy bez dalšího velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. a).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>202</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích je velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vždy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze, pokud se týká profesionální činnosti pojistníka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze, pokud úhrn rozvahy pojištěného překročí 6 200 000 ?.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze, pokud průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců pojištěného překročí za zdaňovací období 250.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>37994</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dluhopis je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný podle českého práva, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem, a to najednou nebo postupně k určitému okamžiku.
Dluhopisy jsou dluhové cenné papíry, které mají do splatnosti déle jak 1 rok. Představují teď pouze závazek emitenta (dlužníka) dostát svým závazkům (výplata kuponů, nominální hodnoty ve splatnosti). Naopak majetkový cenný papír představuje podíl investora (vlastníka akcie) na majetku společnosti.
Dluhopis nepředstavuje ani podíl na společnosti (pouze uvedený závazek) a není platebním cenným nástrojem. Těmi jsou např. šeky.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 207; zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>131</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Dluhopis je cenný papír:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Dluhový.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Majetkový.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Podílový.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Platební.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>37995</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>V závislosti na emitentovi dluhopisů lze dluhopisy členit na státní dluhopisy (dlouhodobé či střednědobé dluhopisy, případně státní pokladniční poukázky), jejichž emitentem je Ministerstvo financí. Může se jednat o dluhopisy komunální, emitované územními samosprávnými celky nebo municipalitami (městy a obcemi). Podle § 27 odst. 1, zákona o dluhopisech, představuje komunální dluhopis takový dluhopis, který je vydaný (výhradně) územním samosprávným celkem (tj. obcí, krajem či hlavním městem Prahou). Jeho název obsahuje slovo &quot;komunální&quot; (jiný cenný papír nesmí ve svém názvu slovo &quot;komunální&quot; obsahovat). Další kategorií jsou dluhopisy podnikové (korporátní), kam patří i bankovní dluhopisy.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 25, § 26, § 27; REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 416?418.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>131</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Dluhopisy emitované např. hlavním městem Prahou lze zařadit mezi dluhopisy:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Podnikové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Státní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Komunální.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Korporátní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>37996</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Výnos dluhopisu, který je vyplácen v podobě kuponu (v podmínkách ČR zpravidla v ročních intervalech) je běžným výnosem. Kapitálovým výnosem (nejen u dluhopisů) je rozdíl prodejní a nákupní ceny. Běžný i kapitálový výnos je v případě dluhopisové investice součástí tzv. výnosu do splatnosti dluhopisu (yield to maturity).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 207, 222.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>131</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kuponové platby vyplácené u kuponových dluhopisů:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Nepatří ani mezi běžné, ani mezi kapitálové a ani mezi efektivní výnosy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Patří mezi běžné a současně kapitálové výnosy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Patří mezi běžné, kapitálové a současně efektivní výnosy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Patří pouze mezi běžné výnosy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>37997</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Diskontovaný dluhopis (zero-coupon bond) je dluhopis, který nepřináší žádný kupon, tudíž výše kuponové sazby je nulová stejně jako vyplácený kupon. Výnosem investora je tak pouze rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, resp. mezi nižší emisní cenou, než je nominální hodnota, a prodejní cenou (nominální hodnotou ve splatnosti). Během splatnosti neobdrží žádné běžné výnosy (kuponové platby).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 209.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>131</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kuponové sazby u diskontovaných dluhopisů jsou:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vždy nulové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zpravidla v řádu desítek procent.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zpravidla v řádu procent.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Zpravidla v řádu promile.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>37998</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Úrokové riziko představuje riziko změny úrokových sazeb v ekonomice, v důsledku čehož bude docházet ke změně ceny dluhopisu. V případě růstu úrokových sazeb klesá cena dluhopisu, čímž roste jeho výnos a naopak. Kreditní riziko je spojeno s neschopností emitenta dluhopisu splácet kuponové platby řádně a včas, resp. splatit nominální hodnotu dluhopisu ve splatnosti. V případě českých státních dluhopisů je toto riziko velmi nízké, resp. nulové, což dokládá i ratingové hodnocení ČR, které od agentury S&amp;P v roce 2018 získalo rating AA. Kreditní riziko tedy definuje schopnost dlužníka (emitenta dluhopisu) dostát řádně a včas svým závazkům. Měnové riziko se týká zejména investicí v jiné měně, než je domácí měna investora, protože díky posilování či oslabování domácí měny vůči zahraniční může investorům výnos klesat, či růst. Měnové riziko se tedy netýká českých investorů, kteří chtějí investovat do tuzemských dluhopisů denominovaných v domácí měně. Právním rizikem je riziko nemožnosti právně se domoci splnění podmínek dohodnutých kontraktem. Právní riziko se týká zejména tzv. smluvních kontraktů, typicky např. forwardových kontraktů, které se realizují na OTC trhu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 203, 249.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>131</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Významným rizikem spojeným s dluhopisovou investicí do českých státních fixně úročených dluhopisů je pro tuzemského investora zejména riziko:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Úrokové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Měnové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Kreditní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Právní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>37999</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>S růstem tržní ceny dluhopisu klesá jeho výnos do splatnosti. Výnos do splatnosti totiž určuje investorům výnos v % p.a., kterého investor dosáhne, pokud drží dluhopis skutečně až do splatnosti. Výnos do splatnosti totiž obsahuje běžný výnos (např. inkasované kupony) a výnos kapitálový (rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou dluhopisu). Pokud tedy investor drží dluhopis až do splatnosti, odprodá jej emitentovi za jeho nominální hodnotu a pokud jeho tržní cena roste, tzn. byl nakoupen za cenu vyšší než nominální hodnota, snižuje se jeho výnos do splatnosti, protože utrží kapitálovou ztrátu. Cena dluhopisu nemá vliv na změnu délky splatnosti dluhopisu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 412; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 223.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>131</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>S rostoucí cenou dluhopisu:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Roste výnos do splatnosti dluhopisu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Klesá výnos do splatnosti dluhopisu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Roste splatnost dluhopisu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Klesá splatnost dluhopisu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38000</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Kuponový dluhopis je pravděpodobně nejrozšířenějším dluhopisem na trzích a poskytuje svým držitelům právo na proplacení běžných výnosů v podobě kuponových plateb, které mohou být fixní nebo variabilní (někdy označované také jako floatové), v závislosti na emisních podmínkách. U fixních kuponových dluhopisů je kuponová platba po celou dobu životnosti dluhopisu konstantní, protože vychází z neměnné kuponové sazby. Dluhopisy vyplácející variabilní kupon mají velikost výplaty kuponu navázánu zpravidla na variabilní referenční úrokovou sazbu, jejíž výši se vyplácené kupony přizpůsobují. Nejčastěji se jedná o některou mezibankovní úrokovou sazbu (např. PRIBOR, EURIBOR, LIBOR) zvýšenou o určitou prémii, která vychází z rizikovosti (bonity) emitenta. U kuponových dluhopisů není kuponová sazba nikdy nulová, potom by se totiž jednalo o tzv. bezkuponové dluhopisy, označované také jako diskontované dluhopisy či zero-coupon bondy.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 399; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 207?208.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>131</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kuponová sazba kuponových dluhopisů je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vždy fixní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Vždy variabilní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Fixní nebo variabilní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vždy nulová.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38002</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Nejvýznamnějším rizikem spojeným s dluhopisovou investicí je riziko možného vzniku insolvence emitenta, kdy emitent nebude schopen splácet řádně a včas kuponové platby, případně nominální hodnotu dluhopisu ve splatnosti. Investoři tak při provádění investičních analýz hodnotí i bonitu emitenta pomocí ratingu, který udělují emitentům ratingové agentury (např. S&amp;P, Moody´s či Fitch). Ratingové hodnocení emitenta obsahuje verbální popis jeho bonity a zařazení do standardizovaného systému, která definuje určité skupiny solventnosti (např. AAA, AA, A, BBB, BB, B). S dluhopisovou investicí je spojeno i úrokové riziko, kdy změna úrokových sazeb ovlivňuje cenu dluhopisu. Tento vztah popisuje durace. Indexace nesouvisí s dluhopisy, protože se jedná o automatické navyšování pojistné částky u pojištění, např. nemovitosti tak, aby nedocházelo k riziku podpojištění. Debonifikace nemá nic společného s hodnocením bonity emitenta, jedná se o výmysl.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 399; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 207?208.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>131</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kreditní riziko dluhopisové investice, resp. emitenta dluhopisu, lze posuzovat pomocí:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Durace.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ratingu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Indexace.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Debonifikace.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38003</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Státní pokladniční poukázka je krátkodobým dluhovým cenným papírem se splatností do jednoho roku, kterou emituje Ministerstvo financí prostřednictvím České národní banky, která je neveřejně nabízí pouze omezenému okruhu investorů, tzv. přímým účastníkům aukcí. Protože se jedná o krátkodobý cenný papír, obchoduje se na peněžním trhu. Právě pro peněžní trh je charakteristické obchodování krátkodobých cenných papírů (státní pokladniční poukázky, směnky) a krátkodobých úvěrů, na rozdíl od kapitálového, kde se obchodují dlouhodobé cenné papíry (akcie, dluhopisy) a dlouhodobé úvěry, tedy instrumenty se splatností delší jednoho roku. Rozdíl kapitálového trhu a peněžního je i v tom, že na kapitálovém se obchodují majetkové i dluhové cenné papíry, zatímco na peněžním pouze dluhové. Komoditní trh slouží k obchodování zejména futures kontraktů s podkladovým aktivem komodity (zemědělské komodity či suroviny).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 61, 397.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>131</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Státní pokladniční poukázky se obchodují na trhu:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Peněžním.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálovém.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Komoditním.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Majetkovém.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38004</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Státní pokladniční poukázky jsou krátkodobé dluhopisy vydávané prostřednictvím ČNB. Jsou nabízeny pouze tzv. přímým účastníkům aukce. Výnos těchto krátkodobých dluhových cenných papírů je označován i jako tzv. bezrizikový výnos (risk-free-rate), který je dán subjektem emitenta Ministerstva financí a krátkou dobou do splatnosti. I díky tomuto faktu jsou státní pokladniční poukázky cenným papírem s velmi nízkou (až &quot;žádnou&quot;) mírou rizika.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 199?200.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>131</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Charakteristické pro státní pokladniční poukázky je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Emise formou aukce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyšší (až velmi vysoká) míra rizika.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Možnost dosažení vysokého výnosu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nízká (až nulová) míra rizika.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38006</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>V případě kuponových dluhopisů je běžným výnosem inkasovaný kupon. Při investici do diskontovaných dluhopisů (zero-coupon bonds) je výnosem investora tzv. diskont, protože na primárním trhu jej nakupuje za emisní cenu, která je nižší než nominální hodnota dluhopisu. Pokud drží dluhopis do splatnosti, je mu vyplacena celá nominální hodnota. Jeho výnosem je tedy diskont (resp. &quot;sleva&quot; ), se kterou dluhopis na primárním trhu nakoupil.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 399, 401; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 220?228.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>131</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Výnosem z dluhopisové investice může být:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Kuponová platba.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Diskont.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Dividenda.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Skonto.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38007</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>V závislosti na tzv. výnosové křivce, která znázorňuje vztah mezi splatností dluhopisu (osa X) a výnosem do splatnosti dluhopisu (osa Y) má za normálních okolností rostoucí tvar. Dluhopisy s delší splatností mají tedy vyšší výnos do splatnosti (YTM). Díky dlouhé splatnosti je pro investora takováto investice více riziková, protože roste pravděpodobnost, že emitent nebude ve splatnosti, nebo během ní schopen hradit své závazky v podobě kuponových plateb či výplaty nominální hodnoty ve splatnosti.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 239; REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 415?416.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>131</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Za neměnných tržních podmínek s rostoucí (prodlužující se) splatností dluhopisu:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Roste výnos do splatnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Roste rizikovost.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Klesá výnos do splatnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Klesá rizikovost.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38008</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon definuje dluhopis jako dluhový zastupitelný cenný papír, se kterým je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jeho jmenovité hodnotě. Může se jednat o listinný nebo zaknihovaný cenný papír vydaný na řad.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 514, § 525; zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>132</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Dluhopisy emitované v České republice mohou mít podobu:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zaknihovanou nebo listinnou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Majetkovou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Úpisnou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Majetkovou, pokud emitent splnil zákonné požadavky na podobu dluhopisu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38009</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Hypoteční zástavní listy, stejně jako jiné dluhopisy, představují nárok investora na splacení dlužné částky. Závazky z hypotečních zástavních listů jsou plně kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů. Hypoteční zástavní listy může vydávat pouze banka podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank se sídlem v České republice.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 28 odst. 2.; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 210.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>132</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Hypoteční zástavní list je dluhový cenný papír:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Jehož nominální hodnota a běžné výnosy jsou kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Jehož emitentem je každá komerční banka na území České republiky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Jehož emitentem je pouze Česká národní banka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Kterým jeho emitent kryje svůj závazek v podobě hypotečního úvěru komerční bance. Slouží tedy jako zástava.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38010</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Hypoteční zástavní listy (HZL) jsou dlouhodobé zajištěné dluhopisy, které mohou emitovat hypoteční banky, čímž získávají prostředky na financování hypotečních úvěrů pro své klienty. Krytý dluhopis může být hypotečním zástavním listem, veřejnoprávním zástavním listem, nebo smíšeným zástavním listem. U bankovních dluhopisů emitovaných v podobě HZL jsou jak jistina, tak i úrokové platby zajištěny (kryty) pohledávkami z poskytnutých hypotečních úvěrů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 28 odst. 2.; REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 417; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 210.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>132</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Cenný papír, který vydává hypoteční banka s cílem získat peněžní prostředky pro financování hypotečních úvěrů, se nazývá:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Hypoteční zástavní list.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Úvěrový list.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemovitostní list.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Refinanční list.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38011</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Finanční trh je nedílnou součástí jemu nadřazeného finančního systému a sestává se z peněžního trhu, kapitálového trhu, trhu s cizími měnami a trhu drahých kovů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners ISBN 978-80-247-3671-6. str. 41-47, 60-61.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>101</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Finanční trh je nedílnou součástí:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálového trhu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Trhu pojistných nástrojů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Peněžního trhu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Finančního systému.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38012</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Na finančních trzích se střetávají zájemci o peníze s poskytovateli peněz (investory), kteří své peníze přeměňují na finanční investiční nástroje, jež jsou sice méně likvidní, ale umožňují získat výnos.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 46.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>101</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Finanční trh slouží k:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Sjednávání pojistných smluv.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Nákupu a prodeji finančních investičních nástrojů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Obchodování s nemovitostmi.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nákupu a prodeji movitých věcí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38013</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Předmětné limity (úhrn rozvahy 6 200 000 ?, čistý obrat 12 800 000 ? a průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250) stanoví zákon o pojišťovnictví v ust. § 131 odst. 1 písm. c). Výše potenciální finanční ztráty mezi tato kritéria nepatří.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. c).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>202</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V případě pojištění finančních ztrát se o velké pojistné riziko ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví jedná, pokud pojištěný překročí nejméně dva ze tří zákonem stanovených limitů. O které tři limity se jedná?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Úhrn rozvahy 6 200 000 ?.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Čistý obrat 12 800 000 ?.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Potenciální finanční ztráta 10 000 000 ?.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38014</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění úvěru je dle ust. § 131 zákona o pojišťovnictví velkým pojistným rizikem, pokud se týká profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání. Ostatní uvedená kritéria nejsou rozhodná.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. b).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>202</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění úvěru je velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví, pokud:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Se týká profesionální činnosti pojistníka v oblasti průmyslové nebo obchodní činnosti nebo svobodného povolání.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Je pojištěným banka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Je pojištěným úvěrové družstvo.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Souhrnná hodnota pojištěných úvěrů přesáhne 50 000 000 ?.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38015</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Definice velkých pojistných rizik v ust. § 131 zákona o pojišťovnictví nezahrnuje pojištění osob. Pojištění odpovědnosti naopak patří mezi pojistná odvětví, která mohou být za splnění zákonných podmínek velkým pojistným rizikem.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>202</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Velkým pojistným rizikem ve smyslu ust. § 131 zákona o pojišťovnictví může být za splnění zákonných podmínek také:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění pro případ smrti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění nemoci.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Úrazové pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění odpovědnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38016</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon o pojišťovnictví vymezuje v ust. § 131 velká pojistná rizika s odkazem na vyjmenovaná odvětví neživotních pojištění uvedených v části B Přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 a Příloha č. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>202</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Zákon o pojišťovnictví vymezuje velká pojistná rizika s odkazem na:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyjmenovaná odvětví životních pojištění uvedených v části A Přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Soukromoprávní vymezení pojištění v občanském zákoníku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyjmenovaná odvětví neživotních pojištění uvedených v části B Přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vymezení skupin odbornosti v zákoně o distribuci pojištění a zajištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38017</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon o pojišťovnictví v ust. § 131 odst. 2 stanoví, že v případě, že pojištěný patří do skupiny podniků, pro které se vede konsolidované účetnictví, posuzuje se překročení zákonem stanovených kritérií na základě konsolidovaných účtů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>202</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Patří-li pojištěný ke konsolidačnímu celku, posuzují se u vyjmenovaných pojistných odvětví limity rozhodné pro určení, zda se jedná o velké pojistné riziko, na základě:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Řádné účetní závěrky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Mimořádné účetní závěrky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Mezitímní účetní závěrky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Konsolidované účetní závěrky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38018</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon o distribuci pojištění a zajištění v ust. § 82 odst. 2 stanoví pro velká pojistná rizika rozsáhlou výjimku ze standardních informačních povinností vůči zákazníkovi. Zákon vychází z premisy, že v případě velkého pojistného rizika stojí na obou stranách pojistné smlouvy profesionálové a není třeba klást takový důraz na ochranu slabší strany a dorovnání informační asymetrie jako v případě běžného pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 82 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>199</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Zákon o distribuci pojištění a zajištění stanoví pro velká pojistná rizika:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Přísnější úpravu informačních povinností vůči zákazníkovi oproti běžným pojištěním.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Mírnější úpravu informačních povinností vůči zákazníkovi oproti běžným pojištěním.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon o distribuci pojištění a zajištění žádné aspekty velkých pojistných rizik neupravuje.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Shodný režim informačních povinností vůči zákazníkovi jako v případě běžných pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38021</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Veřejnoprávní úprava pojištění velkých pojistných rizik je obsažena v zákoně o pojišťovnictví a zákoně o distribuci pojištění a zajištění. V rovině soukromého práva je pojištění velkých pojistných rizik upraveno občanským zákoníkem. Zákon o finančních konglomerátech velká pojistná rizika neupravuje.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>199</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Právní úprava pojištění velkých pojistných rizik je soustředěna ve vybraných vnitrostátních legislativních normách. Ve kterých?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38023</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Vyžaduje-li to účel a povaha pojištění, smluvní strany se v pojištění velkého pojistného rizika mohou bez dalších podmínek odchýlit od celé části čtvrté občanského zákoníku (Relativní majetková práva).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>199</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyžaduje-li to účel a povaha pojištění, smluvní strany se v pojištění velkého pojistného rizika od jakéhokoliv ustanovení části čtvrté občanského zákoníku (relativní majetková práva):</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Mohou odchýlit.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemohou nikdy odchýlit.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Mohou odchýlit pouze ujednáním ve formě notářského zápisu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Mohou odchýlit pouze s předchozím souhlasem České národní banky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38024</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Z uvedených právních předpisů neupravuje žádný z aspektů velkých pojistných rizik pouze zákon o finančních konglomerátech.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>199</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Který z uvedených právních předpisů neobsahuje právní úpravu velkých pojistných rizik?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38025</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>V oblasti produktového řízení, u povinnosti vyhotovit záznam z jednání a u informačních povinností vůči zákazníkovi zákon o distribuci pojištění a zajištění u velkých pojistných rizik zmírňuje povinnosti oproti běžným pojištěním. V oblasti uchovávání dokumentů a záznamů zákon žádné úlevy nestanoví.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 53 odst. 5, § 79 odst. 3 písm. a), § 82 odst. 2 a § 80.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>199</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Zákon o distribuci pojištění a zajištění nestanoví mírnější režim pro velká pojistná rizika v oblasti:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Produktového řízení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Povinnosti vyhotovení záznamu z jednání.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Informačních povinností vůči zákazníkovi.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Uchovávání dokumentů a záznamů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38026</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik je, stejně jako zprostředkování jiných pojištění, regulováno zákonem o distribuci pojištění a zajištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>199</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik je regulováno:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyhláškou č. 306/2016 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38027</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Finanční trh umožňuje, aby finanční systém začleňoval do peněžního okruhu ekonomického systému volné (nevyužívané) peněžní prostředky. Jeho prvotním posláním tudíž není vytváření jakýchkoliv dalších pilířů penzijního systému, vytváření právního řádu či sjednávání pojistných smluv. Samozřejmě, že díky finančnímu trhu, resp. měnovému trhu, který je součástí finančního trhu, lze obchodovat např. cizí měny, nejedná se ale o primární úlohu. Tou je, na základě nabídky a poptávky po penězích, kdy deficitní jednotky emitují investiční nástroje (akcie, dluhopisy), nabízené investorům (kreditním subjektům), efektivně alokovat a využívat volné peněžní prostředky k investicím a jejich navracení zpět do ekonomického systému. Toto navracení (investice) podporuje rovněž ekonomický růst.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 47.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>101</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Význam finančního trhu spočívá v tom, že umožňuje:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vytvářet další pilíře státního průběžného penzijního systému.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Sjednávat pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Efektivně alokovat volné peněžní prostředky formou investic.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vytvářet právní řád.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38028</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Finanční systém, jehož nedílnou součástí jsou finanční trhy, je složitým mechanismem, který zajišťuje řadu vzájemně souvisejících funkcí. Zejména jeho prostřednictvím se dostávají peněžní prostředky k těm subjektům, které je potřebují a poptávají od těch, kteří je naopak nabízejí, resp. chtějí zhodnocovat. Díky tomu jsou tak peníze investorů směňovány za různé druhy nároků, představované různými investičními instrumenty. To tak umožňuje soustřeďovat volné peněžní prostředky a jejich následnou alokaci za účelem přeměny úspor v investice. Mimo to však finanční systém plní i řadu dalších funkcí, což se projevuje poskytováním různých tzv. neinvestičních služeb - typicky např. možnost provádění platebního styku. Obecně lze tedy tvrdit, že finanční systém zajišťuje v rámci ekonomického systému tyto funkce: funkce depozitní a kreditní (přeměna úspor v investice, resp. poptávka po kapitálu spojená s emisí cenných papírů), funkci uchování hodnoty (bohatství) právě prostřednictvím investic, funkci likvidity, funkci platební, funkci ochrany proti riziku a funkci politickou (regulační).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 40-41.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>101</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Finanční systém zajišťuje v ekonomice tyto funkce:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Získávání potřebného kapitálu formou emise cenných papírů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Investování přebytečného kapitálu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vytváření právních norem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Provádění platebního styku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38029</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Peníze jsou prostředkem směny, mírou hodnoty (zúčtovací jednotkou, resp. měřítkem cen) a uchovatelem hodnoty. Jako základní finanční aktivum ale nejvíce podléhají inflaci. Proto je vhodné chránit je před inflací vhodnou alokací (investováním, spořením) tak, aby přinášely investorovi výnos, který bude přinejmenším ve výši inflace, aby investor dosáhl alespoň nulového reálného výnosu.
Měřítkem volatility peníze ale nejsou. Základním měřítkem volatility je např. směrodatná odchylka.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 55.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>101</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Ve smyslu ekonomické teorie plní peníze (v ideálním případě) následující funkce:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Uchovatel hodnoty.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Prostředek směny.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Měřítko volatility.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Zúčtovací jednotka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38032</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Druh emitenta je jedním z nejvýznamnějších kritérií, které ovlivňují rizikovost dluhopisové investice, protože jeho bonita ovlivňuje velikost kreditního rizika. Schopnost, že stát bude schopen dostát svým závazkům (výplata kuponu, výplata jmenovité hodnoty) je vyšší než u soukromého subjektu, jehož schopnost splácení dluhopisu se odvíjí od jeho podnikatelské činnosti. Rizikovost bankovních dluhopisů bude z důvodu bankovní regulace u bankovních dluhopisů nižší. Nejméně rizikovým dluhopisem je tedy dluhopis vydaný státem, resp. Ministerstvem financí.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 61, 416; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 211 (obrázek 10.5, srovnej s obrázkem 10.1 na str. 208).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>132</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Mezi nejrizikovější dluhopisy emitované v České republice patří:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Státní dluhopisy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Korporátní dluhopisy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Bankovní dluhopisy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Komunální dluhopisy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38033</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dluhopis je dluhový cenný papír, se kterým je spojeno právo na splacení dlužné částky (nominální hodnoty). Nejedná se tedy o majetkový cenný papír (akcie), se kterým je spojeno právo účastnit se valné hromady, či podílet se na zisku nebo likvidačním zůstatku společnosti. Dluhopisy mohou státní, komunální či korporátní, ale ani státní dluhopisy nejsou zajištěné. Znamená to tedy, že nepodléhají (právo na jejich splacení) žádné garanci či pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>132</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vlastník dluhopisu má právo:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Účastnit se valné hromady a hlasovat na ní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Podílet se na zisku společnosti formou pravidelně vyplacené dividendy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Být ve splatnosti dluhopisu uspokojen náhradou z Garančního systému finančního trhu, pokud emitent státních dluhopisů nebude schopen dostát svým závazkům.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Na splacení nominální (jmenovité) hodnoty ve splatnosti dluhopisu jeho emitentem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38034</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Podřízený dluhopis je dluhopis, kde v případě vstupu emitenta do likvidace nebo vydání rozhodnutí o úpadku bude pohledávka odpovídající právům s tímto dluhopisem spojeným uspokojena až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 34 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>132</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Podřízený dluhopis je dluhopis, který:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Bude v případě úpadku či likvidace emitenta uspokojen až po vypořádání všech ostatních pohledávek.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyplácí variabilní kupony, které jsou podřízeny hospodářskému výsledku společnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Je určen předchozím vlastníkům dluhopisů majícím na něj předkupní právo se slevou 15 %, uplatnitelné namísto vyplacení nominální hodnoty předchozích dluhopisů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Umožňuje emitentovi možnost volby jak uspokojit investorovu pohledávku ve splatnosti. Investor je podřízen jeho rozhodnutí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38037</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Vyměnitelný dluhopis je dluhopis, s nímž je spojeno právo na jeho výměnu za jiný dluhopis nebo jiné dluhopisy anebo právo na jeho výměnu za akcii nebo akcie téhož emitenta, které jejich emitent vydá podle zvláštního právního předpisu. Toto právo může být uplatněno namísto práva na splacení dluhopisu. Vydání vyměnitelných dluhopisů může být vázáno na výměnu za již vydané akcie nebo na současné rozhodnutí společnosti o podmíněném zvýšení základního kapitálu. Pokud se valná hromada usnese na vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, současně přijme rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu v rozsahu, v jakém mohou být uplatněna výměnná nebo přednostní práva z těchto dluhopisů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 33 odst. 1; zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 286 odst. 1, § 505 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>132</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyměnitelný dluhopis je dluhopis, se kterým je spojeno právo:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Na jeho výměnu za jiný dluhopis či akcii téhož emitenta ve splatnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Na jeho výměnu za jiný dluhopis či akcii téhož emitenta, kdykoliv po dobu životnosti dluhopisu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Na proplacení nominální hodnoty před splatností dluhopisu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nahradit výplatu kuponu vydáním nového dluhopisu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38039</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Ke zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik není vyžadováno zvláštní oprávnění, může je tudíž zprostředkovat jakýkoliv pojišťovací zprostředkovatel dle zákona o distribuci pojištění a zajištění včetně pojišťovny (za podmínky, že odbornost zprostředkovatele odpovídá věcné náplni jeho činnosti, tedy že disponuje patřičnou odborností i ve vztahu ke zprostředkování velkých pojistných rizik).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 5.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>201</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Zprostředkovávat pojištění velkých pojistných rizik může:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojišťovací makléř.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojišťovací agent.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojišťovna.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vázaný zástupce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38042</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Při sjednání životního pojištění, úrazového pojištění nebo pojištění nemoci je pro pojistitele zásadní znát zdravotní stav pojištěného, a to pro ohodnocení přebíraného pojistného rizika, a tedy pro stanovení výše pojistného, neboť riziko přijímané do pojištění riziko je přímo závislé na zdravotním stavu pojištěného. Zjišťování zdravotních údajů při pojistné události je nutné pro posouzení, zda pojistná událost vůbec nastala a pro určení jejího rozsahu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2828.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>119</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Je pojistitel oprávněn zjišťovat údaje o zdravotním stavu nebo o příčině smrti pojištěného?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, ale pouze v případě smrti pojištěného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, ale jen tehdy, pokud to souvisí s určením výše pojistného rizika, výše pojistného nebo se šetřením pojistné události.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, ale jen tehdy, pokud to souvisí se sjednáním nebo zánikem pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne, jedná se o zvláštní kategorii údajů, ke kterým nemá mít přístup.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38043</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištěný je osoba, na jejíž život a zdraví se pojištění vztahuje. Při sjednání životního pojištění, úrazového pojištění nebo pojištění nemoci je pro pojistitele zásadní znát zdravotní stav pojištěného, a to pro ohodnocení přebíraného pojistného rizika a stanovení výše pojistného, neboť riziko přijímané do pojištění je přímo závislé na zdravotním stavu pojištěného. Zjišťování zdravotních údajů při pojistné události je nutné pro posouzení, zda pojistná událost vůbec nastala a pro určení jejího rozsahu. Pokud je v pojistné smlouvě dohodnuto, že pojistník bude v případě pojistné události zproštěn povinnosti platit pojistné, může pojistitel požadovat údaje i o jeho zdravotním stavu. Pojem poškozený označuje třetí osobu, které byla způsobena škoda. Třetí osoba je osoba odlišná od pojištěného. Životní pojištění může být sjednáno pouze jako obnosové. Nelze proto z tohoto důvodu ani teoreticky tento pojem v souvislosti s pojištěním osob používat. Obmyšlený je osoba, které vznikne právo na výplatu pojistného plnění v případě smrti pojištěného, není tedy pojištěnou osobou.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2828?2829, § 2833.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>119</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Koho údaje o zdravotním stavu nebo o příčině smrti je pojistitel oprávněn v rámci pojištění osob pojištění zjišťovat?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Jen pojistníka. U ostatních osob není právní důvod, který by pojistitele opravňoval k zjišťování citlivých údajů, kterými údaje o zdravotním stavu jsou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištěného a případně pojistníka, bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto zproštění od placení pojistného z důvodu zdravotního stavu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Jen poškozeného. U ostatních osob není právní důvod, který by pojistitele opravňoval k zjišťování citlivých údajů, kterými údaje o zdravotním stavu jsou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Jen pojištěného a případně obmyšleného, bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto pojistné plnění v případě smrti formou důchodu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38044</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti se provádí na základě zdravotnické dokumentace, popřípadě prohlídkou nebo vyšetřením. Pojistitel nemůže tyto podklady žádat od ošetřujících lékařů přímo, ale výlučně prostřednictvím pověřeného zdravotního zařízení (§ 2828 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
K vyžadování informací pojistitelem je třeba souhlas osoby, které se údaje týkají, tedy v tomto případě pojištěného. Za získání souhlasu se zpravidla považuje podpis formuláře pojistné smlouvy, kde je souhlas formulován. Pokud by souhlas nebyl ze strany pojištěného udělen, pak by pojistitel nemohl prostřednictvím pověřeného zdravotnického zařízení vyžadovat zprávy a zdravotnickou dokumentaci (zdravotnická zařízení bez souhlasu informace neposkytnou). Lékařské zprávy a zdravotní dokumentaci by pojistiteli musel dodat přímo pojištěný. V případě neposkytnutí zdravotní dokumentace ze strany pojištěného by pojistitel nemohl ocenit přejímané riziko do pojištění a stanovit výši pojistného nebo by nemohl ukončit šetření pojistné události, a tedy vyplatit pojistné plnění.
Pokud je v pojistné smlouvě dohodnuto, že pojistník je zproštěn povinnosti platit pojistné, může pojistitel požadovat údaje i o jeho zdravotním stavu. K tomu je třeba souhlas pojistníka. Pojistník není oprávněn udělit souhlas s poskytnutím zdravotních zpráv a zdravotnické dokumentace jiné osoby (s výjimkou případů, kdy je pojistník zákonným zástupcem takové osoby).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2828; ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 342?353.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>119</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného se provádí na základě:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyžádané zdravotnické dokumentace, popř. prohlídky provedené zdravotnickým zařízením. Zprávy a zdravotnickou dokumentaci může pojistitel vyžádat jen prostřednictvím osoby provozující zdravotnické zařízení, kterou pověřil.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Informací od pojišťovacího zprostředkovatele. Zprávy o zdravotním stavu a zdravotnickou dokumentaci může pojistitel vyžadovat pouze prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Informací poskytnutých od rodinných příslušníků, jejichž prostřednictvím může pojistitel vyžadovat i zprávy o zdravotním stavu a zdravotnickou dokumentaci.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Souhlasu pojistníka s poskytnutím zdravotních zpráv a zdravotnické dokumentace pojištěného, kterou pojistník vyžádá od ošetřujících lékařů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38045</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Před uzavřením pojistné smlouvy nebo při její změně se pojistitel v písemné formě dotazuje zájemce o pojištění pojištěného nebo pojistníka na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek. Dotazy musí zájemce, pojištěný nebo pojistník zodpovědět pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, pokud v odpovědi není zatajeno nic podstatného.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2788; ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014, ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 409?608.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>119</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Je nutné na dotazy pojistitele týkající se zdravotního stavu při sjednání pojištění nebo při jeho změně odpovídat pravdivě a úplně? Vyberte více odpovědí:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano. Zájemce o pojištění, pojistník nebo pojištěný je povinen zodpovědět tyto dotazy pravdivě a úplně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano. Pokud v odpovědích chybí nepodstatné informace, není to považováno za porušení povinnosti k pravdivým a úplným odpovědím.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Není to nutné, postačí uvést pouze základní informace o zdravotním stavu. Zbytek informací si dožádá pojistitel od ošetřujícího lékaře.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Na dotazy pojistitele je nutné odpovědět pravdivě a úplně. Musí být uvedeno vše do nejmenších podrobností.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38047</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>V případě, že zájemce o pojištění zároveň vyplňuje zdravotní dotazník, činí prohlášení o svém zdravotním stavu či odpovídá na písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, je vždy povinen poskytovat údaje pravdivé a úplné (§ 2788 občanského zákoníku). Poskytnutí nepravdivých nebo neúplných informací může být důvodem k odstoupení od pojistné smlouvy ze strany pojišťovny i důvodem k odmítnutí pojistného plnění. V souladu s § 2808 občanského zákoníku může pojistitel odstoupit od pojistné smlouvy (tímto se pojistná smlouva zruší od počátku), prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. V souladu s § 2809 občanského zákoníku může pojistitel odmítnout pojistné plnění, pokud by příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednání pojištění v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek. Vyloučit nelze ani případné trestněprávní důsledky v případě poskytnutí nepravdivých informací při sjednání pojistné smlouvy. Poskytnutím nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčením podstatných údajů při sjednávání pojistné smlouvy může zájemce o pojištění naplnit skutkovou podstatu pojistného podvodu podle § 210 trestního zákoníku. K naplnění skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu, a tedy k jeho spáchání, přitom postačí, uvede-li zájemce o pojištění nepravdivé údaje o jeho zdravotním stavu, je-li na ně pojistitelem dotazován. Stejně tak k naplnění skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu postačí zamlčení podstatných údajů o zdravotním stavu. Pojistitel není oprávněn vypovědět životní pojištění kdykoliv během trvání pojištění. Pojistitel je oprávněn vypovědět životní pojištění pouze do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy (a to bez udání důvodu).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2788, § 2805, § 2807?2808, § 2809; zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 210; http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/upozorneni_pro_verejnost/20141209_upozorneni_zdravotni_stav.html</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>119</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyberte všechny možné důsledky, které mohou nastat v případě poskytnutí nepravdivých nebo neúplných informací týkajících se zdravotního stavu při sjednání pojistné smlouvy:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Odstoupení od pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Odmítnutí plnění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Trestněprávní důsledky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Výpověď životního pojištění ze strany pojistitele kdykoliv během trvání pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38048</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistitel má právo na náhradu jím vynaložených nákladů na šetření oznámené události v té části, kterou vynaložil na šetření sdělených vědomě nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů nebo zamlčených údajů. Právo na tuto náhradu má pojistitel jak pojištěnému, tak vůči případným jiným osobám uplatňujícím právo na pojistné plnění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2796, 2797 odst. 2?3.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>119</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Oznámení pojistné události obsahuje vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje k rozsahu pojistné události, např. k zdravotním stavu, anebo naopak jsou v něm některé údaje o pojistné události vědomě neuvedeny. V takovém případě:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Má pojistitel právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil na šetření skutečností, které byly zamlčeny nebo byly nepravdivé.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemá pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, které byly zamlčeny nebo byly nepravdivé.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Může pojistitel vypovědět pojištění po pojistné události, ale nemá právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Může pojistitel od pojistné smlouvy odstoupit.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38050</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Údaje o zdravotním stavu patří do zvláštní kategorie osobních údajů. Souhlas, jako titul pro zpracování údajů o zdravotním stavu, je nutný, pokud dochází k posouzení zdravotního stavu pojištěného či zájemce o pojištění při vstupu do pojištění.
Zpracování údajů o zdravotním stavu pro účely likvidace pojistné události, správy a ukončení pojistné smlouvy, ochrany právních nároků a prevence a odhalování pojistných podvodů a jiných protiprávních jednání nebo obhajobu právních nároků pojistitele je pojistitelem prováděno na základě jiných právních titulů než je souhlas zájemce o pojištění (např. zpracování je nezbytné pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků). Souhlas musí být dán jednoznačným potvrzením, které je vyjádřením svobodného, konkrétního, informovaného a jednoznačného svolení pojištěného nebo zájemce o pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů), článek 6 odst. 1 písm. b) a c) a článek 9 odst. 2 písm. f)</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>119</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Údaje o zdravotním stavu jsou považovány za zvláštní kategorii osobních údajů. Pro jaké zpracování těchto osobních údajů musí dát zájemce o pojištění pojistiteli souhlas?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pro posouzení zdravotního stavu při vstupu do pojištění, aby pojišťovna mohla připravit návrh pojistné smlouvy a posoudit přijatelnost pojistného rizika přebíraného do pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pro účely likvidace pojistné události.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pro účely správy pojištění nebo jeho ukončení (s výjimkou změny pojistné smlouvy při požadavku na rozšíření rozsahu pojištění vyžadující posouzení přijatelnosti do pojištění).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pro účely prevence a odhalování pojistných podvodů a jiných protiprávních jednání.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38053</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Nejvýznamnějším rizikem spojeným s dluhopisovou investicí je riziko možného vzniku insolvence emitenta, kdy emitent nebude schopen splácet řádně a včas kuponové platby, případně nominální hodnotu dluhopisu ve splatnosti. Investoři tak při provádění investičních analýz hodnotí i bonitu emitenta pomocí ratingu, který udělují emitentům ratingové agentury (např. S&amp;P, Moody´s či Fitch). Ratingové hodnocení emitenta obsahuje verbální popis jeho bonity a zařazení do standardizovaného systému, která definuje určité skupiny solventnosti (např. AAA, AA, A, BBB, BB, B). Ratingové hodnocení lze rozlišit na hodnocení, kdy se emitent nachází v tzv. investičním stupni (&quot;bezpečnější dluhopisy&quot;) či v tzv. spekulativním stupni (&quot;horší, více rizikové dluhopisy&quot;). Se zhoršujícím se ratingem tak musí emitent zatraktivnit dluhopisy investorů tím, že zvýší jejich výnosnost, např. vyšším kuponem. Tím se zvyšuje výnos do splatnosti dluhopisu, resp. náklady emitenta na získání kapitálu a na obsluhu dluhu. Obdobně bude logicky postupovat i investor, který u více rizikové investice promítne toto vyšší riziko do vyššího požadovaného výnosu, který se může odrazit v nižší ceně, kterou je ochoten nabídnout za dluhopis, čímž roste výnos (YTM) dluhopisu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 418; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 249?251.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>131</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Se zhoršujícím se ratingovým hodnocením emitenta dluhopisu:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Roste výnosnost požadovaná investorem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Klesá výnosnost požadovaná investorem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zvyšují se náklady emitenta na získání externího kapitálu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Klesají náklady emitenta na získání externího kapitálu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38054</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dluhopis na jméno je cenný papír, na kterém je uvedeno jméno oprávněného. Převod se uskutečňuje cesí, přičemž je třeba o této skutečnosti uvědomit (popř. získat povolení) emitenta. Obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad. Neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 518 odst. 2.; Slovník ČNB: https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/ (viz &quot;cenný papír na jméno&quot;).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>132</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Dluhopis na jméno je druh dluhopisu:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Na kterém je uvedeno jméno oprávněného držitele.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Který nikdy nelze převádět.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Který lze převádět cesí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>O jehož převodu není nutné uvědomit emitenta.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38055</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dluhopis na majitele (doručitele) je dluhopis, na němž jméno majitele není uvedeno. U těchto cenných papírů je změna majitele možná již pouhým předáním cenného papíru (převodem v Centrálním depozitáři cenných papírů). Obsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad. Neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele. Dle zákona o dluhopisech je náležitostí dluhopisu označení emitenta.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 518 odst. 2; zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 1.; Slovník ČNB: https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/ (viz &quot;cenný papír na majitele&quot;).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>132</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Dluhopis na majitele (na doručitele) je dluhopis:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Na kterém je uvedeno jméno oprávněného (investora).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Na kterém je uvedeno jméno povinného (emitenta).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Na kterém není uvedeno jméno oprávněné osoby (investora).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Který je volně převoditelný pouhým předáním.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38056</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dluhopis je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír (státní, korporátní, bankovní, municipální) vydaný podle českého práva, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír. Zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 525 odst. 1; zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>132</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Zaknihovaný dluhopis je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Dluhopis, který lze neomezeně (volně) převádět bez nutnosti registrace změny vlastníka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Dluhopis, který je možné převádět pouze změnou zápisu v seznamu vlastníků.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze státní dluhopis.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze korporátní dluhopis.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38057</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>V podmínkách ČR vede evidenci zaknihovaných cenných papírů Centrální depozitář cenných papírů. Zaknihovaný cenný papír je cenný papír, který byl vydán v podobě elektronického záznamu v evidenci Centrálního depozitáře cenných papírů. Evidence zaknihovaných cenných papírů se vede na majetkových účtech; jimi jsou účet vlastníka nebo účet zákazníků.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 526; zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, § 4.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>132</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Evidence zaknihovaných dluhopisů (seznam vlastníků) je v České republice vedena:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Střediskem cenných papírů Praha.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Centrálním depozitářem cenných papírů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Emitentem dluhopisů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Na majetkových účtech vlastníka nebo zákazníka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38058</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Tuzemská pojišťovna je povinna vytvořit technické rezervy k plnění závazků z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou. Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 52 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>207</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pro která odvětví své činnosti má tuzemská pojišťovna povinnost vytvářet technické rezervy?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost v odvětví neživotních pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Tato povinnost se vztahuje na veškerou provozovanou pojišťovací nebo zajišťovací činnost v odvětví životních pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Tato povinnost se vztahuje pouze na pojišťovny, které mají oprávnění provozovat pojišťovací činnost jak v odvětví životních, tak neživotních pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38059</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, se v hlavě IV. věnuje oceňování aktiv a závazků, technickým rezervám, investování a solventnosti pojišťoven a zajišťoven.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, Hlava IV.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>207</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Která právní norma upravuje oblast technických rezerv pojišťoven a zajišťoven?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38060</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>České státní dluhopisy lze označit jako bezpečné, resp. s nízkým až nulovým kreditním rizikem, protože ratingová agentura S&amp;P udělila České republice v roce 2018 rating AA. Znamená to tedy, že se Česká republika nachází v tzv. investičním pásmu ratingového hodnocení, což pro investora představuje nízkou míru rizika. Samozřejmě, že čím horší ratingové hodnocení, tím vyšší výnos bude investor požadovat. České státní dluhopisy jsou veřejně obchodované (viz kurzovní lístek Burzy cenných papírů Praha), rovněž je ve svých portfoliích drží fondy kolektivního investování, tudíž jsou vysoce likvidní.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 250.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>132</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pro české státní dluhopisy platí:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Nacházejí se v investičním stupni ratingového hodnocení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Nacházejí se ve spekulativním stupni ratingového hodnocení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Mají vysokou likviditu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Mají nízkou likviditu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38061</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Emitentem státního dluhopisu je Ministerstvo financí, které tímto způsobem získává finanční prostředky. Státní dluhopisy vyspělých zemí mají dobré ratingové hodnocení a zpravidla se nacházejí v investičním pásmu ratingového hodnocení. Díky tomu se vyznačují nízkým kreditním rizikem (že emitent nebude schopen dostát svým závazkům). Díky veřejnému obchodování na sekundárních trzích jsou tyto dluhopisy volně nabízeny investorům bez ohledu na jejich bydliště či domicil.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 417?419; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Gradag, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 208. (obrázek 10.1)</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>132</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>České státní dluhopisy jsou dluhopisy:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Jejichž emitentem je vláda ČR.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Jejichž emitentem je Ministerstvo financí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Které se vyznačují nízkou mírou kreditního rizika.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Které mohou nakupovat pouze občané ČR či subjekty registrované k platbě daní v ČR.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38062</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Finanční trh sestává z peněžních trhů, kapitálových trhů, trhů s cizími měnami a trhů drahých kovů. Trh pojistných smluv není dílčím segmentem finančního trhu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 60?61.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>101</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Mezi dílčí segmenty finančního trhu patří:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálové trhy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Peněžní trhy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Trhy pojistných smluv.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Měnové trhy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38063</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Finanční aktiva slibují svým vlastníkům návratnost v budoucnu, přičemž též slouží jako uchovatel hodnoty (kupní síly). Neopotřebovávají se a jejich forma (listina, záznam v počítači) nijak nesouvisí s jejich cenou. Náklady na jejich transport a uskladnění jsou zanedbatelné, a proto jsou také lehce zaměnitelná. Ačkoliv na světě existuje prakticky neomezené množství různých druhů finančních aktiv, vždy patří do jedné z následujících tří kategorií: hotovostní peníze (bankovky a mince), majetkové finanční nástroje (např. akcie) a dluhové (dlužní) finanční nástroje (např. úvěry či dluhopisy).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 54?56.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>101</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Základními druhy finančních aktiv rozumíme:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Oběživo (bankovky a mince).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Majetkové finanční nástroje.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Dluhové finanční nástroje.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemovitosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38066</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Peníze se na kapitál přeměňují jejich investováním, přičemž v případě finančních investic se jedná o jejich směnu za finanční investiční nástroje (obecně finanční kapitál). Ten má podobu různých druhů právních dokumentů, které jsou sice ve srovnání s penězi méně likvidní, ale na rozdíl od nich zaručují svým majitelům právo na předem sjednaný výnos. To znamená, že hotovostní peníze jsou pro investora platebním nástrojem, který může směnit za jím zvolený investiční nástroj, představující kapitál nesoucí výnos.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 45?47.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>101</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Peníze držené v hotovosti lze z hlediska jejich majitele považovat za:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Investiční nástroj.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Komoditu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Platební nástroj.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistný produkt.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38070</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla lze přerušit pokud tak bylo dohodnuto v pojistné smlouvě. Pojistník je však povinen před přerušením pojištění pojistiteli prokázat, že jeho vozidlo podléhající registraci vozidel podle zákona o podmínkám provozu vozidel na pozemních komunikacích bylo vyřazeno z provozu. Zákon pojistiteli ukládá tzv. kontraktační povinnost, tedy povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, pokud její návrh neodporuje zákonu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, právní úpravě pojistné smlouvy v občanském zákoníku nebo pojistným podmínkám pojistitele. V tomto pojištění má poškozený na základě právní úpravy zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vůči pojistiteli přímý nárok na pojistné plnění.
Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla neobsahuje přílohu se seznamem států, na jejichž území platí pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1, § 6 odst. 5, § 9 odst. 1; KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 381.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>161</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Která z uvedených tvrzení o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou pravdivá?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Toto pojištění nelze přerušit.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel je povinen se zákazníkem pojistnou smlouvu uzavřít, pokud její návrh neodporuje právním předpisům nebo pojistným podmínkám pojistitele.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Platí na území států, které jsou uvedeny v příloze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Poškozený je oprávněn uplatnit svůj nárok na plnění přímo vůči pojistiteli osoby odpovědné za náhradu újmy vzniklé provozem vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38074</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Vyhláška č. 306/2016 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, stanovuje frekvenci, se kterou provádí tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu (u posledních dvou jmenovaných myšleno ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky) vyhodnocování citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu tak, že musí být nejméně čtvrtletní.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Vyhláška č. 306/2016 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, § 31 odst. 1 a § 32.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>207</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jak často provádí tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu, nebo zajišťovna z třetího státu vyhodnocování citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Alespoň ročně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Alespoň pololetně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Alespoň čtvrtletně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Na vyžádání ze strany ČNB.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38075</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu na doručitele (na majitele), kdy takový cenný papír je volně převoditelný a jeho vlastníkem je osoba, která jej v daný okamžik vlastní. Cenný papír na jméno je cenný papír, na kterém je uvedeno jméno oprávněného. Převod se uskutečňuje cesí. Cenný papír na řad obsahuje rovněž jméno oprávněné osoby a převádí se rubopisem.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2018 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 518 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>129</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Cenný papír může mít formu:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Na doručitele.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Na řad.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Na jméno.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Na splatnost.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38077</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Běžný účet je finančním nástrojem neinvestiční povahy, zatímco dluhopis (krátkodobý či dlouhodobý), akcie či podílový list ano. Běžný účet totiž slouží k provádění běžných plateb. Klient si jej nezakládá za účelem dosažení výnosu, ale alokování likvidní rezervy, kterou využívá k pravidelným platbám. Pokud hodlá klient přebytečnou likviditu zhodnocovat, může za tímto účelem využít např. spořicí účet, vklad s výpovědní lhůtou, termínovaný vklad či čistě investiční nástroje typu fondů kolektivního investování, přímou investici do akcií či dluhopisů. Tyto nástroje již slouží ke zhodnocování peněžních prostředků, nikoliv pro provádění &quot;běžných&quot; obratů, tak jako běžný účet.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 218?225; zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>129</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Mezi investiční nástroje nepatří:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Běžný účet.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Akcie.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Státní pokladniční poukázka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Podílový list.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38078</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Státní pokladniční poukázka je krátkodobý dluhový cenný papír emitovaný MF ČR prostřednictvím aukčního režimu ČNB. Vzhledem ke svojí krátké splatnosti, která je vždy do jednoho roku, se tento cenný papír obchoduje na peněžním trhu, zatímco cenné papíry s delší splatností se obchodují na kapitálovém trhu, příp. trhu komoditním.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 61, 62, 220.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>129</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Cenným papírem obchodovaným na peněžním trhu je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Státní pokladniční poukázka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Akcie.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Dlouhodobý dluhopis.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Komodita.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38079</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Majetkové cenné papíry se společně s dluhovými cennými papíry obchodují pouze na kapitálovém trhu, zatímco na peněžním se obchodují pouze dluhové cenné papíry. Tento fakt je dán i splatností, kdy majetkové cenné papíry, typicky akcie, jsou cenné papíry bez splatnosti. Majetkové cenné papíry, které představují podíl investora na majetku emitenta se ale neobchodují ani na komoditním trhu, kde se obchodují komodity, jako např. drahé kovy, suroviny, zemědělské produkty. Přestože tyto komodity představují určitý &quot;majetek&quot; či &quot;aktivum,&quot; nejsou spojeny s majetkovými cennými papíry.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 220, 229.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>129</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Majetkové cenné papíry se obchodují:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze na peněžním trhu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze na kapitálovém trhu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Na peněžním i na kapitálovém trhu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze na komoditním trhu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38080</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Investičním nástrojem není platební nástroj, protože neslouží primárně ke zhodnocování volných peněžních prostředků. Stejně tak se nejedná o investiční nástroj uvedený v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1; REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 218?225.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>129</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Mezi investiční nástroje lze zařadit:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Nástroje peněžního trhu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Cenné papíry kolektivního investování.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Investiční cenné papíry.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Platební nástroje.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38081</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Investiční nástroje jsou doklady o tom, že jejich majitelé investovali své peněžní prostředky na finančním trhu, čímž je přeměnili ve finanční kapitál. Investičními cennými papíry jsou cenné papíry, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. navíc, na kapitálovém trhu se obchodují majetkové i dluhové cenné papíry, tedy investičními cennými papíry jsou zejména akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě či dluhopisy nebo obdobné cenné papíry, s nimiž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky. Naopak na peněžním trhu jsou obchodovány pouze dluhové cenné papíry a vzhledem k jejich splatnsoti pouze krátkodobé dluhové cenné ppaíry, tedy ty se splatností do jednoho roku, typicky státní pokladniční poukázky.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2; REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 218?225.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>129</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Majetkové cenné papíry jsou:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Cenné papíry obchodované na kapitálovém trhu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Cenné papíry obchodované na peněžním trhu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Cenné papíry obchodované na komoditním trhu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Všechny cenné papíry obchodované na peněžním i kapitálovém trhu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38082</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Investičními cennými papíry jsou cenné papíry, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. Investičními cennými papíry jsou zejména akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě či dluhopisy nebo obdobné cenné papíry, s nimiž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky. Nástroji peněžního trhu jsou nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu, zejména pokladniční poukázky, vkladní listy a komerční papíry. Proto nejsou tyoto považovány za investiční cenný papír.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 a 4; REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 219.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>129</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Investičním cenným papírem je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Akcie.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Dlouhodobý dluhopis.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Státní pokladniční poukázka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vkladní list.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38083</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění osob zahrnuje: a) životní pojištění, kdy lze pojistit člověka pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění nebo jiné skutečnosti související se zdravím nebo změnou osobního postavení pojištěné osoby (mezi takové události patří např. svatba nebo narození dítěte), b) a dále pojištění pro případ nemoci nebo úrazu, které podle soukromoprávní regulace dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pod životní pojištění nespadá. Pojištění pro případ nemoci nebo úrazu lze sjednat k životnímu pojištění jako doplňkové pojištění. Pojištění finančních ztrát, jehož předmětem jsou mj. vzniklé finanční ztráty, spadá do pojištění majetku.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2824 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>115</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V pojištění osob lze pojistit člověka pro případ (vyberte všechny správné odpovědi):</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemoci nebo úrazu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vzniku finančních ztrát.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Jiné skutečnosti souvisící se zdravím nebo změnou osobního postavení pojištěné osoby.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38084</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Životním pojištěním ve smyslu občanského zákoníku se rozumí pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ dožití se určitého věku nebo dne určeného smlouvou jako konec pojištění. Dále se pod pojem životní pojištění řadí i pojištění pro případ jiné skutečnosti související se změnou osobního postavení člověka.
Pojištění pro případ nemoci nebo úrazu se řadí ? stejně jako životní pojištění ? do pojištění osob, nepatří ale pod pojem životní pojištění.
Pojištění finančních ztrát pod životní pojištění nespadá.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2833.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>115</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V životním pojištění ve smyslu občanského zákoníku lze pojistit fyzickou osobu pro případ (vyberte všechny správné odpovědi):</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Smrti nebo dožití se určitého věku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemoci nebo úrazu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Finančních ztrát vzniklých v souvislosti s úrazem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Dožití se dne stanového pojistnou smlouvou jako konec pojištění nebo jiné skutečnosti související se změnou osobního postavení pojištěné osoby (např. svatba).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38085</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistnou událostí v životním pojištění, kromě smrti pojištěného nebo dožití se určitého věku nebo dne určeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, může být i pojistnou smlouvou vymezená jiná skutečnost &quot;týkající se změny osobního postavení (pojištěného) člověka.&quot; může se tedy jednat o sňatek pojištěného v případě svatebního pojištění nebo studium pojištěného v případě tzv. stipendijního pojištění, narození dítěte v případě pojištění pro případ narození dítěte, skončení důchodového spoření a převod finančních prostředků z něj coby jednorázového pojistného na pojištění důchodu apod. Pod skutečnost &quot;týkající se změny osobního postavení (pojištěného) člověka&quot; může spadat i vznik pojistnou smlouvou určené vážné nemoci pojištěného nebo vznik invalidity pojištěného v případě pojištění vážných nemocí nebo pojištění invalidity nespadajících svým konkrétně sjednaným rozsahem mezi pojištění pro případ nemoci (tedy s pojistným plněním nenahrazujícím v zásadě náklady na zdravotní péči). Rozhodující je definice příčin pojistného plnění a definice pojistné události v pojistných podmínkách. Úrazové pojištění je dle soukromoprávního vymezení (občanský zákoník) samostatným druhem pojištění, které nespadá pod životní pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2833; ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN: 978-80-7478-630-3. Od str. 695.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>115</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V rámci životního pojištění dle soukromoprávního vymezení (občanský zákoník) lze pojistit fyzickou osobu pro případ jiné skutečnosti související se zdravím nebo změnou osobního postavení pojištěného. Vyberte všechny správné skutečnosti spadající pod uvedený pojem:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Sňatek pojištěného v případě svatebního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Studium pojištěného v případě tzv. stipendijního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vznik invalidity pojištěného při pojištění invalidity, u kterého pojistné plnění nenahrazuje náklady na zdravotní péči a sjednaným rozsahem nespadá mezi pojištění pro případ nemoci.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Úraz pojištěného v úrazovém pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38086</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Existuje věcný rozdíl mezi soukromoprávním vymezením pojmu &quot;životní pojištění&quot; (v občanském zákoníku) a veřejnoprávním vymezením &quot;odvětví životních pojištění&quot; (v zákoně o pojišťovnictví). Uvedené lze nejlépe vysvětlit na konkrétním příkladu. Na pojistné smlouvě je sjednáno životní pojištění pro případ smrti nebo dožití a doplňkově k němu je toutéž pojistnou smlouvou sjednáno úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci. Z pohledu soukromoprávního (občanského zákoníku) budou takovou pojistnou smlouvou sjednány tři odlišné druhy pojištění (životní pojištění, úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci), ale z pohledu veřejnoprávního (zákona o pojišťovnictví) budou všechna tři pojištění spadat do odvětví životních pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., zákon o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, Příloha č. 1 Část A; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2833, § 2844, § 2847; ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 695?752.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>115</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V pojistné smlouvě je sjednáno životní pojištění pro případ smrti nebo dožití a dále doplňkové úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci. Spadají všechna uvedená pojištění pod životní pojištění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne, z pohledu soukromoprávního (dle občanského zákoníku) budou takovou pojistnou smlouvou sjednány tři odlišné druhy pojištění: životní pojištění, úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne, ani jedno z uvedených pojištění nepatří mezi životní pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, z pohledu veřejnoprávního (zákona o pojišťovnictví) budou všechny tři samostatné právní vztahy pojištění spadat do odvětví životních pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, z pohledu soukromoprávního (dle občanského zákoníku) všechna uvedená pojištění patří pod životní pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38087</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Riziková životní pojištění: 1) kryjí základní riziko smrti a u většiny produktů lze pojistnou ochranu rozšířit o pojištění nemoci nebo úrazu, případně i o další typy neživotních pojištění, 2) neobsahují rezervotvornou složku a veškeré zaplacené pojistné jde na krytí rizik, 3) nesplňují podmínky soukromého životního pojištění z důvodu chybějícího pojištění pro případ dožití, a proto není možné pojistné placené na tento typ pojištění odečíst od základu daně, 4) nejsou spojeny s investováním pojistného do investičních podkladových aktiv podle investiční strategie zvolené pojistníkem. Tyto produkty jsou vhodné především pro klienty, kteří chtějí zabezpečit v případě smrti nebo jiné závažné události (např. invalidita nebo diagnóza závažného onemocnění) své blízké nebo sebe nebo zajistit splácení svých finančních závazků (např. úvěry).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Kol. autorů z ČAP. Životní pojištění. Praha: Grada, 2002. Finance pro každého. ISBN 80-247-0146-4. str. 41?43.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>115</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyberte správnou odpověď charakterizující rizikové životní pojištění:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytuje pojistnou ochranu pro případ smrti a případně pro případ úrazu nebo nemoci formou doplňkových pojištění. Veškeré zaplacené pojistné se použije na krytí rizik a nákladů pojistitele. Dožije-li se pojištěný sjednaného konce pojistné doby, zanikne pojištění bez vyplacení jakéhokoliv pojistného plnění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytuje pojistnou ochranu pro případ smrti a případně pro případ úrazu nebo nemoci formou doplňkových pojištění. Poskytuje také pojistnou ochranu pro případ dožití, a tedy obsahuje rezervotvornou složku, která bude na konci pojištění vyplacena oprávněné osobě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Může být daňově uznatelné (pojistné zaplacené za toto pojištění je možné za určitých podmínek odečíst od základu daně).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistníkem zaplacené pojistné je investováno do podkladových aktiv, nejčastěji podílových fondů, a to dle pojistníkem zvolené investiční strategie. Jen část pojistného se spotřebovává na krytí rizik a nákladů pojistitele.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38088</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Investiční životní pojištění může zahrnovat dvě složky ? rizikovou a investiční. Pojistná složka obsahuje pojištění pro případ smrti a dožití. U většiny produktů lze pojistnou ochranu rozšířit o pojištění nemoci nebo úrazu. Investiční složka pojištění je spojena s investováním pojistného do investičních nástrojů s různou investiční strategií lišící se předpokládaným zhodnocením finančních prostředků a podstupovanou mírou rizika. Pojistník volí, kam budou podílové jednotky nakoupené za zaplacené pojistné investovány, nese tak investiční riziko. Investiční životní pojištění může přinést vyšší zhodnocení finančních prostředků než například kapitálové životní pojištění, zhodnocení ale nemusí být garantováno. Investiční životní pojištění umožňuje pojistníkovi: 1) jednoduše měnit nastavení pojistné ochrany dle aktuálních potřeb, 2) zhodnotit finanční prostředky na individuálním účtu vedeném u pojistné smlouvy více, než je konzervativní zhodnocení, které je kalkulováno při výpočtu kapitálového hodnoty u kapitálového životního pojištění, 3) změnit, do jakých investičních nástrojů budou podílové jednotky získané za zaplacené pojistné investovány, 4) průběžně sledovat zhodnocení investiční složky pojištění, 5) vkládat a čerpat finanční prostředky i během trvání pojištění (čerpat finanční prostředky ale lze jen tehdy, pokud pojistník nevyužívá daňové uznatelnosti pojištění), 6) využít daňové uznatelnosti zaplaceného pojistného na pojištění pro případ smrti nebo na pojištění pro případ dožití.
Nevýhody, které investiční životní pojištění přináší, jsou: A) zpravidla není garantována pojistná částka při dožití, B) vyjma garantovaných fondů není výše zhodnocení garantována. Ceny podílových jednotek, a tedy hodnota individuálního účtu vedeného u pojistné smlouvy, jsou stanoveny v závislosti na vývoji tržních cen podkladových aktiv. Hodnota individuálního účtu kolísá podle tržních rizik. V případě nepříznivého vývoje nemusí být dosaženo očekávaného výnosu, výnos může být i záporný, není proto zaručena ani návratnost původně investované částky.
Investiční životní pojištění nemusí obsahovat vždy pojištění pro případ dožití.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 61, Příloha č. 1, část A, bod III.; Slovník pojmů ČAP: http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-v-praxi/slovnik-pojmu (viz &quot;investiční životní pojištění&quot;).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>115</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyberte všechny správné odpovědi, které mohou platit ve vztahu k investičnímu životnímu pojištění:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění sjednávané pro případ smrti pojištěného nebo jeho dožití se okamžiku stanoveného v pojistné smlouvě. Pojistnou ochranu lze formou doplňkových pojištění rozšířit o krytí úrazu nebo nemoci.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistníkem zaplacené pojistné, po snížení o část na krytí pojistného rizika sjednaného pojištění a nákladů pojistitele, je investováno do podkladových aktiv, nejčastěji podílových fondů, dle pojistníkem zvolené investiční strategie.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění musí obsahovat vždy pojištění pro případ dožití se pojištěného okamžiku stanoveného v pojistné smlouvě. Výše pojistného plnění je garantována ve výši v pojistné smlouvě určené pojistné částky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyjma garantovaných fondů není pojistitelem míra zhodnocení investované části pojistného nijak garantována, investiční riziko nese pojistník. Zpravidla není tedy garantována ani výše pojistného plnění v případě dožití.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38089</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Kapitálové životní pojištění zahrnuje pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojistná částka může být pro obě rizika stejná nebo si klient volí zvlášť pojistnou částku pro případ smrti a zvlášť pojistnou částku pro případ dožití. Sjednaná pojistná částka pro případ dožití je sjednána v pojistné smlouvě a je garantována. Pojistnou ochranu lze formou doplňkových pojištění rozšířit zejména o krytí úrazu nebo nemoci. Základními výhodami, které lze využít u kapitálového životního pojištění, jsou: 1) garantovaná pojistná částka pro případ smrti, 2) garantovaná pojistná částka pro případ dožití, která je při dožití se pojištěného okamžiku stanoveného v pojistné smlouvě vyplacena oprávněné osobě (zpravidla je tato částka navýšena i o připraný podíle na výnosech), 3) možnost rozšíření rozsahu pojistné ochrany formou různých připojištění, 4) možnost daňové uznatelnosti zaplaceného pojistného na pojištění pro případ smrti nebo na pojištění pro případ dožití. Základními nevýhodami kapitálového životního pojištění jsou: nižší flexibilita tj. nelze jednoduše měnit nastavení rozsahu pojištění, nelze aktivně ovlivňovat tvorbu kapitálové hodnoty pojištění formou výběru investičních podkladových aktiv, která mohou přinést vyšší zhodnocení, než je výše technické úrokové míry, se kterou výpočet kapitálové hodnoty pojištění nebo výše pojistné částky kalkuluje.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>https://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/kapitalove-zivotni-pojisteni</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>115</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyberte jednu správnou odpověď charakterizující kapitálové životní pojištění:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Výše pojistného plnění v případě dožití není garantována. Pojistnou ochranu lze formou doplňkových pojištění rozšířit zejména o krytí úrazu nebo nemoci.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistná částka pro případ smrti a pojistná částka pro případ dožití je sjednána v pojistné smlouvě. Pojistná částka pro případ dožití je garantována. Pojistnou ochranu lze formou doplňkových pojištění rozšířit zejména o krytí úrazu nebo nemoci.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistníkem zaplacené pojistné, po snížení o část na krytí pojistného rizika sjednaného pojištění a nákladů pojistitele, je investováno do podkladových aktiv, nejčastěji podílových fondů, dle pojistníkem zvolené investiční strategie.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemůže být daňově uznatelné (pojistné zaplacené za toto pojištění není možné za žádných podmínek odečíst od základu daně).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38090</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Důchodové životní pojištění se od jiných životních pojištění liší tím, že v pojistné smlouvě je sjednána výplata pojistného plnění pro případ dožití formou opakovaných pravidelných plateb (např. doživotního důchodu nebo důchodu na stanovenou dobu). Pojištěný má v době vzniku nároku na pojistné plnění možnost změnit formu plnění na jednorázovou výplatu. U některých typů důchodového pojištění lze sjednat garantovanou výši důchodu. Důchodové pojištění může být spojeno s i investováním pojistného do investičních nástrojů dle pojistníkem zvolené investiční strategie, v takovém případě zpravidla není výše důchodu pojistitelem garantována. U důchodového pojištění lze využít možnosti rozšířit pojistnou ochranu formou dalších pojištění. Jedním z důležitých pojištění je zproštění od placení pojistného v případě přiznání invalidity, kdy placení pojistného přechází na pojistitele a tím je zajištěna kumulace finančních prostředků dle původních představ pojištěného (tuto možnost většinou alternativní produkt penzijního spoření nenabízí). Je možné též využít daňové uznatelnosti zaplaceného pojistného, pokud pojistná smlouva splňuje podmínky stanovené zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Kol. autorů z ČAP. Životní pojištění. Praha: Grada, 2002. Finance pro každého. ISBN 80-247-0146-4. str. 44; CIPRA, T. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-11-6. str. 167?179.; zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 9 písm. p), § 15 odst. 6.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>115</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyberte správnou odpověď charakterizující důchodové životní pojištění:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemůže být daňově uznatelné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Jedná se o pojištění pro případ dožití, u kterého byla dohodnuta výplata pojistného plnění formou opakovaných pravidelných plateb.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Výše pojistného plnění v případě dožití je vždy garantována.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Jedná se o pojištění pro případ dožití, u kterého je při sjednání dohodnuta výplata formou jednorázové pojistné částky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38091</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Oba typy pojištění zahrnují pojištění pro případ smrti nebo dožití, jsou rezervotvorné, umožňují tvorbu a výplatu kapitálové rezervy pojištění ve formě odkupného nebo pojistného plnění při dožití se konce pojištění, umožňují rozšířit pojistnou ochranu formou doplňkových pojištění zejména o krytí úrazu nebo nemoci, umožňují využít daňové uznatelnosti zaplaceného pojistného na pojištění pro případ smrti nebo na pojištění pro případ dožití. Liší se v následujících bodech:
1) Investiční životní pojištění umožňuje pojistníkem zaplacené pojistné, po snížení o část na krytí pojistného rizika sjednaného pojištění a nákladů pojistitele, investovat do podkladových aktiv, nejčastěji podílových fondů, dle pojistníkem zvolené investiční strategie. Výše zhodnocení není garantována, a proto není garantována ani pojistná částka při dožití.
2) U kapitálového životního pojištění je pojistná částka pro případ dožití sjednána v pojistné smlouvě a je garantována. Pojištění neumožňuje investovat část pojistného do investičních podkladových aktiv podle investiční strategie zvolené pojistníkem.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>https://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/kapitalove-zivotni-pojisteni; https://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/investicni-zivotni-pojisteni</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>115</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jaký je hlavní rozdíl mezi investičním životním pojištěním a kapitálovým životním pojištěním?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Investiční životní pojištění, na rozdíl od kapitálového životního pojištění, umožňuje spojit pojištění s investičním fondem. Pojistné nebo jeho část je umístěno do podkladových aktiv dle pojistníkem vybrané investiční strategie.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>U kapitálového životního pojištění, na rozdíl od investičního životního pojištění, lze pojistnou ochranu rozšířit formou doplňkových pojištění úrazu nebo nemoci.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálové životní pojištění, na rozdíl od investičního životního pojištění, neumožňuje daňovou uznatelnost zaplaceného pojistného na pojištění pro případ smrti nebo na pojištění pro případ dožití.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Investiční životní pojištění, na rozdíl od kapitálového, zahrnuje pojištění pro případ smrti nebo dožití.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38092</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Oba typy pojištění zahrnují pojištění pro případ smrti a umožňují rozšířit pojistnou ochranu formou doplňkových pojištění zejména o krytí úrazu nebo nemoci.
Liší se v následujících bodech:
1) Investiční životní pojištění umožňuje pojistníkem zaplacené pojistné, po snížení o část na krytí pojistného rizika sjednaného pojištění a nákladů pojistitele, investovat do podkladových aktiv, nejčastěji podílových fondů dle pojistníkem zvolené investiční strategie.
2) Rizikové životní pojištění neobsahuje rezervotvornou složku, a tedy se veškeré zaplacené pojistné použije na krytí rizik nebo nákladů pojistitele. Z důvodu chybějícího pojištění pro případ dožití není možné pojistné placené na tento typ pojištění odečíst od základu daně. Rizikové životní pojištění není spojeno s investováním pojistného do investičních podkladových aktiv podle investiční strategie zvolené pojistníkem.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/investicni-zp; http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/rizikove-zp</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>115</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyberte hlavní rozdíl mezi investičním životním pojištěním a rizikovým životním pojištěním:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Rizikové životní pojištění, na rozdíl od investičního životního pojištění, obsahuje pojištění pro případ smrti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Investiční životní pojištění je pojištění spojené s investičním fondem. Pojistné či jeho část je umístěno dle pojistníkem vybrané investiční strategie.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Rizikové životní pojištění, na rozdíl od investičního životního pojištění, kryje riziko dožití, a tedy obsahuje rezervotvornou složku a umožňuje daňovou uznatelnost zaplaceného pojistného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Rizikové životní pojištění, na rozdíl od investičního životního pojištění, lze rozšířit formou doplňkových pojištění o krytí úrazu nebo nemoci.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38093</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Hotovostní peníze nelze považovat za kapitál. Je to tím, že nenesou výnos, a to ani běžný, ani kapitálový. Na kapitál je lze ovšem přeměnit jejich investováním.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 55, 164.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>101</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Hotovostní peníze přinášejí:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Běžný výnos.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálový výnos.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Nepřinášejí žádný výnos, tedy ani běžný, ani kapitálový výnos.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Běžný i kapitálový výnos.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38094</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Depozitní funkce finančního systému umožňuje soustřeďovat a zhodnocovat dočasné volné peněžní prostředky ekonomických subjektů formou ukládání úspor formou bankovních vkladů. Volné peněžní prostředky jsou využity jako vklady za účelem jejich zhodnocení, nikoliv za účelem pojištění se proti některým rizikům. Na rozdíl od funkce kreditní, která umožňuje deficitním subjektům získávat na finančním trhu potřebné finanční prostředky. Obecně je finanční trh stejný jako jakýkoliv jiný trh, kde se střetává nabídka a poptávka, a tím se formuje cena, v případě finančního trhu cena peněz (úrok). Provádění plateb je spojeno s platební funkcí finančního trhu, která umožňuje prostřednictvím platebních systémů obchodních bank provádění různých druhů plateb. Na finančním trhu se tedy střetává nabídka finančních prostředků, které nabízejí subjekty s jejich dostatkem (kreditní, přebytkové subjekty, investoři) s těmi, které peněžní prostředky poptávají (dlužníci, deficitní subjekty, emitenti cenných papírů). Díky tomu mohou přebytkové jednotky zhodnocovat dočasně volné peněžní prostředky.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 40.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>101</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Depozitní funkce finančního trhu umožňuje ekonomickým subjektům:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Získávat potřebné volné peněžní prostředky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojišťovat se.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zhodnocovat volné peněžní prostředky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Provádění plateb.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38095</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Kreditní funkce finančního systému umožňuje ekonomickým subjektům získávat potřebné, v ekonomickém systému nevyužité (volné) peněžní prostředky. Na rozdíl od depozitní funkce finančního systému, která umožňuje ekonomickým subjektům provádět finanční investice neboli přeměňovat peníze potenciálních investorů na finanční kapitál.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 40.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>101</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kreditní funkce finančního trhu umožňuje:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Provádět finanční investice neboli přeměnu peněz na finanční kapitál.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Uchovávat ekonomickým subjektům bohatství v likvidní formě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Získávat ekonomickým subjektům volné peněžní prostředky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Snižovat riziko podnikání.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38097</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Základní vlastností finančních investičních nástrojů obchodovaných na peněžním trhu je krátká doba jejich splatnosti, a to zpravidla pouze do jednoho roku. Vedle krátkodobých úvěrů se jedná především o krátkodobé dluhopisy, zejména státní pokladniční poukázky. Ty jsou emitované Ministerstvem financí prostřednictvím České národní banky. Naopak dlouhodobé investiční nástroje či úvěry, tedy nástroje se splatností delší jednoho roku se obchodují na kapitálovém trhu. Typickým dlouhodobým investičním nástrojem je např. akcie, dlouhodobý dluhopis či podílové listy ať už akciových či dluhopisových fondů. Cizí měny se obchodují na měnovém trhu (v hotovostní, valutové či bezhotovostní, devizové podobě).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 61?62.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>101</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Na peněžním trhu se obchodují:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Podílové listy akciových fondů kolektivního investování.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Státní pokladniční poukázky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Cizí měny.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Dlouhodobé dluhopisy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38098</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Obecně lze při investování dosáhnout běžného či kapitálového výnosu. Součtem běžného a kapitálového výnosu je potom výnos celkový.
Běžný (nominální) výnos je výnos, který plyne investorovi z držby investičního nástroje. Jedná se např. o úrok, dividendu, kuponovou platbu či nájemné u investice do nemovitostí. Z toho vyplývá, že běžné výnosy nezávisí na obchodovatelnosti předmětných investičních instrumentů. Kapitálový výnos je naopak spojený s obchodováním, protože představuje rozdíl prodejní a nákupní ceny, kdy každý investor chce levně koupit a draho prodat. Může se stát, že investor prodá investiční nástroj levněji, než jej koupil, ale díky např. inkasování dividend dosáhnout celkového zisku, protože, jak bylo uvedeno, běžný + kapitálový výnos = výnos celkový. Při očištění nominálního výnosu (ať už běžného, kapitálového či celkového) o inflaci se jedná o reálný výnos.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 169; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159?160, 222, 280?281.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>102</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Běžný (nominální) výnos plynoucí z investičního nástroje je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Celkový výnos po odpočtu vynaložených investičních nákladů a daní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Cash flow plynoucí z jeho vlastnictví (držby) za určité období.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Výnos plynoucí z obchodování spočívající v rozdílu jeho kupní a prodejní ceny.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Celkový dosažený výnos po odpočtu inflace.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38099</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Kapitálový výnos získaný z investičního nástroje je spojený s jeho obchodováním. Je to rozdíl prodejní a nákupní ceny. Naopak výnos, který plyne investorovi díky držbě (vlastnictví investičního nástroje) je označován jako výnos běžný - typicky dividenda, kupon apod. Výše vyplacené kuponové platby se odvíjí od kuponové sazby (fixní, variabilní), kdy její výše je nominální, tzn. reálná kuponová sazba je po očištění o inflaci nižší, stejně jako reálná kupní síla nominálně inkasované kuponové platby. Součtem běžného výnosu (dividenda, kupon) a kapitálového výnosu (prodejní cena minus nákupní cena) získá investor výnos celkový.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 169; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159?160, 223, 280?283.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>102</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kapitálový výnos získaný z investičního nástroje je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Inkasovaná dividenda.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Reálná kuponová platba.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Výnos z obchodování investičního nástroje plynoucí z rozdílu jeho prodejní a kupní ceny.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Celkový výnos po odpočtu vynaložených investičních nákladů a daní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38100</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Součtem běžného a kapitálového výnosu je výnos celkový. Jedná se tedy např. o inkasované dividendy, kuponové platby + rozdíl prodejní ceny (v ideálním případě vyšší) a nákupní ceny. Přestože by tedy investor např. odprodal investiční nástroj za nižší cenu, než jej nakoupil, může díky inkasovaní dividend dosáhnout celkového zisku. Celkový výnos ale není nikým garantován, protože investor se vystavuje kreditnímu riziku emitenta, tzn. že tento nebude schopen dostát svým závazkům, např. v podobě vyplácení pravidelných kuponových plateb či splacení nominální hodnoty dluhopisu ve splatnosti. Stejně tak valná hromada nemusí odhlasovat výplatu dividend či jednoduše investor realizuje kapitálovou ztrátu, kdy nakupoval draho a prodával levněji. Poměr výnosů vůči vynaloženým nákladům by potom byla rentabilita investice.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 171; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159?160.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>102</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Celkový výnos získaný z investičního nástroje je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Tzv. garantovaným výnosem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Rozdílem prodejní a nákupní ceny.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Poměr součtu všech výnosů za určité období vůči vynaloženým nákladům.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Součet jednotlivých běžných a kapitálových výnosů za určité období.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38101</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Fundamentální analýza je základní akciovou analýzou, jejímž výsledkem je vnitřní hodnota, která při srovnání s tržní cenou informuje investora o tom, zda je daný titul nadhodnocen, či podhodnocen a měl by jej tak investor do svého portfolia zařadit, či nikoliv. Fundamentální analýza analyzuje vliv makroekonomických, odvětvových a mikroekonomických (podnikových) faktorů na cenu akcie s tím, že se jedná o kvantitativní vyjádření (např. výpočet vnitřní hodnoty, analýzu zadluženosti, výpočet poměrových ukazatelů), ale i kvalitativní, popisnou analýzu např. odvětví nebo budoucího očekávaného vývoje společnosti. Fundamentální analýza je tedy spjata s investicí (dlouhodobou), nikoli s krátkodobou spekulací, která využívá zejména grafických formací a indikátorů s cílem provádět timing a odhadovat vhodný okamžik ke vstupu, či výstupu z akciové pozice.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 238?298.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>134</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Charakteristické pro fundamentální akciovou analýzu je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Kvantitativní i kvalitativní hodnocení akciové společnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Identifikace nadhodnocených či podhodnocených akcií.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Využívání tržních indikátorů pro vhodné načasování.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Využívání zejména grafických analýz a formací.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38102</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Technická analýza je krátkodobou spekulativní akciovou analýzou, která se díky analýze grafických formací snaží definovat vhodný okamžik nákupu či prodeje akcie. Jejím cílem je tedy odpovědět spekulantovi na otázku, kdy prodat, či koupit. K tomuto využívá různých grafických formací, např. hlava a ramena, dvojitý vrchol, dvojité dno. Obecně lze nástroje technické analýzy rozdělit do dvou kategorií: a) formace ? hladina podpory, hladina odporu, b) indikátory ? Boolingerovo pásmo, klouzavý průměr apod. Zatímco s fundamentální analýzou se pojí pojmy jako např. P/E, výpočet vnitřní hodnoty či provádění finanční analýzy za účelem odhadu zadluženosti společnosti, rentability apod. s cílem identifikace nadhodnocených, či podhodnocených titulů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 300, 310?370.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>134</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Mezi nástroje technické analýzy patří:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Grafická analýza.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Formace.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Indikátory.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Finanční analýza.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38103</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Společnosti z cyklických odvětví dosahují dobrých hospodářských výsledků v období růstu a expanze ekonomiky, zatímco při jejím poklesu dosahují horších výsledků či ztrát. Typickými zástupci tohoto odvětví jsou např. stavebnictví, automobilový průmysl či strojírenství. Opakem jsou společnosti z anticyklického odvětví, které dosahují nejlepších hospodářských výsledků v době, kdy je ekonomika v recesi a obráceně. Existují samozřejmě i společnosti, které na vývoj hospodářského cyklu příliš nereagují a jsou neutrální. Jedná se o společnosti produkující nezbytné statky, jejichž koupi nelze příliš odkládat, např. společnosti z prostředí farmacie, potravinářství, telekomunikací. Analýza společností (odvětví) na cyklické, neutrální a anticyklické je součástí odvětvové analýzy, která je součástí fundamentální analýzy. Adaptivní odvětví neexistuje.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 245.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>134</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Z hlediska citlivosti odvětví, ve kterém akciová společnost působí, můžeme rozlišovat odvětví či společnosti:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Cyklické.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Neutrální (necyklické).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Anticyklické.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Adaptivní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38104</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dividenda je zdaněna tzv. srážkovou daní 15 %, tzv. přímo u zdroje (daň tedy odvádí plátce dividendy, akciová společnost) a akcionář obdrží již zdaněnou (čistou) dividendu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, § 36.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>134</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Dividenda vyplacená akciovou společností s domicilem v České republice je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zdaněna tzv. srážkovou daní u zdroje ve výši 15 %.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zdaněna daní z příjmu z kapitálového majetku ve výši 15 %, kterou odvádí příjemce dividendy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Osvobozena od daně z příjmu, pokud investor drží akcii alespoň po dobu 3 let.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Osvobozena od daně z příjmu, pokud investor drží akcii alespoň 6 měsíců.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38105</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Držitel akcie může realizovat zisk z této investice či spekulace dvěma základními možnostmi. Buď drží akcii dlouhodobě (až po několik desítek let) a inkasuje dividendu, nebo se snaží spekulovat na změnu její ceny. Právě běžný, resp. dividendový výnos představuje výnosnost daného aktiva, která je dosažena inkasem běžných příjmů, v případě akcií tedy dividend. Vztah pro výpočet běžné výnosnosti můžeme vyjádřit jako poměr inkasované dividendy vůči ceně akcie, kterou zaplatíme.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 280.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>134</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Dividendový výnos akcie získáme jako poměr:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ceny akcie vůči vyplacené dividendě (cena akcie : dividenda).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyplacené dividendy vůči hodnotě aktiv připadajících na jednu akcii (dividenda : aktiva na 1 akcii).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyplacené dividendy vůči ceně akcie (dividenda : cena akcie).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyplacené dividendy vůči zisku připadajícímu na jednu akcii (dividenda : zisk na 1 akcii).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38106</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Protože je akcie rizikovějším cenným papírem, doporučuje se dlouhodobý investiční horizont, kdy s rostoucí délkou investičního horizontu klesá pravděpodobnost ztráty investice. Vzhledem ke střídání hospodářského cyklu (expanze, recese) každých průměrně 5?8 let, je dlouhodobý horizont vhodný. Naopak krátkodobý investiční horizont v řádech týdnů či do jednoho, dvou let s sebou nese vyšší riziko ztráty díky vyšší volatilitě a kolísavosti akciových trhů, které nebudou mít na krátkém horizontu dostatek času na opětovný růst.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>SYROVÝ, P., TYL, T. Osobní finance: řízení financí pro každého. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014. Finance. ISBN 978-80-247-4832-0. str. 104?105, 166?170.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>134</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Doporučený investiční horizont pro běžného akciového (portfoliového) investora je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Do jednoho roku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Maximálně v řádu týdnů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Maximálně 2 roky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Dlouhodobý.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38108</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Nárok na výplatu dividendy má pouze takový akcionář, který akcii vlastní k datu tzv. rozhodného dne. Jedná se o tzv. &quot;legálního&quot; majitele akcie, jenž akcii nemá evidovánu pouze na svém účtu u obchodníka s cennými papíry, ale má ji už připsánu na svém účtu u subjektu, který vede příslušnou evidenci. Akcionář, který má v rozhodný den akcii evidovánu na svém majetkovém účtu, má nárok na výplatu dividendy.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 275; zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 284.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>134</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Rozhodný den představuje pro akcionáře:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Den, ke kterému vzniká právo na výplatu dividendy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Den, ve kterém dochází k nákupu akcie.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Den, ve kterém dochází k prodeji akcie.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Okamžik realizace zisku nebo ztráty.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38109</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Na rozdíl od rozhodného dne existuje ještě tzv. ex-dividend day, který stanovuje první den, kdy se již obchoduje bez nároku na dividendu. Pro investora je toto datum ještě důležitější, protože mu říká, do kdy nejpozději musí akcii koupit, aby měl nárok na dividendu, resp. že musí vlastnit akcii alespoň jeden den před ex-dividend day. Ex-day, jak tento den bývá rovněž nazýván, je tedy prvním dnem, kdy se titul obchoduje bez nároku na nejbližší dividendu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 275.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>134</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Ex-dividend day představuje pro akcionáře:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Den, který následuje po dni prodeje akcie.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Den, který následuje po dni nákupu akcie.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>První den, kdy se obchoduje akcie s nárokem na dividendu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>První den, kdy se obchoduje akcie bez nároku na dividendu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38110</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Akcie jsou na rozdíl od dluhopisů tzv. majetkové cenné papíry, kdy investor (akcionář) je spolumajitelem akciové společnosti a nese tak podnikatelská rizika, tedy např. to, že podnik nedosáhne plánovaného zisku, příp. se dostane do ztráty, nebude vyplácet dividendu, čímž poklesne tržní kurz akcií. Akciová společnost odpovídá za porušení svých závazků věřitelům celým svým majetkem. Společníci (akcionáři) akciové společnosti jsou po dobu jejího trvání zbaveni povinnosti ručit za závazky společnosti - za trvání akciové společnosti proto akcionáři za závazky společnosti neručí.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 265, 280.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>134</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Držitel akcie (akcionář) je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Dlužníkem akciové společnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Spoluvlastníkem akciové společnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Věřitelem akciové společnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ručitelem, tj. ručí za závazky akciové společnosti do výše nominální hodnoty svojí investice.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38111</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dividendy jsou typickým běžným výnosem investora. Běžný výnos je výnos, který je spojený s držbou investičního nástroje, nikoliv jeho obchodováním (kapitálový výnos).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 265.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>134</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Dividendy vyplácené u akcií:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Nepatří ani mezi běžné, ani mezi kapitálové a ani mezi efektivní výnosy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Patří mezi běžné i kapitálové výnosy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Patří mezi běžné, kapitálové i efektivní výnosy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Patří pouze mezi běžné výnosy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38112</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Emitentem akcie je akciová společnost, která z pohledu rizikovosti bude vždy rizikovější než stát. Stejně tak se cena akcie odvíjí od nabídky a poptávky na trhu, kterou ale ovlivňuje celá řada makroekonomických, odvětvových či mikroekonomických faktorů. Významným mikroekonomickým faktorem je např. i hospodářský výsledek a očekávání investorů, od čehož se odvíjí i očekávání dividendových výnosů, které navíc nejsou garantované. Distribuce zisku společnosti investorům v podobě dividendy se váže na rozhodnutí valné hromady, zatímco u kuponového dluhopisu investor již při nákupu dluhopisu ví, kdy a v jaké výši může očekávat kupony.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 265.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>134</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Akcie se na rozdíl od státních dluhopisů obecně vyznačují:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Nižší rizikovostí a nižší výnosností.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Nižší výnosností a vyšší rizikovostí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyšší rizikovostí a vyšší výnosností.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyšší výnosností a nižší rizikovostí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38114</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Akcionář má právo podílet se na řízení společnosti v podobě účasti na valné hromadě a hlasování na ní. Má rovněž právo podílet se na zisku společnosti v podobě inkasovaných dividend. Je to ale jeho právo, nikoliv povinnost akciové společnosti vyplatit dividendy. Vše záleží na rozhodnutí valné hromady. V případě, že společnost vstoupí do likvidace a existuje majetková podstata, ze které může být uspokojen, může se podílet i na likvidačním zůstatku.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 256 odst. 1; REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 231; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 265?266.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>134</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Mezi základní akcionářské právo kmenových akcií patří právo:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Podílet se na řízení společnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Podílet se na zisku společnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Podílet se na likvidačním zůstatku společnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ručit za závazky společnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38115</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 256 odst. 1; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 265.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>134</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Akcie je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Majetkový cenný papír, s nímž je spojeno právo podílet se na řízení, zisku a likvidačním zůstatku společnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Dluhový cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Dluhový cenný papír, s nímž je spojeno právo podílet se na řízení, zisku a likvidačním zůstatku společnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Majetkový cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38119</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pokud potenciální investor disponuje dostatečným množstvím volných peněžních prostředků (tj. dostatečně velkým bohatstvím) a dospěje k názoru, že by je bylo vhodné investovat na finančním trhu, musí následně u každé uvažované investiční příležitosti zvažovat tři základní investiční faktory, a to: výnosnost, rizikovost a likviditu. Tyto faktory tvoří tzv. investiční trojúhelník. Finanční páka je spojena s využíváním cizího kapitálu, kdy investor napákuje svoji pozici tím, že využije poměrně malý poměr vlastních zdrojů a zbytek dofinancuje úvěrem, čímž se podílí na vývoji celé investice. S malým množstvím vlastních zdrojů tak může dosahovat výrazných zisků, ale i ztrát.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 166; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vydání. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 162?164.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>102</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Mezi investiční kritéria patří:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Finanční páka investora.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Výnosnost.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Rizikovost.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Likvidita.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38120</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Likviditou lze rozumět snadnost či rychlost, s jakou lze předmětný investiční nástroj bezeztrátově přeměnit zpět na peníze. To znamená, že čím je investiční nástroj likvidnější, tím je také žádanější, čímž s růstem poptávky po něm poroste i jeho cena (vnitřní hodnota). Investoři budou požadovat od investičního nástroje (jeho emitenta) naopak vyšší prémii (vyšší výnos) při jeho nízké likviditě, tak aby jim kompenzovala vyšší prémie i vyšší riziko, kterému jsou vystaveni při nízké likviditě investičního nástroje.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 209.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>102</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Při zvýšení likvidity investičního nástroje (např. jeho uvedením na burzu) lze očekávat, že:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Jeho atraktivita, a tím i jeho současná (resp. vnitřní) hodnota vzroste.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Sníží se jeho atraktivita a v důsledku toho se následně sníží jeho tržní cena (kurz).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Jeho současná hodnota klesne.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Investoři budou požadovat vyšší prémii za likviditu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38124</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Akcie, se kterými není spojeno žádné zvláštní právo, jsou akcie kmenové. Platí, že existence základních práv podílet se na řízení společnosti, na zisku a na likvidačním zůstatku, stejně jako životnost akcií, s nimiž jsou spojena, jsou časově neohraničené. Kmenovými akciemi bývají nazývány akcie, jež svým majitelům zaručují právě uvedená standardní práva, která nejsou žádným způsobem rozšiřována ani zužována.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 276; REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 231.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>135</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Akcie, se kterými nejsou spojena žádná zvláštní práva, příp. akcionářská práva nejsou omezena, se označují jako:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Kmenové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Prioritní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Seniorní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Juniorní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38125</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Akcie, se kterou jsou spojena přednostní práva týkající se podílu na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích nebo na likvidačním zůstatku společnosti, je prioritní akcie. Není-li ve stanovách určeno jinak, jsou prioritní akcie vydány bez hlasovacího práva. Vyžaduje-li tento zákon hlasování na valné hromadě podle druhu akcií, je vlastník prioritní akcie bez hlasovacího práva oprávněn na valné hromadě hlasovat. Jsou-li akcie obchodovány na veřejném trhu, jejich likvidita je neměnná a poplatky třetím stranám spojené s jejich nákupem či prodejem budou totožné jako u kmenových akcií.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, § 278; REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 233.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>135</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vlastností přednostních (prioritních) akcií je (nestanovují-li stanovy akciové společnosti jinak) je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Emitování pouze v cizí měně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Jejich nízká likvidita.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyšší transakční poplatky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nejsou s nimi spojena hlasovací práva na valné hromadě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38126</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Akcie může mít formu cenného papíru na řad nebo na doručitele. Akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno. Přestože akcie představuje podíl akcionáře na majetku akciové společnosti, nejedná se o formu cenného papíru. Cenný papír na obhospodařovatele tedy neexistuje.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 263.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>135</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Akcie může mít formu cenného papíru:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Na řad.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Na jméno.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Na doručitele (na majitele).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Na obhospodařovatele.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38127</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Akcie na doručitele (na majitele), někdy také označována jako anonymní akcie, je akcie, jejímž vlastníkem a akcionářem společnosti je osoba, která danou akcii v konkrétní okamžik vlastní. Akcie na majitele je neomezeně převoditelná.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, § 274 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>135</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Dle zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), akcie na majitele (na doručitele):</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Smí být převáděna pouze mezi minoritními akcionáři.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Smí být převáděna pouze mezi majoritními akcionáři.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Je nepřevoditelná.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Je neomezeně převoditelná.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38128</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>U akcie na jméno akciová společnost (resp. emitent) vede seznam všech akcionářů u listinných akcií, u zaknihovaných akcií vede seznam akcionářů Centrální depozitář cenných papírů (dříve Středisko cenných papírů). Akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele. V případě listinné akcie na jméno, tzn. na této akcii je uvedeno jméno jejího majitele, je změna majitele provedena tzv. rubopisem. Rubopis neboli indosament představuje podpis na zadní straně akcie (či jiného cenného papíru), který stvrzuje převod vlastnického práva na jinou osobu. Tímto písemným projevem majitel akcie (rubopisec) převádí vlastnická práva na jinou, zde uvedenou osobu (rubopisníka).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 269; zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 269 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>135</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Listinné akcie na jméno je možné převádět:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Rubopisem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Řadopisem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vistapisem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Orderpisem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38129</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Společnost může vydat akcie na majitele pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír (listinný cenný papír, který byl předán do hromadné úschovy).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, § 263 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>135</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Akcie na majitele může mít podobu cenného papíru:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zaknihovaného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Listinného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Kreditního.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Depozitního.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38130</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Běžný výnos představuje výnosnost daného aktiva, která je dosažena inkasem běžných příjmů, v případě akcií tedy dividend. Běžný výnos je tedy spojen s držbou investičního nástroje, např. akcie, ze které dividenda či, dluhopis, ze kterého plyne kupon.
