Editor nebo příkazová řádka? Aneb kam psát Rails aplikaci

articleII.md

Editor nebo příkazová řádka?

Pro psaní webové aplikace v Ruby on Rails potřebujeme dva nástroje - editor a příkazovou řádku. Oba dva mají poměrně jasně odlišitelnou funkčnost a způsob použití, pojďme si to objasnit na příkladech.

Příkazová řádka

Také se jí jinak říká jejím anglickým jménem command line, na jiných operačních systémech než Windows potom terminál. Ať již ji nazveme jakkoliv, vždy se jedná o to malé černé okno, které krom programování většina z nás nikdy nemusela dříve otevřít. Na Windowsech se k ni dostaneme pres Start -> Spustit -> napsat "cmd" a Enter.

A co sem tedy píšeme? Shrňme si to do kategorií:

1. Navigační příkazy. To jsou příkazy, jak se v command line dostat ze složky do jiné složky (a ultimátně do naší aplikace) či příkazy, které manipulují se soubory, ukazují nám, kde právě jsme či co se v jaké složce nachází.

Příklady: ($ značí, že se mají psát do command line, # značí komentář)

$ cd projects      # přesune se z aktuálního umístění do složky projects
$ dir              # vypíše na obrazovku soubory, nacházející se ve složce, kde jsme

2. Gitové příkazy. Git jako takový nemá nic společného s Rails, můžeme ho používat v jakémkoliv jazyce. Píše se do command line, protože je to obecný nástroj na správu souboru a jejich verzí. My ho používáme pro zálohování našeho kódu či sdílení na GitHub.

Příklady:

$ git add .                      # přidá všechny změny k uložení
$ git commit -m "nejaky popis"   # uloží všechny změny
$ git status                     # zobrazí, jestli máme nějaké neuložené změny

3. Rails generování souborů, manipulace s databází a gems. Tato kategorie už konečně souvisí s Rails, ale týká se jen těch specifických případů, kdy něco generujeme, nebo manipulujeme s třetí stranou jako jsou knihovny - gemy. Týká se to velký změny aplikace, nikoliv ale jejího chování nebo designu. Do terminálu píšeme, když chceme změnit celkovou strukturu - třeba přidat nový model nebo přidat tabulku v databázi. Plus samozrejmě zapínáme celý server přes command line :)

Příklady:

$ rails generate scaffold User name:string   # vygeneruje model, views a controller pro uživatele
$ bundle install                             # zaktualizuje všeechny naše gemy
$ rake db:migrate                            # spustí migrace - aktualizuje naši databázi o nové sloupečky či tabulky

Editor

Do editoru (např. Sublime text) pak píšeme všechno, co se přímo týká chování a vzhledu naší aplikace. Všech náš kód, naše HTML šablony, naše styly pro vzhled stránek a podobně. V Rails aplikaci najdeme většinou tyto druhy souborů, do kterých zapisujeme:

• .rb soubory, tam píšeme Ruby
• .html.erb soubory, tam píšeme HTML a na speciální místa můžeme vkládat ruby (do <% %> )
• .css soubory, tam dáváme naše kaskádové styly
• .js soubory, tam můžeme přidávat javascript

Příklad toho, co píšeme do editoru je pak třeba celý soubor, jako tento:

class PlacesController < ApplicationController

  def index
    @places = Place.all
  end
   
  #...
  end

Toto už je chování aplikace, něco, co se bude měnit relativně často (oproti změnám, které jsme inicializovali z command line). Tato metoda index patřící do controlleru nám říká, že když se spustí akce index (neboli někdo příjde na náš web na /places) tak tato metoda sáhne do databáze a vytáhne z ní všechny jednotlivé Places a připraví je pro view, který je po té uživateli zobrazí.

Shrnutí:

Do editoru píšeme kód, který určuje, co naše aplikace dělá, jak co vypadá, kde co najdeme, kam vedou jednotlivé odkazy a tak dále. Do příkazové řádky píšeme obecné věci kolem - generujeme soubory (které pak můžeme editovat v editoru, když už jsou na světě), spouštíme server, ukládáme změny do gitu nebo manipulujeme s databází.