Zde se hodí dát do .gitignore main.neon (abych mohl kdykoliv svoje údaje přepsat a nestrašilo mi to v gitu), ale zase musím na začátku pamatovat, že si do tohoto main.neon musím dát klauzuli include.
credentials.neon obsahuje opravdu jen to nejnutnější (tedy změněné údaje), není pro mě problém si ho hodit do .gitignore a při rozjíždění projektu si ho vytvořit (nemusím si pamatovat kromě jeho vytvoření nic jiného).
Přepsání služby v main.neon je zde ovšem zbytečné, protože ve skutečnosti je původní a bude přepsáno definicí z services.neon (která je ale opticky dříve).
Tohle mi přijde nejelegantnější a nejtransparentnější - konfigurační soubory se dají číst přirozeně odshora dolů a je jediné pravidlo zní: "co přijde později platí". Do .gitignore si mohu dát credentials.neon stejně jako v u 2.
Problém tohoto řešení je v tom, že formát NEON něco podobného nepodporuje. Zpracování konfigurace by se totiž muselo více provázat se čtením samotného konfiguračního souboru.