Kapitálový výnos je naopak spojený s obchodováním investičních nástrojů a představuje rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou. Akcie tak můžeme nakupovat a prodávat a realizovat tak kapitálový zisk (pokud cena mezi nákupem a prodejem vzroste) nebo ztrátu (pokud cena akcie poklesne).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 280?283.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>135</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Investor může realizovat výnos z akciové investice prostřednictvím:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Běžného výnosu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálového výnosu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Diskontního výnosu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Kreditního výnosu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38131</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Akcie je možné obchodovat jak na organizovaném burzovním trhu, tak i na trhu neorganizovaném mimoburzovním, např. Nasdaq (dříve také RM-S v Praze). Je možné je obchodovat i smluvně na trhu přes přepážku (OTC trh, over the counter). Akcie se ale neobchodují na komoditních burzách (Chicago), kde se obchodují drahé kovy, zemědělské komodity, suroviny (ropa, plyn). Obdobně akcie nejsou obchodovány na opčních burzách, což je typ termínové burzy, kde se obchodují opční nástroje. Energetická burza např. pražská PXE obchoduje s elektrickou energií a plynem.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, § 3, § 37, § 55; REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 67?68.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>135</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Akcie je možné obchodovat na:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Energetické burze.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Burzovním i mimoburzovním trhu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Komoditním trhu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Opční burze.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38132</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Primární trh slouží emitentům pro vydávání svých cenných papírů a získání potřebného kapitálu. Na primárním trhu tak cenný papír nalezne svého prvonabyvatele. Úkolem sekundárních trhů je naopak zajistit likviditu cenného papíru, obchodují se na nich tedy již dříve emitované cenné papíry. Prostřednictvím aukce jsou potom emitovány státní pokladniční poukázky, jakožto krátkodobý dluhový cenný papír.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 67.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>135</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pro uvedení akcií na veřejný trh se využívá:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Primární trh.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Sekundární trh.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Obligační trh.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Aukční trh ČNB.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38133</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Akcie obsahuje označení, že jde o akcii, jednoznačnou identifikaci společnosti, jmenovitou hodnotu a označení formy akcie, ledaže akcie byla vydána jako zaknihovaný cenný papír. U akcie na jméno obsahuje navíc i jednoznačnou identifikaci akcionáře a údaje o druhu akcie, popřípadě i s odkazem na stanovy.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 259 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>135</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Akcie obsahuje:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Označení, že jde o akcii a údaje o jejím druhu, identifikaci společnosti, jmenovitou hodnotu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Identifikaci společnosti, identifikaci investora, emisní kurz.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Počet vydaných akcií, emisní kurz, identifikaci společnosti, účetní hodnotu akcie, VIN akcie.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Identifikaci společnosti, emisní kurz, splatnost akcie.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38134</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Tržní kapitalizace burzy je celková suma všech obchodovaných emisí společností násobená aktuálním tržním kurzem jejich akcií (na burze).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Slovník ČNB: https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/ (viz &quot;tržní kapitalizace&quot;).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>135</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vynásobíme-li aktuální počet všech emisí akcií obchodovaných na veřejném trhu s jejich aktuálním tržním kurzem, dostaneme:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Tržní kapitalizaci burzy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Velikost emise IPO (prvotní veřejná nabídka, Initial Public Offering).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Účetní hodnotu burzy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Velikost kapitálového výnosu investora.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38135</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>IPO (Initial Public Offering) je vžitý termín pro primární veřejnou nabídku akcií spojenou se vstupem na burzovní trh. V případě sezónní emise (SEO) se jedná o navyšování základního kapitálu formou emise akcií, ale u společností, které již jsou veřejně obchodovány, resp. už v minulosti poprvé vstoupily na veřejný trh formou IPO. Objednávka akcií (ESB) neexistuje, stejně jako kapitálový úpis (CSR). V případě získávání kapitálu se užívá termín tzv. capital raising (získávání kapitálu), ať už formou IPO či např. akvizicí.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>MELUZÍN, T., ZINECKER, M. IPO: prvotní veřejná nabídka akcií jako zdroj financování rozvoje podniku. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2620-2. str. 27?30.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>135</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Okamžik, kdy akciová společnost vstupuje poprvé na burzu a začíná nabízet své akcie veřejnosti se nazývá:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Prvotní veřejná nabídka, IPO (Intial Public Offering).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Sezónní emise akcií, SEO (Season Equity Offering).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Objednávka akcií, ESB (Equity Stock Booking).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálový úpis, CSR (Capital Stock Raising).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38136</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Je-li emisní kurz akcie vyšší než její jmenovitá nebo účetní hodnota, tvoří tento rozdíl emisní ážio. Je-li částka placená na splacení emisního kurzu nebo cena vneseného nepeněžitého vkladu určená stanovami nebo valnou hromadou nižší než emisní kurz akcie, započte se plnění nejprve na emisní ážio. V okamžiku emise společnost sice prodává své akcie, ale nenakoupila je, tzn. nemůže vznikat kapitálový výnos či ztráta. Emisní ážio tedy představuje kladný rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcií. Emisním ážiem může být také kladný rozdíl mezi emisním kursem akcie a účetní hodnotou akcie. Nemůže se tedy jednat o kapitálový výnos emitenta, protože kapitálový výnos je dán rozdílem prodejní a nákupní ceny. Navíc emisní ážio není vkladem do základního kapitálu, zvyšuje hodnotu vlastního kapitálu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, § 248 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>135</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V případě, že emisní kurz akcie je vyšší než její nominální (jmenovitá) hodnota, vzniká:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Emisní ážio.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Emisní disážio.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálový výnos.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálová ztráta.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38138</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Vzhledem k základním vlastnostem užití se termínové kontrakty dělí na pevné (neodvolatelné), které není možné jednostranně vypovědět, a podmíněné, kde vlastník (držitel) tohoto nástroje derivát užít může či nemusí. Záleží, zda je to pro něj vzhledem k tržním cenám a situaci výhodné.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 481.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>137</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Termínové kontrakty lze podle jejich vlastností a obchodovatelnosti členit na:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pevné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Podmíněné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Tržní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Netržní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38139</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Opce je typickým podmíněným kontraktem, protože její vlastník (kupující) si kupuje pouze právo, které buď uplatní nebo ne, v závislosti na tom, zda to pro něj bude výhodné. Není zde ale povinnost. Na rozdíl od toho se kupující (prodávající) forward či futures zavazuje, že v budoucnosti odebere (dodá), tedy nakoupí (prodá) ve stanovený termín za stanovenou cenu a ve stanoveném množství podkladové aktivum, příp. si se swapovým partnerem podkladové aktivum vymění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 482.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>137</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Mezi základní pevné termínové kontrakty patří:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Forwardy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Futures.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Opce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Swapy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38140</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pro termínové (derivátové) nástroje je typické, že mezi okamžikem uzavřením obchodu a jeho vypořádáním je určité časové období, tzn. k vypořádání obchodu dochází v budoucnosti, po uplynutí určitého termínu. Derivátové nástroje se využívají zejména při spekulaci nebo při zajišťování (hedgingu). Derivátové nástroje rozlišujeme na pevné (forwardy a futures kontrakty, swapy) a podmíněné (opce). Ať už se jedná o pevné či podmíněné derivátové kontrakty, tyto se obchodují na burze (futures kontrakty a burzovní opce) nebo na OTC trhu (trh přes přepážku, &quot;over the counter&quot;), kde se obchodují smluvní opce, swapy a forwardy. Díky tomu, že se deriváty obchodují i na burze, jsou zde obchodovány zejména za účelem spekulace, navíc při využívání cizího kapitálu (páky) a jedná se o velmi rizikovou spekulaci. Vývoj ceny derivátového nástroje závisí na několika faktorech, kdy jedním z hlavních je právě vývoj ceny podkladového aktiva.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 480?481.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>137</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pro derivátové (termínové) kontrakty je charakteristické:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Bezprostřední vypořádání obchodu po jeho uzavření.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Nízká míra rizika.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vypořádání kontraktů v budoucnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nezávislost na vývoji podkladového aktiva</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38142</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Futures je pevným kontraktem, zatímco opce je kontraktem podmíněným. Oba kontrakty se obchodují na burzách. Forwardy a swapy patři rovněž mezi pevné kontrakty, ale jedná se již o kontrakty, které se obchodují na OTC trhu. Jedná se tedy o obchody smluvního typu, které nejsou burzovním obchodem.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 482.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>137</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Termínové kontrakty, které se obchodují na burze, jsou:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Forwardy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Futures.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Swapy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Opce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38143</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Kupující forwardového kontraktu se zavazuje v budoucnu odebrat (odkoupit) podkladové aktivum, za dnes stanovenou cenu v dnes definovaném množství. Díky tomu spekuluje na růst cen a koupí forwardu vstupuje do tzv. dlouhé (long) pozice, kdy se snaží dosáhnout zisku díky budoucímu růstu cen.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 485.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>137</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Spekulant kupující kontrakt forward zaujímá:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Dlouhou pozici, spekuluje na růst.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Dlouhou pozici, spekuluje na pokles.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Krátkou pozici, spekuluje na růst.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Krátkou pozici, spekuluje na pokles.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38144</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Vzhledem k tomu, že kontrakty forward jsou smluvními pevnými kontrakty, je možná určitá individualizace těchto kontraktů mezi prodávajícím a nabízeným. Nejsou zde kladeny unifikované podmínky týkající se např. typu podkladového aktiva, minimálního objemu obchodu, termínů vypořádání, jako je tomu u burzovně obchodovaných derivátových kontraktů, kde je naopak výhodou vysoká likvidita a možnost jednostranného uzavření pozice před splatností kontraktu, díky čemuž neexistuje riziko neplnění protistranou, kdy protistranou je burza, resp. clearing burzy, který kontrakt vždy vypořádá.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 485.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>137</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vlastností kontraktu forward je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Burzovní obchodování, tzn. vysoká likvidita.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Možnost individualizace kontraktu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Standardizace kontraktu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nízká míra rizika neplnění protistranou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38146</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Swap je pevným termínovým kontraktem spočívajícím ve vzájemné výměně podkladových aktiv. Swapoví partneři si tedy vzájemně vyměňují platby (cash flow) odvozené z určité úrokové sazby nebo měny. Základními druhy swapů je měnový či úrokový swap, kdy měnového swapu využívají např. exportéři či importéři, kteří potřebují tuzemskou či zahraniční měnu. Stejně tak se vůči změně úrokové sazby může chránit věřitel či dlužník pomocí úrokového swapu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 503.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>137</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Principem swapu je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Termínová výměna podkladového aktiva.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Nákup podkladového aktiva.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Prodej podkladového aktiva.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Zesplatnění podkladového aktiva.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38149</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Realizační cena, někdy označována také jako bazická cena, známá také jako uplatňovací cena (strike price), je cena, za kterou má vlastník opce právo koupit nebo prodat podkladové aktivum podle toho, zda se jedná o kupní nebo prodejní opci.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 513?518.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>137</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Realizační cena (strike price) opce je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Cena, za kterou může být jejím vlastníkem uplatněna.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Cena, za kterou ji její vlastník koupil.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Smluvní pokuta, kterou musí kupující uhradit, pokud opci nevyužije.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Poplatek, který musí kupující uhradit obchodníkovi s cennými papíry za zprostředkování obchodu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38150</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Evropská opce je druh opce, kterou může její majitel uplatnit pouze v den její splatnosti, zatímco americkou opci lze uplatnit kdykoliv po dobu její životnosti (splatnosti). Díky této výhodě bude ovšem dražší (vyšší opční prémie). Australská ani tichomořská opce neexistují.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 513.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>137</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Opce, kterou je možné uplatnit pouze k datu její expirace (splatnosti), je opce:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Americká.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Evropská.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Australská.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Tichomořská.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38151</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Americká opce je druh opce, kterou může její majitel uplatnit kdykoliv po dobu (v průběhu) její životnosti. Naskýtá se mu tak více příležitostí pro její uplatnění a může dosáhnout i potenciálně vyššího výnosu než majitel evropské opce. Evropská opce je druh opce, kterou může její majitel uplatnit pouze v den její splatnosti, proto bude evropská opce levnější (nižší opční prémie). Australská a Arktická opce neexistují.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 513.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>137</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Opce, kterou je možné uplatnit kdykoliv po dobu její životnosti, je opce:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Americká.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Evropská.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Australská.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Arktická.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38152</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Veřejný soubor údajů o nemovitostech v České republice se nazývá katastr nemovitostí. Obsahuje popis nemovitostí, jejich soupis a geometrické a polohové určení. Zároveň je zdrojem informací, které slouží zejména k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území či k oceňování nemovitostí.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>170</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jak se nazývá veřejný seznam, do kterého se zapisují nemovitosti?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pozemkové knihy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Katastr nemovitostí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Katastrální mapy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Evropská pozemková evidence.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38167</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Časová hodnota peněz je založena na myšlence, že peníze mají v různém okamžiku různou hodnotu neboli že hodnota peněz se v průběhu času mění. Kromě toho, že každý investor preferuje více peněz než méně a méně rizika než více, preferuje také stejné množství peněz dříve než později. Z toho důvodu, pokud se vzdá nejlikvidnějšího aktiva (peněz) v současnosti, bude za to požadovat nějakou odměnu v podobě úroku, resp. aby se mu peníze po dobu, kdy je nemá k dispozici, úročily. Princip, resp. metoda, časové hodnoty peněz je založena na převodu hodnoty peněz k určitému časovému okamžiku, a to prostřednictvím úročení stanovenou úrokovou sazbou. Finanční matematika tak převádí hodnotu peněz k určitému časovému okamžiku, a to buď k jejich budoucí hodnotě pomocí úročení, nebo současné hodnotě pomocí odúročení (diskontování). Amortizace představuje opotřebení majetku, vinkulace je služba, kterou využívá věřitel (obvykle banka) jako způsob ochrany věci, na kterou dlužníkovi půjčil. Vinkulace je tedy vázání výplaty pojistného plnění nejčastěji ve prospěch věřitele pojištěného. Často se využívá u hypotečního úvěru nebo jiného druhu půjček na nemovitost, kdy je vinkulováno případné budoucí pojistné plnění ve prospěch banky, která poskytuje úvěr.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 22?23, 29?38, 49?56.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>102</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pro přepočet současné hodnoty (PV, present value) peněžních prostředků na jejich budoucí hodnotu (FV, future value) se využívá:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Úročení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Odúročení (diskontování).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Amortizace.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vinkulace.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38168</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Při investování do finančních nástrojů, zejména pokud se jedná o veřejně obchodovatelné cenné papíry, je možno se nejčastěji setkat s těmito jednotlivými druhy investičního rizika: riziko změn tržní úrokové míry (resp. úrokových sazeb), riziko inflační, riziko událostí, riziko insolvence, resp. případného úpadku emitenta, riziko ztráty likvidity předmětného finančního nástroje, riziko měnové, riziko právní, riziko operační, riziko individuálních vlastností (resp. smluvních ustanovení) jednotlivých investičních nástrojů. Přitom je zřejmé, že v rámci těchto základních druhů rizik je možno vyspecifikovat ještě celou řadu dalších jejich dílčích typů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 201.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>102</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Mezi jednotlivá rizika při investování do cenných papírů patří např.:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Riziko změn tržní úrokové míry.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Riziko insolvence či úpadku emitenta.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Riziko inflační.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Riziko měnové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38169</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Jaké jednotlivé druhy rizik do svého investičního očekávání (rozhodování) investoři zahrnou, resp. jakou váhu jim přisoudí, zůstává však vždy v kompetenci jednotlivých investorů (či finančních analytiků). V případě finančních investic se může jednat např. o: riziko změn úrokových sazeb; inflační riziko; riziko událostí; riziko insolvence či případného úpadku emitenta; riziko ztráty likvidity předmětného investičního nástroje; měnové riziko; riziko právní; riziko operační; riziko vlastností či smluvních ustanovení jednotlivých investičních nástrojů apod. Rizikovostí investice je tedy souhrn všech možných rizik spojených s investicí, nikoliv s investorem a jeho solventností.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 204; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 176?186.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>102</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Rizikovostí finančních investic rozumíme:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Riziko úpadku investora.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Solventnost investora.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Souhrn všech jednotlivých rizik uvažovaných investorem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Schopnost přeměny na hotové peníze.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38171</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Označení důchodové životní pojištění znamená, že bylo ujednáno poskytnutí pojistného plnění formou důchodu (tedy opakovaného plnění). Důchodovým pojištěním proto může být jak kapitálové životní pojištění, tak investiční životní pojištění. U kapitálového životního pojištění je základem pro určení pojistného plnění pojistná částka. U investičního životního pojištění pak hodnota podílových jednotek. U některých typů důchodového pojištění lze sjednat garantovanou výši důchodu. Důchodové pojištění tedy může být spojeno s i investováním pojistného do investičních nástrojů dle pojistníkem zvolené investiční strategie, v takovém případě není výše důchodu pojistitelem garantována. U důchodového pojištění, stejně tak, jako u kapitálového životního pojištění, lze využít možnosti rozšířit pojistnou ochranu formou dalších pojištění. U obou typů pojištění je možné využít daňové uznatelnosti zaplaceného pojistného, pokud pojistná smlouva splňuje podmínky stanovené zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Kol. autorů z ČAP. Životní pojištění. Praha: Grada, 2002. Finance pro každého. ISBN 80-247-0146-4. str. 44.; CIPRA, T. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-11-6. str. 167?179; zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 9 písm. p), § 15 odst. 6.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>115</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyberte správnou odpověď obsahující, v čem se odlišuje důchodové životní pojištění od kapitálového životního pojištění:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>U důchodového životního pojištění nelze zaplacené pojistné odečíst od základu daně. U kapitálového životního pojištění lze zaplacené pojistné odečíst od základu daně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>V rámci důchodového pojištění je dohodnuta výplata pojistného plnění formou opakovaných pravidelných plateb, výše důchodu může i nemusí být garantována. U kapitálového životního pojištění je základem pro určení pojistného plnění pojistná částka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Důchodové životní pojištění neumožňuje rozšířit pojistnou ochranu formou dalších pojištění. Kapitálové životní pojištění umožňuje rozšířit pojistnou ochranu formou dalších pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Důchodové pojištění nemůže být spojeno s investováním pojistného do investičních nástrojů dle pojistníkem zvolené investiční strategie. Kapitálové životní pojištění je spojeno s investováním pojistného do investičních nástrojů dle pojistníkem zvolené investiční strategie.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38172</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojem &quot;rezervotvorné pojištění&quot; byl zaveden pro účely zákona o distribuci o pojištění a zajištění pro ta životní pojištění, která umožňují tvorbu kapitálové rezervy pojištění a její výplatu ve formě odkupného při předčasném zániku pojištění nebo pojistného plnění při dožití se konce pojištění (typicky kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění nebo důchodové pojištění).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. n).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>115</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Rezervotvorným pojištěním ve smyslu zákona o distribuci pojištění a zajištění se rozumí:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Jakékoliv pojištění (životní i neživotní), které umožňuje vytvářet z předepsaného pojistného kapitálovou rezervu, která může být zcela nebo zčásti vyplacena oprávněné osobě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Životní pojištění, které umožňuje vytvářet z předepsaného pojistného kapitálovou rezervu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Životní pojištění, u kterého se z předepsaného pojistného nevytváří kapitálová rezerva.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Neživotní pojištění, které umožňuje vytvářet z předepsaného pojistného kapitálovou rezervu, která může být zcela nebo zčásti vyplacena oprávněné osobě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38174</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojem &quot;rezervotvorné pojištění&quot; byl zaveden pro účely zákona o distribuci pojištění a zajištění pro ta životní pojištění, která umožňují tvorbu a výplatu kapitálové rezervy pojištění ve formě odkupného nebo pojistného plnění na konci pojištění (typicky kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění nebo důchodové).
Rizikové životní pojištění nekryje riziko dožití, a tedy neobsahuje rezervotvornou složku, která by umožňovala tvorbu kapitálové rezervy pojištění a její výplatu ve formě odkupného při předčasném zániku pojištění nebo pojistného plnění při dožití se konce pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. n).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>115</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Který typ životního pojištění obvykle nespadá pod rezervotvorné pojištění ve smyslu zákona o distribuci pojištění a zajištění:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Investiční.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Rizikové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Důchodové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38175</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojem &quot;soukromé životní pojištění&quot; je definován zákonem o daních z příjmů. Soukromým životním pojištěním se rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění. Toto však k získání daňové uznatelnosti nestačí. Je nutné splnit další podmínky, např. pojistník musí být zároveň pojištěným, minimální délka trvání pojistné smlouvy je stanovena na 60 měsíců, okamžik výplaty pojistného je dojednán nejdříve v 60 letech pojištěného atd.). Pokud nejsou dodrženy veškeré zákonem vyžadované parametry, pak pojistník nemůže daňové úlevy využít. Zákon připouští, že v pojištění pro případ dožití je možné sjednat dřívější plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění. Pod soukromé životní pojištění spadá např. kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění nebo důchodové pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 9. písm. p) bod 3.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>127</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyberte všechny správné odpovědi charakterizující soukromé životní pojištění ve smyslu zákona o daních z příjmů:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Jedná se o pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>V rámci tohoto pojištění může být sjednána výplata dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Je vždy daňově uznatelné (pojistné zaplacené za toto pojištění je možné odečíst od základu daně), aniž by bylo potřeba splnit další podmínky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Jedná se o pojistné smlouvy životního pojištění, kdy pojistník je zároveň pojištěným.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38176</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojem soukromé životní pojištění je definován zákonem o daních z příjmů.
Soukromým životním pojištěním se rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění. Zákon připouští, že v pojištění pro případ dožití je možné sjednat dřívější plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění.
Aby bylo soukromé životní pojištění daňově zvýhodněné, je nutné splnit další podmínky (např. pojistník musí být zároveň pojištěným, minimální délka trvání pojistné smlouvy je stanovena na 60 měsíců).
Rizikové životní pojištění nesplňuje podmínky soukromého životního pojištění z důvodu chybějícího pojištění pro případ dožití, a proto není možné pojistné placené na tento typ pojištění odečíst od základu daně.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 9 písm. p) bod 3.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>115</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Které z uvedených pojištění nemůže být soukromým životním pojištěním ve smyslu zákona o daních z příjmů a neumožňuje pojistné placené na tento typ pojištění odečíst od základu daně:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Investiční životní pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Rizikové životní pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálové životní pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Důchodové životní pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38177</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Kolik osob je možné pojistit, záleží na charakteru produktu. Pojistník však nemůže pojistit kohokoliv. Může pojistit jen osoby, u kterých může osvědčit tzv. pojistný zájem. Pojistný zájem je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. Pojistník má pojistný zájem i na životě a zdraví jiné osoby, osvědčí-li zájem podmíněný vztahem k této osobě, ať již vyplývá z příbuzenství nebo je podmíněn prospěchem či výhodou z pokračování jejího života. Dal-li pojištěný k pojištění souhlas, má se za to, že pojistný zájem byl prokázán.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758, § 2761, § 2762.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>115</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Je-li splněna podmínka pojistného zájmu pojistníka, kdo může být pojištěn pojistnou smlouvou životního pojištění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Jen pojistník, který je zároveň pojištěným.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Jen jeden pojištěný. Více osob nelze pojistit.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Více osob, které však musí být v příbuzenském vztahu nebo žít ve společné domácnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Více osob, které nemusí být ve vzájemném příbuzenském vztahu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38180</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ukládá pojistiteli povinnost vydat pojistníkovi na základě jeho písemné žádosti ve lhůtě do 15 dnů ode dne jejího doručení potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o jeho škodném průběhu. Náležitosti tohoto potvrzení stanoví vyhláškou Ministerstvo financí (vyhláška č. 205/1999 Sb. kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Povinnost vydat toto potvrzení na žádost pojistníka platí jak po zániku pojištění, tak kdykoli v době trvání pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, § 13 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>161</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V jaké lhůtě je pojistitel povinen vydat pojistníkovi na jeho písemnou žádost potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o jeho škodném průběhu:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Do 15 dnů ode dne jejího doručení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Do 30 dnů ode dne jejího doručení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Do 3 dnů ode dne jejího doručení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Do 2 měsíců ode dne jejího doručení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38184</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Při pákových obchodech využívá spekulant externí kapitál, díky kterému vzniká finanční páka, která násobí jeho výnos či ztrátu. Jedná se o krátkodobé obchody nejčastěji v rámci jednoho obchodního dne, protože v takovém případě není nutné hradit úroky za poskytnutý kapitál.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 519.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>138</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pákový efekt je založen na:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Využití cizího kapitálu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Cenové arbitráži.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zajištění (zahedgování) otevírané pozice.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Dlouhodobém trvání kontraktu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38185</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Futures kontrakty jsou standardizované, burzovně obchodované derivátové nástroje, které jsou založeny na principu pákového obchodu a slouží zejména ke spekulaci. Při vstupu do pozice klient skládá tzv. počáteční zálohu (initial margin), kterou ukládá na svůj maržový účet u obchodníka s cennými papíry. Se snižující se zálohou (marginem) roste pákový efekt, ale i riziko. Obchodník může požadovat i určitý minimální zůstatek maržového účtu.
Na rozdíl od forwardových nástrojů či swapů, které jsou smluvními nástroji a obchodují se na OTC trhu, a neexistuje u nich pákový efekt.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 496?497.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>138</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pákový efekt se využívá u:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Futures kontraktů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Měnových forwardů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Swapů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Úrokových forwardů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38186</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Kapitál, který je klientovi poskytnut od obchodníka s cennými papíry, je zajištěný hodnotou nakupovaných cenných papírů. Pokud jde trh proti klientovi a hodnota cenných papírů již nestačí k pokrytí úvěru, tzn. situace, kdy klient dosahuje takřka 100% ztráty, následuje od obchodníka tzv. margin call, kterým upozorní klienta, že je nutné dofinancovat svoji pozici (aby nebyl ohrožen jeho kapitál, který zapůjčil) tzv. secondary marginem, nebo dojde k automatickému uzavření pozice, kdy obchodník pozici uzavře za cenu, která se rovná hodnotě jeho úvěru klientovi.
Stop-loss pokyn je automaticky obchodní pokyn, jehož cílem je prodat cenné papíry na úrovni předem definované ztráty nebo realizovat nákup cenných papírů od předem definované ceny.
Objednávka typu &quot;Fill-Or-Kill&quot; (FOK) je objednávka, která musí být uspokojena buď okamžitě a zcela nebo vůbec. Není-li okamžité plné uspokojení možné, FOK není vložena do knihy objednávek, nýbrž ji systém zamítne.
Vypořádací výzva (redeption call) neexistuje.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 496?497.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>138</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V případě, že hodnota cenných papírů, které klient obchoduje na páku, nestačí k pokrytí jeho ztrát, následuje:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Výzva obchodníka, aby investor dorovnal zajištění podle požadavku obchodníka (margin call).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Automatický pokyn, který využívají obchodníci pro snížení ztrát (stop-loss pokyn).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Automatický pokyn, který musí být uspokojen buď okamžitě a zcela, nebo vůbec (fill-or-kill).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vypořádací výzva (redemption call).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38187</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pro vypořádání futures kontraktů, které jsou drženy až do splatnosti, se nejčastěji používá fyzické vypořádání, kdy je vlastníkovi kontraktu, který je v dlouhé pozici, podkladové aktivum fyzicky dodáno. Pokud se jedná o finanční vypořádání, dochází mezi protistranami k finančnímu vypořádání, nikdy mezi nimi nedojde k fyzickému dodání/odběru podkladového aktiva. Vzhledem ke každodennímu účtování zisků a ztrát na maržovém účtu dojde k finančnímu vypořádání pouze poslední změny, tedy k vyrovnání finančních rozdílů vyplývajících z posledního dne.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 497.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>138</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Možným vypořádáním futures kontraktů, pokud je klient drží až do splatnosti a neuzavře pozici dříve, je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Fyzické vypořádání.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Finanční vypořádání.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Dlouhodobé a opakující se vypořádání.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vypořádání ve jmenovité hodnotě kontraktu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38188</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Hedging neboli zajištění spočívá v přenesení rizika na jiný subjekt. Proto spekulanti či investoři využívají termínových derivátových kontraktů, aby byli ochráněni proti budoucímu cenovému vývoji a toto riziko přenášejí na protistranu uzavíraného kontraktu. Naopak u pojištění jde o princip rozložení rizika na více subjektů, kteří úhradou pojistného kryjí (spolufinancují) pojistné planění jiným klientům. Při využívání cenových rozdílů v čase nebo místě se jedná o arbitráž, která je díky tomu bezriziková.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 481.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>138</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Princip zajištění (hedgingu) vychází z:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Rozložení rizika na více subjektů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Přenesení rizika na jiný subjekt.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Využívání cenových rozdílů podkladového aktiva v čase (mezi spotovým a termínovým trhem).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Využívání cenových rozdílů podkladového aktiva v místě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38189</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Úrokový forward (FRA kontrakt) představuje úrokový forward, kterým se kupující (prodávající) chrání před růstem (poklesem) úrokových sazeb. Jedná se tedy o nástroj vhodný pro dlužníka (věřitele), pomocí kterého mohou hedgeovat úrokové riziko svého variabilně úročeného dluhu (pohledávky). V případě, že došlo k růstu (poklesu) úrokových sazeb, obdrží kupující (prodávající) od prodávajícího (kupujícího) FRA kontraktu protiplnění spočívající ve vyrovnávací platbě, která pokryje rozdíl mezi sjednanou referenční úrokovou sazbou a stanovenou fixní FRA sazbou, a to za celou dobu trvání FRA kontraktu, a to i přes to, pokud úroková sazba byla vyšší (nižší) než sjednaná FRA sazba, třeba jen po dobu prvního dne trvání FRA kontraktu.
Úrokové riziko je možné zajistit i swapem, ale úrokovým (v podobě fix float, nebo float float). Devizový swap slouží k zajištění (zahedgeování) měnového rizika. Reeskont je spojen s reeskontem směnek, tzn. reeskont úvěru je neexistující věc. Obdobně úvěrový futures. Futures jsou burzovní kontrakty, kde podkladovým aktivem je komodita, měna apod. Podkladovým aktivem může být i úroková sazba, ale nikoliv úvěr.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 489.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>138</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pro zajištění (zahedgování) úrokového rizika může klient využít:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>FRA kontrakt.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Úvěrový futures.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Reeskont úvěru.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Devizový swap.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38190</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Občanský zákoník stanoví, že pokud jiný zákon ukládá určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, pak se lze smluvně odchýlit od ustanovení občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu pouze připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem. Pojištění, u kterých zákon ukládá některým osobám povinnost uzavřít pojistnou smlouvu označujeme jako povinná pojištění. Tzv. zákonná pojištění vznikají přímo na základě právní skutečnosti vymezené zákonem (bez uzavření pojistné smlouvy) ? např. zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla stanoví určitým osobám povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je tedy pojištěním povinným. Pokud zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví jinak, může na pozemní komunikaci provozovat vozidlo jen ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má vlastník tuzemského vozidla a řidič cizozemského vozidla. Výjimka z povinnosti uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí pro řidiče cizozemského vozidla, který je držitelem platné zelené karty vydané pojišťovnou v cizím státě, nebo vozidla, jehož pojištění odpovědnosti je na území České republiky zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu. Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu dále nemá složka integrovaného záchranného systému pro všechna vozidla neužívaná k podnikání, Bezpečnostní informační služba pro jí provozovaná vozidla, Generální inspekce bezpečnostních sborů pro jí provozovaná vozidla, Ministerstvo obrany pro vozidla provozovaná Vojenským zpravodajstvím a Ministerstvo vnitra pro vozidla provozovaná Úřadem pro zahraniční styky a informace. V neposlední řadě nemají povinnost uzavřít pojištění vozidla útvarů Policie ČR pověřenými vyšetřováním podle zvláštního právního předpisu, obec pro vozidla provozovaná jednotkami sborů dobrovolných hasičů obce a Ministerstvo financí pro vozidla provozovaná pověřenými celními orgány.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 2, § 3 odst. 2, § 5 odst. 1; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2779?2881.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>161</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Je pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinným pojištěním:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne, pojištění vzniká automaticky dnem zápisu vozidla do registru silničních vozidel (je to zákonné pojištění).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne, je to dobrovolné pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze pro právnické osoby.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38192</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pro opce v penězích (in the money, ITM) je vnitřní hodnota kladná, pro opce na penězích (at the money, ATM) nebo mimo peníze (out of the money, OTM) je vnitřní hodnota nulová ? je tedy vždy nezáporná, ale nemusí být vždy kladná, zaleží na úrovni spotové ceny podkladového aktiva a realizační ceně (strike price) opce.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 489.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>138</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vnitřní hodnota opce:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Může být kladná.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Může být záporná.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Může být nulová.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Musí být vždy kladná.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38196</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Vozidlem se rozumí silniční vozidlo, zvláštní vozidlo, trolejbus.
Silniční vozidla jsou vymezena zákonem č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem a o změně některých zákonů. Silničními vozidly jsou motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní automobily, vozidla zvláštního určení a speciální vozidla, přípojná vozidla a ostatní silniční vozidla. Za vozidlo se nepovažuje vozík pro invalidy, potahové vozidlo a nemotorové vozidlo tažené nebo tlačené pěší osobou, jízdní kolo a koloběžka, pokud nejsou schváleny jako druh vozidla motocykl.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb.,o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1. písm. a).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>161</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, se za vozidlo nepovažuje:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vozík pro invalidy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Přípojné vozidlo.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Traktor.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Motocykl.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38200</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Součástí jakékoli distribuce pojištění je povinnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo pracovníka pojistitele přímo se podílejícího na distribuci pojištění náležitě analyzovat zákazníkovy požadavky, jeho cíle a potřeby. Na základě těchto informací zákazníkovi doporučit, resp. mu sdělit, zdali je produkt upřednostněný zákazníkem pro něj vhodný (odpovídající jeho potřebám).
Radu (širší poradenství, než je doporučení) je nutné poskytnout pouze u rezervotvorného pojištění (tedy u investičního, kapitálového nebo důchodového pojištění). U rizikového životního pojištění postačí sdělit zákazníkovi doporučení.
Informace týkající se vzdělání pojistníka je není nutné zjišťovat při poskytování doporučení. Znalosti a zkušenosti pojistníka je nutné zjišťovat u rezervotvorného pojištění v souvislosti s poskytováním rady.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 77 odst. 1-2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>114</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojišťovací zprostředkovatel nebo pracovník pojistitele přímo se podílející na distribuci pojištění poskytne zákazníkovi před sjednáním rizikového životního pojištění nebo před jeho podstatnou změnou doporučení (vyberte všechny správné odpovědi):</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Na základě informací, které se týkají požadavků zákazníka, jeho cílů a potřeb.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Obsahující takové informace, na základě kterých je zákazník schopen rozhodnout, zda pojištění sjedná, nebo jej změní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Na základě informací od zákazníka týkajících se jeho vzdělání.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Zda nabízené pojištění odpovídá potřebám zákazníka, zda pro něj je, či není vhodné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38201</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Rada představuje zvláštní typ poradenství, povinně poskytovaný u rezervotvorných pojištění (tedy u investičního, kapitálového nebo důchodového pojištění). Rada zákazníkovi, ve srovnání s doporučením, je tak fakticky &quot;velkým poradenstvím,&quot; se kterým je spojen širší okruh pravidel než při sjednávání a změně ostatních produktů. Jedná se zejména o povinnost posoudit finanční situaci zákazníka, jeho investiční profil (sklon k riziku, zkušenosti s investičními produkty a nástroji) a dále též vzít v úvahu již existující právní vztahy zákazníka týkající se alternativních finančních produktů s rezervotvornou podstatou. Zpřísnění je odůvodněno zejména snahou o vyšší ochranu spotřebitele tam, kde je pojištění nabízeno jako alternativa spořicích nebo investičních produktů. Distributor může radu poskytnout i u jiného než rezervotvorného pojištění, pokud informuje zákazníka, že i u takového pojištění bude poskytovat radu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 78 odst. 1 a 3.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>114</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Před sjednáním pojištění nebo jeho podstatnou změnou se zákazníkovi poskytuje rada:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>U jakéhokoliv životního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>U rezervotvorného pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Jen u rizikového pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>U jiného než rezervotvorného pojištění, pokud distributor informuje zákazníka, že i u takového pojištění poskytuje radu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38202</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Atributy, na základě kterých pojišťovací zprostředkovatel nebo pracovník pojistitele přímo se podílející na distribuci pojištění poskytuje radu, jsou dány taxativně zákonem o distribuci pojištění a zajištění, nikoliv ČNB. Jedná se o následující atributy: 1) analýza požadavků, cílů a potřeb zákazníka a jeho rizik, kterým může být po dobu pojištění vystaven, 2) analýza finanční situace zákazníka, jeho znalostí a zkušeností v oblasti investic, rizikové tolerance a schopnosti nést případné ztráty, 3) analýza zákazníkem uzavřených smluv produktů finančního trhu (např. jiné pojistné smlouvy, penzijní spoření, úvěry, leasingy), 4) výběr vhodného produktu z těch, které může distribuovat, a tedy zákazníkovi nabízet.
Pokud pojišťovací zprostředkovatel nebo pracovník pojistitele přímo se podílející na distribuci pojištění od zákazníka nezíská informace potřebné pro analýzu, nemá dostatek informací pro poskytnutí doporučení nebo rady. Na tuto skutečnost je povinen zákazníka upozornit.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 78 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>114</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojišťovací zprostředkovatel nebo pracovník pojistitele přímo se podílející na distribuci pojištění poskytuje při sjednání nebo podstatné změně rezervotvorného pojištění zákazníkovi radu na základě (vyberte všechny správné odpovědi):</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Analýzy požadavků zákazníka, jeho cílů, potřeb a rizik, kterým může být během pojištění vystaven.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Metodiky ČNB zveřejňované na webových stránkách ČNB.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Analýzy zákazníkovy finanční situace, jeho vědomostí týkajících se investic, tolerance vůči riziku, které je spojené s investicemi a se schopností nést případné ztráty. Součástí je i analýza zákazníkem uzavřených smluv produktů finančního trhu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Výběru vhodného pojistného produktu z těch, které může distribuovat.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38203</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Záznam z jednání se tvoří při jednání mezi zákazníkem a pojišťovacím zprostředkovatelem nebo pracovníkem pojistitele přímo se podílejícím na distribuci pojištění. Záznam z jednání může být v případě porušení povinnosti důležitým důkazem. Proto se ukládá povinnost pro jeho pořizování. Aby bylo možné v případě neodůvodněné stížnosti ze strany zákazníka záznam z jednání použít na obranu pojišťovacího zprostředkovatele nebo pojistitele, je nutné v něm dostatečně detailně průběh jednání, doporučení či analýzu vedoucí k poskytnutí rady zaznamenat, aby bylo možné jednání zpětně rekonstruovat. Povinnými obsahovými náležitostmi záznamu z jednání jsou vždy zaznamenané požadavky, cíle a potřeby zákazníka a důvody, na kterých distributor pojištění zakládá své doporučení. Dále záznam z jednání musí obsahovat vysvětlení dopadů sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka, včetně popisu souvisejících rizik. Před sjednáním či podstatnou změnou rezervotvorného pojištění poskytne distributor pojištění zákazníkovi radu, která vychází z analýzy v rozsahu stanoveném zákonem a tato analýza je rovněž součástí záznamu z jednání.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 78, § 79 odst. 1 a 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>112</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Z jednání, které vedlo ke sjednání nebo podstatné změně pojištění pojišťovací zprostředkovatel nebo pracovník pojistitele, přímo se podílející na distribuci pojištění, vyhotoví záznam z jednání, který obsahuje zejména:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Požadavky, cíle a potřeby zákazníka související s daným pojištěním a dále důvody, na kterých zakládá své doporučení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Informace o pojištění, zejména o charakteristice a územním rozsahu, výčtu pojistných událostí a pojistných nebezpečí, o výlukách, výši, způsobu a době placení pojistného, způsobech zániku pojištění, o možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, postupu při uplatnění práva na pojistné plnění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vysvětlení dopadů sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka, včetně souvisejících rizik.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Analýzu finanční situace zákazníka, jeho investiční profil, rizikovou toleranci, právních vztahů zákazníka týkajících se dalších produktů finančního trhu, pokud se jedná o rezervotvorné pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38206</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistitel při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění podléhá povinnostem, které stanoví zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen &quot;zákon AML&quot;). Cílem interně uplatňovaných postupů je zabránit zneužívání produktů a služeb finančního systému pojišťovny k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu. Pojistitel těmito postupy cílí na vytvoření podmínek pro odhalování takových jednání, která by byla v rozporu se zákonem AML.
Legalizací výnosů z trestné činnosti se rozumí jednání směřující k zakrytí nezákonného původu finančních prostředků klientem vkládaných do životního pojištění nebo z životního pojištění vyplácených, nebo k zajištění ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem.
Financováním terorismu se rozumí zejména shromažďování peněžních prostředků s vědomím, že budou použity k podpoře nebo přímo ke spáchání trestného činu teroru, teroristického útoku, nebo k podpoře osob připravujících se ke spáchání takového činu. Financováním terorismu se rozumí i financování šíření zbraní hromadného ničení.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>114</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Povinnosti týkající se opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se vztahují:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Na odvětví životního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Na odvětví životního i neživotního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Nevztahují na žádné činnosti pojišťovny.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Jen na investiční životní pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38207</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>V roce 2010, v rámci boje proti daňovým únikům a za účelem zjištění a zmapování příjmů amerických osob v zahraničí, přijaly Spojené státy americké zákon Foreign Account Tax Compliance Act. Tento zákon ukládá finančním institucím (tedy i pojišťovnám) oznamovat stanovené informace o pojistných smlouvách životního pojištění, kde majitel (pojistník) je americkou osobou ve smyslu tohoto zákona. Pojistitelé informace požadované zákonem FATCA oznamují prostřednictvím své státní správy. Na USA následně navázaly další státy tzv. Společným reportovacím standardem (CRS, Common Reporting Standard). Tato úmluva se neformálně označuje jako GATCA (globální verze americké dohody FATCA). Konvenci GATCA v České republice naplňuje zákon 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní. Proklamovaným cílem je zabránit daňovým únikům prováděným s pomocí sledování mezinárodních finančních transakcí. Pojistitelé i pojišťovací zprostředkovatelé jsou tedy povinni s náležitou péčí sbírat informace o svých klientech týkající se zejména jejich státního občanství, identifikačních údajů vč. místa narození, kontaktních údajů pro doručování v zúčastněném státě, daňové rezidentury apod. Tyto informace pravidelně zasílají příslušné Finanční správě ČR. Finanční správa ČR posílá informace smluvní zemi, v níž je občan daňovým rezidentem. K CRS se připojilo již 125 zemí (rok 2018). Automatická výměna finančních informací se tak postupně dostává na celosvětovou úroveň, kde bude zapojena většina zemí světa. Uvedené požadavky se vztahují jen na odvětví životních pojištění definované v Příloze 1, části A zákona o pojišťovnictví. Z upřesňujících podmínek plyne, že se požadavky týkají jen rezervotvorných životních pojištění (investiční, kapitálové nebo důchodové). K automatické výměně informací s USA dochází až u pojistných smluv s kapitálovou rezervou převyšující 250 000 USD. K automatické výměně informací s ostatními zeměmi dochází bez ohledu na výši kapitálové rezervy.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 164/2013 Sb., mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů; Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 72/2014 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznamování obecně známé jako Foreign Account Tax Compliance Act.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>114</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Na jaké pojistné smlouvy se vztahují povinnosti týkající se automatické výměny informací s cílem zabránit daňovým únikům prováděné pomocí sledování mezinárodních finančních transakcí v případě, že pojistník je daňovým rezidentem jiného státu než ČR?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Na pojistné smlouvy životního pojištění, u kterých je tvořena kapitálová rezerva.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Na pojistné smlouvy odvětví životního i neživotního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Povinnost automatické výměny informací s cílem zabránit daňovým únikům se nevztahuje na žádné činnosti pojišťovny.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Jen na pojistné smlouvy investičního životního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38208</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistitel může vypovědět pojištění do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy, a to s osmidenní výpovědní dobou. Některé další typy výpovědí (výpověď do tří měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události nebo ke konci pojistného období s šestitýdenní dobou) nemůže pojistitel využít. Pokud by přesto z těchto důvodů pojistitel pojištění vypověděl, tak se na výpověď pohlíží, jakoby nebyla učiněna.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2805, § 2807.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>116</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Je pojistitel nějak omezen při výpovědi životního pojištění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne, pojistitel nemá žádné omezení a může životní pojištění vypovědět ze stejných důvodů jako pojistník.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, pojistitel může životní pojištění vypovědět jen v prvních dvou letech trvání pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, pojistitel nemůže životní pojištění vypovědět.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, pojistitel může účinně vypovědět životní pojištění jen do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38210</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Právo na odkupné náleží dle § 2842 občanského zákoníku pojistníkovi. K vyplacení odkupného je však třeba souhlas pojištěného, pokud je odlišný od pojistníka. Souhlas pojištěného lze získat kdykoliv, nejen v průběhu trvání pojištění. Pojištěnému právo na výplatu odkupného nenáleží. Pojem poškozený označuje osobu, které byla způsobena škoda. Životní pojištění jako pojištění obnosové z podstaty věci nikterak nesouvisí se vznikem škody. Pojem poškozený proto nelze v souvislosti s životním pojištěním (a tedy ani s odkupným) použít.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2826 odst. 3, § 2842; ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521-3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 657?727.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>116</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Právo na výplatu odkupného vzniká:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištěnému.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistníkovi, ale jen tehdy, získal-li v době do šesti měsíců od uzavření pojistné smlouvy souhlas pojištěného k vyplacení případného budoucího odkupného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistníkovi. K výplatě odkupného je však třeba souhlas pojištěného, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Poškozenému.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38211</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojišťovací zprostředkovatel může vybírat pojistné pouze za předpokladu, že se jedná o jiné než rezervotvorné pojištění. Toto omezení směřuje k větší ochraně zákazníka, snižuje možnost uplatnění agresivních obchodních praktik, ale současně umožňuje vybírání pojistného při sjednávání jiných než rezervotvorných pojištění, kde je typicky hrazeno pojistné ihned po uzavření pojistné smlouvy (např. cestovní pojištění při koupi zájezdu nebo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při koupi automobilu). Dle § 54 odst. 1 zákona o distribuci pojištění a zajištění není pojišťovací zprostředkovatel oprávněn zprostředkovávat výplatu pojistného plnění u rezervotvorných pojištění. Investiční životní pojištění je pouze jedním z rezervotvorných pojištění, z toho důvodu není tato odpověď správná.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 54 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>116</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Je pojišťovací zprostředkovatel oprávněn přijímat pojistné a zprostředkovávat výplatu pojistného plnění u životního pojištění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, pojišťovací zprostředkovatel je oprávněn přijímat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění z pojistných smluv životního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojišťovací zprostředkovatel není oprávněn přijímat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění z pojistných smluv pouze u investičního životního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, pojišťovací zprostředkovatel je oprávněn přijímat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění z pojistných smluv, s výjimkou rezervotvorného pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojišťovací zprostředkovatel není oprávněn přijímat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění z pojistných smluv u jakéhokoliv typu pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38212</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pravidla pro rozložení odměny při předčasném ukončení životního pojištění jsou upraveny v § 50 zákona o distribuci pojištění a zajištění. Mechanismus vrácení odměny vyplacené pojišťovacímu zprostředkovateli pojišťovnou za sjednání životního pojištění má za cíl zainteresovat pojišťovací zprostředkovatele na dlouhodobém trvání zprostředkovaného pojištění. Jestliže k zániku pojištění dojde v prvních 5 letech jeho trvání jinak než v důsledku pojistné události, je pojišťovacímu zprostředkovateli kráceno právo na odměnu. Poměrné krácení odměny se provádí s přesností na měsíce tak, že za každý měsíc trvání pojištění náleží pojišťovacímu zprostředkovateli nejvýše jedna šedesátina sjednané odměny (případně odpovídající podíl, byla-li sjednána pojistná doba kratší než 5 let). Krácení práva na odměnu se neuplatní pro pojistné smlouvy, ve kterých je sjednáno jednorázové pojistné nebo je sjednána odměna v rovnoměrné výši po celou dobu trvání pojištění. Odměnou se rozumí nejen provize, může se ale jednat i o jinou platbu, která může mít formu hospodářské, finanční nebo nefinanční výhody anebo pobídky nabízené nebo poskytnuté pojišťovacímu zprostředkovateli ve vztahu k jím zprostředkovanému životnímu pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 50; důvodová zpráva k zákonu č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>116</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Při zániku životního pojištění v prvních 5 letech jeho trvání, ke kterému dojde jinak než v důsledku pojistné události, je nárok na vyplacenou odměnu ze strany pojistitele pojišťovacímu zprostředkovateli:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Krácen, s výjimkou pojištění s jednorázovým pojistným. Pojišťovací zprostředkovatel má nárok pouze na poměrnou část odměny ve vazbě na délku trvání pojištění za dobu prvních 5 let.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zachován.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Anulován, pojišťovací zprostředkovatel je povinen pojistiteli vrátit celou vyplacenou provizi.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Krácen, s výjimkou pojištění s jednorázovým pojistným nebo odměny v rovnoměrné výši rozložené po dobu trvání pojištění. Výši nároku na poměrnou část odměny souvisí s délkou trvání pojištění za dobu prvních 5 let.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38214</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon o distribuci pojištění a zajištění stanoví v ust. § 79 odst. 3 písm. a) pro velká pojistná rizika výjimku z povinnosti vyhotovit záznam z jednání a povinnosti vysvětlit a zaznamenat v něm dopady sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka. Ostatní uvedené povinnosti (povinnost mlčenlivosti a transparentnost jednání) se uplatní i při distribuci pojištění velkých pojistných rizik.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 72 odst. 2, § 74, § 79 odst. 3 písm. a).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>201</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Při zprostředkování pojištění velkého pojistné rizika je pojišťovací zprostředkovatel povinen:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyhotovit záznam z jednání, které vedlo ke sjednání nebo podstatné změně pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Vysvětlit a zaznamenat dopady sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka, včetně souvisejících rizik.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděl od zákazníka v souvislosti s distribucí pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Jednat tak, aby bylo zákazníkovi zřejmé, v jaké pozici a jménem koho pojišťovací zprostředkovatel jedná.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38221</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>I na zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik se vztahuje zákaz pobídek, které by mohly vést k porušení povinnosti stanovené právními předpisy v oblasti distribuce pojištění (§ 75 zákona o distribuci pojištění a zajištění) i zákaz souběhu agentské a makléřské činnosti v rámci jednoho pojistného vztahu (§ 76 tamtéž). Naopak se neuplatní povinnost informovat zákazníka o způsobu vyřizování stížností ani další informační povinnosti uvedené v zákoně o distribuci pojištění zajištění (§ 82 odst. 2 tamtéž). Odpovědnost zprostředkovatele není zákonem nijak limitována.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 75, § 76, § 82 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>201</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Při zprostředkování pojištění velkého pojistného rizika:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Je povinnost zprostředkovatele k náhradě újmy ze zákona limitována.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Nesmí zprostředkovatel přijmout, nabídnout nebo poskytnout peněžitou nebo nepeněžitou výhodu, která může vést k porušení povinnosti stanovené právními předpisy v oblasti distribuce pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Nesmí samostatný zprostředkovatel zprostředkovávat jednotlivé pojištění zároveň jako pojišťovací agent a pojišťovací makléř.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Je zprostředkovatel povinen sdělit zákazníkovi informace o způsobech vyřizování stížností zákazníků, pojištěných nebo jiných oprávněných osob.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38224</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Překročení uvedených limitů je dle ust. § 131 odst. 1 písm. c) zákona o pojišťovnictví nutné zkoumat u pojištěného.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. c).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>200</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Limity, s jejichž překročením zákon v určitých pojistných odvětvích spojuje zařazení pod definici velkého pojistného rizika (tj. určitý minimální úhrn rozvahy, obrat a průměrný počet zaměstnanců), se zjišťují:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>U pojistníka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>U pojištěného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>U oprávněné osoby.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>U ovládající osoby.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38225</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon o pojišťovnictví v určitých pojistných odvětvích (včetně pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z činnosti dopravce) stanoví konkrétní kritéria, při jejichž překročení se pojištění řadí mezi velká pojistná rizika. Tyto limity jsou vymezeny v ust. § 131 odst. 1 písm. c) zákona o pojišťovnictví a jedná se o úhrn rozvahy 6 200 000 ?, čistý obrat 12 800 000 ?, průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. c).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>202</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z činnosti dopravce se o pojištění velkého pojistného rizika jedná v případě, že pojištěný překročí nejméně dva z následujících limitů:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Úhrn rozvahy 6 200 000 ?, čistý obrat 12 800 000 ?, průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Úhrn rozvahy 1 000 000 ?, čistý obrat 2 500 000 ?, průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 100.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Úhrn rozvahy 500 000 ?, čistý obrat 1 000 000 ?, průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 50.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Úhrn rozvahy 5 000 000 ?, čistý obrat 25 000 000 ?, průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 200.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38226</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon o pojišťovnictví v určitých pojistných odvětvích (včetně pojištění finančních ztrát) stanoví konkrétní kritéria, při jejichž překročení se pojištění řadí mezi velká pojistná rizika. Pojištění finančních ztrát je velkým pojistným rizikem, pokud pojištěný překročí nejméně dva ze zákonem stanovených limitů, kterými jsou úhrn rozvahy 6 200 000 ?, čistý obrat 12 800 000 ? a průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250. Vždy tudíž musí být překročeny libovolné dva, avšak současně nejméně dva z uvedených limitů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 131 odst. 1 písm. c).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>202</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V pojištění finančních ztrát se o velké pojistné riziko jedná v případě, že pojištěný překročí:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Úhrn rozvahy 6 200 000 ? a čistý obrat 12 800 000 ?.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Čistý obrat 12 800 000 ? a průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Úhrn rozvahy 6 200 000 ? a průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Úhrn rozvahy 6 200 000 ?.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38227</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Uzavírá-li pojistník smlouvu životního, úrazového pojištění nebo pojištění nemoci, ve které je pojistnou událostí smrt pojištěného, vyžaduje se k uzavření pojistné smlouvy souhlas pojištěného (případně jeho zákonného zástupce). Dále je souhlas pojištěného třeba při určení nebo změně obmyšleného nebo změně podílů na pojistném plnění při smrti pojištěného, pokud je určeno více obmyšlených.
Totéž platí pro vyplacení odkupného (týká se jen rezervotvorného pojištění). Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti se provádí na základě lékařských zpráv a zdravotnické dokumentace a je rovněž podmíněno získáním souhlasu od pojištěného. Uvedené souhlasy jsou zpravidla součástí závěrečných ujednání a prohlášení na formuláři pro sjednání pojistné smlouvy, když souhlas je udělen podpisem pojištěného na příslušném formuláři. Změna rozsahu pojištění není na souhlasu pojištěného závislá.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2826 a § 2828.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>120</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Uzavírá-li pojistník pojistnou smlouvu životního pojištění, úrazového pojištění nebo pojištění nemoci, ve které je pojistnou událostí smrt pojištěného, v jakých případech se vyžaduje souhlas pojištěného (případně jeho zákonného zástupce)?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>K uvedení nebo změně obmyšleného, včetně změny podílů na pojistném plnění, pokud je určeno více obmyšlených.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>K uzavření takové pojistné smlouvy a k vyplacení odkupného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pro změnu rozsahu pojištění ujednaného pojistnou smlouvou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ke zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného při sjednání pojištění nebo jeho změně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38228</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pro rozsah pojistného krytí úrazu nebo nemoci není důležité, v rámci jakého produktu je pojištění sjednáno nebo zda je sjednáno jako samostatné pojištění, nebo jako doplňkové pojištění k životnímu pojištění. Rozsah pojistného krytí je vždy dán pojistnou smlouvou a k ní příslušejícími pojistnými podmínkami, které vymezují podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění a dále rozsah pojištění (tedy pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení pojistného plnění a jeho splatnost). Je tedy nutné, aby pojišťovací zprostředkovatel nebo zaměstnanec pojišťovny oprávněný sjednávat pojištění dostatečně rozuměl pojistnému produktu, aby mohl zákazníkovi nabídnout či doporučit vhodné řešení.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2757 a § 2774.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>120</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Je rozsah pojistného krytí z pojištění pro případ úrazu nebo nemoci pojištěného závislý na tom, zda je pojištění sjednáno jako samostatné pojištění nebo formou doplňkového pojištění k investičnímu nebo kapitálovému životnímu pojištění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, samostatné pojištění poskytuje širší rozsah krytí než doplňkové pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, doplňkové pojištění poskytuje širší rozsah krytí než samostatné pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, nejširší krytí poskytuje úrazové pojištění nebo pojištění nemoci sjednané jako doplňkové pojištění k investičnímu životnímu pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne, rozsah pojistného krytí je vždy závislý na obsahu pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38230</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>V pojištění pro případ smrti pojištěného může pojistník určit osobu, které vznikne v případě pojistné události (tj. smrti pojištěného) právo na pojistné plnění. Tato osoba se označuje jako obmyšlený a určuje se jménem nebo vztahem k pojištěnému. Pojistník může určit jako obmyšlené více osob. Současně může určit jejich podíl na pojistném plnění. Pokud nejsou podíly určeny, jsou podíly stejné. Až do vzniku pojistné události může pojistník obmyšleného kdykoliv změnit. Je-li však pojistník odlišný od pojištěného, může tak měnit osobu obmyšleného nebo podíly obmyšlených na pojistném plnění jen se souhlasem pojištěného.
Pojmem oprávněný se označuje osoba, které vznikne v důsledku jakékoliv pojistné události (nikoliv jen při smrti pojištěného) nárok na pojistné plnění. Obmyšlený je tedy jen druhem oprávněné osoby. Jako poškozený se označuje třetí osoba, které vznikla újma. Tento pojem se v pojištění osob neužívá.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2826, § 2829.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>120</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V pojištění pro případ smrti pojištěného může pojistník určit osobu, které vznikne v případě pojistné události (tj. smrti pojištěného) právo na pojistné plnění. Tato osoba se označuje:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Obmyšlený.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Oprávněný.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištěný.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Poškozený.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38232</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistitel musí v průběhu trvání rezervotvorného pojištění informovat pojistníka v zákonem stanoveném rozsahu, bez ohledu, zda si pojistník o informace požádá či nikoliv. U rezervotvorného pojištění (investičního nebo kapitálového) musí pojistitel alespoň jednou za kalendářní rok informovat pojistníka zejména o stavu hodnoty podílů, na které je vázáno pojistné plnění, o struktuře podkladových aktiv, o výši odkupného a o výši nákladů, které byly z předepsaného pojistného pojišťovnou na zákazníkovi uplatněny za dané pojistné období. Informační povinnost o výši odkupného má pojistitel znovu v okamžiku, kdy pojistník vypoví pojištění, včetně poučení o možnosti zpětvzetí výpovědi.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 89 písm. f) j), § 92 odst. 5 a 6.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>120</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jaké informační povinnosti ukládají právní předpisy pojistiteli v průběhu trvání rezervotvorného pojištění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel musí během trvání pojištění poskytnout informace jen v případě, pokud si o ně pojistník požádá, a to ve lhůtě 30 dnů obdržení žádosti pojistníka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel musí poskytnout alespoň jednou za kalendářní rok informace týkající se stavu hodnoty podílů, na které je vázáno pojistné plnění, informace o struktuře podkladových aktiv a výši odkupného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel musí poskytnout bez zbytečného odkladu poté, co zákazník pojištění vypoví, informace o výši odkupného a možnosti zpětvzetí výpovědi.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel musí poskytnout alespoň jednou za kalendářní rok informace o výši nákladů, které byly z předepsaného pojistného pojišťovnou na zákazníkovi uplatněny za dané pojistné období.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38238</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pro případ souběhu pojištění velkého pojistného rizika, které by bylo současně povinným pojištěním, by měla mít přednost ustanovení o povinných pojištěních, jejichž účelem je zajistit ochranu třetích osob. Uplatnila by se tedy zejména ustanovení o povinných pojištěních, a to zejména § 2779?2781. Použije se proto i ust. § 2779 občanského zákoníku, podle kterého má pojistitel právo odstoupit od pojistné smlouvy nebo vypovědět povinné pojištění, jen pokud to jiný zákon připouští. Žádný ze speciálních zákonů, upravujících povinná pojištění, nepřipouští, aby bylo možné pojištění vypovědět kdykoliv bez udání důvodu, což by ostatně bylo proti smyslu povinného pojištění, které směřuje primárně k ochraně třetích osob.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>JANDOVÁ, L. Pojištění v novém občanském zákoníku: komentář: [§ 2756-2872]. Praha: C.H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-530-5. str. 346.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>200</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Dojde-li k souběhu pojištění velkého pojistného rizika a povinného pojištění, mohou si smluvní strany pojistné smlouvy ujednat, že takové pojištění lze vypovědět kteroukoliv ze smluvních stran kdykoliv bez uvedení důvodu s výpovědní dobou 1 měsíc?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, nejedná-li se o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jaderným zařízením.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, nejedná-li se o pojištění škod na drážních vozidlech.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38239</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Ač se jedná o pojištění velkého pojistného rizika (srov. ust. § 131 odst. 1 písm. a) zákona o pojišťovnictví), které je jinak spojeno se značnou smluvní volností, uplatní se i zde ust. dopadající na povinná pojištění, včetně ust. § 2781 občanského zákoníku, podle kterého má pojistitel právo odstoupit od pojistné smlouvy nebo vypovědět povinné pojištění, jen pokud to jiný zákon připouští. Právní předpisy upravující povinné pojištění odpovědnosti z provozu letadel žádnou obdobnou možnost odstoupení pojistitele od pojistné smlouvy nepřipouští.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>JANDOVÁ, L. Pojištění v novém občanském zákoníku: komentář: [§ 2756-2872]. Praha: C.H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-530-5. str. 346; zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 12 odst. 2 písm. d).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>200</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Mohou smluvní strany pojistné smlouvy o povinném pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z provozu letadla ujednat v pojistné smlouvě možnost odstoupení pojistitele od pojistné smlouvy pro případ prodlení pojistníka s úhradou pojistného?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, ale jen pro případ prodlení delšího než 60 dnů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, ale jen se souhlasem Úřadu pro civilní letectví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38240</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Z úrazového pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění jen tehdy, pokud dojde k úrazu, definovanému v pojistné smlouvě. Příčinou pojistné události tedy musí být úrazový děj. Z toho důvodu se úrazové pojištění nemůže vztahovat na pracovní neschopnost z důvodu nemoci.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2844.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>174</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Z úrazového pojištění se neposkytuje pojistné plnění za:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Smrt následkem úrazu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pracovní neschopnost z důvodu nemoci.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Hospitalizaci z důvodu úrazu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Trvalé následky úrazu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38241</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistitel má právo odmítnout poskytnutí pojistného plnění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s činem, pro který byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem. Právo odstoupit od pojistné smlouvy či pojistné plnění snížit se pak váže na splnění podmínek, které stanoví zákon. Mezi tyto podmínky nepatří uznání vinným úmyslným trestným činem. Pokud se jedná o rozpor s dobrými mravy, tak ten se v tomto případě v zásadě neuplatní, neboť zákon výslovně upravuje, jak danou situaci řešit. Neposkytnutí pojistného plnění pro rozpor s dobrými mravy musí být odůvodněno jinými a zcela mimořádnými okolnostmi.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2845.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>174</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pokud došlo k úrazu pojištěného v souvislosti s činem, pro který byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem, pak má pojistitel právo:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytnutí pojistného plnění odmítnout.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Od pojistné smlouvy odstoupit.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistné plnění snížit až o jednu polovinu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistné plnění z důvodu rozporu s dobrými mravy neposkytnout.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38242</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistitel má právo snížit pojistné plnění až na jednu polovinu, pokud došlo k úrazu následkem toho, že pojištěný požil alkohol nebo požil návykovou látku nebo přípravek takovou látku obsahující. Zároveň musí být splněna podmínka, že takové snížení odůvodňují okolnosti, za nichž k úrazu došlo.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2846 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>174</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pokud došlo k trvalým následkům úrazu následkem toho, že pojištěný požil alkohol nebo požil návykovou látku nebo přípravek takovou látku obsahující, může pojistitel snížit pojistné plnění až na jednu:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Polovinu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Třetinu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Čtvrtinu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pětinu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38243</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Občanský zákoník na rozdíl od předchozí právní úpravy, obsažené v zákonu o pojistné smlouvě, definici úrazu neobsahuje. Je tedy věcí smluvních stran pojistné smlouvy, jak pojistnou událost v úrazovém pojištění vymezí. Pojistná událost může být definována v pojistné smlouvě nebo v pojistných podmínkách.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2844.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>174</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Definice úrazu je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Věcí smluvních stran.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Dána zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Dána pojistnými podmínkami.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Dána zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38244</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistitel není povinen pojistné plnění poskytnout, pokud k vzniku události došlo za situace, která je v pojistné smlouvě popsaná jako výluka. Dále pojistitel neposkytuje pojistné plnění za události, ke kterým došlo v čekací době. Čekací dobou se rozumí doba počítaná od počátku pojištění, jejíž délka se ujednává v pojistné smlouvě a po kterou nevzniká pojišťovně povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, jež by jinak byly pojistnými událostmi. Pojistitel je oprávněn odmítnout poskytnutí pojistné plnění, pokud si pojištěný úmyslně ublížil na zdraví. Neplacení pojistného nemá za následek neposkytnutí pojistného plnění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2845; https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/upozorneni-pro-verejnost/Upozorneni-pro-verejnost-na-moznost-pojistoven-sjednat-cekaci-dobu/; https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/upozorneni-pro-verejnost/Upozorneni-pro-verejnost-neposkytnuti-pojistneho-plneni-z-duvodu-vyluk-tykajicich-se-zdravotniho-stavu-pojisteneho/</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>174</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V jaké situaci je pojistitel z úrazového pojištění povinen poskytnout pojistné plnění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pokud se jedná o výluku z pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pokud k události došlo v čekací době.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pokud si pojištěný úmyslně ublížil na zdraví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pokud je pojistník v prodlení s placením pojistného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38247</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>V rámci úrazového připojištění se objevuje klasifikace rizik, a to minimálně podle provozované profese a provozovaných sportů. V praxi pojistitelé toto rozřazení označují jako tzv. rizikovou skupinu. Pohlaví ani výše pojistných částek nemají na rizikovou skupinu vliv.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Encyklopedický slovník pojmů ČAP: https://www.cap.cz/slovnikenc/15368-item-668 (viz &quot;riziková skupina&quot;); CIPRA, T. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-11-6. str. 214.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>174</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V případě úrazového pojištění ovlivňuje zařazení pojištěného dle míry podstupovaného rizika do rizikové skupiny:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pohlaví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Výše pojistných částek.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Povolání.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Sportovní činnost.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38248</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Obecná délka promlčecí lhůty činí 3 roky. U práva na pojistné plnění začíná promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 626, § 629 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>174</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Délka promlčecí lhůty u práva na pojistné plnění v případě úrazového pojištění činí:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Tři roky. Lhůta začíná běžet jeden rok po vzniku pojistné události.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Jeden rok. Lhůta začíná běžet od okamžiku vzniku pojistné události.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Tři roky. Lhůta začíná běžet od okamžiku vzniku pojistné události.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Deset let. Lhůta začíná běžet jeden rok po vzniku pojistné události.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38249</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Úrazové pojištění je nejčastěji sjednáno jako obnosové pojištění. Postup pro stanovení výše pojistného plnění je vždy ujednán v pojistné smlouvě. Součástí pojistné smlouvy jsou tzv. oceňovací tabulky, které obsahují procentní ohodnocení pro jednotlivé trvalé následky. Sjednaná pojistná částka odpovídá stoprocentnímu poškození. U rizika trvalých následků úrazu v rámci úrazového pojištění se pojistné plnění zpravidla stanovuje dle míry poškození vyjádřené procenty, které stanovuje smluvní lékař pojistitele. Velikost pojistného plnění tedy vyplývá jednak z výše sjednané pojistné částky a jednak z procenta určeného podle míry trvalých následků úrazu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 4. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 179.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>174</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojistné plnění u pojištění trvalých následků úrazu u úrazového pojištění sjednaného jako obnosové pojištění je pojistitelem určeno:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Procenty z pojistné částky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ve výši pojistné částky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>V závislosti na procentu poškození stanoveném pojištěným.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ve výši násobku částky sjednané na den.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38250</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Oceňovací tabulky pojistitele slouží k výpočtu výše pojistného plnění, když obsahují např. procentní ohodnocení tělesných poškození u pojištění trvalých následků úrazu nebo délku léčení jednotlivých úrazů v případě pojištění denního odškodného za dobu léčení úrazu. Pro pojištění pro případ smrti ani pojištění pro případ hospitalizace se oceňovací tabulky nepoužívají, neboť pojistné plnění se stanovuje výlučně v závislosti na ujednané pojistné částce.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 337?338.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>174</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kdy se obvykle používají oceňovací tabulky pro určení výše pojistného plnění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>V pojištění trvalých následků úrazu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>V pojištění denního odškodného za dobu léčení úrazu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>V pojištění smrti úrazem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>V pojištění pro případ hospitalizace z důvodu úrazu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38252</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Občanský zákoník, stejně jako předchozí právní úprava obsažená v zákonu o pojistné smlouvě, umožňuje sjednat úrazové pojištění jako pojištění obnosové (tj. účelem je získání dohodnuté částky), stejně tak jako pojištění škodové (tj. účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události). Kapitálové pojištění je jedním z druhů životního pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2844.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>174</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění úrazu lze sjednat jako pojištění:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Obnosové nebo škodové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Obnosové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Škodové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38253</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistitel může úrazové pojištění, které je placené běžně, vypovědět bez udání důvodu ke konci pojistného období. Výpověď musí být doručena nejméně šest týdnů přede dnem konce tohoto pojistného období. Pojistitel může vypovědět úrazové pojištění také (nikoliv pouze) do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy. Platná právní úprava zákaz výpovědi úrazového pojištění neobsahuje. Výpověď s měsíční výpovědní dobou není možné použít kdykoliv, ale pouze do tří měsíců od oznámení pojistné události.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2805, § 2807.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>174</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Běžně placené úrazové pojištění pojistitel:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Může účinně vypovědět ke konci pojistného období, výpověď musí být doručena nejpozději šest týdnů před koncem tohoto pojistného období.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemůže vypovědět.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Může účinně vypovědět ke konci pojistného období, výpověď musí být doručena nejpozději týden před koncem tohoto pojistného období.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Může vypovědět pouze do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38254</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Úrazové pojištění slouží ke krytí rizik, nevytváří se u něj na rozdíl od rezervotvorného životního pojištění žádná kapitálová hodnota a neřadí se proto mezi rezervotvorná pojištění. Veškeré pojistné je spotřebováno na pojistnou ochranu. Po uplynutí pojistné doby tedy nevzniká nárok na odkupné, pojistná smlouva zaniká bez nároku na plnění (na rozdíl od rezervotvorného pojištění, kterým je investiční nebo kapitálové pojištění).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. n); http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/pojisteni-urazu</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>174</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění úrazu je pojištěním:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Rizikovým.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Investičním.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálovým.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Rezervotvorným.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38255</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie z roku 2011 byla zrušena výjimka pro oblast pojištění, která umožňovala zohlednit pohlaví při stanovení výše pojistného. Výjimka vyplývala ze směrnice Evropské unie, kterou se zavedla zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Úprava se dotkla nových smluv sjednaných po 21. 12. 2012 a stávajících smluv, pokud na nich byly požadovány podstatné úpravy parametrů pojištění. Věk, pojistná částka nebo pojistná doba jsou typické parametry, které ovlivňují výši pojistného.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 1. března 2011, SD EU C-236/09 (Test-Achats); směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>174</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Výši pojistného za jednotlivá rizika nemůže ovlivnit:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pohlaví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Věk.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistná částka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistná doba.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38258</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Kapitálový trh je trhem pro obchodování těch finančních investičních nástrojů, které mají povahu dlouhodobých finančních investic. Jeho prostřednictvím jsou poskytovány jak dlouhodobé úvěry, tak jsou na něm obchodovány dlouhodobé cenné papíry, především akcie a dlouhodobé dluhopisy. Pokud jde o cizí měny, drahé kovy či krátkodobé dluhopisy, tak ty spadají do jiných segmentů finančního trhu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 62?63.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>101</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Na kapitálovém trhu se obchodují:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Akcie a dlouhodobé dluhopisy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Devizy a valuty.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Investiční zlato a stříbro.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Krátkodobé dluhopisy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38260</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Občanský zákoník rozumí nemovitými věcmi zejména pozemky, podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. důl, sklípek) a dále věcná práva k nim. Dále se za nemovité věci považují i práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Pojistné podmínky mohou vymezit předmět pojištění odlišně. Za předmět pojištění nemovité věci není pro účely pojištění považován pozemek, ale stavby, které se na něm nacházejí. Předmětem pojištění v občanském pojištění nemovitosti může být tedy např. rodinný dům, bytový dům, rekreační chalupa či chata, byt v osobním vlastnictví sloužící k trvalému bydlení i rekreačním účelům, garáž a další stavby, jako jsou např. ploty, bazény, skleníky či zpevněné plochy.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 498 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>170</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Nemovitými věcmi jsou dle občanského zákoníku:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze pozemky se samostatným účelovým určením.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pozemky, podzemní stavby se samostatným účelovým určením a věcná práva k nim.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Věc, o které zákon stanoví, že není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze podzemní stavby s účelovým určením.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38261</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Povinnosti, které je třeba dodržovat při poskytování nebo zprostředkování pojištění a zajištění, jsou upraveny v celém souhrnu právních předpisů vztahujících se k distribuci pojištění a zajištění, a to jak českých, tak evropských. Základ právní úpravy tvoří zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, který nabyl účinnosti 1. 12. 2018. Tímto zákonem byla do českého právního řádu převedena (transponována) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/97 o distribuci pojištění. K zákonu o distribuci vydala Česká národní banka dvě prováděcí vyhlášky. Vyhláška č. 195/2018 Sb., o odborné způsobilosti pro distribuci pojištění, vymezuje rozsah odborných znalostí a dovedností podle skupin odbornosti pro distribuci pojištění a detailní pravidla pro pořádání odborných zkoušek. Vyhláška č. 196/2018 Sb., o žádostech podle zákona o distribuci pojištění a zajištění, upravuje náležitosti žádosti o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele a žádosti o udělení akreditace k provádění odborných zkoušek a pořádání programů následného vzdělávání. Vzhledem k členství České republiky v Evropské unii jsou pro distributory pojištění závazné také přímo použitelné právní akty Evropské unie. Přímo použitelnými akty se rozumí tzv. nařízení. V případě neživotního pojištění se jedná konkrétně o: a) nařízení, kterým se doplňuje směrnice o distribuci pojištění, pokud jde o požadavky na dohled nad produktem a jeho řízení vztahující se na pojišťovny a distributory pojištění (tzv. nařízení POG), b) nařízení, kterým se stanoví standardizovaný formát pro informační dokument o pojistném produktu. Při distribuci neživotního pojištění je nutné dodržovat i pravidla stanovená dalšími právními předpisy. Jde zejména o: a) zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Tento zákon obsahuje zvláštní právní úpravu pouze pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla,
b) zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který obsahuje soukromoprávní úpravu pojištění (např. náležitosti pojistné smlouvy, podmínky vzniku, trvání, zániku pojištění, pravidla pro šetření pojistných událostí a výplatu plnění, speciální ustanovení pro jednotlivé typy pojištění) a speciální ustanovení pro smlouvy, které uzavírá se spotřebitelem podnikatel (tzv. spotřebitelské smlouvy). Dále upravuje smlouvu o zprostředkování a smlouvu o obchodním zastoupení, což jsou základní smluvní typy používané mezi poskytovatelem pojištění (pojišťovnou) a zprostředkovatelem pojištění. c) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, který mimo jiné zakazuje užívání nekalých obchodních praktik před rozhodnutím ohledně sjednání pojištění, v průběhu rozhodování a po učinění rozhodnutí. Dále zakotvuje právo spotřebitele na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 1; zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 1; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1810?1867, § 2445?2454, § 2483?2520, § 2758?2872; zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, § 4?5b, § 20d?20m; vyhláška č. 195/2018 Sb., o odborné způsobilosti pro distribuci pojištění, § 1; vyhláška č. 196/2018 Sb., o žádostech podle zákona o distribuci pojištění a zajištění, § 1; nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2358, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o požadavky na dohled nad produktem a jeho řízení vztahující se na pojišťovny a distributory pojištění, ze dne 21. září 2017; prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1469 ze dne 11. srpna 2017, kterým se stanoví standardizovaný formát pro informační dokument o pojistném produktu.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>165</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Právní úprava distribuce neživotního občanského pojištění je obsažena:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>V řadě právních předpisů vztahujících se k distribuci pojištění a zajištění, zejména v zákonu č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, v prováděcích vyhláškách k němu, v občanském zákoníku, zákoně o ochraně spotřebitele i v přímo použitelných nařízeních Evropské unie.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Výlučně v zákonu č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, a prováděcích vyhláškách České národní banky č. 195/2018 Sb., o odborné způsobilosti pro distribuci pojištění, a č. 196/2018 Sb., o žádostech podle zákona o distribuci pojištění a zajištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/97 o distribuci pojištění a v nařízeních, která ji doplňují a provádějí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. v ustanoveních o škodovém pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38262</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Distribuce pojištění je upravena jak vnitrostátními právními předpisy (zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, a prováděcími vyhláškami České národní banky č. 195/2018 Sb. a 196/2018 Sb.), tak ? vzhledem k členství České republiky v Evropské unii ? také přímo použitelnými právními akty Evropské unie. Těmito akty jsou nařízení, která doplňují nebo provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/97 o distribuci pojištění. V případě neživotního pojištění se jedná konkrétně o:
a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2358, ze dne 21. září 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o požadavky na dohled nad produktem a jeho řízení vztahující se na pojišťovny a distributory pojištění (tzv. nařízení POG),
b) prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1469 ze dne 11. srpna 2017, kterým se stanoví standardizovaný formát pro informační dokument o pojistném produktu.
Dohledové benchmarky (dohledová sdělení) České národní banky nemají přímou právní závaznost. Jejich účelem je seznámení dohlížených subjektů s vybranými zobecněnými dohledovými poznatky a souvisejícími očekáváními dohledu, pokud jde o jednání dohlížených subjektů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Smlouva o fungování Evropské unie článek 288; zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 53 odst. 4, § 89 odst. 3, § 91 odst. 2; https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/dohledova-uredni-sdeleni-a-benchmarky/</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>165</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Distribuce neživotního pojištění se v České republice řídí:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vnitrostátními právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti distribuce pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze vnitrostátními právními předpisy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vnitrostátními právními předpisy a dohledovými benchmarky České národní banky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze předpisy Evropské unie v oblasti distribuce pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38263</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/97 o distribuci pojištění (Směrnice IDD) byla do českého právního řádu zavedena (transponována) zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, byl naopak zákonem č. 170/2018 Sb. zrušen. Občanský zákoník je kodexem českého soukromého práva a neupravuje distribuci pojištění. Směrnice Evropské unie jsou závazné pro členské státy, nikoliv přímo pro fyzické a právnické osoby. Směrnice tedy musí být transponována do českého právního řádu zákonem.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2012 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>165</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kterým zákonem byla do českého právního řádu zavedena směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/97 o distribuci pojištění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Žádným zákonem, protože směrnice je v České republice přímo použitelná a není třeba ji do českého právního řádu implementovat.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38264</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, byl publikován ve Sbírce zákonů České republiky dne 16. 8. 2018 a podle ustanovení § 126 nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Tímto dnem je 1. prosinec 2018.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 126.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>165</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, je účinný od:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>1. 12. 2018.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>1. 1. 2019.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>1. 7. 2018.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>23. 2. 2018.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38265</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Základní obsah zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, je zakotven v jeho § 1. Podle tohoto ustanovení tento zákon upravuje zejména:
a) kdo jsou osoby oprávněné zprostředkovávat pojištění nebo zajištění a jaké jsou podmínky vzniku, trvání a zániku jejich podnikatelského oprávnění k provozování činnosti zprostředkování pojištění nebo zajištění,
b) práva a povinnosti jednotlivých osob zapojených do distribuce pojištění a zajištění, zejména pravidla jednání se zákazníkem a informační povinnosti,
c) způsob výkonu dohledu nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k distribuci pojištění nebo zajištění, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti distribuce pojištění. Tento dohled vykonává Česká národní banka. Zákon dále upravuje nástroje správního trestání, definuje přestupky a pokuty za jejich spáchání.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>165</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, upravuje:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Činnost osob oprávněných zprostředkovávat pojištění nebo zajištění, včetně činnosti těchto osob v zahraničí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Práva a povinnosti při distribuci pojištění nebo zajištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Působnost správních orgánů v oblasti distribuce pojištění nebo zajištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Náležitosti pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38266</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Distribuce pojištění není upravena pouze národními právními předpisy (zákony a vyhláškami), ale vzhledem k členství České republiky v Evropské unii také přímo použitelnými právními akty Evropské unie. Těmi jsou nařízení, která doplňují nebo provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/97 o distribuci pojištění. V případě neživotního pojištění se jedná konkrétně o: a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2358, ze dne 21. září 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o požadavky na dohled nad produktem a jeho řízení vztahující se na pojišťovny a distributory pojištění (nařízení POG), b) prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1469 ze dne 11. srpna 2017, kterým se stanoví standardizovaný formát pro informační dokument o pojistném produktu. Nařízení PRIIPs a nařízení IBIPs regulují distribuci životních pojistných produktů s investiční složkou a na distribuci neživotního občanského pojištění se tedy nevztahují.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (přepracované znění), kapitola V, článek 25 odst. 2 a článek 20 odst. 9.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>165</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Distribuce neživotního občanského pojištění je v České republice regulována nejen zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ale také přímo použitelnými právními akty Evropské unie. Které to jsou?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2358, ze dne 21. 9. 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o požadavky na dohled nad produktem a jeho řízení vztahující se na pojišťovny a distributory pojištění (nařízení POG).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1469 ze dne 11. srpna 2017, kterým se stanoví standardizovaný formát pro informační dokument o pojistném produktu (nařízení IPID).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (nařízení PRIIPs).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2359 ze dne 21. září 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o požadavky na informace a pravidla výkonu činnosti vztahující se na distribuci pojistných produktů s investiční složkou (nařízení IBIPs).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38268</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Určením cílového trhu se rozumí popis skupiny zákazníků sdílejících společné charakteristiky, který má umožnit přizpůsobit znaky produktu potřebám, charakteristice a cílům takové skupiny zákazníků. Cílový trh může být vymezen pozitivně, tj. určením skupiny zákazníků, kteří sdílejí společné charakteristiky a jejichž potřebám, charakteristice a cílům produkt odpovídá. Zejména v případě pojistných produktů s investiční složkou mohou tvůrci produktů určit skupiny zákazníků, s jejichž potřebami, charakteristikami a cíli pojistný produkt není slučitelný (negativní cílový trh). Úroveň podrobnosti údajů o cílovém trhu a kritérií použitých k vymezení cílového trhu by měla být pro produkt relevantní a měla by umožňovat posoudit, kteří zákazníci do cílového trhu spadají. U jednodušších, běžnějších produktů by měl být cílový trh určen méně podrobně, zatímco u složitějších produktů nebo méně běžných produktů by měl být cílový trh určen podrobněji s přihlédnutím k vyššímu riziku poškozování spotřebitele. U pojistných produktů s investiční složkou je také vhodné uvést např. věk cílové skupiny zákazníků, popis domácnosti a závislých/vyživovaných osob, zaměstnání a výše příjmů zákazníků a jejich další finanční situace, jejich míra tolerance rizika, finanční a nefinanční cíle a investiční horizont, případně i další kritéria.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2358 ze dne 21. září 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o požadavky na dohled nad produktem a jeho řízení vztahující se na pojišťovny a distributory pojištění. K dispozici na: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32017R2358&amp;from=CS.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>165</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Určením cílového trhu se ve smyslu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2358, kterým se doplňuje směrnice o distribuci pojištění, pokud jde o požadavky na dohled nad produktem a jeho řízení vztahující se na pojišťovny a distributory pojištění (tzv. nařízení POG), rozumí:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Popis skupiny zákazníků sdílejících společné charakteristiky, který má umožnit přizpůsobení produktu potřebám, charakteristice a cílům takové skupiny zákazníků.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Skupina zákazníků z vybraného členského státu Evropské unie, na které je zaměřena marketingová kampaň.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vymezení teritoria, na kterém se budou produkty prodávat.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Skupina zákazníků, jejichž pojistné smlouvy tvoří pojistný kmen pojistitele, kteří projevili zájem o sjednání dalšího pojistného produktu tohoto pojistitele.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38269</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Tvůrci produktů neživotního pojištění jsou povinni vypracovat standardizovaný informační dokument o pojistném produktu tak, aby zákazníkům poskytoval nezbytné informace a zákazník tak mohl učinit informované rozhodnutí. Tento dokument se musí nazývat &quot;Informační dokument o pojistném produktu&quot;. Aby se zákazníkům poskytovaly informace o produktu, které jsou snadno čitelné, pochopitelné a porovnatelné, předepisuje evropské nařízení standardizovaný formát, tedy vedle názvu také délku (na dvou stranách formátu A4, pouze v odůvodněných případech na třech stranách formátu A4), velikost písma, pořadí obsahu, ikon a symbolů.
Dokument &quot;Souhrnné vyjádření informací k rezervotvornému pojištění&quot; je určen pro poskytování informací o rezervotvorném pojištění, kterým se rozumí životní pojištění, které umožňuje vytvářet z předepsaného pojistného kapitálovou rezervu, která může být zcela nebo zčásti vyplacena oprávněné osobě. Není určen pro neživotní pojištění. Dokument &quot;Sdělení klíčových informací&quot; je dokument shrnující klíčové informace o investičních produktech podle nařízení EU č. 1286/2014, o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou. Je určen pro retailové investory a netýká se neživotního pojištění. Spojení &quot;Informace pro klienta&quot; také není správné označení pro standardizovaný informační dokument o pojistném produktu neživotního pojištění. Na pojistném trhu se toto označení někdy používá pro souhrn všech povinně poskytovaných předsmluvních informací.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 91; prováděcí nařízení Komise (EU), kterým se stanoví standardizovaný formát pro informační dokument o pojistném produktu, č. 2017/1469, ze dne 11. srpna 2017.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>165</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Informace o pojistném produktu se v případě produktů neživotního pojištění poskytují v podobě standardizovaného informačního dokumentu nazvaného:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Informační dokument o pojistném produktu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Informace pro klienta.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Sdělení klíčových informací.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Souhrnné vyjádření informací k rezervotvornému pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38270</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), obsahuje speciální právní úpravu pouze pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, která má přednost před právní úpravou obecnou. V otázkách zde upravených se proto nepoužije obecná právní úprava pojištění obsažená v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla upravuje mimo jiné náležitosti pojistné smlouvy, rozsah pojištění a způsoby zániku pojištění. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, neobsahují právní úpravu pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>165</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Speciální právní úpravu pojištění pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla nalezneme:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>V zákonu č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>V zákonu č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>V zákonu č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>V zákonu č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38271</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla je tzv. povinným pojištěním, protože povinnost uzavřít pojistnou smlouvu je uložena zákonem. Pojištění tedy vzniká na základě pojistné smlouvy. Tuto povinnost má vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla. Cílem je ochrana před důsledky určitých rizikových činností nebo situací. V České republice jsou povinnými pojištěními zejména odpovědnostní pojištění. Ta kryjí rizika související s tím, že pojištěný subjekt může způsobit svou činností škodu, popřípadě jinou újmu jinému subjektu. Příklady dalších povinných pojištění: pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, pojištění odpovědnosti lékaře, stomatologa, lékárníka, patentového zástupce, daňového poradce, insolvenčního správce, advokáta, poskytovatele zdravotních služeb, pojišťovacího zprostředkovatele apod.
Od povinného pojištění odlišujeme zákonné pojištění. Jde o případ, kdy se neuzavírá pojistná smlouva, ale pojištění vzniká automaticky, jestliže jsou splněny zákonem stanovené podmínky. Jediným v současné době existujícím zákonným pojištěním je zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, které je upraveno zvláštním právním předpisem (zákoníkem práce a vyhláškou č. 125/1993 Sb.). Toto zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele. Toto pojištění provozují v České republice pouze Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, a Česká pojišťovna a.s.
Případ, kdy pojištění vzniká na základě pojistné smlouvy a její uzavření je ponecháno zcela na vůli subjektu (není nařízeno právním předpisem), nemá ustálené označení. Někdy je používán pojem &quot;dobrovolné&quot; nebo &quot;nepovinné&quot; pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 361?367.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>165</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla patří mezi pojištění:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Povinná.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Nesmluvní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Dobrovolná.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nepovinná.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38272</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. upravuje veškeré soukromoprávní vztahy. Je rozvržen do pěti částí (Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná). Každá z těchto částí má pro právní vztahy vyplývající z uzavřené pojistné smlouvy význam, například:
1) Obecná část: a) upravuje základní principy občanského práva, jako je povinnost jednat s odbornou péčí, ochrana slabší strany a zákaz zneužití silnějšího postavení. Pro oblast pojištění je v tomto smyslu významná úprava tzv. adhezních smluv (smlouvy, jejichž podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran a druhá, slabší strana, nemohla obsah ovlivnit, zejména formulářové smlouvy), neboť občanský zákoník postihuje nesrozumitelná, překvapivá a nevýhodná ustanovení v adhezních smlouvách jejich neplatností či neúčinností, b) obsahuje pravidla o výkladu právních jednání, pravidla pro počítání času a upravuje otázky promlčení a prekluze, c) definuje věci a upravuje právní osobnost a svéprávnost osob, d) upravuje také podnikání a zastoupení.
2) Část Absolutní majetková práva upravuje:
a) vlastnictví věcí, jejich nabývání, spoluvlastnictví včetně bytového, zástavní právo a jeho účinky (včetně účinků pro pojištění v § 1354 &quot;Je-li zástava pojištěna a nastane-li pojistná událost, plní pojišťovna z pojistné smlouvy zástavnímu věřiteli, prokáže-li zástavní věřitel pojišťovně včas, že na věci vázne jeho zástavní právo anebo oznámí-li jí to včas zástavce nebo zástavní dlužník&quot;),
b) dědické právo.
3) Část Relativní majetková práva upravuje závazky ze smluv (včetně pojištění, zprostředkování, obchodního zastoupení) a závazky z deliktů, pro oblast neživotního pojištění, zejména významnou část náhrady majetkové a nemajetkové újmy.
Občanský zákoník se použije tam, kde neexistuje speciální právní úprava, která má přednost před právní úpravou obecnou.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>165</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se na neživotní občanské pojištění:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vztahuje.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Vztahuje pouze v rozsahu ustanovení upravujících povinnost k náhradě újmy (§ 2894?2971).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vztahuje pouze v rozsahu ustanovení upravujících podmínky vzniku, trvání a zániku pojištění, šetření pojistných událostí a ustanovení o obnosovém a škodovém pojištění (§ 2758? 2872).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nevztahuje.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38273</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Věcí se rozumí vše, co není osobou a slouží potřebě lidí. Věcí však není živé zvíře ? to má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor (ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze).
Pojem věc není omezen jen na věci, které mají hmotnou povahu (auta, stroje), ale věcmi jsou i věci nehmotné ? pohledávka, obchodní podíl, zaknihovaný cenný papír, právo stavby, ovladatelné přírodní síly, tedy energie.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 489?544.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>165</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pro neživotní pojištění je důležitý význam pojmu &quot;věc&quot;. Vyberte správnou definici pojmu věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Věcí se rozumí vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věcmi nejsou živá zvířata.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Věcí se rozumí vše včetně zvířat, co není osobou a slouží potřebě lidí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Věcí se rozumí pouze věc hmotná, která má povahu samostatného předmětu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Věcí se rozumí pouze věc individuálně určená.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38274</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistná smlouva vyžaduje písemnou formu. To neplatí pro krátkodobé pojištění (pojištění kratší než jeden rok), kde písemná forma nemusí být dodržena. Stejná právní forma jako pro uzavření pojistné smlouvy platí i pro změnu pojistné smlouvy.
Pro jiná právní jednání týkající se pojištění, než je uzavření pojistné smlouvy, je třeba písemná forma, pokud si strany výslovně neujednají, že této formy není zapotřebí.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>167</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jakou formu musí splňovat pojistná smlouva, kterou je sjednáno neživotní občanské pojištění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistná smlouva uzavřená na pojistnou dobu jeden rok a delší musí mít písemnou formu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Forma pojistné smlouvy je ponechána na dohodě smluvních stran.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistná smlouva uzavřená na pojistnou dobu kratší než jeden rok (například pro cestovní pojištění) musí mít písemnou formu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistná smlouva musí mít vždy písemnou formu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38275</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Okamžik vzniku pojištění je sjednán v pojistné smlouvě. Pokud tomu tak není, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy (v 00:00 hod.).
Pojistitel a pojistník se mohou dohodnout, že se pojištění vztahuje i na dobu přede dnem uzavření pojistné smlouvy (tzv. retroaktivita). V takovém případě není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době nabídky věděl nebo vědět měl a mohl, že pojistná událost již nastala, a pojistitel nemá právo na pojistné, pokud v době nabídky věděl nebo měl a mohl vědět, že pojistná událost nastat nemůže.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2772.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>167</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kdy vzniká pojištění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění vzniká prvním dnem následujícím po uzavření pojistné smlouvy, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění vzniká vždy prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění vzniká dnem vydání pojistky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38276</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistitel je povinen odpovědět pravdivě a úplně na písemné dotazy zájemce o pojištění a pojistníka týkající se pojištění. Kromě toho je pojistitel také povinen upozornit zájemce o pojištění na nesrovnalosti mezi jeho požadavky a nabízeným pojištěním. Pojistník má právo od pojistné smlouvy odstoupit v případě, že jeho požadavky, které pojistitel znal nebo musel znát, jsou v rozporu s nabízeným pojištěním a pojistitel ho na tento rozpor neupozornil. Při sjednávání pojištění tedy pojistitel musí požadavky zájemce o pojištění aktivně zjišťovat a této povinnosti není zproštěn ani v případě, že je zastoupen pojišťovacím zprostředkovatelem (přičemž se však zohledňuje případ, kdy je zájemce zastoupen pojišťovacím makléřem, tedy zprostředkovatelem s nejvyšším stupněm kvalifikačních předpokladů, který jedná plně v zájmu zájemce o pojištění, a nároky na pojistitele jsou tedy nižší).
Také zájemce o pojištění, pojistník i pojištěný jsou povinni zodpovědět pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda ho pojistí a za jakých podmínek. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného. Porušil-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti tuto povinnost, má pojistitel právo od smlouvy odstoupit, prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2788, § 2789, § 2808.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>167</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jaký je důsledek nesplnění povinnosti pojistitele upozornit zájemce o pojištění na nesrovnalosti mezi jeho požadavky a nabízeným pojištěním?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistníkovi vznikne právo od uzavřené pojistné smlouvy odstoupit.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistníkovi vznikne právo uzavřenou pojistnou smlouvu vypovědět.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Na pojistnou smlouvu se hledí, jako by nebyla uzavřena.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistná smlouva je neplatná.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38277</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění lze vypovědět do 2 měsíců od uzavření pojistné smlouvy. Takto může pojištění vypovědět pojistitel i pojistník. Výpověď musí být doručena druhé smluvní straně do 2 měsíců od uzavření pojistné smlouvy (nikoliv od počátku pojištění). Od doručení výpovědi běží výpovědní doba 8 dnů ? jejím uplynutím pojištění zanikne.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2805 písm. a).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>167</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Ve kterém z níže uvedených případů je možné vypovědět pojistnou smlouvu pojistitelem nebo pojistníkem?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Do 3 měsíců od data počátku pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Do 6 měsíců po uzavření pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Do 1 měsíce od data počátku pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38278</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění lze vypovědět do 3 měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události. Pojistitel však takto nemůže vypovědět životní pojištění (pojištění pro případ smrti, dožití, pojištění pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka). Od doručení výpovědi běží výpovědní doba 1 měsíc, jehož uplynutím pojištění zanikne.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2805 písm. b).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>167</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění zaniká výpovědí podanou po oznámení vzniku pojistné události. Do kolika měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události lze pojištění vypovědět?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Do tří měsíců.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Do dvou měsíců.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Do měsíce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Do šesti měsíců.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38280</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění zanikne, pokud pojistitel odmítne poskytnout plnění z pojistné smlouvy v těchto případech:
a) jestliže příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění v důsledku nepravdivě nebo neúplně zodpovězených dotazů, pokud by při znalosti této skutečnosti pojistnou smlouvu neuzavřel nebo uzavřel za jiných podmínek. Při povinném pojištění může pojistitel pojistné plnění odmítnout, jen pokud se na uvedení nepravdivých nebo neúplných informací podílel výlučně poškozený,
b) v úrazovém pojištění, pokud došlo k úrazu pojištěného úmyslným trestným činem pojištěného nebo činem, kterým si pojištěný úmyslně ublížil na zdraví.
Pouze u pojistných smluv sjednaných v režimu zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, mohl pojistitel pojistné plnění odmítnout, jestliže oprávněná osoba uvedla při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje zamlčela. V případě pojistných smluv sjednaných podle občanského zákoníku pojistitel toto právo ze zákona nemá.
Pojištění zanikne dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění.
Odmítnutí, resp. neposkytnutí pojistného plnění z jiných než zákonem kvalifikovaných důvodů nezpůsobuje zánik pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2809, § 2810, § 2845.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>167</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V jakých případech lze podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. odmítnout plnění, aby toto odmítnutí mělo za následek zánik pojištění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Jestliže pojistnou událost zapříčinila skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění, protože zájemce o pojištění nezodpověděl pravdivě a úplně jeho dotazy, a jestliže by zároveň pojistitel pojistnou smlouvu neuzavřel nebo ji uzavřel za jiných podmínek, kdyby o této skutečnosti věděl.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje zamlčí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Oprávněná osoba způsobí pojistnou událost úmyslně sama nebo z jejího podnětu ji způsobí jiná osoba.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>V úrazovém pojištění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s činem, pro který byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem, nebo kterým si úmyslně ublížil na zdraví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38281</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zánik pojištění pro neplacení pojistného se liší u jednotlivých právních režimů pojistných smluv (tj. smluv, které se řídí starým občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb.; smluv, které se řídí zákonem o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb.; smluv, které se řídí novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb.). Proto jsou zde uvedeny podmínky zániku pojištění odděleně pro jednotlivé režimy.
1/ Pojistné smlouvy sjednané do 31. 12. 2004, které se řídí &quot;starým&quot; občanským zákoníkem - pojištění zanikne automaticky (tj. bez nutnosti posílat upomínku) tím, že:
a) pojistné za první pojistné období nebo jednorázové pojistné nebylo zaplaceno do 3 měsíců od jeho splatnosti (v dnešní době tento zánik už nepřichází v úvahu), b) pojistné za další pojistné období nebude zaplaceno do 6 měsíců od jeho splatnosti.
2/ Pojistné smlouvy sjednané od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2013, které se řídí zákonem o pojistné smlouvě - pojištění zanikne dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené v upomínce, kterou musí pojistitel pojistníkovi prokazatelně doručit, stanovit v ní lhůtu pro zaplacení, která nesmí být kratší než 1 měsíc a upozornit na zánik pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného.
3/ Pojistné smlouvy sjednané od 1. 1. 2014, které se řídí &quot;novým&quot; občanským zákoníkem - pojištění zanikne pro neplacení pojistného dnem uplynutí lhůty stanovené v upomínce.
Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení) však zaniká až dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené v upomínce.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2804.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>167</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kdy u pojistné smlouvy sjednané v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zaniká pojištění pro neplacení pojistného?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění zaniká dnem, kdy marně uplyne lhůta stanovená pojistitelem v upomínce zaplacení dlužného pojistného (minimálně 1 měsíc od jejího doručení).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění zaniká, není-li pojistné zaplaceno do dvou měsíců od jeho splatnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění zaniká automaticky uplynutím 3 měsíců od splatnosti prvního pojistného nebo uplynutím 6 měsíců od splatnosti následného pojistného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění zaniká dnem doručení upomínky k zaplacení dlužného pojistného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38282</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistitel má právo od pojistné smlouvy odstoupit při současném splnění následujících podmínek: a) zájemce o pojištění nebo pojistník porušil (úmyslně nebo z nedbalosti) povinnost zodpovědět při sjednávání pojištění pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění (je nutné, aby v odpovědi bylo zatajeno něco podstatného); b) pojistitel by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřel. Právo odstoupit pojistiteli zaniká, pokud ho nevyužije do 2 měsíců ode dne, kdy zjistí porušení povinnosti.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2788, § 2808 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>167</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění zaniká odstoupením pojistitele od pojistné smlouvy. Za jakých podmínek může pojistitel od pojistné smlouvy odstoupit?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zájemce o pojištění nebo pojistník nezodpověděl (úmyslně nebo z nedbalosti) při uzavírání pojistné smlouvy pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, přičemž zatajil něco podstatného, a pojistitel by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřel.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zájemce o pojištění nevyplnil dotazník pojistitele a neposkytl tak pojistiteli údaje nezbytné pro ocenění pojistného rizika, přičemž, pokud by zájemce o pojištění dotazník vyplnil pravdivě a úplně, na základě skutečností v něm uvedených by pojistitel pojistnou smlouvu neuzavřel nebo by ji uzavřel za podstatně jiných podmínek.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Oprávněná osoba porušila zákonnou povinnost nebo povinnost uloženou jí v pojistné smlouvě a toto porušení mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel je oprávněn odstoupit od pojistné smlouvy po pojistné události, jestliže při jejím šetření zjistí, že v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného, při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně bylo ujednáno nižší pojistné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38283</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistník má právo od pojistné smlouvy odstoupit:
a) pokud pojistitel zodpověděl při sjednávání pojistné smlouvy nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy zájemce o pojištění nebo pojistníka týkající se sjednávaného pojištění a pojistník by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřel,
b) nebo pokud pojistitel neupozornil zájemce o pojištění na nesrovnalosti mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky, pokud si jich pojistitel musel být vědom.
Právo odstoupit od pojistné smlouvy pojistníkovi zaniká, pokud ho nevyužije do 2 měsíců ode dne, kdy zjistí porušení povinnosti.
Pojistník má právo od pojistné smlouvy uzavřené formou obchodu na dálku odstoupit bez udání důvodu do 14 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy. Toto právo pojistník nemá v cestovním pojištění sjednaném na dobu kratší než 1 měsíc. Obchodem na dálku se rozumí uzavření pojistné smlouvy s použitím prostředku komunikace na dálku bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran, např. po telefonu, elektronickou poštou, prostřednictvím internetu.
Odstoupením od smlouvy se pojistná smlouva od počátku ruší. Pojistitel je povinen vrátit zaplacené pojistné snížené o to, co již případně z pojištění plnil, a oprávněná osoba je povinna vrátit přijaté pojistné plnění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2789, § 2808 odst. 1, 3.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>167</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Ve kterých případech je pojistník oprávněn odstoupit od pojistné smlouvy?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pokud pojistitel neupozornil zájemce o pojištění na nesrovnalosti mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Jde-li o pojistnou smlouvu uzavřenou formou obchodu na dálku, do 14 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy, a to bez udání důvodu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pokud pojistitel odmítl oprávněné osobě vyplatit pojistné plnění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Jde-li o cestovní pojištění s pojistnou dobou kratší než jeden měsíc, má pojistník právo od pojistné smlouvy odstoupit do 14 dnů od zániku pojištění, a to bez udání důvodu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38284</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění, které se vztahuje k majetku a které je sjednané v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., zaniká dnem, kdy byla pojistiteli změna vlastnictví oznámena. Od tohoto ustanovení se pojistné podmínky často odchylují, občanský zákoník to výslovně připouští.
Pojištění, které se vztahuje k majetku a které bylo sjednané v době účinnosti zákona o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb., zaniká dnem, kdy došlo ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví tohoto majetku. Od tohoto ustanovení se pojistné podmínky často odchylují ? v takovém případě musí být stanoveno, za jakých podmínek pojištění nadále trvá a upraven přechod práv a povinností z původního vlastníka na novou osobu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2812.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>167</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění, které se vztahuje k majetku a které je sjednané v režimu občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., zaniká z důvodu změny vlastnictví pojištěného majetku dnem:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Kdy byla pojistiteli změna vlastnictví oznámena, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Kdy ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví došlo.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Kdy nabyla účinnosti kupní smlouva, na jejímž základě došlo k převodu vlastnického práva.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Na kterém se dohodli bývalý vlastník s novým vlastníkem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38285</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění odpovědnosti, které souvisí s vlastnickým právem, zaniká oznámením změny vlastníka pojistiteli, s výjimkou případu, kdy bylo výslovně ujednáno, že pojištění změnou vlastnictví nezaniká. Pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla také platí, že pojištění zaniká také dnem, kdy je změna vlastníka vozidla oznámena pojistiteli.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2867; zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, § 12 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>167</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění odpovědnosti, které souvisí s vlastnickým právem, zaniká:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Dnem oznámení změny vlastníka pojistiteli, nebylo-li výslovně ujednáno, že pojištění změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví nezaniká.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Dnem změny vlastnictví pojištěné věci.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Dnem právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka do katastru nemovitostí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Dnem zápisu nového vlastníka do katastru nemovitostí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38286</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění sjednané na dobu určitou zaniká uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Pojistník a pojistitel si mohou sjednat tzv. automatickou prolongaci. To znamená, že si v pojistné smlouvě uzavřené na dobu určitou dohodnou, že uplynutím této doby pojištění nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest týdnů před uplynutím pojistné doby druhé straně nesdělí, že nemá zájem na dalším trvání pojištění. Nezanikne-li pojištění a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se pojištění za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou bylo ujednáno.
Pojištění dále podle § 2810 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zaniká:
a) zánikem pojistného zájmu
b) zánikem pojistného nebezpečí jako možné příčiny vzniku pojistné události (pojištění zaniká, protože pojistná událost nemůže nastat)
c) dnem smrti pojištěné fyzické osoby
d) dnem zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce. Zánik právnické osoby bez právního nástupce nastává po likvidaci společnosti nebo zrušením konkurzu z důvodu, že majetek dlužníka nepostačuje k uspokojení věřitelů nebo zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení.
Zvýšení pojistného rizika nezpůsobuje zánik pojištění, může však vést ke zvýšení pojistného.
Prohlášení úpadku nezpůsobuje zánik pojištění ze zákona, někdy je však jako důvod zániku pojištění sjednán v pojistných podmínkách.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2790?2795, § 2803, § 2810.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>167</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Určete, ve kterých z následujících případů pojištění zaniká:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Uplynutím pojistné doby.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zánikem pojistného nebezpečí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zvýšením pojistného rizika.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Zahájením exekučního řízení proti pojistníkovi.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38287</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pokud se týká nominálních výnosů plynoucích z investic, jsou za ně obecně považovány veškeré příjmy (cash flow), které investor získá z investičních nástrojů, do nichž investoval své peněžní prostředky. Jedná se o ukazatele nominální, nezohledňující vliv inflace. Konkrétně se jedná o tzv. běžné výnosy neboli výnosy plynoucí z držby předmětného investičního nástroje a případně též o kapitálový výnos, pokud investor prodá vlastněný investiční nástroj (zpravidla obchodovatelný cenný papír) dráž, než jej před tím nakoupil. Kapitálový výnos může být též záporný (při prodeji za nižší cenu než cena nákupní). Binární a lombardní výnos z investičních nástrojů neplyne, jedná se výmysl.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 167?168; ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159?160.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>102</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Z investičního nástroje může investor získat tyto základní druhy (nominálních) výnosů:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálový.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Binární.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Lombardní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Běžný.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38288</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Úrokové sazby zastávají v rámci finančního systému a prostřednictvím jeho působení v ekonomice celou řadu významných funkcí: napomáhají garantovat tok běžných úspor do investic, čímž podporují ekonomický růst; zaručují rozdělování disponibilních peněžní zdrojů tak, že je všeobecně směrují do investic s co nejvyšší očekávanou mírou návratnosti; uvádějí do rovnováhy nabídku a poptávku po penězích a vzhledem ke svému vlivu na objem úspor a investic představují rovněž důležitý regulační nástroj státu.
Úrokové sazby umožňují růst (zvyšování) bohatství investorů, protože představují odměnu investorovi za to, že se vzdal svých prostředků. Rozhodně ale negarantují, že jejich bohatství poroste. Navíc budeme-li uvažovat (jako každý investor) reálný výnos, tedy výnos očištěný o inflaci, může se stát, že naopak při nízkých úrokových sazbách může investor dosáhnout i záporného reálného výnosu. Z tohoto důvodu jsou investoři s rostoucí inflací nuceni vyhledávat více rizikové investiční nástroje, které jim přinášejí vyšší nominální úrokovou sazbu, tak aby co nejvíce ochránili své bohatství před negativním vlivem inflace. Obdobně můžeme na ne-garanci růstu bohatství nahlížet i tak, že v případě když investor investuje do dluhopisů, může dosáhnout ztráty, protože ani na první pohled vysoká nominální kuponová platba nemusí zaručit růst jeho bohatství, protože může dojít i k úpadku emitenta a investor naopak o svoji investici přijde (bohatství mu klesne).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 144?149.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>102</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Úrokové sazby zabezpečují v ekonomice tyto funkce:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Garantují růst bohatství investorů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Představují důležitý regulační nástroj centrálních bank.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Uvádějí do rovnováhy nabídku a poptávku po penězích.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Mají směrovat disponibilní peněžní zdroje do investic s nejvyšší očekávanou mírou návratnosti, a tím podporovat ekonomický růst.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38290</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění velkého pojistného rizika, není-li ujednáno jinak, zaniká stejně jako běžná pojištění dle ust. § 2807 občanského zákoníku na základě výpovědi pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období. Pojištění dále podle § 2810 občanského zákoníku zaniká zánikem pojistného zájmu a dnem zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce. Vyčerpání limitu pojistného plnění naopak, není-li tak stranami ujednáno, zánik pojištění nezpůsobuje.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2807 a 2810.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>200</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění velkého pojistného rizika zaniká:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zánikem pojistného zájmu pojistníka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Dnem zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Na základě výpovědi pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyčerpáním limitu pojistného plnění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38291</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Stejně jako u běžných pojištění, může pojistitel podle § 2808 odst. 1 občanského zákoníku odstoupit od pojistné smlouvy o pojištění velkého pojistného rizika, pokud pojistník nebo pojištěný zaviněně poruší svou povinnost k pravdivým sdělením a pojistitel současně prokáže, že by po pravdivém a úplném zodpovězení svých dotazů pojistnou smlouvu vůbec neuzavřel. Právo pojistitele odstoupit od pojistné smlouvy zaniká v dvouměsíční prekluzivní lhůtě ode dne, kdy zjistil nebo musel zjistit porušení povinnosti pojistníkem, resp. pojištěným. S ohledem na značnou smluvní volnost v pojištění velkých pojistných rizik mohou toto právo smluvní strany ujednáním v pojistné smlouvě modifikovat či zcela vyloučit (srov. § 2872 odst. 1 občanského zákoníku).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2808 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>200</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Porušil-li zájemce o pojištění při jednání o uzavření pojistné smlouvy o pojištění velkého pojistného rizika úmyslně nebo z nedbalosti povinnost zodpovědět pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele, má pojistitel právo od smlouvy o pojištění velkého pojistného rizika odstoupit:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřel.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu uzavřel za jiných podmínek.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Je-li oznámení o odstoupení doručeno pojistníkovi nejpozději 6 týdnů před koncem pojistného období.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze je-li toto právo v pojistné smlouvě ujednáno.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38292</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Není-li ujednáno jinak, pojištění velkého pojistného rizika (stejně jako běžná pojištění) vzniká dle ust. § 2772 odst. 1 občanského zákoníku prvním dnem následujícím po dni uzavření pojistné smlouvy. Ustanovení je výslovně dispozitivní, smluvní strany pojistné smlouvy proto mohou okamžik vzniku pojištění (počátek pojištění) upravit podle svých potřeb.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2772 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>200</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění velkého pojistného rizika:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zaplacením pojistného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Uzavřením pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Prvním dnem následujícím po dni uzavření pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Prvním dnem měsíce následujícího po uzavření pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38293</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Stejně jako u běžných pojištění lze i v pojištění velkého pojistného rizika ujednat další způsoby zániku pojištění zákonem výslovně neupravené. Žádné ustanovení naopak nezakazuje ukončit pojištění velkého pojistného rizika jednostranně ze strany pojistitele (např. výpovědí, odstoupením). Právo výpovědi pojistitele není omezeno pouze na výpověď do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy. Rovněž neexistuje zákonné pravidlo, které by spojovalo zánik pojištění s rozhodnutím o úpadku pojistníka.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2805?2807, § 2872 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>200</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Které z následujících tvrzení je pravdivé?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění velkého pojistného rizika zaniká rozhodnutím o úpadku pojistníka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění velkého pojistného rizika nelze ukončit jednostranným právním jednáním pojistitele.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění velkého pojistného rizika může pojistitel vypovědět pouze do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>V pojištění velkých pojistných rizik lze ujednat další způsoby zániku pojištění nad rámec zákonem upravených důvodů zániku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38294</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Občanský zákoník v ust. § 2872 odst. 2 dovoluje sjednat pojištění velkého pojistného rizika výlučně jako pojištění škodové.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>200</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Lze pojištění velkého pojistného rizika ujednat jako pojištění obnosové?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, ale jen pokud se jedná o pojištění úvěru.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, ale jen pokud je pojistná smlouva uzavřena ve formě veřejné listiny.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38295</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Ustanovení § 2872 odst. 2 občanského zákoníku omezuje jinak značnou dispozitivnost právní úpravy velkých pojistných rizik v tom směru, že je dovoluje sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění velkého pojistného rizika tudíž nemůže být sjednáno jako obnosové.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2872 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>200</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění velkého pojistného rizika může být sjednáno:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze jako pojištění obnosové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze jako pojištění škodové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Libovolně jako pojištění škodové nebo obnosové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Jako pojištění obnosové, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38296</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Podle ust. § 79 odst. 3 písm. a) zákona o distribuci pojištění a zajištění se na pojištění velkých pojistných rizik nevztahuje povinnost pojišťovacího zprostředkovatele vyhotovit záznam z jednání dle odst. 1 a 2 zmíněného ustanovení. Ostatní obecné požadavky na odbornost a kvalifikované a odborné jednání se zákazníkem se samozřejmě uplatní i při distribuci pojištění velkých pojistných rizik.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 55, 71, 72 a 79 odst. 3 písm. a).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>201</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojišťovací zprostředkovatel není při distribuci pojištění velkých pojistných rizik povinen:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Trvale splňovat podmínky odborné způsobilosti stanovené zákonem o distribuci pojištění a zajištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Distribuovat pojištění s odbornou péčí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyhotovit záznam z jednání, které vedlo ke sjednání nebo podstatné změně pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38297</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Regulace pobídek uvedená v ust. § 75 zákona o distribuci pojištění a zajištění se vztahuje i na distribuci pojištění velkých pojistných rizik. Podle zmíněného ustanovení pojišťovací zprostředkovatel nesmí v souvislosti se svou činností přijmout, nabídnout nebo poskytnout peněžitou nebo nepeněžitou výhodu, která může vést k porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k distribuci pojištění nebo zajištění, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti distribuce pojištění, včetně neobvyklé úplaty za poskytovanou službu nebo jakékoli jiné neopodstatněné výhody finanční, materiální nebo nemateriální.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 75.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>201</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojišťovací zprostředkovatel při distribuci pojištění velkých pojistných rizik přijmout, nabídnout nebo poskytnout peněžitou nebo nepeněžitou výhodu:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Smí bez jakéhokoliv omezení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Nesmí v žádném případě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Nesmí, pokud taková výhoda může vést k porušení povinnosti stanovené právními předpisy v oblasti distribuce pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Smí po předchozí notifikaci České národní bance.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38298</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>I při zprostředkování pojištění velkého pojistného rizika je pojišťovací zprostředkovatel povinen jednat tak, aby bylo zákazníkovi zřejmé, v jaké pozici a jménem koho jedná (ust. § 72 zákona o distribuci pojištění a zajištění). Standardní předsmluvní informační povinnosti uvedené v ust. § 83 až 93 se naopak na distribuci pojištění velkých pojistných rizik nevztahují (ust. § 82 odst. 2 téhož zákona).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 72, § 82 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>201</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojišťovací zprostředkovatel je při zprostředkování pojištění velkého pojistného rizika před uzavřením pojistné smlouvy vždy povinen:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Sdělit zákazníkovi, zda je v daném pojištění odměňován zákazníkem, pojišťovnou, nebo zároveň zákazníkem a pojišťovnou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Sdělit zákazníkovi jména pojišťoven, pro které je oprávněn zprostředkovávat pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Sdělit zákazníkovi informace o povaze své odměny poskytnuté mu v souvislosti se sjednávaným pojištěním nebo změnou pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Jednat tak, aby bylo zákazníkovi zřejmé, v jaké pozici a jménem koho jedná.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38299</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon o distribuci pojištění a zajištění v ust. § 13 odst. 1 vyžaduje, aby samostatný zprostředkovatel (včetně samostatného zprostředkovatele, který zprostředkovává pojištění pro pojišťovnu, tedy pojišťovacího agenta) byl pojištěn pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením některé z povinností samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k distribuci pojištění nebo zajištění, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti distribuce pojištění nebo zajištění, a to s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 250 000 ? na jednu pojistnou událost (a nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 850 000 ? pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce), nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie jinak. Takovým přímo použitelným předpisem je Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1935, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 (směrnice IDD), pokud jde o regulační technické normy, jimiž se přizpůsobují základní částky v eurech pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání a pro finanční kapacitu zprostředkovatelů pojištění a zajištění. Podle tohoto nařízení s účinností od 12.6.2020 musí samostatný zprostředkovatel udržovat toto pojištění odpovědnosti s limity pojistného plnění nejméně 1 300 380 EUR na jednu pojistnou událost a 1 924 560 EUR na všechny pojistné události dohromady za jeden rok.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 13 odst. 1.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1935, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se přizpůsobují základní částky v eurech pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání a pro finanční kapacitu zprostředkovatelů pojištění a zajištění, článek 1</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>201</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Při zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik platí, že pojišťovací agent pro případ své povinnosti nahradit zákazníkovi škodu:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemusí být pojištěn, neboť za něj vždy odpovídá pojišťovna, pro kterou pojištění zprostředkovává.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Musí být pojištěn s minimálním limitem pojistného plnění stanoveným právním předpisem, platným a účinným v České republice.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemusí být pojištěn, pokud úspěšně vykonal zkoušku pro skupinu odbornosti distribuce velkých pojistných rizik.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemusí být pojištěn, pokud prokáže svou finanční způsobilost bankovní zárukou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38300</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon o distribuci pojištění a zajištění v ust. § 13 odst. 1 vyžaduje, aby samostatný zprostředkovatel byl pojištěn pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením některé z povinností samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k distribuci pojištění nebo zajištění, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti distribuce pojištění nebo zajištění, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 250 000 ? na jednu pojistnou událost a nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 850 000 ? pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie jinak. Důvodová zpráva k tomuto ustanovení pro vyloučení pochybností upřesňuje, že pojistné krytí škod způsobených jednáním nedbalostním musí zahrnovat i škody způsobené jednáním v hrubé nedbalosti (která jinak bývá v odpovědnostních pojištěních pravidelně vyloučena). Uvedená pravidla se vztahují i na distribuci velkých pojistných rizik.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 13; důvodová zpráva k § 13 zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>201</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Povinné pojištění odpovědnosti samostatného zprostředkovatele při distribuci velkých pojistných rizik:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemusí být sjednáno, pokud zprostředkovatel prokáže svou finanční způsobilost bankovní zárukou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Musí zahrnovat i škody způsobené jednáním v hrubé nedbalosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Může být omezeno pouze na krytí úmyslně způsobených škod.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemusí být sjednáno, pokud odpovědnost smluvně převezme pojišťovna.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38301</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Podle ust. § 82 odst. 2 zákona o distribuci pojištění a zajištění se informační povinnosti uvedené v ust. § 83 až 92 nepoužijí na pojištění velkých pojistných rizik. Pojišťovací zprostředkovatel se proto nedopustí přestupku podle ust. § 114 odst. 1 písm. p) zákona o distribuci pojištění a zajištění, neboť se na něj při distribuci velkých pojistných rizik předmětné povinnosti nevztahují.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 114 odst. 1 písm. p), § 82 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>201</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojišťovací zprostředkovatel, který při distribuci pojištění velkých pojistných rizik nesplní některou z povinností týkajících se poskytnutí informací podle ust. § 83 až 92 zákona o distribuci pojištění a zajištění:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Se dopustí přestupku, za nějž lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Se přestupku nedopustí, neboť se informační povinnosti uvedené v ust. § 83 až 92 zákona o distribuci pojištění a zajištění na distribuci velkých pojistných rizik nevztahují.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Se dopustí přestupku, za nějž lze uložit pokutu do 8 920 000 Kč v případě fyzické osoby nebo 135 125 000 Kč v případě právnické osoby.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Se přestupku nedopustí, neboť se porušení uvedených informačních povinností vždy přičítá pojišťovně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38302</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Doporučení pojišťovacího zprostředkovatele není pro zákazníka nikdy závazné. Jak uvádí zákon, na základě získaných informací poskytne pojišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel zákazníkovi doporučení, aby se mohl zákazník rozhodnout, zda sjedná nebo podstatně změní pojištění. Důležité je tedy slovíčko MOHL, nikoliv MUSEL.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 77 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>201</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Doporučení pojišťovacího zprostředkovatele je v případě pojištění velkého pojistného rizika pro zákazníka:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Závazné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Nezávazné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Závazné, jedná-li se o pojištění úvěru.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Závazné, jedná-li se o pojištění záruky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38303</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dle ust. § 53 odst. 5 zákona o distribuci pojištění a zajištění se povinnosti vztahující se k produktovému řízení na pojistné produkty určené ke krytí velkých pojistných rizik nepoužijí.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 53 odst. 5.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>201</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Samostatný zprostředkovatel, který vytváří pojistný produkt určený ke krytí velkých pojistných rizik, je ze zákona povinen:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zavést, udržovat a uplatňovat postupy pro jeho schvalování s dostatečným předstihem před tím, než je pojistný produkt zákazníkům distribuován.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Průběžně přezkoumávat a pravidelně hodnotit pojistný produkt, který distribuuje a zjednávat bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu zjištěných nedostatků.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytnout jinému pojišťovacímu zprostředkovateli veškeré potřebné informace o pojistném produktu, postupech jeho schvalování a jeho cílovém trhu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nic z uvedeného, pravidla produktového řízení se na pojistné produkty určené ke krytí velkých pojistných rizik nevztahují.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38304</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Povinnost mlčenlivosti dle ust. § 74 zákona o distribuci pojištění a zajištění se na distribuci pojištění velkých pojistných rizik vztahuje bez jakékoliv výjimky.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 107/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 74.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>201</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se pojišťovna a pojišťovací zprostředkovatel dozví od zákazníka v souvislosti s distribucí pojištění, se na pojištění velkých pojistných rizik:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vztahuje.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Nevztahuje.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vztahuje, pouze pokud je zákazníkem fyzická osoba.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nevztahuje, je-li pojištěným veřejnoprávní subjekt.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38305</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Ke zprostředkování pojištění velkých pojistných rizik není vyžadováno zvláštní oprávnění, může je tudíž zprostředkovat jakýkoliv pojišťovací zprostředkovatel oprávněný dle zákona o distribuci pojištění a zajištění, vč. pojišťovny (za podmínky, že odbornost zprostředkovatele odpovídá věcné náplni jeho činnosti, tedy že disponuje patřičnou odborností i ve vztahu ke zprostředkování velkých pojistných rizik).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 5.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>201</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Zprostředkovávat pojištění velkých pojistných rizik:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Může pouze pojišťovací makléř.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Může pouze pojišťovací agent.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Může pouze pojišťovna.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Mohou všichni pojišťovací zprostředkovatelé oprávnění podle zákona o distribuci pojištění a zajištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38309</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistitel povinen na základě písemné žádosti pojistníka mu vydat ve lhůtě do 15 dnů ode dne jejího doručení potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti a o jeho škodném průběhu, jehož náležitosti stanoví Ministerstvo vyhláškou; ve stejné lhůtě je pojistitel povinen vydat toto potvrzení na žádost pojistníka kdykoli v době trvání pojištění, přičemž stejnou povinnost má pojistitel, jedná-li se o žádost pojistníka o vydání potvrzení o vrácení zelené karty pojistiteli.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 13 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>158</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V jaké lhůtě je pojistitel povinen vystavit potvrzení o škodném průběhu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla na základě žádosti pojistníka?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Do 15 dnů ode dne jejího doručení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Do 30 dnů ode dne jejího doručení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Do 5 dnů ode dne jejího doručení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Do 2 měsíců ode dne jejího doručení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38310</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ukládá pojistiteli zohlednit při sjednávání výše pojistného slevou na pojistném (bonus) předchozí bezeškodný průběh pojištění a přirážkou k pojistnému (malus) v případě výplaty pojistného plnění z pojištění odpovědnosti. Z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojištěný právo, aby za něho vyplacením pojistného plnění pojistitel uhradil (v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku a za podmínek stanovených zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zvířete, škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, ušlý zisk a účelně vynaložené náklady spojené s uplatňováním nároků, na které se vztahuje pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výplata pojistného plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, která je rozhodná pro uplatnění přirážky k pojistnému (malusu), resp. snížení slevy na pojistném (bonusu), se uplatní mimo jiné, pokud došlo újmě na zdraví spolujezdce ve vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena nebo pokud došlo ke škodě na vozidle 3. osoby způsobené provozem vozidla, ke kterému bylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu. Pojistné plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se naopak neposkytne na úhradu újmy na zdraví, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla újma způsobena nebo na úhradu škody na vlastním vozidle pojistníka, jehož provozem byla škoda způsobena. Tyto škodné události tedy vliv na výši pojistného (resp. bonusu/malusu) za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nemají.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 3b, § 6 odst. 2 písm. a?b), § 7 odst. 1 písm. a) a c).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>158</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jaká škodná událost má v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla význam při zohlednění škodného průběhu pojištění pro stanovení slevy na pojistném (bonus), nebo přirážky k pojistnému (malus):</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Škoda na vlastním vozidle pojistníka, jehož provozem byla škoda způsobena.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Škoda na vozidle 3. osoby, která byla způsobena provozem vozidla, ke kterému bylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Újma na zdraví, kterou utrpěl spolujezdec ve vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Újma na zdraví, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla újma způsobena.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38314</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Při sjednávání výše pojistného v pojistné smlouvě zohlední pojistitel celkový předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti pojistníka, a to slevou na pojistném v případě bezeškodného průběhu. V pojistné smlouvě lze sjednat, že se zohlední škodný průběh provozovatele vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 3b odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>158</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojistitel při stanovení výše pojistného v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zohledňuje celkový předchozí škodný průběh pojištění odpovědnosti z provozu vozidla:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Majitele vozidla, pokud je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Spoluvlastníka vozidla zapsaného v registru vozidel.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistníka nebo provozovatele vozidla, pokud je tak sjednáno v pojistné smlouvě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Řidiče vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38315</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Česká kancelář pojistitelů vede evidence a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti. Pojišťovny sdělují dle zákona Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 18 odst. 2 písm. f); KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 400?411.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>158</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kdo vede databázi údajů pro zohledňování bezeškodního průběhu v pojištění odpovědnosti z provozu vozidel?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Česká národní banka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Česká kancelář pojistitelů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Každá pojišťovna má svoji evidenci.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ministerstvo vnitra České republiky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38318</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistitel je povinen na základě písemné žádosti pojistníka vydat mu ve lhůtě do 15 dnů ode dne jejího doručení potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti a o jeho škodném průběhu, ve stejné lhůtě je pojistitel povinen vydat toto potvrzení na žádost pojistníka kdykoli v době trvání pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 13 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>158</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kdo může vydat potvrzení o škodném průběhu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Česká národní banka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Česká kancelář pojistitelů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Kterákoli pojišťovna, která je členem České asociace pojišťoven.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel, u kterého má nebo měl pojistník sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38320</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ukládá pojistiteli povinnost zohlednit při stanovení výše pojistného za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla předcházející škodný průběh pojištění, a to slevou na pojistném (bonus) za bezeškodný průběh pojištění a přirážkou k pojistnému (malus) v případě výplaty pojistného plnění z pojištění odpovědnosti. K uplatnění malusu (resp. snížení bonusu) nedochází, pokud v souvislosti se škodnou událostí nebylo pojistitelem vyplaceno pojistné plnění. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla rovněž stanoví, že při zohlednění předcházejícího škodného průběhu pojištění se nepřihlíží k době přerušení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když doba přerušení se nezapočítává do pojistné doby tohoto pojištění. Vyplnění záznamu o dopravní nehodě ani přivolání policisty k dopravní nehodě, pokud v souvislosti s dopravní nehodou došlo k výplatě pojistného plnění, nemá pro zohlednění předcházejícího škodného průběhu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žádný význam.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 3b.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>158</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Při zohlednění předchozího škodného průběhu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro stanovení výše přirážky k pojistnému (malus) za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se nepřihlíží:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ke škodné události, pokud pojistitel nevyplatil v souvislosti s touto škodnou událostí pojistné plnění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>K době přerušení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ke škodné události, u které pojistitel vyplatil pojistné plnění, pokud pojištěný jako účastník dopravní nehody vyplnil záznam o dopravní nehodě a předal ho pojistiteli.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ke škodné události, u které pojistitel vyplatil pojistné plnění, pokud pojištěný jako účastník dopravní nehody v souladu se zákonem o silničním provozu splnil svou povinnost přivolat k dopravní nehodě policistu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38327</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Podle občanského zákoníku zaniká pojištění majetku dnem oznámení změny vlastníka pojištěného majetku (vozidla). Pojištění zaniká také dnem odmítnutí pojistného plnění pojistitelem. Pojistitel může pojistné plnění odmítnout za podmínek uvedených v ust. § 2809 občanského zákoníku. Občanský zákoník upravuje i další důvody zániku pojištění ? např. dohoda o zániku pojištění, výpověď pojištění, uplynutí pojistné doby, zánik pojistného nebezpečí. Výplata pojistného plnění na úhradu újmy, za jejíž náhradu provozovatel vozidla odpovídá, nijak nesouvisí s havarijním pojištěním vozidla a nemá žádný vliv na trvání havarijního pojištění vozidla (ani na trvání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Havarijní pojištění také nezaniká odcizením pojištěného vozidla.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2802?2810, § 2812; KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 300?305.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>160</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Havarijní pojištění vozidla dle občanského zákoníku zaniká (vyberte, která z níže uvedených tvrzení o zániku havarijního pojištění vozidla jsou pravdivá):</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Výplatou pojistného plnění na úhradu újmy, za jejíž náhradu provozovatel vozidla odpovídá.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Odcizením pojištěného vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Dnem oznámení změny vlastníka pojištěného vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Odmítnutím pojistného plnění pojistitelem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38329</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Právní úprava pojištění majetku nijak neomezuje pojistitele ve smluvní volnosti ujednání o územním rozsahu pojištění. Pojistitelé vymezují územní rozsah havarijního pojištění v pojistné smlouvě. Žádné právní předpisy neupravují závazný rozsah územní platnosti havarijního pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725, § 2849?2852.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>160</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jaký je územní rozsah havarijního pojištění vozidla?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Havarijní pojištění platí na území států, vymezených v pojistné smlouvě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Havarijní pojištění platí na území všech členských států EU a dalších států uvedených v seznamu států, které stanoví ministerstvo vyhláškou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Havarijní pojištění platí na území států, které jsou uvedeny v zákoně o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Havarijní pojištění platí na území států, které stanoví Česká národní banka vyhláškou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38331</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Spoluúčast je dohodnutý podíl, kterým se oprávněná osoba podílí na úbytku pojištěného majetku (pojištěného vozidla).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2815.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>160</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Co je v havarijním pojištění spoluúčast?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Částka, kterou pojišťovna vždy zaplatí klientovi.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Částka, kterou se oprávněná osoba podílí na úhradě škody na pojištěném vozidle.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Částka, která je horním limitem pojistného plnění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Částka, která je spodním limitem pojistného plnění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38335</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného, majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>160</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Co je obvyklá cena vozidla?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Cena, za kterou se dá pořídit nové vozidlo bez slevy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Cena, za kterou se dá pořídit nové vozidlo se slevou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Cena, za kterou se dá pořídit ojeté vozidlo ve srovnatelné výbavě, stáří a stavu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Cena, za kterou se dá pořídit ojeté vozidlo ve srovnatelné výbavě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38336</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojišťovací zprostředkovatel je povinen před sjednáním nebo podstatnou změnou pojištění získat od zákazníka informace, které se týkají jeho požadavků, cílů a potřeb. Má-li zákazník vozidlo vybavené nadstandardní výbavou, má zcela jistě potřebu pojistného krytí pro tuto výbavu. Pojišťovací zprostředkovatel by měl takové informace získat, aby na jejich základě mohl zájemci o havarijní pojištění vozidla doporučit vhodné pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 77; KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 248?261.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>160</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Měl by se pojišťovací zprostředkovatel dotazovat klienta při vstupu do havarijního pojištění na doplňkovou, případně nadstandardní výbavu vozidla?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne, doplňková nebo nadstandardní výbava vozidla nemá vliv na pojistitelem stanovené pojistné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, doplňková nebo nadstandardní výbava vozidla má vliv na doporučení vhodného rozsahu pojištění a připojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne, doplňková nebo nadstandardní výbava vozidla nemá vliv na doporučení vhodného rozsahu pojištění a připojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, doplňková nebo nadstandardní výbava vozidla má vliv na pojistitelem stanovené pojistné. To platí pouze v případě nového vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38339</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>V souladu s § 1 odst. 1 písm. e), zákona o finančním arbitrovi, je finanční arbitr příslušný řešit spory mezi pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem a spotřebitelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 1 písm. e).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>113</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Finanční arbitr je příslušný rozhodovat spory:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ze životního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Z pojištění motorových vozidel.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Z neživotního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Z pojištění odpovědnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38340</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>V souladu s § 18 zákona o finančním arbitrovi se řízení nezpoplatňuje. Každý účastník řízení nese své náklady řízení sám.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, § 18.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>113</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Řízení před finančním arbitrem:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Není zpoplatněno a každý účastník si nese své náklady sám.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Je zpoplatněno podle sazebníku finančního arbitra a náklady hradí pouze finanční instituce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Je zpoplatněno.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Je zpoplatněno a náklady hradí ve sporu neúspěšná strana.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38341</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon upravuje pravidla pro řízení před finančním arbitrem, jako subjektem mimosoudního řešení sporů se spotřebiteli pro oblasti finančních služeb. Arbitr je povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě. Návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem je nepřípustný, pokud ve věci samé již rozhodl soud nebo probíhá řízení před soudem. Proti pravomocnému a vykonatelnému rozhodnutí finančního arbitra o námitkách může kterákoli strana sporu podat žalobu k věcně a místně příslušnému obecnému soudu dle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů; www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr/zakladni-informace</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>113</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Finanční arbitr:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Usiluje zejména o smírné vyřešení sporu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Vydává rozhodnutí, které je přezkoumatelné soudem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Nezahájí řízení, jestliže v téže věci již rozhodl soud.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Rozhoduje vždy ve prospěch spotřebitele.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38342</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, a zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, byly České národní bance svěřeny pravomoci v oblasti ochrany spotřebitele. V rámci výkonu těchto pravomocí ČNB přijímá podněty, stížnosti a upozornění od spotřebitelů, odpovídá na kvalifikované dotazy, publikuje výkladová stanoviska a provádí kontroly u dohlížených finančních institucí. Dozor nad dodržováním povinností vykonává Česká národní banka u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, § 23 odst. 8.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>113</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Dozor nad ochranou spotřebitele v oblasti pojišťovnictví a distribuce pojištění vykonává:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Česká asociace pojišťoven, a to pouze ve vztahu k členským pojišťovnám.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Česká obchodní inspekce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Česká národní banka, a to u osob, které podléhají jejímu dohledu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Věcně a místně příslušný soud.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38343</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Podle definice zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je obchodní praktika nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Klamavá obchodní praktika je jednou z variant nekalých obchodních praktik a je zakázána. Prezentace produktu nesmí vést k záměně nabízeného produktu s jinými produkty nebo podnikateli. Praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávné informace. Za klamavou se považuje také obchodní praktika, obsahující pravdivou informaci, pokud je uvedena způsobem, který může uvést spotřebitele v omyl. Za klamavou obchodní praktiku se považuje i tzv. klamavé opomenutí, kdy podnikatel neuvede pro rozhodnutí spotřebitele podstatné informace.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, § 5 a § 5a; https://www.aspi.cz/products/lawText/1/40431/0/2/zakon-c-634-1992-sb-o-ochrane-spotrebitele</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>113</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Typickým projevem klamavé obchodní praktiky je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pokud prezentace služby obsahuje takové informace, které nemohou uvést zákazníka v omyl.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pokud jsou při prezentaci služby užity nepravdivé údaje, což vede, nebo může vést, spotřebitele k obchodnímu rozhodnutí, které by jinak neučinil.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pokud je služba nabízena nejasným, nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem, což vede, nebo může vést, spotřebitele k obchodnímu rozhodnutí, které by jinak neučinil.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Opomene uvést podstatnou informaci, který v dané souvislosti zákazník potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě zboží či služby.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38344</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon o distribuci pojištění a zajištění stanoví, že registr je veřejný, je veden v elektronické podobě a spravuje a provozuje jej Česká národní banka. Pojišťovací zprostředkovatel je povinen zákazníkovi sdělit označení veřejného registru, v němž je zapsán. Osoby, které zprostředkovávají pojištění pouze jako doplňkovou službu k dodávanému zboží nebo poskytované službě v režimu § 3 odst. 2, zákona o distribuci pojištění a zajištění, (tzv. zprostředkovatelé de minimis) mohou zprostředkovávat pojištění v omezeném rozsahu. Na jejich činnost se vztahují pouze vybraná ustanovení uvedeného zákona a mimo jiné se nezapisují do registru, vedeného Českou národní bankou.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 3 odst. 2, § 40 odst. 2 a § 88 odst. 1 písm. b).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>108</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kým je veden a spravován registr, v němž jsou v České republice zapsáni pojišťovací zprostředkovatelé:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ministerstvem financí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Českou kanceláří pojistitelů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Českou asociací pojišťoven.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Českou národní bankou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38345</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon o ochraně spotřebitele zakazuje tzv. nekalé obchodní praktiky. Mezi nekalé obchodní praktiky patří zejména klamavé konání, klamavé opomenutí a agresivní obchodní praktika. Agresivní jednání s prvky výhružnosti či urážlivosti a vědomého využití nepříznivé situace spotřebitele je agresivní obchodní praktikou.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, § 5b; https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/ochrana-spotrebitele/ochrana-spotrebitele/agresivni-obchodni-praktika/</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>113</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Je-li při jednání výrazně zhoršena možnost svobodného chování nebo rozhodnutí spotřebitele (např. obtěžováním, donucováním nebo nepatřičným ovlivňováním), jedná se o:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Neplnění informační povinnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Agresivní obchodní praktiku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Klamavou obchodní praktiku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Trestný čin.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38347</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon o pojišťovnictví obecně upravuje podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území České republiky. Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla je upraveno v samostatném zákoně.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>113</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Zákon o pojišťovnictví neupravuje:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Základní podmínky pro provozování činností v pojišťovnictví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Řízení o povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Podmínky pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Podmínky provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území České republiky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38348</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon o distribuci pojištění a zajištění v souladu s předpisy Evropské unie stanoví při distribuci pojištění obecná pravidla pro komunikaci se zákazníkem tak, aby pojišťovací zprostředkovatel jednal s odbornou péčí a v nejlepším zájmu zákazníka. Zákon proto stanoví, že obsah komunikace musí být jasný, pravdivý a srozumitelný. Zákon naopak nestanoví povinnost písemného vyhotovení všech poskytovaných informací. Obchodní sdělení je vždy nutné takto označovat, neboť tak stanoví i právní předpisy z oblasti ochrany spotřebitele.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 73.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>113</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojišťovací zprostředkovatel při komunikaci se zákazníkem:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé.
informace.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zajistí, aby obsah komunikace byl podán jasným, výstižným a srozumitelným způsobem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyhotovuje všechny informace písemně a předkládá zákazníkovi k podpisu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Každé obchodní sdělení musí výslovně označit jako &quot;obchodní sdělení&quot;.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38349</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Tarif pojistného (brutto pojistné, dále BP) se skládá z těchto tří základních složek: a) netto pojistné (ryzí pojistné), (dále NP), b) kalkulované správní náklady, (dále KSN), c) kalkulovaný zisk, (dále KZ). Pak: BP = NP + KSN + KZ.
Dle textace § 59 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu stanoví výši pojistného na základě reálných pojistně matematických předpokladů a odpovídajících metod jeho výpočtu tak, aby byla zajištěna trvalá splnitelnost všech jejích závazků z provozované pojišťovací činnosti. Při určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle zákona upravujícího rovné zacházení a právní prostředky ochrany před diskriminací. Česká národní banka neupravuje výpočet pojistného vyhláškou. Podle zákona o pojišťovnictví odpovídá za výpočet pojistného pojišťovna.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 59 odst. 1, 2; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2769; DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 64.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>104</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Tuzemská pojišťovna postupuje při výpočtu pojistného na základě:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Reálných pojistně matematických předpokladů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zásady rovného zacházení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Rozhodnutí distribučních sítí prodávajících daný produkt.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyhlášky České národní banky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38350</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Při určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle zákona upravujícího rovné zacházení a právní prostředky ochrany před diskriminací. Tím není dotčeno použití pojistně matematických metod zohledňujících hledisko pohlaví pro hodnocení pojistného rizika, jejichž účelem je zabezpečení splnitelnosti závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, pokud to nevede k rozlišování výše pojistného a pojistného plnění podle pohlaví.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 59 odst. 2; DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 61.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>104</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pohlaví pojištěného v pojistně technických metodách může být zohledněno:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pro hodnocení pojistného rizika.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Kdykoliv, disponuje?li pojistitel relevantními pojistně matematickými a statistickými podklady.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Při stanovení výše pojistného plnění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemůže být použito.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38351</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Použití věku nebo zdravotního stavu není dotčeno jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění u pojištění těch pojistných nebezpečí, u kterých je hodnocení pojistného rizika založeno na příslušných pojistně matematických metodách a statistických údajích, je-li rozdíl ve výši pojistného či pojistného plnění přiměřený. Údaje o zdravotním stavu může pojistitel požadovat, i existují-li důvody související s určením výše pojistného rizika a výše pojistného. Použije-li pojistitel jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění národnost, rasový nebo etnický původ nebo jiné hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle jiného zákona, nepřihlíží se ke zvýšení pojistného ani ke snížení pojistného plnění na základě těchto hledisek. Na základě rozsudku Soudního dvora EU z roku 2011 byla zrušena výjimka pro oblast pojištění, která umožňovala zohlednit pohlaví při stanovení výše pojistného. Výjimka vyplývala ze směrnice EU, kterou se zavedla zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Úprava se dotkla nových smluv sjednaných po 21. 12. 2012 a stávajících smluv, pokud na nich byly požadovány podstatné úpravy parametrů pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 59 odst. 2; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2769, § 2828; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 1. března 2011, SD EU C-236/09 (Test-Achats); směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>104</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Při stanovení výše pojistného lze jako určující faktory zohlednit:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Věk.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zdravotní stav.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pohlaví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Národnost.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38353</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Splatnost je dána zákonem odst. 2, § 2783 č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2783 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>104</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jednorázové pojistné je splatné:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Dnem počátku pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Dnem uzavření pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Do 2 měsíců od data uzavření.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Dnem vystavení pojistky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38354</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistník za soukromé pojištění platí pojistné, na které má právo pojistitel za dobu trvání pojištění.
Zajistné je označení pro pojistné placené zajišťovně.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2782; Slovník ČNB: https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/ (viz &quot;pojistné&quot;).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>104</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Úplata za soukromé pojištění se nazývá:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zajistné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Poplatek.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Cena.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38355</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Plnění z úrazového připojištění nezakládá zánik pojistné smlouvy, tedy je od daně z příjmu osvobozeno.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. l.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>174</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojistné plnění z úrazového připojištění:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Je od daně z příjmu osvobozeno.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Podléhá zvláštní sazbě daně ve výši 15 %.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Podléhá zvláštní sazbě daně ve výši 19 %.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Podléhá zvláštní sazbě daně ve výši 5 %.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38357</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Jedná-li se o odkupné, které vyplácí pojistitel na žádost pojistníka a jehož výplatou pojištění zaniká, pak je toto odkupné splatné do tří měsíců ode dne doručení žádosti o jeho výplatu pojistiteli.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2842 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V případě odkupného, jehož výplatou pojištění zanikne, je odkupné splatné:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Do tří měsíců ode dne doručení žádosti o jeho výplatu pojistiteli.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti o jeho výplatu pojistiteli.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Do šesti týdnů ode dne doručení žádosti o jeho výplatu pojistiteli.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ke dni doručení žádosti o jeho výplatu pojistiteli.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38358</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Mezi celkové pořizovací náklady při výpočtu odkupného patří náklady spojené se vznikem pojištění, např. odměna poskytnutá pojišťovnou za sjednání nebo změnu pojištění nebo jiné náklady spojené s distribucí pojištění. Dále celkové pořizovací náklady jsou náklady spojené s nabídkou a vytvářením pojistného produktu, náklady vážící se k oceněním převzatého pojistného rizika a také s prvotními evidenčními úkony. Správa pojistné smlouvy nepatří mezi pořizovací náklady.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 81 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Mezi celkové pořizovací náklady při výpočtu odkupného patří náklady spojené:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Se vznikem pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>S tvorbou a nabídkou pojistného produktu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>S oceněním převzatého pojistného rizika.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Se správou pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38359</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Ze zaplaceného pojistného je u rezervotvorných produktů odečteno rizikové pojistné na poskytování pojistné ochrany a dále náklady a poplatky. Zbývající část pojistného je použita na tvorbu kapitálové hodnoty pojištění. Odkupné nemusí odpovídat výši kapitálové hodnoty, neboť pojistitel ho může snížit např. o poplatek za předčasné ukončení pojištění dle sazebníku poplatků. U rizikového životního pojištění se netvoří kapitálová hodnota, neboť se nejedná o rezervotvorné pojištění (neobsahuje pojištění pro případ dožití).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Encyklopedický slovník pojmů ČAP: http://www.cap.cz/odborna-verejnost/on-line-slovniky-a-encyklopedie/encyklopedie-pojmu/aplikace (viz &quot;kapitálová hodnota&quot;).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyberte správná tvrzení:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálová hodnota se vytváří z části pojistného, která se v průběhu pojistné doby nespotřebovává a je určena na tvorbu rezervy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Do kapitálové hodnoty se nezahrnuje ta část pojistného, jež je určena na krytí průběžného rizika a obvyklých nákladů pojišťovny.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Výše odkupného odpovídá vždy výši kapitálové hodnoty.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>U rizikového životního pojištění se tvoří kapitálová hodnota.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38360</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zánik pojištění po výplatě odkupného na základě žádosti pojistníka je jeden ze způsobů zániku životního pojištění podle občanského zákoníku. Odkupné je splatné do tří měsíců ode dne doručení žádosti o jeho výplatu pojistiteli a výplatou odkupného pojištění zaniká.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2842 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Požádá-li pojistník o výplatu odkupného, pak jeho výplatou pojištění:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zaniká.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pokračuje bez složky na dožití.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pokračuje beze změny.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pokračuje se změnou pojistné částky na dožití.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38361</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Povinnost sdělit hodnotu odkupného, včetně jeho výpočtu je dána občanským zákoníkem. Pojistník může požádat kdykoli za trvání pojištění pojistitele o sdělení, kolik by činila výše odkupného. Pojistitel je pak povinen mu do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti tuto informaci sdělit, včetně výpočtu odkupného.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2842 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Požádá-li pojistník o sdělení, kolik činí hodnota odkupného, je pojistitel povinen sdělit tuto informaci:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Do šesti týdnů ode dne obdržení žádosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Bezprostředně po obdržení žádosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38362</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištěný může udělit souhlas s budoucí výplatou odkupného již při uzavření pojistné smlouvy. Pojištěný může svůj souhlas vzít kdykoliv zpět. Pokud pojistník nebude disponovat souhlasem pojištěného k vyplacení odkupného, nemůže pojistitel pojistníkovi odkupné vyplatit.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2826 odst. 3; ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 721.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pokud není pojistník současně pojištěným, musí s výplatou odkupného, o kterou žádá pojistník, souhlasit též:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištěný.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Obmyšlený.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zprostředkovatel pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Souhlas nikoho dalšího není potřeba, neboť pojistník platil pojistné a má proto právo na výplatu odkupného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38363</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Podle zákona o daních z příjmů činí zvláštní sazba daně pro příjmy plynoucí fyzické osobě při zániku smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odkupného 15 %. Plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se považuje za příjem z kapitálového majetku.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 8 odst. 1 písm. f), § 36 odst. 2 písm. o).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Při předčasném zániku soukromého životního pojištění s výplatou odkupného se uplatňuje:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zvláštní sazba daně ve výši 15 % a je stržena pojistitelem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zvláštní sazba daně ve výši 15 % a pojistník hodnotu odkupného zahrne do svého ročního daňového přiznání.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Nulová daň z příjmu, neboť odkupné nezakládá zánik pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nulová daň z příjmu, neboť odkupné není pojistným plněním ze soukromého životního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38364</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Odkupným se rozumí část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku soukromého pojištění. Pojistné je placeno pojistníkem pojistiteli, zajistné je pojistné placené pojistitelem zajistiteli.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>DUCHÁČKOVÁ E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 296.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Část nespotřebovaného pojistného u rezervotvorných pojištění ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku soukromého pojištění se nazývá:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Odkupné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Rezerva.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Zajistné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38365</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Při výpočtu odkupného může pojišťovna v prvních 5 letech ode dne vzniku pojištění odečíst za každý započatý měsíc trvání tohoto pojištění nejvýše jednu šedesátinu z celkových pořizovacích nákladů pojišťovny souvisejících s tímto pojištěním. Byla-li sjednána pojistná doba kratší než 5 let, určí se měsíční odečitatelná částka podle věty první jako podíl celkových pořizovacích nákladů pojišťovny souvisejících s daným pojištěním a sjednané pojistné doby vyjádřené v měsících.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 81 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jakou část celkových pořizovacích nákladů si může v prvních 5 letech pojišťovna odečíst při výpočtu odkupného z životního pojištění, které bylo sjednáno na dobu delší než 5 let?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Za každý započatý měsíc trvání pojištění jednu šedesátinu z celkových pořizovacích nákladů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Žádné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Za každý započatý měsíc trvání pojištění jednu čtyřiadvacetinu z celkových pořizovacích nákladů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ve výši ujednané ve smlouvě o obchodním zastoupení mezi pojišťovnou a zprostředkovatelem pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38366</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Technickou úrokovou mírou se rozumí zaručený podíl na výnosech z finančního umístění v kapitálovém životním pojištění. Její maximální výše byla státem regulovaná. Použitá technická úroková míra nesměla ke dni uzavření pojistné smlouvy přesáhnout vyhlášenou maximální výši technické úrokové míry. V souvislosti s implementací evropské směrnice Solvency II již není od roku 2016 výše technické úrokové míry regulována přímo, ale v rámci celkového řídícího a kontrolního systému pojistitele. K použití určité hodnoty technické úrokové míry by měla pojišťovna přistupovat s ohledem na hodnocení rizik - zejména tržního rizika. U investičního životního pojištění se technická úroková míra nevyjadřuje, protože výše plnění není garantována, investiční riziko nese (na rozdíl od kapitálového životního pojištění) nikoli pojišťovna, ale pojistník.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>https://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/kapitalove-zivotni-pojisteni; DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 160.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Technická úroková míra znamená garantované zhodnocení pro výpočet pojistné částky na:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Dožití v kapitálovém životním pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Dožití v investičním životním pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Dožití v rizikovém životním pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Smrt.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38367</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Ze zaplaceného pojistného jsou u rezervotvorných produktů životního pojištění odečteny náklady na krytí pojistné ochrany a náklady/poplatky. Zbývající část pojistného je použita na tvorbu kapitálové hodnoty pojištění. V případě dožití je vyplacena kapitálová hodnota pojištění. Odkupné je část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku soukromého pojištění. Cena pojištění se v souvislosti s pojištěním nepoužívá. Úplata za pojištění se nazývá pojistné. Pojistné plnění je plnění, které pojistitel poskytuje v případě vzniku pojistné události oprávněné osobě.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/univerzalni-pojisteni</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>U rezervotvorného životního pojištění je ze zaplaceného pojistného po odečtení nákladů na krytí pojistné ochrany a nákladů/poplatků tvořena/tvořeno:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálová hodnota pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Cena pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Odkupné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistné plnění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38368</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>U rizikového životního pojištění je zaplacené pojistné zcela spotřebováno na krytí pojistné ochrany a na poplatky. Pojem kapitálová hodnota/kapitálová rezerva se objevuje u produktů, kde je sjednáno riziko dožití (tzv. rezervotvorná pojištění).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/rizikove-zp</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>S jakým životním pojištěním nesouvisí pojem kapitálová hodnota / kapitálová rezerva?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Rizikovým.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálovým.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Investičním.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Důchodovým.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38369</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Část předepsaného pojistného, která se nezhodnocuje a spotřebovává se na krytí rizika, se nazývá rizikové pojistné. Jeho výše je zákazníkovi vždy před uzavřením pojistné smlouvy sdělena.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 86 písm. c).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Rizikové pojistné se dá charakterizovat jako část předepsaného pojistného, která:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Se nezhodnocuje.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Se spotřebovává na krytí rizik.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Je primárně určena na krytí nákladů na distribuci pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Slouží k investování.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38370</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Příloha zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, obsahuje povinně uváděnou tabulku k uzavřené pojistné smlouvě rezervotvorného pojištění, nese-li investiční riziko pojistník. Jako jednotlivé položky pojistného se uvádějí: náklady na krytí rizik, náklady na sjednání pojištění (odměna prodávajícímu a úhrada dalších nákladů na sjednání pojištění), ostatní náklady pojišťovny a pojistné na investování.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 90 odst. 6; příloha k zákonu č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V Souhrnném vyjádření informací k rezervotvornému pojištění je možné najít údaje o hodnotě pojistného určeného na:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Krytí rizik.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Úhradu nákladů na sjednání pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Investování.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Výplatu bonusů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38371</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Netto pojistné je pojistné snížené o kalkulované správní náklady a kalkulovaný zisk. Pojistník platí brutto pojistné. Pojistné k investování bývá nepovinnou složkou pojistného, její výši volí pojistník. Odměna zprostředkovatele je jedním z administrativních nákladů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 64.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Netto pojistné se dá charakterizovat jako pojistné:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Snížené o kalkulované správní náklady a kalkulovaný zisk.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Snížené o odměnu zprostředkovatele.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Placené pojistníkem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Placené na investování.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38372</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Netto pojistné rozšířené o složky na pokrytí správních nákladů pojistitele, kalkulovaného zisku a případných nepříznivých škodních výchylek formou bezpečnostní přirážky se nazývá brutto pojistné. Pojistník s ohledem na zvolenou frekvenci placení platí lhůtní pojistné. Ryzí pojistné je jiné označení netto pojistného. Pojem cena se v souvislosti s pojištěním nepoužívá (ani pro brutto pojistné).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>CIPRA, T. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-11-6. str. 25.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Netto pojistné ? rozšířené o složky na pokrytí správních nákladů pojistitele, kalkulovaného zisku a případných nepříznivých škodních výchylek formou bezpečnostní přirážky ? se nazývá:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Brutto pojistné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Lhůtní pojistné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ryzí pojistné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Cena.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38373</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Netto pojistné je vypočteno tak, aby v průměru pojišťovně pokrylo vyplacená pojistná plnění ? optimální by byl průměr v rámci příslušného pojistného kmene pojišťovny, ale často se vzhledem k používaným výpočetním podkladům jedná o aproximaci vycházející z průměrů pro globální populaci. Brutto pojistné je pojistné rozšířené o kalkulované správní náklady pojistitele a kalkulovaný zisk. Pojistník s ohledem na zvolenou frekvenci placení platí lhůtní pojistné. Běžné pojistné je pojistné stanovené za pojistné období, platí se opakovaně. Na počátku jednotlivých pojistných období splátkami stejné výše.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 64.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojistné, které je vypočteno tak, aby v průměru pojišťovně pokrylo závazky z uzavřených pojištění, se nazývá pojistné:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Netto.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Brutto.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Lhůtní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Běžné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38374</OtazkaID>
<OtazkaVerze>3</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistná smlouva kapitálového a důchodového pojištění má garantovanou výši pojistné částky. Tato garance je spojena s použitím garantované technické úrokové míry. U pojistné smlouvy rizikového pojištění nedochází ke tvorbě kapitálové hodnoty, tím není technická úroková míra uplatněna. U investičního životního pojištění není výnos garantován, pojistník si volí alokaci do fondů/portfolií.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>https://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/kapitalove-zivotni-pojisteni; http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-osob/duchodove-pojisteni</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>122</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V jakém životním pojištění se při tvorbě kapitálové hodnoty uplatní technická úroková míra?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Rizikovém.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálovém.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Investičním bez garance.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Důchodovém.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38375</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Uzavřel-li pojistník rezervotvorné pojištění a nese-li pojistník investiční riziko, poskytují se informace o způsobu určení výše pojistného plnění nebo jiného plnění z pojištění; o struktuře předepsaného pojistného rezervotvorného pojištění za jednotlivá pojistná období, včetně pojistného za připojištění; a o veškerých nákladech hrazených z předepsaného pojistného nebo snižujících výši kapitálové rezervy pojištění, jejich výše, a není-li to možné, o metodě výpočtu a dále o výši části předepsaného pojistného, která se nezhodnocuje a spotřebovává se na krytí rizik (rizikové pojistné) a to na samostatném dokumentu podle vzoru uvedeného v příloze k tomuto zákonu. Pojišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel zajistí podpis zákazníka nebo jiný jednoznačný způsob potvrzení, že byl zákazník seznámen s tímto dokumentem a je s jeho obsahem srozuměn.
Rizikové životní pojištění není pojištěním rezervotvorným, kapitálové životní pojištění a důchodové životní pojištění neobsahují investiční riziko pojistníka.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 90 odst. 6</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>121</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Povinnost seznámit zákazníka se Souhrnným vyjádřením k rezervotvornému pojištění, je-li sjednávána nová smlouva, se týká:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Investičního životního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Kapitálového životního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Důchodového životního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Rizikového životního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38376</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dle vyjádření České národní banky obsah jednotlivých řádků tabulky Souhrnné vyjádření k rezervotvornému pojištění týkajících se nákladů má být:
Řádek 2 (&quot;z čehož bude strženo na krytí rizik (zejména smrt, úraz, nemoc)&quot;).
Náplň ř. 2 vyplývá již z § 86 písm. c) ZDP, na který odkazuje § 90 ZDP, a jde o &quot;výši předepsaného pojistného, která se nezhodnocuje a spotřebovává se na krytí rizik,&quot; tedy o částku alokovanou podle smlouvy na složku rizikového životního pojištění a případných neživotních připojištění.
Řádek 3 (&quot;z čehož bude strženo na úhradu nákladů na sjednání pojištění (zejména na odměnu prodávajícímu)&quot;).
Spojení &quot;náklady na sjednání pojištění&quot; odpovídá zejména &quot;pořizovacím nákladům,&quot; &quot;uzavíracím nákladům,&quot; &quot;počátečním nákladům,&quot; &quot;nákladům při sjednání pojištění&quot; apod., které jsou uvedeny ve smluvní dokumentaci, nejčastěji v pojistných podmínkách a které zahrnují zejména odměnu prodávajícímu. Jak uvádí vysvětlivka č. 3. Přílohy ZDP, je-li pojištění zprostředkováno pojišťovacím zprostředkovatelem, je prodávajícím tento pojišťovací zprostředkovatel. Je-li pojištění přímo distribuováno pojišťovnou, je prodávajícím tato pojišťovna. Opět platí, že jde o souhrn informací o nákladech na sjednání pojištění vyplývajících z pojistné smlouvy, resp. pojistných podmínek, nikoli o informace nad rámec toho, co vyžaduje zákon (§ 83 písm. e) a § 88 písm. h) ZDP) či co vyplývá z pojistné smlouvy.
Řádek 4 (&quot;z čehož bude strženo na úhradu ostatních nákladů pojišťovny&quot;)
Ř. 4 je část pojistného, která nebyla použita na krytí rizik a které snižují výši kapitálové rezervy (§ 86 písm. c) ZDP), a nebyly použity na investice samotné (ř. 5) ani jako náklad sjednání pojištění (ř. 3). Také tyto náklady musí být mezi informacemi o rezervotvorném pojištění zmíněny (§ 86 písm. c) ZDP) a bývají obvykle vyjádřeny v pojistných podmínkách, např. jako poplatky či srážky z pojistného (poplatek za vedení podílového účtu, poplatek za &quot;správu portfolia,&quot; &quot;správu investičního programu&quot; či &quot;správu fondu&quot; strhávaný pojišťovnou, inkasní poplatek, správní náklady, ale také případný rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou jednotek, pokud jako náklad vyplývá ze smlouvy). Započítány nejsou poplatky spojené s mimořádnými úkony, jako např. za předčasné ukončení smlouvy, za změnu alokačního poměru, za převody podílových jednotek, neboť ty mohou být účtovány také zvlášť (mimo pojistné), a navíc tabulka vychází z předpokladu dodržení sjednané pojistné doby a neuvažuje tyto změny ve složení podílových jednotek ani jejich zhodnocení. Započítány tak mohou být pouze poplatky, které budou za těchto předpokladů jistě strženy.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/stanoviska_a_odpovedi/pdf/souhrnne_vyjadreni_informaci_k_rezervotvornemu_pojisteni.pdf (str. 1, poznámka pod čarou; str. 2, Řádek 4)</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>121</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Ostatní náklady pojišťovny v tabulce Souhrnného vyjádření k rezervotvornému pojištění představují:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Poplatky z pojistného jako je např. poplatek za vedení účtu, správní náklady, inkasní poplatek.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Částku alokovanou na složku rizikového životního pojištění a případných neživotních pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Částku, která nesnižuje výši kapitálové rezervy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Poplatky spojené s mimořádnými úkony jako je např. poplatek za změnu alokačního poměru, za převod podílových jednotek.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38377</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Je-li sjednáváno rezervotvorné pojištění a nese-li investiční riziko pojistník, poskytují se informace:
- způsobu určení výše pojistného plnění nebo jiného plnění z pojištění,
- o struktuře předepsaného pojistného rezervotvorného pojištění za jednotlivá pojistná období, včetně pojistného za připojištění;
- o veškerých nákladech hrazených z předepsaného pojistného nebo snižujících výši kapitálové rezervy pojištění, jejich výše, a není-li to možné, o metodě výpočtu a dále o výši části předepsaného pojistného, která se nezhodnocuje a spotřebovává se na krytí rizik (rizikové pojistné)
také v souhrnném vyjádření na samostatném dokumentu podle vzoru uvedeného v příloze k tomuto zákonu. Pojišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel zajistí, aby zákazník podepsal nebo jiným jednoznačným způsobem potvrdil, že byl seznámen s tímto dokumentem a je s jeho obsahem srozuměn.
Před účinností zákona pojistitelé používali samoregulační standard České asociace pojišťoven nazvaný Standardizovaný ukazatel nákladovosti (tzv. SUN), který zjednodušenou formou poskytoval náhled, jakým způsobem jsou jeho vynaložené prostředky v konkrétním produktu využívány (pojistné na krytí rizik, pojistné na vynakládané náklady pojistitele, pojistné na investici). Jednalo se o grafické zobrazení nákladovosti produktu v podobě koláčového grafu v procentuálním i číselném vyjádření.
§ 90 odst. 6 zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění převádí mimo jiného do české legislativy článek 29 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016, o distribuci pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 90 odst. 6; příloha k zákonu č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>121</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Povinnost seznámit zákazníka se Souhrnným vyjádřením k rezervotvornému pojištění, je-li sjednávána nová pojistná smlouva, vyplývá ze:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Standardu České asociace pojišťoven.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016, o distribuci pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38378</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Občanský zákoník stanovuje povinnost sjednat životní pojištění jako obnosové, neboť účelem je vždy získání určité finanční částky, která je dohodnutá v pojistné smlouvě. Tato částka je zcela nezávislá na rozsahu vzniklé újmy. Právem na plnění z obnosového pojištění není dotčeno právo na náhradu škody nebo jiné právo proti tomu, kdo je povinen škodu nahradit. Účelem škodového pojištění je náhrada vzniklé újmy. V tomto pojištění nemůže pojištěný od pojistitele získat pojistné plnění vyšší, než je vzniklá újma. U životního pojištění tedy není z logiky věci možno sjednat pojištění jako škodové.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2833.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>107</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Životní pojištění pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného pojistnou smlouvou jako konec pojištění anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka lze sjednat:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Jako škodové či obnosové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Jen jako obnosové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Jen jako škodové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Jako povinné pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38379</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění úrazu a nemoci, které je sjednáno jako doplňkové pojištění k životnímu pojištění, je z hlediska veřejnoprávního členění zařazeno do pojistných odvětví životních pojištění. Jak úrazové, tak i pojištění nemoci lze sjednat oběma základními soukromoprávními způsoby konstrukce pojištění, tj. jako škodové i jako obnosové. Účelem obnosového pojištění je vždy získání určité v pojistné smlouvě dohodnuté finanční částky, která je zcela nezávislá na rozsahu vzniklé újmy. Účelem škodového pojištění je naopak vyrovnání vzniklé újmy. Přestože je pojištění úrazu nebo nemoci jako doplňkové pojištění k životnímu pojištění v praxi obvykle sjednáváno jako obnosové pojištění, zákon nevylučuje jeho sjednání i jako pojištění škodové, resp. v kombinaci obou konstrukcí.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2844 a § 2847; zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, Příloha č. 1, část A bod I. písm. c) část B bod 1 a 2 a část C písm. a).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>125</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění úrazu nebo nemoci, které je sjednáno jako doplňkové pojištění k životnímu pojištění, lze sjednat:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Jako škodové či obnosové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Jen jako obnosové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Jen jako škodové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Jako povinné pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38380</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Životní pojištění pro případ smrti kryje smrt pojištěného v důsledku úrazu nebo nemoci. List o prohlídce zemřelého je administrativním dokladem o úmrtí, slouží však také jako podklad pro vytváření statistiky zemřelých. Pro statistické zpracování je určena tzv. základní příčina smrti. Její výběr je založen na pravidlech obsažených v MKN-10 (Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů). Životní pojištění pro případ smrti je často nazýváno pojištěním smrti z jakýchkoliv příčin, byť v pojistných podmínkách jsou stanoveny výluky, kdy pojistitel pojistné plnění v případě smrti pojištěného nevyplatí.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>https://www.uzis.cz/registry-nzis/list-prohlidce-zemreleho/statistika-zemrelych</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>117</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Příčinou pojistné události v životním pojištění pro případ smrti je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Úraz nebo nemoc pojištěného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze nemoc pojištěného (zdravotní komplikace z jiné než úrazové příčiny).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze úraz pojištěného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Klinická smrt.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38381</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>V případě, že je pojištěný zatížen hypotečním úvěrem nebo jinými finančními závazky, měla by pojistná ochrana pokrývat zůstatek úvěru včetně příslušenství, zejména úroků, aby bylo možné závazky v případě pojistné události uhradit.
Konstantní pojistná částka je stejná po celou dobu pojištění. Pojistná částka bude s postupným splácením úvěru stále více převyšovat nesplacenou část úvěru.
U pojištění s lineárně klesající pojistnou částkou pojistná částka během pojištění pravidelně klesá. Způsob klesání je definován v pojistných podmínkách (např. pojistná částka může klesat ročně nebo měsíčně). Pravidelné klesání pojistné částky ale nezohledňuje průběh klesání nesplacené části úvěru. V případě pojistné události se tak může stát, že pojistné plnění nebude postačovat na vyrovnání dluhu. Pojistná částka klesající podle zbývající části nesplaceného úvěru včetně sjednaného úroku nejlépe vystihuje pokles nesplacené části úvěru při jeho pravidelném splácení (pojistná částka klesá pomaleji než pojistná částka s lineárním klesáním).
Pojistná částka vyplácená důchodem by neumožnila závazky v případě pojistné události vyrovnat.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠÍDLO, D. Život jako riziko, aneb, Zásady pojišťování životních rizik. Praha: Aladin agency, 2010. ISBN 978-80-904345-1-6. str. 27, 29?30, 49?50.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>120</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jaký typ pojistné částky v pojištění smrti, invalidity či závažných onemocnění se nejlépe hodí pro pojištění, které je určeno k zajištění závazků z hypotéčního úvěru, který je pravidelně splácen?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Konstantní pojistná částka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Lineárně klesající pojistná částka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistná částka klesající podle zůstatku hypotečního úvěru včetně příslušenství.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistná částka vyplácená opakovaně (důchodem).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38382</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Občanský zákoník je postaven na zásadě dispozitivity a umožňuje smluvním stranám svobodně si sjednat obsah pojistné smlouvy, pokud není zákonem stanoveno jinak. Způsob určení výše pojistného plnění je vždy ujednán v pojistné smlouvě, resp. v pojistných podmínkách. Je tedy třeba se řídit konkrétním ujednáním stanovujícím způsob určení výše pojistného plnění (zda kapitálová rezerva je součástí pojistného plnění, či nikoliv).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725, § 2774.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>124</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Je u pojištění pro případ smrti nebo dožití vždy součástí pojistného plnění v případě smrti i kapitálová rezerva pojištění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, vždy je vyplácen součet pojistné částky a kapitálové rezervy pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Jen pokud to bylo dohodnuto v pojistné smlouvě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne, kapitálová rezerva pojištění není nikdy při smrti pojištěného vyplacena.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Jen pokud o výplatu kapitálové rezervy obmyšlený požádá.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38384</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistitelé v praxi definují invaliditu pojištěného dvojím způsobem. Nejčastěji je přebírají definici invalidity stanovenou zákonem o důchodovém pojištění, přičemž vznik invalidity je prokazován přiznání invalidity posudkovým lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení. Další, na pojistném trhu užívanou, možností je, že pojistitel stanoví v pojistných podmínkách svou definici invalidity. Přezkum zdravotního stavu pojištěného provádí lékař vybraný pojistitelem. Invalidita je v zákoně o důchodovém pojištění definována jako pokles pracovní schopnosti, který nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to alespoň o 35 %. Podle míry poklesu pracovní schopnosti je rozlišována invalidita prvního, druhého a třetího stupně (I. stupeň pokles min. o 35 %, II. stupeň min. o 50 %, III. stupeň min. o 70 %). Podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení invaliditu a její stupeň stanovuje posudkový lékař příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Neposuzuje ji ošetřující lékař ani specialista a ani úředníci z Ministerstva zdravotnictví České republiky. Při zjišťování invalidity vychází posudkový lékař ze zpráv a výsledků vyšetření ošetřujícího lékaře, odborných lékařů a popř. z výsledku vlastního vyšetření. Nehodnotí postižení nebo diagnózu, ale jejich funkční dopad na pokles pracovní schopnosti.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, § 39; zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, § 8 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>117</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyberte možnosti, jak pojistitelé v pojištění invalidity definují vznik invalidity:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Přejímají definici invalidity stanovenou zákonem o důchodovém pojištění. Příčinou vzniku pojistné události je přiznání stupně invalidity posudkovým lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel stanoví v pojistných podmínkách svou definici invalidity, přezkum zdravotního stavu provádí lékař pojistitelem vybraný.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Přejímají definici invalidity stanovenou zákonem o důchodovém pojištění. Příčinou vzniku pojistné události je přiznání invalidity Ministerstvem zdravotnictví České republiky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Přejímají definici invalidity stanovenou zákonem o důchodovém pojištění. Příčinou vzniku pojistné události je přiznání invalidity ošetřujícím lékařem pojištěného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38385</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pro určení, pod jaký typ pojištění invalidity nebo závažného onemocnění spadá, je rozhodující definice pojistné události v pojistných podmínkách, resp. příčina jejího vzniku. Z pohledu pojištěného je důležité vědět, pod jaký typ pojištění spadá, např. z důvodu možné výpovědi pojištění ze strany pojistitele (životní pojištění není možné po dvou měsících po sjednání pojistné smlouvy ze strany pojistitele vypovědět).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2833, § 2844, § 2847; ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 695?752.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>117</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění invalidity nebo závažných onemocnění spadá:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vždy pod životní pojištění, protože pojistná událost se bezprostředně váže k životu a zdraví pojištěné osoby.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Vždy pod pojištění nemoci, protože nemoc je možnou příčinou vzniku pojistné události v těchto pojištěních.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pod životní pojištění, pod pojištění pro případ nemoci nebo pojištění úrazu. Rozhodující je vymezení příčin vzniku pojistné události a pojistné události samotné v pojistných podmínkách.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vždy pod pojištění úrazu, protože úraz je možnou příčinou vzniku pojistné události v těchto pojištěních.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38387</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění závažných onemocnění má pojištěnému pomoci při pokrytí nákladů spojených s léčením nebo rehabilitací onemocnění či zčásti nahradit snížený příjem. Nárok na pojistné plnění nastává v případě diagnostikování závažných onemocnění nebo poranění v rozsahu, jaký je specifikován v pojistných podmínkách daného pojistitele (nikoliv jen při diagnostikování příslušného onemocnění). Rozsah pojištění či definice onemocnění nejsou u pojistitelů stejné. Nárok na plnění nastává zpravidla při diagnostikování onemocnění infarktu myokardu, rakoviny, náhlé cévní mozkové příhody, při totálním ledvinovém selhání, operaci aorty, slepotě, hluchotě, transplantaci životně důležitých orgánů apod.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 341.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>117</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Příčinou vzniku pojistné události v pojištění závažného onemocnění je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Závažné onemocnění, které je specifikováno ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Onemocnění, které má závažný dopad na výdělečnou činnost pojištěného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Závažné onemocnění v rozsahu, jaký je specifikován v pojistných podmínkách daného pojistitele.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Závažné onemocnění, pro které byl pojištěný uznán invalidním Českou správou sociálního zabezpečení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38388</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Smyslem pojištění invalidity nebo pojištění závažných onemocnění je zejména náhrada ušlého příjmu, zajištění úvěrů nebo jiných úvěrových produktů, náhrada nákladů vynaložených na léčbu, které není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, na pořízení speciální zdravotní pomůcky, na úpravu bydlení apod. V případě pojistné události je pojistné plnění zpravidla stanoveno ze sjednané pojistné částky, a to bez ohledu na náklady spojené s léčbou. Výplata pojistného plnění není nijak účelově vázána. Pojištěný ji může použít na cokoliv dle svého uvážení. Smyslem pojištění není náhrada nákladů zdravotnickému zařízení za zdravotní péči hrazenou veřejnými zdravotními pojišťovnami, neboť náklady pojištěnému v souvislosti s hrazenou péčí nevznikají.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4.str. 337, 339?341.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>117</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění závažného onemocnění nebo pojištění invalidity slouží k:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Úhradě nákladů, které zdravotnické zařízení vynaložilo na jeho zdravotní péči, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Úhradě nákladů spojených s léčením nebo rehabilitací onemocnění nehrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo na zaplacení nestandardní léčby.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pořízení zdravotní pomůcky nebo na úpravu bydlení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Náhradě sníženého příjmu nebo úhradě případných jiných závazků či nákladů rodiny.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38389</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Z pojištění závažných onemocnění vzniká pojistná událost okamžikem diagnostikování závažného onemocnění (typicky rakovina, infarkt, mozková mrtvice atd.) v rozsahu, jaký je specifikován v pojistných podmínkách. Nezbytné však je, aby byla splněna podmínka, že k onemocnění došlo poprvé a že uplynula tzv. čekací lhůta.
Pojistné plnění z pojištění invalidity je vázáno na přiznání invalidity. Při přiznání invalidity se nehodnotí postižení nebo diagnóza, ale jejich funkční dopad na pokles pracovní schopnosti. Z pohledu zákona o důchodovém pojištění je invalidita definována jako pokles pracovní schopnosti, který nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Přechod zaměstnance z dočasné pracovní neschopnosti do invalidity je spojen s řízením dle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Zahájení řízení je podmíněno předchozí pracovní neschopností trvající po dobu alespoň šesti měsíců (v praxi posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení posuzuje nárok na přiznání invalidity často až po jedenáctiměsíční pracovní neschopnosti). Výplatu pojistného plnění tedy nelze vázat na okamžik, kdy je onemocnění diagnostikováno.
Pojištění úrazu a ani pojištění pro případ dožití diagnostikování závažného onemocnění nekryje.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 159.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>117</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Diagnostikování rakoviny pojištěnému může být pojistnou událostí z pojištění:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Úrazu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Invalidity.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Závažných onemocnění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pro případ dožití.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38390</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dle § 4, odst. 1 písm. l) bodu 1 a 4 zákona o daních z příjmů je od daně osvobozena výplata pojistného plnění z životního, úrazového pojištění nebo pojištění nemoci, a to s výjimkou výplaty z pojištění dožití (plnění při dožití vyplácené jednorázově nebo důchodem vypláceným po dobu nižší než 10 let, odkupného, předčasný výběr z pojištění).
Od daně je osvobozena i výplata důchodu z pojištění pro případy, u kterých není vymezeno období jejich pobírání (tzv. doživotní důchod) nebo činí nejméně 10 let (důchod na dobu určitou).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 1 písm. l) bod l a 4, § 8 odst. 7.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>124</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Od daně z příjmů je výplata pojistného plnění osvobozena:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>V případě pojistného plnění při smrti pojištěného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>V případě pojistného plnění za úraz nebo nemoc pojištěného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>V případě pojistného plnění vyplaceného jednorázově při dožití.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>V případě pojistného plnění při dožití vypláceného doživotním důchodem nebo důchodem vypláceným nejméně 10 let.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38391</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistné smlouvy úrazového pojištění vymezují pojistnou událost více kumulativními předpoklady, obvykle: a) k úrazu pojištěného musí dojít během trvání pojištění, b) musí být splněna definice úrazu stanovená v pojistných podmínkách, c) úraz zanechal pojištěnému takové následky, které jsou sjednané v pojistné smlouvě, např. smrt pojištěného nastalá v důsledku úrazu, trvalé zdravotní následky způsobené pojištěnému úrazem, invalidita, nutnost nezbytného léčení následků úrazu nebo nezbytná hospitalizace, d) jsou splněny další specifické znaky kvantitativního rozsahu, např. trvalé následky úrazu musí dosáhnout určitého procenta poškození zdraví stanovených dle tzv. oceňovacích tabulek pojistitele, nebo délka nezbytného léčení následků úrazu nebo délka nezbytné hospitalizace pojištěného musí dosáhnout stanovené doby. V rámci pojištění úrazu nelze pojistit pojištěného na dožití.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2844; ŠVESTKA, J., et al. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI (§ 2521-3081), relativní majetková práva 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014, ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 727?744.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>117</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V rámci pojištění úrazu, které je uzavřeno jako doplňkové pojištění k životnímu pojištění, nelze pojištěného pojistit na:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Smrt úrazem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Trvalé následky úrazu nebo na invaliditu způsobenou úrazem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Dobu nezbytného léčení úrazu nebo na dobu nezbytné hospitalizace z důvodu úrazu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Dožití se konce pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38393</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Tvrzení, která jsou pro úrazové pojištění pravdivá, a tedy nejsou správnou odpovědí na tuto otázku: - Pojistitel vyplatí pojistné plnění pouze za úraz, ke kterému došlo po sjednání pojištění, neboť podle § 2758 se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost). - Pojistitel vyplatí pojistné plnění pouze za úraz, který splňuje definici v jeho pojistných podmínkách. Pojistitelé mohou mít úraz definován odlišně. Důvodem je skutečnost, že občanský zákoník definici úrazu ze zákona o pojistné smlouvě nepřebírá, což se odůvodňuje především tím, že je věcí smluvních stran, jak vymezí pojistnou událost v pojistné smlouvě. Naopak tvrzení, že &quot;Úrazem podle pojistitelů se rozumí stejné tělesné poškození, jako úraz z lékařského hlediska&quot; pravdivé není, a tedy je správnou odpovědí na tuto otázku. Důvodem je již zmíněná skutečnost, že občanský zákoník definici úrazu ze zákona o pojistné smlouvě nepřebírá a nechává na smluvních stranách, jak vymezí pojistnou událost. V praxi pojistné podmínky většiny pojistitelů nadále přejímají definici úrazu ze zákona o pojistné smlouvě. Podle této definice se úrazem rozumí poškození zdraví pojištěného, které bylo způsobeno neočekávaným a náhlým působením zevních sil či vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání pojištění. Úrazové pojištění je vždy vázáno na nahodilý úrazový děj. Jsou z něj vyloučeny projevy degenerativních změn či přímo nemocí kosterního a svalového aparátu, které se projevují zdravotními problémy, neboť podmínka nezávislosti na vůli se nevztahuje k následku ? k poškození zdraví ? ale k okolnostem, při nichž k němu došlo. Za úraz tedy není v praxi často pojistitelem považováno poškození &quot;bez vnějšího zavinění,&quot; tedy např. natržení svalu při hodu míčem, luxace kolene při běžném došlapu nebo posun meziobratlové ploténky.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758 a § 2844; ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 409, 727?744.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>117</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyberte, které tvrzení není pravdivé pro pojištění úrazu:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel vyplatí pojistné plnění pouze za úraz, ke kterému došlo po sjednání pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitelé mohou mít úraz definován odlišně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Úrazem podle pojistitelů se rozumí stejné tělesné poškození, jako úraz z lékařského hlediska.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel vyplatí pojistné plnění pouze za úraz, který splňuje definici v jeho pojistných podmínkách.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38394</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Tvrzení, která jsou pro pojištění nemoci pravdivá, a tedy nejsou správnou odpovědí na tuto otázku jsou následující:
a) Občanský zákoník definuje pojištění nemoci jako pojištění, ze kterého se hradí za pojištěného poskytnutá zdravotní péče (ať již náklady na její poskytnutí nebo ujednaná částka). Důvodem poskytnutí zdravotní péče je zejména nemoc nebo úraz pojištěného, může se ale jednat i o zdravotní péči související s těhotenstvím, preventivní nebo pečovatelskou péčí.
b) Pojistné plnění má v pojištění pro případ nemoci obvykle formu sjednané částky nebo úhrady nákladů vzniklých v souvislosti se zdravotní péčí částečně hrazenou nebo nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění (např. náhrada nákladů vynaložených na zdravotní pomůcku).
c) Délka čekací doby v pojištění pro případ nemoci je v § 2848 občanského zákoníku omezena maximálně na osm měsíců (pro případ porodu, psychoterapie, zubních a ortopedických náhrad), na maximálně tři roky (pro případ ošetřovatelské péče) a v ostatních případech maximálně na tři měsíce.
Naopak tvrzení, že &quot;Rozsah pojištění je určen zákonem, pojistitel nemůže rozsah pojištění nemoci v pojistných podmínkách změnit&quot; pravdivé není, a tedy je správnou odpovědí na tuto otázku. Důvodem je skutečnost, že občanský zákoník umožňuje smluvním stranám vymezit pojistnou událost v pojistné smlouvě.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2847, § 2848; ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 744?752.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>117</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyberte, které tvrzení není pravdivé pro pojištění nemoci:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Občanský zákoník definuje pojištění nemoci jako pojištění, ze kterého pojistitel hradí za pojištěného náklady nebo ujednanou částku na zdravotní péči vzniklou v souvislosti se zdravotním stavem pojištěného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Z pojištění se poskytuje sjednaná částka nebo úhrada nákladů na zdravotní péči v ujednaném rozsahu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Délka čekací doby je legislativně omezena maximálně na osm měsíců (pro případ porodu, psychoterapie, zubních a ortopedických náhrad), na maximálně tři roky (pro případ ošetřovatelské péče) a v ostatních případech maximálně na tři měsíce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Rozsah pojištění je určen zákonem, pojistitel nemůže rozsah pojištění nemoci v pojistných podmínkách změnit.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38395</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistitelé si stanovují definici pracovní neschopnosti v pojistných podmínkách, neboť občanský zákoník nechává na smluvních stranách, jak vymezí pojistnou událost.
Dle § 2825 občanského zákoníku platí, že pokud bylo ujednáno pojištění pro případ pracovní neschopnosti, aniž by z pojistné smlouvy jasně vyplývala povaha a rozsah neschopnosti, na niž se pojištění vztahuje, považuje se za ujednané pojištění neschopnosti pojištěného vykonávat jeho obvyklé povolání.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2825, § 2847; ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 661?695, 744?752.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>117</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V pojištění pracovní neschopnosti je pojištěna:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vždy pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu. Rozsah pojištění je určen zákonem, pojistitel nemůže rozsah pracovní neschopnosti v pojistných podmínkách změnit.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Jen pracovní neschopnost z důvodu úrazu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Jen pracovní neschopnost z důvodu nemoci.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pracovní neschopnost definovaná v pojistných podmínkách. Pokud pojistná smlouva neobsahuje údaj o povaze a rozsahu neschopnosti, pak je pojištěna neschopnost pojištěného vykonávat jeho obvyklé povolání z jakéhokoliv zdravotního důvodu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38396</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zaknihovaný cenný papír je cenný papír nahrazený zápisem do příslušné evidence (např. evidence Centrálního depozitáře cenných papírů). Nelze jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci. Zaknihované cenné papíry jsou zastupitelné, pokud byly vydány týmž emitentem a pokud z nich vznikají stejná práva.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 525 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>129</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Cenný papír, který je nahrazen záznamem do příslušné evidence a který se převádí zápisem v této evidenci, je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zaknihovaný cenný papír.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Depozitářský cenný papír.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Listinný cenný papír.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Cenný papír Střediska cenných papírů Praha.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38397</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Emisní kurz označuje peněžní částku, za kterou je cenný papír vydáván (emitován) na primárním trhu. Pokud se jedná o veřejný trh, hovoříme o tzv. IPO, tedy Initial Public Offering, prvotní veřejná nabídka, stav, kdy jsou akcie poprvé na veřejném trhu veřejně nabízeny široké investorské veřejnosti. Nejedná se tedy o prvotní cenovou nabídku (Initial Price Offer). Emisní kurz může být shodný se jmenovitou (nominální) hodnotou cenného papíru, ale může být i vyšší/nižší, čímž vzniká emitentovi tzv. emisní ážio/disážio. Jako diskontovaná hodnota se může označovat vnitřní hodnota, např. akcie, která vznikla diskontováním (odúročováním) budoucích očekávaných peněžních toků spojených s držbou této akcie a následným odprodejem. Nemá nic společného s uváděním cenného papíru na trh.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 520 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>129</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Cena (peněžní částka), za kterou emitent cenný papír vydává, se označuje jako:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Emisní kurz.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>IPO (Initial Price Offer, prvotní cenová nabídka).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Emisní ážio.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Diskontovaná hodnota.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38398</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pokud je s cenným papírem spojeno právo na výnos, musí investor toto právo doložit u dluhopisu (u kuponového dluhopisu) kuponem, který musí emitent cenného papíru vydat jako cenný papír na doručitele. Kupon ale nepředstavuje zatímní list, který je listinou, kterou upisovatel akcií obdrží od akciové společnosti bez zbytečného odkladu po jejím zápisu do obchodního rejstříku výměnou za písemné potvrzení o splacení vkladu nebo jeho části, k němuž došlo před tímto zápisem, to vše za předpokladu, že dosud nesplatil celý emisní kurs upsané akcie.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 523 odst. 1.; zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, § 285.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>129</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kupon, představující právo na běžný výnos je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Cenným papírem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Listinou deklarující právo majitele na prioritní úpis akcií.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Listinou představující potvrzení emitenta o splacení vkladu před zápisem do obchodního rejstříku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Listinou, která slouží jako rubopis u akcií vydaných na řad.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38399</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Investiční list je majetkový cenný papír vydaný na řad, nelze jej vydat jako zaknihovaný. Představuje podíl na majetku komanditní společnosti, kdy komanditní společnost na investiční listy (k. s. i. l.) je společnost, v níž pouze jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (komplementář) a alespoň jeden společník za její dluhy neručí (komanditista). Podíly komanditistů komanditní společnosti na investiční listy jsou představovány investičními listy.
Novela zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, přiblížila komanditní společnost na investiční listy mnohem více akciové společnosti. Značně vylepšila postavení komanditistů. Ti totiž předně nikdy neručí za dluhy společnosti, a to ani když dosud nesplatili plnou výši svého vkladu. Jiným výrazným znakem komanditní společnosti na investiční listy je neveřejnost údajů o komanditistech v obchodním rejstříku, neboť ti se do rejstříku obdobně jako akcionáři nezapisují. Investorem se však může vždy stát pouze kvalifikovaný investor podle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, neboť komanditní společností na investiční listy může být jen fond kvalifikovaných investorů. Není to tedy cenný papír vydaný akciovou společností a nedokládá nesplacený vklad před zápisem společnosti do obchodního rejstříku (zatímní list). Nepředstavuje ani žádnou pohledávku emitenta či vlastníka.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, § 172?175.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>129</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Investiční list je cenný papír představující:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Podíl na majetku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pohledávku jeho vlastníka vůči emitentovi.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pohledávku emitenta vůči investorovi.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Náhradu za akcie před zápisem do obchodního rejstříku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38401</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Na burzách cenných papírů se zpravidla obchodují dluhové cenné papíry (dluhopisy) či majetkové cenné papíry (akcie). Samozřejmě že nástrojů obchodovaných na světových burzách je více, ale jedná se např. o komoditní burzy, kde se obchodují drahé kovy či jiné komodity. Může se jednat i o termínové burzy, kde se obchodují derivátové nástroje (futures, opce). Platební nástroje, např. šeky nejsou cenným papírem a tudíž se neobchodují na burzách cenných papírů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 219-220, 228-230.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>129</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Na burzách cenných papírů se obchodují zejména:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Akcie a dluhopisy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Opce a futures.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Platební nástroje.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Zlato a stříbro.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38402</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Základní členění cenných papírů dle jejich majetkové podstaty (podle toho co ztělesňují) je na cenné papíry majetkové (typicky akcie, představující podíl na majetku akciové společnosti) a dluhové (dluhopisy, představující závazek emitenta vůči investorovi). Prakticky většina cenných papírů je negarantovaných, výjimkou mohou být např. garantované certifikáty či depozitní certifikáty, nicméně zde se jedná o jejich konstrukci nikoliv majetkovou podstatu. Veškeré cenné papíry jsou rizikové ? i státní pokladniční poukázky s sebou nesou určitou míru rizika. Cenné papíry mohou být obchodovány veřejně či neveřejně.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 229.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>129</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Rozdíl mezi akcií a dluhopisem vyjadřuje členění na cenné papíry:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Majetkové a dluhové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Garantované a negarantované.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Rizikové a bezrizikové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Burzovní a mimoburzovní.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38415</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Smluvní strany si mohou svobodně určit obsah smluvního vztahu, pokud zákon nezakazuje možnost odchylné úpravy. Pojistné podmínky, resp. pojistná smlouva typicky upravují, na jaké případy se pojištění nevztahuje (tzv. výluky z pojištění). Konkrétní rozsah pojištění a konkrétní výluky je třeba vždy posuzovat podle konkrétně sjednané pojistné smlouvy. Prostá krádež je odcizení pojištěné věci bez překonání překážky chránící předmětnou věc před odcizením pachatelem. Jde o situaci, kdy smluvně dohodnuté zabezpečení pojištěné věci zcela chybí (např. neuzamčené kolo v kolostavu), nebo není funkční (otevřené okno v přízemí rodinného domu). Prostá krádež je jako pojistné nebezpečí z pojištění vyloučena. Odcizení pojištěné věci prostou krádeží tedy není pojistnou událostí.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>188</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojem &quot;prostá krádež&quot; je v pojištění majetku chápán jako:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Odcizení loupeží při použití pohrůžky násilí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Odcizení krádeží vloupáním při momentálně nefunkčním zabezpečovacím zařízení chybou systému.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zpronevěra pojištěného majetku, která je pojistnou událostí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Odcizení pojištěné věci bez překonání překážky, užití lsti nebo násilí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38423</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Tato profesní organizace pojistitelů byla zřízena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 18 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>150</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Zřízení České kanceláře pojistitelů je upraveno:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyhláškou č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Smlouvou mezi pojistiteli oprávněnými provozovat na území ČR pojištění odpovědnosti z provozu vozidla sdružených v České asociaci pojišťoven.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38424</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Spravování Garančního fondu a Fondu zábrany škod je taxativním způsobem vymezeno v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 18 odst. 2 písm. a).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>150</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Česká kancelář pojistitelů spravuje:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze Garanční fond.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Garanční fond a Fond zábrany škod.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze Fond zábrany škod.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze svůj majetek.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38425</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Lhůta jednoho měsíce vyplývá ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 15 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>150</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojistitel sděluje České kanceláři pojistitelů údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nejpozději do:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>1 týdne ode dne vzniku příslušné skutečnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>15 dnů ode dne vzniku příslušné skutečnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>1 měsíce ode dne vzniku příslušné skutečnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>2 měsíců ode dne vzniku příslušné skutečnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38426</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Správa Fondu zábrany škod Českou kanceláří pojistitelů vyplývá ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Použití prostředků Fondu je stanoveno zákonem, zejména na úhradu nákladů na pořízení techniky pro základní složky integrovaného záchranného systému, realizaci projektů, zaměřených na bezpečnost provozu a programy prevence škod z provozu vozidel.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 23a odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>150</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Fond zábrany škod:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vytváří ze zákona Ministerstvo financí a jeho prostředky jsou používány pro zábranu škod vznikajících provozem vozidel.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Vytváří Česká asociace pojišťoven a jeho prostředky jsou používány pro zábranu škod.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vytváří ze zákona každý pojistitel a jeho prostředky jsou používány pro zábranu škod.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vytváří Česká kancelář pojistitelů a jeho prostředky jsou používány pro zábranu škod vznikajících provozem vozidel.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38427</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Prostředky vynaložené z fondu zábrany škod slouží k zábraně škod vznikajících provozem vozidla, jejich použití je určeno v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 23a odst. 3.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>150</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyberte, na jaké účely se mohou použít prostředky z Fondu zábrany škod:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pořízení techniky a prostředků pro integrovaný záchranný systém.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Realizaci projektů se zaměřením na bezpečnost silničního provozu podle programových priorit schválených vládou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Prevenci škod z provozu vozidel.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Protipovodňová opatření.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38428</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Spodní hranice 3 % z ročního přijatého pojistného je zakotvena v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 23a odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>150</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojistitel, který je členem České kanceláře pojistitelů, je povinen odvádět do Fondu zábrany škod:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Nejméně 3 % z ročního přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti za každý kalendářní rok.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Nejméně 1 % z ročního přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti za každý kalendářní rok.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Část z ročního přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti za každý kalendářní rok, kterou pojistiteli určí Česká kancelář pojistitelů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Část z ročního přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti za každý kalendářní rok, kterou pojistiteli určí Ministerstvo financí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38429</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Sazby příspěvku do Garančního fondu jsou dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, stanoveny vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 5; vyhláška č. 205/1999 Sb., § 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>151</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kdo stanovuje sazby denního příspěvku do Garančního fondu za nepojištěné vozidlo:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Sazby příspěvku stanovuje Ministerstvo financí vyhláškou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Sazby příspěvku stanovuje Česká kancelář pojistitelů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Sazby příspěvku stanovuje zákon č. 167/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Sazbu příspěvku stanovuje Česká národní banka ve Věstníku ČNB.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38430</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojem zelená karta je vysvětlen v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Zelená karta je mezinárodní osvědčení prokazující skutečnost, že k vozidlu byla uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. k).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>152</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Zelená karta je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Mezinárodní osvědčení prokazující skutečnost, že k vozidlu, uvedenému v tomto osvědčení, byla uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Dokument vystavený pojistitelem a osvědčující, že k vozidlu je zaplaceno pojistné za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Potvrzení, že k vozidlu je uzavřené havarijní pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Potvrzení, že k vozidlu je zaplacené pojistné za havarijní pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38432</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ukládá pojistníkovi v případě zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vrátit pojistiteli platnou zelenou kartu, a to bez zbytečného odkladu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 13 odst. 1 písm. a).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>152</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Platnou zelenou kartu je pojistník po zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinen:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Znehodnotit.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Uschovat nejméně po dobu 10 let.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Bez zbytečného odkladu odevzdat pojistiteli, který ji vydal.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Zaslat České kanceláři pojistitelů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38434</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Povinnost řidiče předložit zelenou kartu příslušníku Policie ČR vyplývá ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Zelená karta je mezinárodním osvědčením, které prokazuje že k vozidlu bylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Zelenou kartu vydá pojistitel pojistníkovi bezprostředně po uzavření pojistné smlouvy. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ukládá řidiči vozidla povinnost, aby při provozu vozidla na pozemní komunikaci u sebe měl zelenou kartu a na požádání ji předložil příslušníku Policie ČR. Tuto povinnost nemá řidič vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a řidič cizozemského vozidla, jehož pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 17 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>152</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Který z uvedených dokumentů je povinen mít řidič vozidla při provozu na pozemní komunikaci u sebe a prokázat jím na požádání Policie ČR existenci pojištění odpovědnosti z provozu vozidla:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Platnou zelenou kartu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Potvrzení o zaplacení pojistného za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Potvrzení o uzavření havarijního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Potvrzení o zaplacení pojistného za havarijního pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38436</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Provozování hraničního pojištění a informačního střediska Českou kanceláří pojistitelů je vymezeno v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 18 odst. 2 písm. b).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>150</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Česká kancelář pojistitelů:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Provozuje pouze hraniční pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Provozuje pouze informační středisko.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Provozuje hraniční pojištění a informační středisko.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Neprovozuje hraniční pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38437</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Účel informačního střediska vyplývá ze zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Vychází z evropské legislativy, která ukládá členským státům vytvořit informační středisko, které usnadní poškozeným získat informace nezbytné k uplatnění svých nároků na náhradu škod. Informační středisko Kanceláře není zřízeno za účelem poskytování údajů České národní bance pro výkon dohledu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 15a odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>150</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Informační středisko provozuje Česká kancelář pojistitelů za účelem poskytování:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Informací a statistických informací České národní bance o pojištění motorových vozidel.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Dopravních informací.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Informací o svém hospodaření.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Informací nezbytných pro uplatnění nároků poškozených osob na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38438</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Příjmy do Garančního fondu jsou zakotveny v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Plynou z hraničního pojištění, z příspěvků pojistitelů a z náhrad plnění z Garančního fondu, na které vzniká České kanceláři pojistitelů právo ze zákona.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 24 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>151</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Garanční fond se tvoří:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Z pojistného za hraniční pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Z příspěvků Ministerstva financí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Z příspěvků za nepojištěné vozidlo a z náhrad za plnění z Garančního fondu, na které má Česká kancelář pojistitelů právo ze zákona.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Z příspěvků pojistitelů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38446</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>V soupojištění jde o uzavření pojistné smlouvy mezi pojistníkem a více pojistiteli, kteří si ujednali společný postup při pojištění určitých pojistných nebezpečí (a to jménem a na účet všech pojistitelů) a kteří si určili vedoucího pojistitele, popřípadě pověřili plněním jeho povinností společný orgán vytvořený k tomuto účelu, anebo pojišťovacího zprostředkovatele s příslušnou odbornou způsobilostí podle zákona o distribuci pojištění a zajištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2817 odst. 2; zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 56.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>214</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kdo v případě soupojištění může plnit povinnosti vedoucího pojistitele vyplývající z uzavřené pojistné smlouvy?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vedoucí pojistitel.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Společný orgán vytvořený k plnění těchto povinností.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojišťovací zprostředkovatel pověřený plněním těchto povinností pojistiteli, kteří se účastní soupojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Kterýkoliv z ostatních pojistitelů, kteří se účastní soupojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38447</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zákon uvádí, že právo na pojistné plnění se uplatňuje vůči vedoucímu pojistiteli. To neplatí, je-li v pojistné smlouvě sjednáno něco jiného (v pojištění velkých pojistných rizik se lze se od tohoto ustanovení odchýlit, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění). Pojistitelé se mezi sebou vzájemně vypořádají podle svých podílů; pokud podíly nebyly ujednány, platí, že jsou stejné.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2817 odst. 3.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>214</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vůči komu je třeba uplatnit právo na pojistné plnění, je-li pojistná smlouva uzavřena formou soupojištění a neobsahuje-li ohledně uplatnění práva na pojistné plnění ujednání odchylné od zákona?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vedoucímu pojistiteli.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Kterémukoliv pojistiteli účastnícímu se pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Kvalifikovanému pojišťovacímu zprostředkovateli.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>České Kanceláři Pojistitelů, která dále právo postupuje vedoucímu pojistiteli.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38448</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Kapitola VI., oddíl 2, článek 76?86, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu je popis tvorby a nakládání s technickými rezervami pojišťoven a zajišťoven.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), kapitola VI., oddíl 2, článek 76?86.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>207</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kterou směrnicí se řídí obecná pravidla pro tvorbu technických rezerv pojišťoven a zajišťoven na úrovni EHP?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38449</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zasílatelskou smlouvu v České republice upravuje pouze občanský zákoník, Hlava 2, Díl 5, Oddíl 4 Zasílatelství, § 2471 a navazující paragrafy. Zasílatelskou smlouvou se zasílatel zavazuje příkazci obstarat vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa, případně i obstarat nebo provést úkony s přepravou související, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli odměnu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2471 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>216</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jaký právní předpis upravuje zasílatelskou smlouvu?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zasílatelská smlouva není českým právním předpisem upravena.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, i zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38450</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Neodporuje-li to smlouvě nebo nezakáže-li to příkazce nejpozději do začátku uskutečňování přepravy, může zasílatel sám provést přepravu, kterou má obstarat.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2474.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>216</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Umožňuje právní úprava České republiky zasílateli přepravu i realizovat?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne, činností zasílatele je pouze obstarávání přepravy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>K realizaci přepravy musí zasílatel použit vždy jen smluvní dopravce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, vždy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Není-li toto právo smluvně vyloučeno nebo proti vůli příkazce, pak ano.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38451</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Při provádění silniční nákladní dopravy si smluvní strany mohou smluvně dohodnout povinnost dopravce k vyšší náhradě škody, než vyplývá z právních předpisů. Odesílatel v takovém případě zaplatí dohodnutý příplatek k přepravnému. Vyšší ujednaná částka náhrady je uvedena v nákladním listě, kde buď může odesilatel uvést cenu zásilky převyšující hranici stanovenou v článku 23 odst. 3 a tato částka je považována za nový limit náhrady škody. Nebo lze částku v nákladním listu uvést hodnotu zvláštního zájmu na dodání zásilky pro případ její ztráty nebo poškození anebo překročení dodací lhůty. Byl-li udán zvláštní zájem na dodání, může se nezávisle na náhradách škod stanovených v článcích 23, 24 a 25 požadovat náhrada dalších prokázaných škod až do částky udaného zájmu na dodání. Možnost odchylného ujednání mezi dopravcem a odesílatelem není vyhrazena pouze pro přepravu hodnotných zásilek.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, kapitola IV, čl. 24, 26.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>216</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Lze při provádění silniční nákladní dopravy smluvně dohodnout vyšší náhradu škody, než jaká je stanovena právními předpisy?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Dopravce nemůže přijmout odpovědnost vyšší, než je stanovena právními předpisy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Přichází v úvahu pouze při přepravách hodnotných zásilek.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pokud se smluvní strany dohodnou, pak ano.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Právní předpisy tuto možnost vůbec nepřipouštějí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38453</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Smlouvou o přepravě se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení. Odesílatel je povinen dopravci zaplatit přepravné. Smlouvu od přepravě je nutné odlišovat od smlouvy zasílatelské, kterou se zasílatel zavazuje příkazci obstarat mu vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa, případně i obstarat nebo provést úkony s přepravou související, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli odměnu. Dopravce má k zásilce, dokud s ní může nakládat, ze zákona zástavní právo k zajištění dluhů vyplývajících ze smlouvy. Zřízení tohoto práva však není podstatou přepravní smlouvy.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2555 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>216</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Co je podstatou přepravní smlouvy?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Obstarat vlastním jménem a na účet příkazce přepravu zásilky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Závazek dopravce vůči odesílateli přepravit zásilku z místa odeslání do místa určení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zřízení zástavního práva k přepravované zásilce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Závazek obstarat i realizovat přepravu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38454</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Případy, kdy má pojistitel právo na náhradu toho, co za pojištěného plnil, jsou taxativně uvedeny v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky proti pojištěnému upravuje § 10 a obsahuje celou řadu skutkových okolností. Mezi takto vymezené skutkové předpoklady, zakládající právo pojistitele na náhradu vyplacené částky, patří následující situace: i) pokud pojištěný způsobil újmu úmyslně, ii) v době, kdy mu byl vysloven zákaz činnosti řídit vozidlo či iii) pokud bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Pokud pojištěný v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla újmy nezpůsobil úmyslně, uvedené postižní právo pojistiteli vůči němu nevzniká.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 10 odst. 1. písm. a), c) a h).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>155</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyberte, které z níže uvedených tvrzení je správné. V pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištěný újmu způsobil úmyslně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištěný újmu způsobil neúmyslně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38457</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění z životního pojištění v případě sebevraždy pojištěného, pokud pojištění trvalo nepřetržitě méně než dva roky předcházející sebevraždě. Tato historická výluka je daná zákonem. Minimalizuje se tím riziko spekulativního a účelového zneužití životního pojištění pojištěným, aby úmyslným zbavením se života využil daného pojištění k finančnímu zabezpečení zvolených obmyšlených osob. Zatímco případ sebevraždy pojištěného v životním pojištění je řešen formou časově omezené výluky z pojištění, tak případ sebevraždy pojištěného v úrazovém pojištění řeší občanský zákoník v § 2845 použitím odmítnutí pojistného plnění časově nijak neomezeného ve vztahu k délce trvání pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2837, § 2845; ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 695?727.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>118</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění v případě sebevraždy pojištěného?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ze životního pojištění ano. Výjimkou jsou první dva roky trvání životního pojištění, kdy pojistitel není povinen plnění poskytnout.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Z úrazového pojištění ne, protože pojistitel má ze zákona právo odmítnout poskytnutí pojistného plnění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s činem, kterým si úmyslně ublížil na zdraví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, pojistitel musí vždy při smrti pojištěného poskytnout pojistné plnění z životního pojištění, tedy i při sebevraždě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne, pojistitel nesmí poskytnout pojistné plnění z životního pojištění v případě sebevraždy pojištěného, je-li spáchána kdykoliv během trvání pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38458</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Občanský zákoník dává pojistiteli právo odmítnout poskytnutí pojistného plnění z úrazového pojištění za úraz, jímž si pojištěný sám sobě úmyslně ublížil na zdraví (např. četné případy demonstrativního sebepoškození nebo případy ať již dokonané, nebo nedokonané sebevraždy pojištěného). Odmítnutí poskytnutí pojistného plnění z úrazového pojištění není spojeno s žádným časovým omezením (a pojistitel je tak oprávněn odmítnout pojistné plnění z úrazového pojištění v případě sebevraždy pojištěného zcela bez ohledu na to, kdy v průběhu doby trvání úrazového pojištění k sebevraždě pojištěného došlo).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2845; ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014, ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 727?744.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>118</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Poskytne z úrazového pojištění pojistitel pojistné plnění za úraz, jímž si pojištěný sám sobě úmyslně ublížil na zdraví?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel má právo odmítnout poskytnutí pojistné plnění během prvních dvou let trvání pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel musí pojistné plnění poskytnout.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel má právo odmítnout poskytnutí pojistného plnění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel má právo odmítnout pojistné plnění, jen pokud dojde ke smrti pojištěného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38459</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Výluky mohou být stanoveny zákonem (např. časově omezená výluka na sebevraždu pro životní pojištění), nebo pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami, které definují pojistnou událost a výluky.
Česká národní banka ani Ministerstvo financí není oprávněno výluky stanovit.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2774, § 2837.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>118</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Výluky z pojištění mohou být stanoveny:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Českou národní bankou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákonem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistnou smlouvou nebo pojistnými podmínkami.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ministerstvem financí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38462</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Informace o výlukách patří mezi povinné informace, které musí zákazník obdržet v dostatečném předstihu před sjednáním pojistné smlouvy.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 84 písm. b) a § 92 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>118</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Musí být zájemce o pojištění informován pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem o existenci výluk před sjednáním pojištění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, zájemce musí být pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem o existenci výluk informován v dostatečném předstihu před sjednáním pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne, postačí, pokud pojistitel nebo pojišťovací zprostředkovatel zákazníkovi předá pojistné podmínky, které výluky obsahují, až při podpisu pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne, pojistitel nebo pojišťovací zprostředkovatel nemusí zákazníka o existenci výluk informovat.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel nebo pojišťovací zprostředkovatel musí zákazníka o existenci výluk informovat jen na základě jeho písemného dotazu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38463</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Kumulativní předpoklady vzniku práva pojistníka na náhradu zachraňovacích nákladů jsou následující: a) činnost pojistníka spočívající v odvracení bezprostředně hrozící pojistné události, ve zmírnění následků již nastalé pojistné události nebo v plnění povinnosti odklidit z hygienických, ekologických nebo bezpečnostních důvodů poškozený pojištěný majetek nebo jeho zbytky, b) vznik škody pojistníkovi, c) příčinná souvislost mezi výše uvedenou činností pojistníka a vznikem škody.
Musí se vždy jednat o skutečné vynaložení zachraňovacích nákladů. Pojistník tedy musí zachraňovací náklady skutečně vynaložit; ke vzniku práva na náhradu zachraňovacích nákladů nepostačuje tedy pouhá hrozba jejich vynaložení.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2819; ŠVESTKA, J., et al., Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2518?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 643?645.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>198</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jaké jsou předpoklady vzniku práva pojistníka na úhradu zachraňovacích nákladů pojistitelem?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Činnost pojistníka spočívající v odvracení bezprostředně hrozící pojistné události či ve zmírnění následků již nastalé pojistné události.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Vznik škody pojistníkovi a příčinná souvislost mezi činností pojistníka a vznikem škody.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Činnost pojistníka spočívající v plnění povinnosti odklidit z hygienických, ekologických nebo bezpečnostních důvodů poškozený pojištěný majetek nebo jeho zbytky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Hrozba vynaložení zachraňovacích nákladů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38464</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pokud osoba uplatňující právo na pojistné plnění nebo třetí osoba z jejího podnětu způsobí úmyslně pojistnou událost, pak jí právo na pojistné plnění nevznikne. Výjimku tvoří případy, kdy bylo výslovně v pojistné smlouvě ujednáno, že této osobě vznikne právo na pojistné plnění i u úmyslně způsobených pojistných událostí nebo to vyplývá ze zákona.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2799.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>118</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Může vzniknout tomu, kdo způsobil pojistnou událost, právo na pojistné plnění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, pokud pojistnou událost způsobil neúmyslně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne, nemůže.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, bez ohledu na to, zda pojistnou událost způsobil úmyslně, nebo neúmyslně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, ale jen tehdy, pokud nebyla pojistnou událostí smrt pojištěného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38465</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>V pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinnost v případě dopravní nehody nepodléhající oznámení Policii ČR předložit pojistiteli společný záznam o dopravní nehodě na pojištěném. Tato povinnost je uvedena v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Zároveň je společný záznam o dopravní nehodě povinen předložit také poškozený, pokud uplatňuje svůj nárok na plnění u příslušného pojistitele.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 8 odst. 4.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>153</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinnost, v případě dopravní nehody nepodléhající oznámení Policii ČR, předložit pojistiteli společný záznam o dopravní nehodě:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Povinností pojistníka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Povinností pojištěného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Povinností vlastníka vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Povinností provozovatele vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38468</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Výplatou plnění z Garančního fondu vzniká ČKP nárok na náhradu toho, co plnila poškozenému na náhradu újmy, vzniklé provozem nezjištěného vozidla, kterou je povinna nahradit nezjištěná osoba, na náhradu újmy způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti a na náhradu újmy, která byla způsobena provozem vozidla, které bylo odesláno z jiného členského státu do České republiky jako státu cílového určení, nebylo-li k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti a ke škodné události došlo ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy kupující osoba vozidlo převzala, i když vozidlo nebylo v České republice registrováno, a to včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva. Výše nároku ČKP je omezena jednou třetinou částky poskytnutého plnění, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce ČKP na náhradu jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek, kdy vzniká ČKP právo na úhradu vyplacené částky podle § 10 zákona má Kancelář nárok na náhradu poskytnutého plnění v plné výši.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 24 odst. 9.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>151</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V případě výplaty plnění z garančního fondu České kanceláře pojistitelů poškozenému za újmu způsobenou provozem vozidla, jehož provoz je podmíněn pojištěním odpovědnosti a kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Vzniká České kanceláři pojistitelů nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému, nejvýše však 500 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Žádný nárok České kanceláři pojistitelů na náhradu toho, co plnila nevzniká.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vzniká České kanceláři pojistitelů nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému, nejvýše však 300 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Vzniká České kanceláři pojistitelů nárok na náhradu jedné poloviny toho, co plnila poškozenému, nejvýše však 300 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38469</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Silniční doprava pro vlastní potřeby je doprava, kterou se zajišťuje podnikatelská činnost, k níž je osoba provozující silniční dopravu oprávněna podle zvláštních právních předpisů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>NOVÁK, R. a kol. Mezinárodní silniční nákladní přeprava a zasílatelství. Praha: C. H. Beck, 2018. ISBN 978-80-7400-041-6. str. 70.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>200</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Musí mít podnikatelský subjekt, který provozuje silniční dopravu pro vlastní potřeby, tj. nedochází ke vzniku závazkového vztahu, koncesi?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Podnikatel musí mít oba druhy koncese (doprava pro vlastní i cizí účely) současně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Koncesi musí mít jakýkoli podnik provozující jakoukoli dopravu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemusí, může podnikat na základě zvláštního povolení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nutnost koncese se odvíjí od hmotnosti vozidla.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38470</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Samostatný zprostředkovatel musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením povinností uložených právními předpisy, které se vztahují k distribuci pojištění nebo zajištění. Zákon o distribuci pojištění a zajištění stanovuje minimální limit pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 250 000 ? na jednu pojistnou událost a nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 850 000 ? pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce. Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) je povinen pravidelně přezkoumávat uvedené částky ve vztahu k změnám evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem. Na základě tohoto přezkumu pak Evropská komise vydává přímo použitelné regulační technické normy, kterými se výše minimálních limitů pojistného plnění mění. Pojištění odpovědnosti samostatného zprostředkovatele pak musí být sjednáno nejméně na tyto upravené limity. K přezkumu dochází každých pět let.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 13, odst. 1; směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění, článek 10 odst. 7.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>190</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kterým právním předpisem se řídí minimální limit pojistného plnění pro pojištění profesní odpovědnosti samostatného zprostředkovatele, který je oprávněn zprostředkovávat pojištění nebo zajištění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákonem o distribuci pojištění a zajištění až do doby, kdy přímo použitelný předpis Evropské unie stanoví jinak.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Směrnicí Evropské unie o pojišťovacích zprostředkovatelích (IMD).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Přímo použitelným nařízením Evropské unie, kterým se limit pojistného plnění aktualizuje na základě změn evropského indexu spotřebitelských cen.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Žádným.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38471</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Územní platnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vyplývá ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, který definuje platnost pojištění na státy Evropské unie a jiné státy Evropského hospodářského prostoru, dále na státy stanovené vyhláškou Ministerstva financí, případně na jiné státy, které pojistitel na zelené kartě vyznačil.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 5-6.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>152</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Vyberte, na jakém území platí pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb.:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Na území všech členských států Evropské unie a jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Na území států, které stanoví vyhláška Ministerstva financí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze na území České republiky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Na území států, u kterých pojistitel vyznačil platnost pojištění na zelené kartě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38476</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistná smlouva nebo pojistné podmínky, na které pojistná smlouva odkazuje, mohou upravovat situace, za nichž nevzniká oprávněné osobě právo na pojistné plnění (výluky z pojištění). Některé z nich lze připojistit na základě individuálního ujednání v pojistné smlouvě, některé nelze připojistit. Záznam z jednání neupravuje výluky z pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2774.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>169</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Výluky z pojištění, aby byly platně sjednány, musí být vymezeny:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistnou smlouvou nebo pojistnými podmínkami konkrétního pojistitele, na které pojistná smlouva odkazuje.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistníkem a pojištěným v záznamu z jednání.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze pojistnou smlouvou, nemohou být vymezeny v pojistných podmínkách, na které pojistná smlouva odkazuje.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze pojistnými podmínkami konkrétního pojistitele, na které pojistná smlouva odkazuje, nemohou být vymezeny pojistnou smlouvou.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38477</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění se z podstaty věci vztahuje (s výjimkami stanovenými zákonem, které však na toto pojištění nedopadají) pouze na nahodilé události, tedy se nevztahuje na újmy způsobené pojištěným úmyslně. Podstatou odpovědnosti za škodu je povinnost nahradit újmu (tedy škodu či nemajetkovou) způsobenou jinému, tedy za škodu způsobenou sám sobě, tedy škodu vlastní, pojištěný neodpovídá a tudíž se na ně toto pojištění nevztahuje. Také obecná definice pojištění odpovědnosti uvádí, že z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu. Pojištění odpovědnosti se tedy vztahuje na odpovědnost za újmu způsobenou na životě, zdraví či majetku třetí osobě.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758, § 2861, § 2894?2971.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>169</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění občanské odpovědnosti se vztahuje na újmu:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Způsobenou samotnému pojištěnému.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Způsobenou třetím osobám na životě, zdraví či na majetku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Způsobenou pojištěným úmyslně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Způsobenou na majetku, který má pojištěný ve společném jmění manželů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38478</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění odpovědnosti se sjednává pro případ, že pojištěnému jakožto škůdci vznikne povinnost nahradit třetí osobě (tedy poškozenému, ne sám sobě) škodu, případně jinou újmu. Účelem pojištění odpovědnosti je chránit pojištěného před následky jeho povinnosti nahradit škodu nebo újmu. Tato ochrana však není absolutní. Pokud pojištěný způsobí škodnou událost pod vlivem požití alkoholu nebo použití návykové látky nebo přípravku takovou látku obsahující, pojistitel proti němu má právo na náhradu toho, co za něho plnil. Toto právo však pojistitel nemá, pokud pojištěný sice škodnou událost způsobil pod takovým vlivem, ale stalo se tak proto, že pojištěný užil lék, který obsahoval alkohol nebo návykovou látku, způsobem, který pojištěnému předepsal lékař, a neupozornil-li jej lékař nebo výrobce léku, že v době působení léku nelze vykonávat činnost, v jejímž důsledku pojištěný škodnou událost způsobil. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Škoda způsobená úmyslně není nahodilou událostí.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 353?354; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>169</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojistitel nehradí z pojištění občanské odpovědnosti škody způsobené pojištěným:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Na vlastním majetku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pod vlivem návykových látek.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Úmyslně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Třetím osobám na zdraví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38480</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dle ustanovení § 2868 odst. 2 občanského zákoníku lze pojištění záruky ujednat pro případ plnění z ručitelského závazku, propadnutí kauce nebo jistoty anebo plnění z kauce nebo jistoty. Pojištění pro případ vzniku škody na majetku pojištěného patří do odvětví majetkového pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2868 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>193</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění záruky lze ujednat pro následující případy:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Plnění z ručitelského závazku pojištěného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Vznik škody na majetku pojištěného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Propadnutí kauce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Plnění z jistoty.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38481</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Předmětem pojištění záruky může být jak samotný závazek pojištěného coby dlužníka hlavního závazku vůči jeho věřiteli, tak i závazek pojištěného (odlišného od dlužníka hlavního závazku), který poskytl zajištění hlavního závazku (např. ručení, finanční záruku), poskytnout plnění namísto dlužníka.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠVESTKA, J., et al. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI (§ 2521-3081), relativní majetková práva 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014, ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 804 - 806;
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2868.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>193</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění záruky se ujednává:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze pro případ, že pojištěný dlužník bude vyzván ke splacení svého dluhu věřiteli.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pro případ, kdy pojištěný dlužník z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti není schopen dostát svým závazkům vůči věřiteli (například vůči bance), nesplácí svůj dluh a v důsledku toho mu narůstají úroky z prodlení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pro případ vzniku povinnosti dlužníka splatit jeho závazek vůči věřiteli, nebo pro případ vzniku povinnosti pojištěného (odlišného od dlužníka hlavního závazku) poskytnout namísto dlužníka plnění vůči jeho věřiteli.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze pro případ propadnutí kauce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38482</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Oprávněnou osobou u pojištění záruky může být buď věřitel hlavního závazku, tj. závazku, který má být zajištěn, nebo pojištěná osoba, která již sama plnila věřiteli hlavního závazku z titulu poskytnutého zajištění (tzn. ten, kdo poskytl zajištění dluhu z hlavního závazku, např. výstavce finanční záruky, ručitel).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠVESTKA, J. et al. Občanský zákoník: Komentář. Svazek VI (§ 2521?3081), relativní majetková práva. 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-630-3. str. 802?810.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>193</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kdo může být oprávněnou osobou v případě pojištění záruky?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Buď věřitel hlavního závazku nebo pojištěný, který poskytl zajištění hlavního závazku (např. ručitel) a který již plnil věřiteli.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Věřitel pojištěného nebo dlužníka hlavního závazku, pokud nebylo zároveň sjednáno zajištění závazku, například formou ručení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ručitel.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze dlužník hlavního závazku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38483</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pokud oprávněná osoba (osoba, které vzniklo právo na pojistné plnění) neoznámí pojistiteli vznik škodné události ve lhůtě ujednané v pojistné smlouvě, nedojde k zániku práva na pojistné plnění, nicméně dojde k jeho promlčení. To má za následek nepřiznání práva na pojistné plnění soudem v případě, že takové opožděné oznámení škodné události pojistitel namítne. Plnil-li pojistitel oprávněné osobě v tomto případě pojistné plnění dobrovolně, nedochází k bezdůvodnému obohacení na straně oprávněné osoby, a tudíž oprávněná osoba není povinna takové plnění pojistiteli vydat.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2869; ŠVESTKA, J., et al. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI (§ 2521-3081), relativní majetková práva 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014, ISBN: 978-80-7478-630-3. Str. 809.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>193</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jaký důsledek má v pojištění záruky neoznámení vzniku škodné události ze strany oprávněné osoby pojistiteli ve lhůtě ujednané v pojistné smlouvě?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Právo na pojistné plnění zanikne.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel musí pojistné plnění poskytnout, vznikne mu však nárok na náhradu škody.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytne-li pojistitel pojistné plnění, vznikne na straně oprávněné osoby bezdůvodné obohacení.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Dojde k promlčení práva na pojistné plnění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38484</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění záruky i pojištění úvěru lze dle výslovného ustanovení občanského zákoníku (§ 2868 odst. 3) sjednat pouze jako pojištění škodové. Tato pojištění není přípustné sjednat jako obnosová. To platí bez ohledu na to, jestli jde o velké pojistné riziko nebo nikoliv.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2868 odst. 3.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>193</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pojištění záruky lze sjednat:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze jako pojištění obnosové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pouze jako pojištění škodové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Jako pojištění obnosové nebo škodové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Jako pojištění obnosové nebo škodové, u velkých pojistných rizik však jenom jako pojištění škodové.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38487</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Tarif pojistného (brutto pojistné, dále BP) se skládá z těchto tří základních složek: a) netto pojistné (dále NP), b) kalkulované správní náklady (dále KSN), c) kalkulovaný zisk (dále KZ). Pak: BP = NP + KSN + KZ.
Kmenové pojistné znamená hodnotové vyjádření pojistného kmene jako portfolia spravovaných dlouhodobých smluv ke stanovenému termínu (31. 12.).</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Encyklopedický slovník pojmů ČAP: http://www.cap.cz/odborna-verejnost/on-line-slovniky-a-encyklopedie/encyklopedie-pojmu/aplikace (viz &quot;netto pojistné&quot;); DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978-80-87865-25-5. str. 64, 70.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>104</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Součástí brutto pojistného je:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Netto pojistné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Kalkulované náklady.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Kalkulovaný zisk.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Kmenové pojistné.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38488</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Podle zákona o daních z příjmů si může fyzická osoba, pokud je pojistník a zároveň pojištěný, odečíst ze základu daně částku ve výši maximálně 24 000 Kč za kalendářní rok. To platí i tehdy, pokud má uzavřeno více smluv s různými pojišťovnami.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 15 odst. 6.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>127</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>O kolik si může fyzická osoba z jí zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění podle zákona č 586/1992 Sb., o daních z příjmů, snížit daňový základ za kalendářní rok?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>50 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>30 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>24 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>12 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38489</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny platby zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 50 000 Kč ročně na pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, za podmínky, že výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření pojistné smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let. Kromě těchto základních parametrů pojištění musí splňovat i další zákonem stanovené podmínky.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 6 bod 9 písm. p).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>127</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jakou maximální částku za kalendářní rok může zaměstnavatel přispět svému zaměstnanci na soukromé životní pojištění podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tak, aby byla celá osvobozena od daní z příjmu?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>12 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>24 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>30 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>50 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38491</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dle citovaného zákona jsou cennými papíry kolektivního investování zejména akcie investičního fondu a podílové listy. Dluhopisy jsou cenné papíry, jejichž podkladem je dluh. Vydáním dluhopisu si emitent půjčuje od kupce dluhopisu peníze ve výši ceny dluhopisu. Koupí dluhopisu vzniká jeho majiteli nárok na úrokový výnos a na konci splatnosti dluhopisu vrácení jistiny.
Šeky jsou bankovní formuláře, ze kterých se po vyplnění předepsaných náležitostí stávají platební prostředky a cenné papíry.
Směnka je úvěrový cenný papír, obsahující zákonem přesně stanovené údaje. Vyplývá z něj dlužnický závazek, který opravňuje majitele směnky požadovat ve stanovenou dobu stanovenou částku.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 3.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>126</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Cennými papíry kolektivního investování jsou:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Dluhopisy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Šeky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Akcie investičního fondu a podílové listy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Směnky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38492</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>U pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití se podle zákona předpokládá, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let (včetně) bude mít sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let bude mít sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. Zákon neumožňuje odečítat z daní úrazová pojištění ani pojištění vážných onemocnění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 15 odst. 6.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>127</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Životní pojištění, aby bylo daňově odpočitatelné podle zákona o daních z příjmů:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Musí obsahovat také pojištění pro případ trvalých následků úrazu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Musí obsahovat také pojištění pro případ vážných onemocnění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Musí obsahovat u pojištění pro případ dožití s pevně sjednanou pojistnou částkou minimální pojistnou částku ve výši stanovené zákonem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemusí splňovat žádné podmínky na rozsah pojištění. Stačí, když pojistník a pojištěný jsou shodní a když celková zaplacená částka nepřesáhne 24 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38493</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, za předpokladu, že výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření pojistné smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Výše zaplaceného pojistného nemá zákonem stanovenou žádnou spodní hranici, která by byla podmínkou pro vznik nároku na daňový odpočet.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 15 odst. 6.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>127</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jaké podmínky pro uznání daňových výhod podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, musí splňovat pojistná smlouva soukromého životního pojištění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištěný je zároveň pojistníkem (tzn. tím, kdo uzavřel pojistnou smlouvu).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění je sjednáno minimálně na dobu 5 let.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zaplacené roční pojistné nesmí být nižší než 12 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištění je sjednáno minimálně do roku, kdy pojištěný dosáhne 60 let.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38494</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>1) Ustanovení o uzavření a provádění přepravní smlouvy, odpovědnosti dopravce, reklamaci a žalobě a o přepravě prováděné postupně několika dopravci obsažená v Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) se použijí obdobně ve vnitrostátní silniční nákladní dopravě na smlouvu o přepravě věci, práva a povinnosti při přepravě věci, náhradu škody vzniklé při přepravě věci a na odpovědnost jednotlivých dopravců při přepravě věci, k jejímuž provedení se spojilo několik dopravců.
2) Tato Úmluva se vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy.
3) Náhrada škody však nesmí přesahovat 8,33 zúčtovacích jednotek za kilogram chybějící hrubé hmotnosti.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, § 9a; vyhláška ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, čl. 1 odst. 1 a čl. 23 odst. 3.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>216</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jak je v mezinárodní a vnitrostátní silniční dopravě omezena povinnost silničního dopravce nahradit újmu na přepravované věci?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Odpovědnost dopravce neřeší žádný právní předpis.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v rámci ČR.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Úmluvou CMR v mezinárodní dopravě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>V obou případech je náhradová povinnost limitována 8,33 zúčtovacích jednotek za kg hrubé váhy zásilky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38495</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Institute Cargo Clauses zná tři stupně pojištění označené jako klauzule A, B, C. Klauzule A, angl. against All risks, představuje krytí veškerých rizik ztráty nebo poškození zboží. Klauzule B kryje vyjmenovaná rizika ztráty a poškození. Klauzule C oproti klauzuli B kryje pouze tato rizika: zemětřesení, sopečný výbuch, blesk, svržení nebo spláchnutí z paluby, vniknutí mořské nebo říční vody do prostoru lodi, vozidla nebo kontejneru nebo místa uskladnění, úplná ztráta zásilky pádem přes zábradlí lodi nebo během nakládky nebo vykládky z lodi nebo dopravního prostředku, kryty jsou i ztráty nebo škody zaviněné vyhlášením společné havárie a svržením nákladu přes palubu.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠUBERT, M. Uplatňování pravidel INCOTERMS 2010 v praxi zahraničního obchodu. Praha: ICC Česká republika, 2011. ISBN 978-80-904651-0-7. str. 11- 12.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>216</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jaké jsou možnosti sjednání pojištění přepravy zásilek (cargo pojištění)?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Proti všem pojistným nebezpečím (ICC A neboli All risk).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Proti vyjmenovaným (ICC B) a nejzávažnějším pojistným nebezpečím (ICC C).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Existuje pouze jeden univerzální způsob sjednání.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Záleží na možnostech pojišťovacího zprostředkovatele.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38497</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Dopravce nahradí škodu vzniklou na zásilce době od převzetí zásilky dopravcem do vydání zásilky příjemci. To neplatí, prokáže-li, že škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2566 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>216</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Za jaké škody na zásilce je dopravce odpovědný?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Dopravce za škody na zásilce nikdy neodpovídá.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Za ty, které vzniknou od okamžiku převzetí zásilky do okamžiku jejího vydání příjemci.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Za následné škody, které vzniknou po vydání zásilky příjemci.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Nemohl-li dopravce ani s vynaložením maximálního úsilí škodám zabránit, pak za ně neodpovídá.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38498</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2861 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>216</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Co je podstatou pojištění odpovědnosti zasílatele a dopravce?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Krytí vlastních škod, které vzniknou pojištěným osobám.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Krytí škod na zásilce a zároveň škod odpovědnostních.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytnutí komplexní ochrany před riziky poškození/ztráty zásilky při přepravě.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Krytí škod, které je pojištěný subjekt povinen nahradit třetím osobám.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38499</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění přepravy zboží (karga) se sjednává pro případ poškození, zničení nebo pohřešování přepravované zásilky v důsledku jakékoliv nahodilé události, která v průběhu přepravy nastane nečekaně a náhle a která není v pojistné smlouvě vyloučena.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Anglicko-český slovník pojmů ČAP: http://www.cap.cz/en/about-us/members/119-en-cz (viz &quot;cargo insurance&quot;).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>216</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Co je podstatou pojištění přepravy zásilek (cargo pojištění)?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytnutí komplexní ochrany před riziky poškození nebo ztráty zásilky při přepravě po souši, moři či vzduchem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Krýt odpovědnost dopravce provádějícího přepravu zásilky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytnutí odškodnění dle hrubé váhy zásilky.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Je ekvivalentem k pojištění odpovědnosti dopravce v jakémkoli oboru dopravy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38500</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Povinnost účastníků nehody sepsat společný záznam o dopravní nehodě v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu Policii ČR, vyplývá ze zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 47 odst. 3 písm. g).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>153</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Povinnost pro účastníky dopravní nehody sepsat společný záznam o nehodě v případě dopravní nehody nepodléhající oznámení Policii ČR:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Je stanovena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Není stanovena žádným zákonem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Je stanovena zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Je stanovena zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38501</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Plnění za újmy vzniklé ublížením na zdraví nebo usmrcením způsobené provozem nezjištěného vozidla, kterou je povinna nahradit nezjištěná osoba, poskytuje z Garančního fondu Česká kancelář pojistitelů, vyplývá ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 24 odst. 2 písm. a).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>151</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V případě újmy vzniklé ublížením na zdraví nebo usmrcením způsobené provozem nezjištěného vozidla, kterou je povinna nahradit nezjištěná osoba, na náhradu této újmy:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytne Česká kancelář pojistitelů plnění z Fondu zábrany škod.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytne Česká asociace pojišťoven plnění z Garančního fondu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Česká kancelář pojistitelů plnění z Garančního fondu neposkytne.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytne Česká kancelář pojistitelů plnění z Garančního fondu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38502</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Plnění za újmy vzniklé na věci způsobené provozem nezjištěného vozidla, kterou je povinna nahradit nezjištěná osoba, poskytuje z Garančního fondu Česká kancelář pojistitelů, ale pouze pokud současně s touto škodou byla poškozenému způsobena i závažná újma na zdraví a výše újmy na věci převýší 10 000 Kč. Kromě újmy na věci za stejných podmínek hradí Česká kancelář pojistitelů i ušlý zisk, tedy i případný ušlý zisk musí převýšit tento limit. Za závažnou újmu na zdraví se považuje usmrcení nebo těžká újma na zdraví, anebo újma na zdraví trvalého charakteru, která ztěžuje společenské uplatnění poškozeného. Vyplývá ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 24 odst. 2 písm. a).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>151</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V případě újmy na věci způsobené provozem nezjištěného vozidla, kterou je povinna nahradit nezjištěná osoba:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Česká kancelář pojistitelů plnění z Garančního fondu neposkytne.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytne Česká kancelář pojistitelů plnění z Garančního fondu pouze tehdy, pokud újma na věci převýší 10 000 Kč a současně s touto škodou byla poškozenému způsobena i závažná újma na zdraví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytne Česká kancelář pojistitelů plnění z Garančního fondu pouze tehdy, pokud újma na věci převýší 15 000 Kč a současně s touto škodou byla poškozenému způsobena i závažná újma na zdraví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytne Česká kancelář pojistitelů plnění z Garančního fondu pouze tehdy, pokud současně s touto škodou byla poškozenému způsobena i závažná újma na zdraví.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38503</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Činnosti České kanceláře pojistitelů v souvislosti s členstvím v Radě kanceláří, která zastřešuje instituce systému zelené karty, jsou uvedeny v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Česká kancelář pojistitelů uzavírá dohody s kancelářemi pojistitelů cizích států a garančními fondy cizích států, informačními středisky a orgány pověřenými v jiných členských státech vyřizováním žádostí o náhradní plnění a zabezpečuje úkoly vyplývající z těchto dohod. Dále Česká kancelář pojistitelů zabezpečuje plnění úkolů souvisejících s jejím členstvím v Radě kanceláří.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 18 odst. 2 písm. c) a d).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>150</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V souvislosti s členstvím v Radě kanceláří, která zastřešuje instituce systému zelené karty, Česká kancelář pojistitelů:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Uzavírá dohody s kancelářemi pojistitelů cizích států a zabezpečuje úkoly vyplývající z těchto dohod.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Uzavírá dohody s garančními fondy cizích států, informačními středisky a orgány pověřenými v jiných členských státech vyřizováním žádostí o náhradní plnění a zabezpečuje úkoly vyplývající z těchto dohod.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Žádné dohody neuzavírá.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Zabezpečuje plnění úkolů souvisejících s jejím členstvím v Radě kanceláří.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38504</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojištění domácnosti je pojištěním souboru movitých věcí tvořících zařízení domácnosti a sloužících jejímu provozu nebo uspokojování potřeb členů pojištěné domácnosti. Pojištěny mohou být též součásti stavby a příslušenství budov jako např. plovoucí podlaha, kuchyňská linka, obklady stěn a stropů.
Místem pojištění jsou obytné prostory bytu na uvedené adrese a obvykle i některé prostory mimo tento byt jako např. půda, sklep či jiné nebytové prostory.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-majetku-obcanu/pojisteni-domacnosti</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>171</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Co bývá předmětem pojištění domácnosti?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Sportovní potřeby.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Kuchyňské spotřebiče.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Plovoucí podlahy, sanita, obklady stěn.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Cennosti, věci zvláštní hodnoty.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38507</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>U kapitálového životního pojištění jsou náklady dle pojistně technických zásad započteny do pojistné sazby a tvoří část pojistného placeného pojistníkem. Pojistně technické zásady stanovují pojistní matematici. U investičního životního pojištění jsou náklady strhávány z přijatého pojistného nebo z podílového účtu podle aktuálně platného sazebníku. Sazebníky pojistitelé nejčastěji uvádějí na svých internetových stránkách. Povinnost uvádět náklady v pojistce není dána. Délka strhávání nákladů je závislá na typu nákladů ? počáteční, běžné, inkasní atd. Mimo započtené náklady do sazeb pojistného mohou být pojistitelem uplatňovány jednorázové poplatky na základě požadavku klienta.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>CIPRA, T. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-11-6. str. 191.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>121</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>U kapitálového životního pojištění jsou náklady:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Započteny do pojistné sazby a tvoří část pojistného placeného pojistníkem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Strhávány z přijatého pojistného podle platného sazebníku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Vyčísleny v pojistce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Strhávány z přijatého pojistného po dobu 5 let od počátku pojištění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38508</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Celkovými pořizovacími náklady jsou náklady, které pojišťovna vynaložila v souvislosti se vznikem pojištění nebo se je zavázala zaplatit třetí osobě a které jsou spojené:
a) Se vznikem pojištění, zejména odměna poskytnutá pojišťovnou za uzavření pojistné smlouvy, za změnu pojištění nebo za předkládání návrhů nebo provádění jiných přípravných prací k tomu směřujících a jiné náklady spojené s distribucí pojištění.
b) S přijetím návrhu na uzavření pojistné smlouvy včetně lékařské prohlídky.
c) S oceněním převzatého pojistného rizika a prvotních evidenčních úkonů.
d) S tvorbou a nabídkou pojistného produktu.
S přijetím pojistného jsou spojeny náklady inkasní. Pojišťovací zprostředkovatel není oprávněn přijímat pojistné nebo zprostředkovávat výplatu pojistného plnění z pojistných smluv, jde-li o rezervotvorné pojištění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 81 odst. 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>121</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Za pořizovací náklady nejsou považovány náklady spojené s:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Odměnou poskytnutou pojišťovnou za uzavření pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Tvorbou a nabídkou pojistného produktu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Přijetím návrhu na uzavření pojistné smlouvy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Přijetím prvního pojistného.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38514</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pojistitel má právo snížit pojistné plnění až na jednu polovinu, došlo-li k úrazu následkem toho, že poškozený požil alkohol nebo požil návykovou látku nebo přípravek takovou látku obsahující. Pokud pojištěný na následky takového úrazu zemřel, má pojistitel právo snížit pojistné plnění jen pokud došlo k úrazu v souvislosti s činem pojištěného, jímž jinému způsobil těžkou újmu na zdraví nebo smrt. Uvedená práva pojistitel nemá, obsahoval-li alkohol nebo návykovou látku lék předepsaný lékařem, pokud pojištěný nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době působení léku nelze vykonávat činnost, v jejímž důsledku došlo k úrazu.
Občanský zákoník plnění za událost, ke které došlo v důsledku požití alkoholu nebo návykových látek, nevylučuje a ani nedává pojistiteli právo odmítnout pojistné plnění.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2846.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>118</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Je pojistitel oprávněn snížit nebo neposkytnout pojistné plnění z úrazového pojištění za pojistnou událost, ke které došlo v důsledku požití alkoholu nebo návykových látek?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, výplata pojistného plnění je občanským zákoníkem vyloučena.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, občanský zákoník dává pojistiteli právo snížit pojistné plnění až na jednu polovinu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ne, občanský zákoník plnění za tento typ pojistných událostí nijak neomezuje.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ano, občanský zákoník dává pojistiteli právo odmítnout pojistné plnění. Odmítnutím plnění pojištění zaniká.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38515</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Pouze v úrazovém pojištění má pojistitel právo odmítnout poskytnutí pojistného plnění pojištěného v souvislosti s jednáním, pro které byl uznán vinným úmyslným trestným činem. Tedy nestačí, že jednání pojištěného lze kvalifikovat jako úmyslný trestný čin, ale pojištěný musí být pro toto jednání uznán vinným úmyslným trestným činem. Další uvedené možnosti snížení pojistného plnění jsou obecné a uplatní se pro všechna pojištění (tedy i pro pojištění osob). Pojistitel je při porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného, které vedlo k ujednání nižšího pojistného nebo porušení povinnosti osoby mající právo na pojistné plnění, která má podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění, snížit pojistné plnění v zákonem stanoveném rozsahu. Pojistitel může odmítnout plnění, pokud příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po jejím vzniku, nemohl ji z důvodu zaviněného porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného zjistit, přičemž, pokud by ji věděl při sjednání, pojistnou smlouvu by neuzavřel.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2800, § 2809, § 2845; KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 338.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>118</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Která z uvedených omezení pojistného plnění v pojištění osob vyplývají přímo z právních předpisů a nemusí být proto ujednána v pojistné smlouvě?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistník nebo pojištěný porušil povinnosti při sjednání nebo změně pojištění a kvůli tomu bylo v pojistné smlouvě stanoveno nižší pojistné. Pojistitel v takovém případě může snížit pojistné plnění v poměru, v jakém je pojistné vůči pojistnému, které mělo být správně stanoveno.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba porušila povinnosti mající podstatný vliv na vznik nebo průběh pojistné události nebo na zjištění výše pojistného plnění. Pojistitel v takovém případě může snížit pojistné plnění podle toho, jaký vliv mělo porušení povinnosti na rozsah povinností pojistitele k poskytnutí pojistného plnění.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel může odmítnout poskytnutí pojistného plnění, pokud k pojistné události došlo v souvislosti s úmyslným trestným činem.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojistitel může odmítnout plnění, pokud příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po jejím vzniku, nemohl ji z důvodu zaviněného porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného zjistit, přičemž, pokud by ji věděl při sjednání, pojistnou smlouvu by neuzavřel.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38516</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Opční kontrakty jsou derivátové nástroje, jejichž držitel má právo tento derivát (opci, právo) využít, či nikoliv. Nejedná se tedy o pevný kontrakt, který musí proběhnout. Držitel opce se může rozhodnout, zda svého práva (opce) využije a podkladové aktivum nakoupí, nebo prodá.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 482, 511.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>137</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Mezi podmíněný derivátový kontrakt patří:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Opce.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Forward.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Futures.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Swap.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38517</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Opční prémie neboli cena je cena, kterou hradí kupující opce prodávajícímu za nákup kupní či prodejní opce. Jedná se tedy o platbu za právo (možnost) opci uplatnit či nikoliv. Cena opce (opční prémie) se skládá ze dvou základních složek ? z vnitřní hodnoty a časové hodnoty.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 517.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>137</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Opční prémie představuje:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Cenu opce, kterou hradí kupující opce prodávajícímu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Výnos plynoucí z držby opce, který inkasuje prodávající od kupujícího.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Výnos plynoucí z uplatnění opce, který inkasuje prodávající od kupujícího.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Dodávku podkladového aktiva, které dodává prodávající opce kupujícímu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38520</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Kapitálový výnos (ztrátu) spočítáme jako kladný (záporný) rozdíl prodejní a nákupní ceny (nejen) akcie. Kapitálový výnos je společně s běžným výnosem součástí celkového výnosu (nejen) akcie.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>ŠOBA, O., ŠIRŮČEK, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 282.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>134</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Kapitálový výnos z akcie získáme jako:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Podíl kupní ceny vůči aktuální tržní ceně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Rozdíl prodejní ceny a nákupní ceny.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Rozdíl prodejní ceny a aktuální tržní ceny.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Podíl prodejní ceny vůči aktuální tržní ceně.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38522</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek; v případě převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze odečíst částku, která se rovná součtu částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 15 odst. 5 písm. c).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>126</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření. Jaká může být maximální výše odečteného příspěvku, pokud poplatník neuplatňuje současně odpočet na soukromé životní pojištění?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>12 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>24 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>36 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>48 000 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38523</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc a nesmí být nižší než 100 Kč.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, § 9 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>126</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Jaký je minimální měsíční příspěvek účastníka doplňkového penzijního spoření?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>500 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>300 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>100 Kč.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Minimální příspěvek zákon nestanovuje.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38524</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Za účastníka může platit příspěvek účastníka nebo jeho část zaměstnavatel, pokud s tím účastník souhlasí. K příspěvku zaměstnavatele se neposkytuje státní příspěvek.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů, § 10 odst. 1 a 2.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>126</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Pokud zaměstnavatel přispívá na doplňkové penzijní spoření svému zaměstnanci, poskytuje se pak zaměstnanci (účastníkovi) státní příspěvek ve výši odpovídající:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>příspěvku zaměstnance</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>součtu příspěvku zaměstnance a příspěvku zaměstnavatele</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>příspěvku zaměstnance a poloviny příspěvku zaměstnavatele</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>příspěvku zaměstnavatele</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38525</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Podílový fond je tvořen jměním. Vlastnické právo k majetku v podílovém fondu náleží společně všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů. Investiční společnost hospodaří s podílovým fondem. Depozitář opatrovává, uschovává, eviduje a kontroluje majetek fondu. Majetek podílového fondu náleží všem podílníkům podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, § 102 odst. 1.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>126</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Peněžní prostředky investované do otevřeného podílového fondu kolektivního investování jsou ve vlastnictví:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Investiční společnosti.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Podílníků (majitelů podílových listů).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Depozitáře.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Podílového fondu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38526</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Podílový list je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí z tohoto zákona nebo ze statutu podílového fondu. Dlužní úpis, kterým se jeho vydavatel zavazuje vyplatit investorovi dohodnutou částku ? tento cenný papír je směnka. Cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky a případně vyplacení stanovených výnosů ? je investiční nástroj, který nazýváme dluhopis.
Cenný papír, který představuje právo koupit nebo právo prodat předem dohodnuté množství podkladového aktiva ? je investiční nástroj, který nazýváme warrant.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, § 115.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>126</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Co je to podílový list?</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Dlužní úpis, kterým se jeho vydavatel zavazuje vyplatit investorovi dohodnutou částku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky a případně vyplacení stanovených výnosů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Cenný papír, který představuje právo koupit nebo právo prodat předem dohodnuté množství podkladového aktiva.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38528</OtazkaID>
<OtazkaVerze>2</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>3</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Případy, kdy má pojistitel právo na náhradu toho, co za pojištěného plnil, jsou taxativně uvedeny v zákoně č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Patří sem případy, kdy řidič nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla a pojištěný, který řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 10 odst. 1. písm. g-h).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>155</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištěný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištěný řídil vozidlo a neměl u sebe řidičský průkaz.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištěný se učil řídit vozidlo nebo skládal zkoušku z řízení vozidla, a to pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Pojištěný řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38530</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Plnění za újmu způsobenou provozem tuzemského vozidla, kterou je povinna nahradit osoba, jejíž odpovědnost za tuto újmu je pojištěna u pojistitele, který z důvodu svého úpadku nemůže uhradit tuto újmu, poskytuje Česká kancelář pojistitelů z Garančního fondu. Vyplývá zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 24 odst. 2 písm. c).</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>151</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>V případě úpadku tuzemského pojistitele, provozujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytne poškozenému plnění z Garančního fondu Česká kancelář pojistitelů.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Právo pojištěného, aby za něj pojistitel uhradil újmu způsobenou provozem vozidla, zaniká.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytne poškozenému plnění Ministerstvo financí.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Poskytne poškozenému plnění Česká národní banka.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38532</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Aktiva představují majetek firmy, se kterým může nakládat. V tomto případě se jedná pouze o peníze na účtu firmy. Ostatní odpovědi jsou příklady pasiv ? zdrojů financování firmy.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 5. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5534-2. str. 24.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>186</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Mezi aktiva patří:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Peníze na běžném účtu firmy.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Závazek vůči dodavateli.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Zisk předchozího účetního období.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Základní kapitál.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38533</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Daň z příjmu je uvedena na řádku 49 ve výkazu zisků a ztrát. Rozvaha (někdy označovaná jako bilance) ukazuje stav aktiv a pasiv ke konkrétnímu datu. Zachycuje tedy majetek právnické osoby (aktiva) a způsoby jeho financování (pasiva). Protože rozvaha zachycuje stav majetku a způsob jeho krytí k určitému datu (např. k 31.12.) jedná se o zachycení stavových veličin. Naopak tokovou veličinu, jako je zisk, ze kterého plyne daň, zde nenalezneme. Obdobně výkaz cash-flow popisuje výši příjmů a výdajů v daném období. Jedná se tedy o skutečné peněžní toky a výkaz cash flow je tak jedním z finančních výkazů, který doplňuje rozvahu a výkaz zisků a ztrát.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 5. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5534-2. str. 32.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>186</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Výši daně z příjmů právnických osob za poslední zdaňovací období (případně zaokrouhlenou na celé tisíce Kč) vždy zjistíme:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>V rozvaze na straně pasiv jako závazek minulých období.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Ve výkazu zisku a ztrát.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>V rozvaze na straně aktiv jako pohledávku běžných období.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ve výkazu finančních toků (výkaz cash-flow).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38534</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Zdroje financování jsou pasiva. Aktiva představují majetek společnosti, který má, nikoli to, kde na něj vzala peníze. Strukturu aktiv i pasiv nalezneme v rozvaze. Výkaz o peněžních tocích ani výkaz zisku a ztráty informaci o aktuální struktuře pasiv neobsahuje.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 5. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5534-2. str. 26.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>186</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Informace o zdrojích financování společnosti (kde společnost vzala peníze na pořízení majetku) zjistíme:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>V rozvaze v aktivech.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>V rozvaze v pasivech.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>3</OdpovedID>
<OdpovedText>Ve výkazu zisku a ztráty.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>4</OdpovedID>
<OdpovedText>Ve výkazu o peněžních tocích (výkazu cash flow).</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>N</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
</OdpovedSeznam>
</Otazka>
<Otazka>
<OtazkaID>38535</OtazkaID>
<OtazkaVerze>1</OtazkaVerze>
<OtazkaTypID>2</OtazkaTypID>
<OtazkaOduvodneni>Účetní odpis vyjadřuje postupné snižování hodnoty dlouhodobého pořizovaného majetku. Jako takový se tedy uplatňuje pouze u dlouhodobých aktiv, protože u krátkodobých aktiv se počítá s jejich jednorázovou spotřebou a odepisování by tak nedávalo smysl. Odpis je zahrnut přímo v kupní ceně a krátkodobá aktiva se tak zařazují přímo do spotřeby. Zároveň účetní odpis není výdajem, protože nedochází k žádnému finančnímu toku. Účetní odpis se za určitých podmínek stanovených zákonem o dani z příjmů může stát daňovým odpisem, a tedy daňově uznatelnou nákladovou položkou.</OtazkaOduvodneni>
<OtazkaZdroj>Zákon č. 653/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 4; vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví; vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi; vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami; vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny; vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví.</OtazkaZdroj>
<KategorieVyhlaskaID>186</KategorieVyhlaskaID>
<OtazkaText>Účetní odpisy vyjadřují:</OtazkaText>
<OdpovedSeznam>
<Odpoved>
<OdpovedID>1</OdpovedID>
<OdpovedText>Změnu hodnoty dlouhodobých aktiv.</OdpovedText>
<OdpovedSpravna>A</OdpovedSpravna>
</Odpoved>
<Odpoved>
<OdpovedID>2</OdpovedID>
<OdpovedText>Změnu hodnoty krátkodobých aktiv.</Odpove
Sign up for free to join this conversation on GitHub. Already have an account? Sign in to comment